Cíl: Analyzovali jsme preskripci a dávkování základní farmakoterapie v ambulantní péči ke konci roku 2022 u pacientů hospitalizovaných mezi lety 2010–2020 pro kardiální dekompenzaci. Metodika: Úvodní soubor zahrnoval 4 097 pacientů hospitalizovaných pro kardiální dekompenzaci. Z této iniciální kohorty jsme u 975 přeživších pacientů (průměrný věk 71,9 roku [± směrodatná odchylka – SD – 10,8], 62,8 % mužů) analyzovali farmakoterapii uvedenou v jejich centrálním lékovém záznamu. Výsledky: Preskripce betablokátorů (BB) činila v ambulantní péči 79,6 % a významněji se nezměnila oproti doporučené preskripci při propuštění z hospitalizace (77,5 %). Pokud ovšem budeme počítat výhradně BB s důkazem u chronického srdečního selhání, k signifikantnímu vzestupu jejich preskripce došlo (z 61,1 % na 73,6 %). K poklesu preskripce (ze 79 % na 74,8 %) došlo v ambulantní péči u blokátorů systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS), markantní vzestup jsme zaznamenali u inhibitorů sodíko-glukózového kotrans- portéru 2 (SGLT2) (z 0,7 % na 20,1 %). K signifikantnímu vzestupu došlo u statinů u pacientů s ischemickou etiologií srdečního selhání (z 57,2 % na 63 %) a velmi markantně u preskripce sacubitril-valsartanu u pacientů s ejekční frakcí ≤ 40 % (z 1,8 % na 23,1 %). Preskripce antagonistů mineralokortikoidních receptorů (MRA) se změnila minimálně (45,3 % vs. 43,9 %). Z hlediska dávkování k marginálnímu zvýšení došlo u blokátorů RAAS, zatímco pokles dávkování jsme pozorovali u MRA a statinů. Závěry: Jakkoliv farmakoterapie chronického srdečního selhání (CHSS) vykazovala v ambulantní péči určité dílčí úspěchy (oproti doporučení při propuštění z hospitalizace), stále jsou zde velké rezervy ke zlepšení. Toto platí ještě víc pro použité dávkování, kdy maximální doporučené dávky užívalo jen velmi málo pacientů. Nevyužitý potenciál farmakoterapie CHSS se pak zřejmě přinejmenším spolupodílí i na relativně špatné prognóze těchto pacientů.
Aims: We analyzed the prescription and dosage of essential pharmacotherapy in outpatient care at the end of 2022 in patients hospitalized between 2010-2020 for cardiac decompensation. Methods: The initial sample included 4097 patients hospitalized for cardiac decompensation. From this cohort, we analyzed 975 surviving patients (mean age 71.9 [±SD 10.8], 62.8% male) regarding pharmacotherapy in their central medication record. Results: The prescription of beta-blockers (BB) was 79.6% in outpatient care and did not significantly change after discharge from hospitalization (77.5%). Taking BB with evidence in chronic heart failure (HF) only, there was a significant increase in their prescription (from 61.1% to 73.6%). A decrease in prescriptions (from 79% to 74.8%) occurred in outpatient care in renin-angiotensin-aldosterone system (RAAS) blockers, while an increase in SGLT-2 inhibitors (from 0.7% to 20.1%). There was a significant increase in statins in patients with ischemic etiology of HF (from 57.2% to 63%), and markedly in the prescription of sacubitril/valsartan in patients with an ejection fraction ≤40% (from 1.8% to 23.1%). Mineralocorticoid receptor antagonists (MRA) changed minimally (45.3% vs. 43.9%). Regarding the recommended dosage, a marginal increase occurred in RAAS blockers, while we observed a decrease in the dosage of MRA and statins.
- MeSH
- ambulantní péče * statistika a číselné údaje MeSH
- kohortové studie MeSH
- lékové předpisy statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- propuštění z nemocnice MeSH
- rozvrh dávkování léků MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- srdeční selhání * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl práce: analyzovat prevalenci a trendy během třináctiletého vývoje předepisování neinzulinových antidiabetik v rozmezí let 2010–2022, během nichž se zásadním způsobem změnily možnosti léčby diabetu 2. typu. Soubor a metodika: Pro analýzu byl využit soubor pacientů s DM, kteří byli identifikováni jako diabetici v datech Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) v letech 2010–2022. Prevalence byla hodnocena podle vyzvednutých (uhrazených) receptů na antidiabetika (ATC skupina A10B). Výsledky: Relativní prevalence preskripce metforminu se zvýšila ze 68,7 % na 79,7 %, u sulfonylurey se snížila z 45,9 % na 21,6 %, u pioglitazonu se nezměnila (4,3 % vs. 4,3 %), ale absolutní počet pacientů se zvýšil z 24 392 na 36 158. Relativní prevalence preskripce gliptinů se zvýšila z 5,0 % na 16,0 %, u gliflozinů se zvýšila mezi lety 2014 až 2022 z 0,5 % na 12,7 %, u agonistů receptoru pro GLP-1 se zvýšila z 0,7 % na 6,6 %. Závěr: Setrvale vysoká, neklesající prevalence preskripce metforminu, inverzně pak klesající prevalence preskripce sulfonylurey. Významný vzestup preskripce gliflozinů a agonistů receptoru pro GLP-1. Za pozitivní považujeme opětovný vzestup preskripce pioglitazonu.
The aim: To analyze the prevalence and trends during the thirteen-year development of the prescription of non-insulin antidiabetic drugs between 2010 and 2022, during which the treatment options for type 2 diabetes changed fundamentally. Methodology: The analysis used a file of patients with DM who were identified as diabetics in the data of the National Register of Paid Health Services (NRHZS) in the years 2010–2022. Prevalence was assessed according to collected (reimbursed) prescriptions for antidiabetics (ATC group A10B). Results: The relative prevalence of metformin prescription increased from 68.7 % to 79.7 %, for sulfonylurea it decreased from 45.9 % to 21.6 %, for pioglitazone it did not change (4.3 % vs. 4.3 %), but the absolute number of patients increased from 24,392 to 36,158. The relative prevalence of the prescription of gliptins increased from 5.0 % to 16.0 %, for gliflozins it increased between 2014 and 2022 from 0.5 to 12.7 %, for GLP-1 receptor agonists, it increased from 0.7 % to 6.6 %. Conclusion: Persistently high, non-decreasing prevalence of metformin prescription, inversely decreasing prevalence of sulfonylurea prescription. Significant increase in the prescription of gliflozins and GLP-1 receptor agonists. We consider the resurgence of pioglitazone prescription to be positive.
Mnoho běžně předepisovaných léčiv není registrováno pro použití u dětí, a proto bývají předepisovány unlicensed nebo off-label. Cílem naší práce bylo posoudit tento typ předpisu na Dětské klinice Fakultní nemocnice Olomouc během šestiměsíčního období. Celkem bylo zpracováno 10 710 předpisů pro 5 243 dětí. Podobná studie, provedená v roce 2013 stejnými autory (P. Matalová - rodné jméno P. Langerová), ukázala, že počet unlicensed a off-label předpisů byl relativně nízký ve srovnání s jinými studiemi. Cílem této studie bylo vyhodnotit, zda došlo k nějaké změně.
Many common drugs have not been registered for use in children. Therefore, they are sometimes prescribed as unlicensed or off-label. This study, performed at the Department of Paediatrics, University Hospital Olomouc, Czech Republic, evaluated off-label and unlicensed prescriptions. A similar study, conducted in 2013 by the same authors (P. Matalová - maiden name P. Langerová), showed that the number of off-label and unlicensed prescriptions was relatively low, compared to other studies. The goal of this study was to compare the frequency of off-label and unlicensed drug prescriptions, and to assess whether these prescriptions have declined.
- MeSH
- dítě MeSH
- léčivé přípravky MeSH
- lékové předpisy statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- off-label použití léčivého přípravku * statistika a číselné údaje MeSH
- pediatrie statistika a číselné údaje MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Crohnova choroba (MC – morbus Crohn) je chronické zápalové ochorenie gastrointestinálneho traktu neznámeho pôvodu cha- rakterizované obdobiami relapsu a remisie. Cieľom štúdie bola analýza farmakologickej terapie MC u dospelých a pediatrických pacientov prostredníctvom preskripcií na Slovensku za rok 2021. Údaje boli získané z Národného centra zdravotníckych informácií Slovenskej republiky. Počet preskripcií predstavoval 21 834 pre- skripčných záznamov (PZ), z ktorých 988 (4,53 %) bolo pre pediatrických pacientov (do 18 rokov) a 20 846 (95,47 %) pre dospelých pacientov. Zo získaných PZ boli vyhodnotené vek a pohlavie pacientov, predpísané liečivá na liečbu MC u dospelých a pediatric- kých pacientov vrátane biologických liečiv. Z vyhodnotených výsledkov preskripcie vyplýva, že MC na Slovensku najčastejšie postihuje mužskú populáciu. Najčastejší výskyt MC sa zaznamenal v pediatrickej populácii od 11 do 17 rokov a u mladých dospelých do 45 rokov. Farmakologická analýza ukázala, že v terapii MC bol preferovaný konvenčný terapeutický prístup vo forme aminosalicylátov, imunosupresív a kortikosteroidov v pediatrickej aj do- spelej populácii pacientov. Biologická liečba bola predpisovaná v pediatrickej populácii na úrovni 10,83 % a u dospelých pacientov na úrovni 14,91 %. Z biologických liečiv sa najčastejšie aplikovali liečivá ako adalimumab a infliximab ako u detí, tak aj u dospelých pacientov. Preskripciu liečiv mohli ovplyvniť viaceré faktory, medzi ktoré patrí aktivita a rozsah ochorenia, dostupnosť liečiva a jeho spôsob podávania, preferencie a compliance pacienta či finančná náročnosť liečby.
Crohn's disease (MC - morbus Crohn) is a chronic inflammatory disease of the gastrointestinal tract of unknown origin characterized by periods of relapse and remission. The aim of the study was the analysis of pharmacological therapy of MC in adults and pediatric patients through prescription in Slovakia for the year 2021. The data were obtained from the National Center for Health Information of the Slovak Republic. The number of prescriptions represented 21 834 prescription records (PZ), of which 988 (4.53 %) were PZ for pediatric patients (up to 18 years) and 20 846 (95.47%) for adult patients. Information such as the age and gender of the patients, the drugs prescribed for the treatment of MC in adults and pediatric patients, including biological drugs in the therapy of MC, were evaluated from the obtained PZ. The evaluated prescription results show that MC in Slovakia most often affects the male population. The most frequent occurrence of MC was recorded in the pediatric population from 11 to 17 years old and in young adults up to 45 years old. Pharmacological analysis showed that the conventional therapeutic approach in the form of aminosalicylates, immunosuppressants and corticosteroids was preferred in the therapy of MC in both pediatric and adult patient populations. Biological treatment was prescribed in the pediatric population at the level of 10.83 % and in adult patients at the level of 14.91 %. Of the biological drugs, drugs such as adalimumab and infliximab were most often used in both children and adult patients. The prescription of drugs could be influenced by several factors, among which are the activities and extent of diseases, the availability of drugs and its method of administration or patient preferences and compliance, or the financial year of treatment.
- MeSH
- Crohnova nemoc * farmakoterapie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- farmakoterapie statistika a číselné údaje MeSH
- lékové předpisy statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
- MeSH
- lékové předpisy statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- zákonodárství jako téma MeSH
- zdravotní sestry zákonodárství a právo MeSH
- zdravotnické prostředky * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- antibakteriální látky * terapeutické užití MeSH
- antibiotická rezistence MeSH
- lékové předpisy * statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- diabetes mellitus * farmakoterapie MeSH
- hypoglykemika * terapeutické užití MeSH
- lékové předpisy statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Objective: To describe the characteristics and management of asthma in clinical practice in the Czech Republic in the context of international guidelines and clinical realities.Methods: Data were collected over four seasons from summer 2016 to spring 2017 and are mostly presented using descriptive statistics.Results: We obtained valid data for 4557 adult patients with asthma, including detailed phenotyping (71% eosinophilic allergic, 10% eosinophilic non-allergic, 19% non-eosinophilic non-allergic asthma) from 58 allergologists and 56 pulmonologists. The average time to diagnosis was 3 years. In more than half of the subjects, bronchodilator testing (BDT) results were available at primary diagnosis. More than 10% of physicians did not test for mold allergy. Occupational asthma was diagnosed in 0.7% of subjects. According to the attending physician, 68% of patients had well-controlled and 10% had uncontrolled asthma. Ninety-four percent of patients were on preventive treatment, with 91% using an inhaled corticosteroids (ICS) at an average dose of 705 µg/day budesonide equivalent. Approximately 75% of patients were on an ICS/LABA, with 91% using fixed combinations. Among patients using ICS/formoterol, a maintenance and reliever therapy regime was prescribed in 67%.Conclusions: The quality of asthma management in the Czech Republic is comparable to that of other developed countries and better in some respects (frequent BDT, phenotyping, and use of preventive treatment). Nevertheless, there is unnecessary delay in diagnosis and lack of research on possible environmental causes (workplace, molds). Pharmacotherapy shows good adherence to guidelines. Although 10% of patients show poor control, there is concurrently a trend for overtreatment.
- MeSH
- agonisté beta-2-adrenergních receptorů aplikace a dávkování MeSH
- alergologie a imunologie normy statistika a číselné údaje trendy MeSH
- antiastmatika aplikace a dávkování MeSH
- aplikace inhalační MeSH
- bronchiální astma diagnóza farmakoterapie MeSH
- budesonid aplikace a dávkování MeSH
- dodržování směrnic statistika a číselné údaje trendy MeSH
- dospělí MeSH
- fixní kombinace léků MeSH
- formoterol fumarát MeSH
- glukokortikoidy aplikace a dávkování MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody statistika a číselné údaje MeSH
- lékové předpisy statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- opožděná diagnóza statistika a číselné údaje MeSH
- pneumologie normy statistika a číselné údaje trendy MeSH
- průřezové studie MeSH
- senioři MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- společnosti lékařské normy MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
OBJECTIVE: Combined hormonal contraceptives (CHC) exhibit differing risks for cardiovascular and thrombotic events (VTE). A European referral process confirmed higher VTE risks for 3rd generation gestagens and drospirenone. CHC are now grouped in risk classes (RC) I, II, and III, with RC III having a higher risk than RC I and X (risk not yet known). Marketing authorization holders were obliged to implement pharmacovigilance measures and risk minimization measures including changes of prescribing information. The study assessed whether these activities induced changes in prescription patterns. METHODS: German prescription data for 1.1 million women below 20 years of age were used to analyze the effects of interventions and potential influence factors using logistic regression. Descriptive statistics were calculated for prescriptions for 3.3 million women from January 2011 to March 2016. RESULTS: Shares of RC I and RC X recipients rose substantially over the observation period, while RC III recipient share showed a steady decrease. The referral induced a slightly faster decrease in RC III and increase in RC X. The implementation of pharmacovigilance measures manifested no additional effect. CONCLUSION: The decrease in RC III share already observed before the referral process can be explained with pre-existing discussions around CHC. The effect attributable to the referral was statistically significant, although very small. While evidence for a connection between interventions and prescription change is only indirect, the study shows that routine data are suitable for impact analyses, and monitoring prescribing patterns can be recommended as feedback after regulatory or political interventions. This is being followed up.
- MeSH
- dospělí MeSH
- farmaceutický průmysl zákonodárství a právo MeSH
- hodnocení rizik * MeSH
- kontraceptiva orální kombinovaná * MeSH
- lékové předpisy * normy statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Německo MeSH