Úvod: S rozvojem stabilní osteosyntézy zlomenin distálního radia se v současné době setkáváme s následky, které jsme před touto érou nepoznali. Po rozcvičení se často vyskytují nestability zápěstí, které je třeba následně řešit. Nejčastější z nich je skafolunátní (SL) nestabilita. Autoři práce se zaměřili na to, zda jsou tyto nestability častější v nějaké věkové skupině, zda jsou závislé na typu zlomeniny a zda je možné je nějakým způsobem prokázat na běžném pracovišti při osteosyntéze distálního radia. Soubor: Soubor pacientů obsahuje celkem 42 zápěstí, u kterých byla provedena stabilní osteosyntéza distálního radia s možností okamžité rehabilitace a u nichž pro následné obtíže byla zjištěna skafolunátní nestabilita zápěstí. U pacientů byl sledován věk, ve kterém se úraz stal. Retrospektivně byly vyhodnoceny úrazové rtg snímky, kdy byl hodnocen typ zlomeniny podle AO klasifikace. Podle Fernandezovy klasifikace bylo určeno, zda byla patrná SL nestabilita. Dále byly zhodnoceny rtg snímky po 6 týdnech od osteosyntézy a posuzováno, zda byla u nich SL nestabilita patrná. U všech pacientů byla provedena v jedné době artroskopie, kde se hodnotil typ nestability zápěstí podle Geisslerovy klasifikace a ošetření SL vazu. Na závěr se sledovaly typy operací, které bylo třeba provést k rekonstrukci SL nestability. Výsledky: Výsledky ukazují, že se skafolunátní nestabilita vyskytla nejčastěji u pacientů mezi 20-40 roky. Při hodnocení typů nestabilit podle AO klasifikace byl výskyt u typu B1 v 17 %, u typu C1 ve 14 %, u typu C2 v 19 % a u typu C3 ve 29 %. Pokud byl sledován výskyt skafolunátní nestability v závislosti na typu zlomeniny klasifikace podle Fernandeze, byl maximální výskyt u typu III (43 %) a následně typu IV (19 %) a V (21 %). Retrospektivně byly patrné známky skafolunátní nestability na rtg snímcích po primární repozici u 31 % a 6 týdnů po úrazu u 55 % případů. Při hodnocení typu nestability podle Geisslera byl typ II u 12 pacientů, typ III u 25 a IV u 5 pacientů. Diskuze: Skafolunátní nestabilita se nejčastěji vyskytuje u mladých, aktivních pacientů, kdy je ještě pevná kost a k poškození vazů dochází častěji. Je důležité na ni myslet během osteosyntézy, kdy je třeba provést dynamické skiaskopické vyšetření. Z našich závěrů vyplývá, že výrazný nárůst nastává po cvičení, když nebyla osteosyntéza distálního radia fixována sádrou ani ortézou. Největší výskyt se projevuje u typu B1, který vzniká ulnární trakcí a dochází primárně k avulzi processus styloideus radii a následně k roztržení SL vazu. Dále je zvýšený výskyt u typů C1-3, kdy jde často o vysokoenergetická poranění zápěstí, což odpovídá typům Fernandez III, IV a V.

Introduction: With development of stable osteosynthesis of distal radius fractures, we are now encountering hitherto unknown complications. After commencing with exercising, instabilities of the wrist frequently occur and it is necessary to deal with them. Scapholunate (SL) instability is the most common type. The authors focused on analysing whether these instabilities appear especially frequently in some specific age groups, whether they are dependent on the type of fracture and if they can be specifically diagnosed at a non-specialised workplace during osteosynthesis of the distal radius. Patients and Methods: The patient sample contains a total of 42 wrists that had undergone stable osteosynthesis of distal radius with the possibility of immediate rehabilitation in which the subsequent difficulties were found to be caused by scapholunate instability. The age at which the injury occurred was noted. X-ray images from the time of the initial injury were retrospectively analysed and the type of fracture was classified based on the AO classification. The Fernandez was used to determine if scapholunate instability was present. The authors also evaluated x-ray images 6 weeks after osteosynthesis and assessed whether the scapholunate instability could be seen on them. Arthroscopy was performed in all patients at some point, where instability was assessed using the Geissler type classification, and treatment of scapholunate wrist ligament was evaluated. In the conclusion, the types of operations that were needed for correcting the scapholunate instability were noted. Results: The results show that scapholunate instability occurred most often in patients between 20-40 years of age. When evaluating the types of instabilities according to AO classification the incidence of the various types was as follows: B1 17%, C1 14%, C2 19%, and C3 29%. If we look at the incidence of scapholunate instability depending on the type of fracture classification according to Fernandez, the maximum incidence was of type III (43%), followed by type IV (19%) and V (21%). In retrospect, there were signs of scapholunate instability on x-ray images after primary reduction in 31% and at 6 weeks after injury in 55% of the cases. When evaluating the type of instability according to Geissler, type II was found in 12 patients, type III in 25 patients and type IV in 5 patients. Discussion: Scapholunate instability is most common in young, active patients, who still have strong bones and in whom ligament damage occurs more frequently. It is important to consider this possible complication during osteosynthesis, at which time dynamic fluoroscopy examinations should be performed. Our results show that a significant increase occurs after exercise, when there was trauma fixation. Type B1 has the greatest incidence, which arises from ulnar traction and is primarily characterised by evulsion of styloid processus radii leading to ruptures of the scapholunate ligament. Furthermore, there is an increased incidence of types C1-3, which is often occur as a result of high-energy injuries, which corresponds to Fernandez types III, IV and V.

• Klíčová slova
• Zlomeniny distálního radia, Skafolunátní nestabilita zápěstí, Tendodéza,
• MeSH
• fraktury vřetenní kosti * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• ortopedické výkony metody   využití   MeSH
• poranění zápěstí diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• radiografie klasifikace   metody   využití   MeSH
• radius * zranění   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vazivová chrupavka * zranění   MeSH
• vnitřní fixace fraktury * metody   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH