Cíl: Článek představuje výsledky výzkumu vlivu pracovní rehabilitace (PR) na kvalitu života osob se zdravotním postižením. Ve třech krajích České republiky byla v rámci projektu ESF (reg. č. CZ.03.3.X/0.0/0.0/17_082/0015504) zřízena tři experimentální pracovně rehabilitačních střediska, která ve spolupráci s Úřady práce ověřovala účinnost inovativním způsobem zabezpečené PR. Soubor a metodika: Do intervenční skupiny bylo zapojeno celkem 123 osob s různou mírou a typem zdravotního postižení. Kvalita života byla zkoumána u intervenční skupiny, tzn. účastníků PR zabezpečené ve spolupráci s pilotními pracovně rehabilitačními středisky, kteří souhlasili se zapojením do výzkumu (n = 93). Interventi byli dotazováni s využitím dotazníku WHODAS 2.0. U účastníků byly porovnány výsledky testování před vstupem do PR (A), při ukončení PR (B) a u zaměstnaných účastníků (n = 59) také 3 měsíce po nástupu do zaměstnání (C). Sběr dat proběhl v letech 2021–2022. Výsledky: Interventi, kteří si udrželi zaměstnání alespoň 3 měsíce, uváděli zvýšení kvality života ve všech šesti sledovaných oblastech. Signifikantní zvýšení kvality života bylo prokázáno zejména v doméně participace a životní aktivity. K měřitelnému zlepšení kvality života nedošlo pouze v doménách mobility a sebeobsluhy. Potíže s pohyblivostí a sebeobsluhou byly při vstupu do projektu celkově interventy vnímány jako nejméně problémové. Závěry: Výsledky výzkumu ukazují, že PR má vliv na zvýšení kvality života u zapojených účastníků. Ke zlepšení kvality života došlo u všech dotazovaných interventů v oblasti životní aktivity (zahrnující oblast práce) a účasti ve společnosti, a to bez ohledu na to, zda si udrželi nebo neudrželi zaměstnání alespoň 3 měsíce.
Objective: The article presents the results of research on the impact of vocational rehabilitation on the quality of life of persons with disabilities. In three regions of the Czech Republic, as part of an ESF project (reg. no. CZ.03.3.X/0.0/0.0/17_082/0015504), three experimental vocational rehabilitation centers were established. These centers, in collaboration with the Labor Offices, tested the effectiveness of innovative vocational rehabilitation methods. Sample and methodology: A total of 123 individuals with various degrees and types of disabilities were included in the intervention group (IG). The quality of life was examined in the IG, i.e., participants in the vocational rehabilitation program provided in cooperation with the pilot vocational rehabilitation centers, who agreed to participate in the research (N = 93). The participants were surveyed using the WHODAS 2.0 questionnaire. The results were compared before entering the vocational rehabilitation (A), at the end of the vocational rehabilitation (B), and for employed participants (N = 59), and also 3 months after starting employment (C). Data collection took place from 2021 to 2022. Results: Participants who maintained employment for at least three months reported an increase in quality of life in all six monitored areas. A significant increase in quality of life was particularly evident in the domains of participation and life activities. Measurable improvement in quality of life did not occur in the domains of mobility and self-care. Issues with mobility and self-care were generally perceived by participants as the least problematic at the project‘s outset. Conclusions: The research results indicate that vocational rehabilitation has a positive impact on improving the quality of life for participants involved. All surveyed participants experienced improvements in life activities (including work-related aspects) and social participation, regardless of whether they maintained employment for at least 3 months or not.
- MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- návrat do práce statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rehabilitace pracovní * statistika a číselné údaje MeSH
- rehabilitace organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zapojení do společnosti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
OBJECTIVES: The aim of the study was to synthesize the body of knowledge on the factors that are important to the process of returning to work after ischaemic stroke in young adults under 55 years of age. METHODS: Guidelines regarding the scoping review methodology developed by the Joanna Briggs Institute, and the PRISMA checklist for scoping reviews were used. A total of 2,249 studies were identified through a bibliographic search in six databases. RESULTS: A total of ten studies were finally selected to respond to the research questions. Eight studies were quantitative observational studies, and two studies had a case study design. The rate of returning to work varied between the studies. The frequency of returning to work in young stroke patients, independent of the time of assessment, ranged from 42.4% to 86%. Returning to work after ischaemic stroke in young adults is a complex process and multidimensional problem which is affected by clinical variables (level of neurological deficits, cognitive ability, independency in activities of daily living, fatigue and depression, cardiovascular factors), as well as the socioeconomic and occupational status. CONCLUSION: There is insufficient evidence concerning interventions promoting return to work. Future studies should focus on examining effective interventions to help young stroke survivors return to work.
- MeSH
- dospělí MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * rehabilitace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- návrat do práce * statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- důchody statistika a číselné údaje MeSH
- Gravesova nemoc epidemiologie MeSH
- hypertyreóza epidemiologie MeSH
- hypotyreóza epidemiologie MeSH
- kohortové studie MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- mladý dospělý MeSH
- návrat do práce statistika a číselné údaje MeSH
- nemoci štítné žlázy epidemiologie MeSH
- nezaměstnanost statistika a číselné údaje MeSH
- postižení statistika a číselné údaje MeSH
- pracovní neschopnost statistika a číselné údaje MeSH
- registrace statistika a číselné údaje MeSH
- rizikové faktory MeSH
- struma epidemiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- souhrny MeSH
- Geografické názvy
- Dánsko MeSH
VÝCHODISKA: V zahraničí je téma pracovní uplatnitelnosti (bývalých) uživatelů návykových látek ve výzkumné oblasti poměrně početně zastoupeno, v České republice se mu však u cílové skupiny doléčovacích center, která je pracovnímu procesu nejblíže, mnoho prací nevěnovalo. CÍLE: Ve spolupráci se třemi pražskými doléčovacími centry zmapovat a popsat charakteristiky (překážky, výhody) a pracovní zkušenosti jejich klientů na trhu práce. METODY: Ke sběru prezentovaných dat byla využita kombinace metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu - vlastní dotazník pro zmapování fungování klientů na trhu práce. Analýza dat byla provedena pomocí otevřeného kódování a popisné statistiky. SOUBOR: Základní soubor tvořili všichni klienti uvedených doléčovacích center v Praze na přelomu let 2011/2012. Celkový počet osob v souboru byl 43. Průměrný věk respondentů je 31 let. Čtvrtina souboru má základní vzdělání, téměř 50 % respondentů se pokouselo o další studium vyššího stupně. VÝSLEDKY: Celkem 14 osob (30,2 %) má záznam v rejstříku trestů, jde o osoby spíše s nižším vzděláním, 25 % trpí psychickou poruchou. Celkem 33 osob umí pracovat s PC, 28 pak zná také cizí jazyk, 66 % klientů vlastní řidičský průkaz. V souboru bylo v době sběru dat 25 zaměstnaných jedinců, všichni si práci našli nejpozději do 3 měsíců. Práce pro tuto cílovou skupinu nejčastěji představuje jistotu a stabilitu v životě i finanční přfiem. Celkem 26 osob má více než 3 pracovní zkušenosti v historii, téměř 50 % celého souboru má za sebou období nezaměstnanosti delší než 2 roky. Představy o měsíční mzdě jsou spíše realistické. ZÁVĚRY: Pilotní studie do problematiky pracovního uplatnění klientů DC v Praze zkoumala pracovní zkušenosti, překážky a podpůrné faktory pro nalezení práce. Nepotvrdily se popisované komplikace. Vzhledem k metodě analýzy dat nebylo možné popsát souvislosti mezi proměnnými.
BACKGROUND: While abroad (ex-) substance users' employment opportunities have received considerable research interest, in the Czech Republic only a few works have addressed this topic, specifically with respect to aftercare centres, which have the closest links to employment. AIMS: In cooperation with three Prague aftercare centres, to survey and describe the characteristics (strengths and weaknesses) and employment experience of their clients in relation to the labour market. METHODS: The data was collected using a combination of quantitative and qualitative research methods – an original questionnaire to map the clients' labour market performance. The data analysis was carried out using open coding and descriptive statistics. SAMPLE: The basic population comprised all the clients of the Prague-based aftercare centres at the turn of the years 2011 and 2012. The total number of respondents was 43. The respondents' average age was 31. A quarter of the sample had completed the elementary (basic) level of education, with almost 50% of the respondents having tried to achieve a higher educational level. RESULTS: A total of 14 persons (30.2%) had a criminal record. They were especially individuals with lower education, with 25% suffering from a mental disorder. A total of 33 persons could work with a PC, 28 also spoke a foreign language, and 66% had a driving licence. At the time of the data collection, the study population included 25 individuals who were employed. They had all found their jobs within three months. For this target group, having a job meant stability and certainty in their lives, as well as a source of income. A total of 26 persons had had more than three employment experiences, and 50% of the entire sample had a history of periods of unemployment exceeding two years. Their ideas of monthly pay were fairly realistic. CONCLUSIONS: This pilot study looked into the issue of aftercare clients' competitiveness on the labour market. It explored their em- ployment experience and barriers and assets in finding a job. The complications that are often referred to were not confirmed. The data analysis method used made it impossible to describe any correlations between variables. Employers' views would be needed to arrive at a more comprehensive picture.
- Klíčová slova
- doléčovací centrum, pracovní uplatnění, trh práce, uživatelé návykových látek,
- MeSH
- centra pro terapii drogových závislostí MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- návrat do práce * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- pilotní projekty MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek * rehabilitace MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- zaměstnanost psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
