Příspěvek nabízí čtenáři náhled do problematiky robotické rehabilitace pacientů s parézou horní končetiny vzniklou následkem iktu. Poskytuje základní orientaci v klasifikaci robotických zařízení a shrnuje aktuální vědecké poznatky a perspektivu dalšího využití těchto moderních technologií.

The aim of this article is to give the insight to the field of robot assisted rehabilitation in patiens with post stroke upper limbparesis. The article provides the reader with basic classification of robotic devices and summarizes actual scientific evidence andthe perspective of their use in the future.

• Klíčová slova
• roboticky asistovaná rehabilitace,
• MeSH
• cévní mozková příhoda * terapie   MeSH
• horní končetina * patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• neuroplasticita fyziologie   MeSH
• paréza * rehabilitace   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody   využití   MeSH
• robotika metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východiska: Tradiční fyzioterapeutické přístupy u pacientů po cévní mozkové příhodě jsou v posledních letech doplňovány novými technikami na bázi robotiky i virtuální reality a přináší možnost aktivně a intenzivně trénovat komplexní pohyby v závislosti na potřebách pacienta. Cíl: Zhodnotit efekt fyzioterapie na přístroji s využitím virtuální reality u pacientů po cévní mozkové příhodě a porovnat jej s konvenční fyzioterapií. Metody: 16 probandů po ischemické cévní mozkové příhodě bylo rozděleno do dvou skupin – experimentální (využití virtuální reality) a kontrolní (konvenční fyzioterapie), u nichž probíhala terapie horní končetiny po dobu 2 týdnů (10 terapií po 30min). Pomocí klinických testů, dynamometrie a přístrojových testů zkoumané- ho přístroje jsme hodnotili rozdíly měřených parametrů. Pro zhodnocení dat jsme použili Wilcoxonův párový a Mann-Whitneyův test, hladina statistické významnosti byla stanovena na hodnotě p ≤ 0,05. Výsledky: U experimentální skupiny jsme zjistili signifikantní zlepšení u 6 z 6 parametrů, u kontrolní skupiny jsme dosáhli zlepšení u 2 z 6 sledovaných parametrů. Při porovnávání efektů terapií, tedy hodnot parametrů jednotlivých skupin navzájem jsme našli signifikantní změnu pouze u 1 parametru. Závěr: Z výsledků experimentu je možné usuzovat, že terapie ve virtuálním prostředí se zdá být oproti konvenč- ní terapii efektivnější, zlepšuje konkrétní dovednosti a funkce horní končetiny. Komparace obou terapií mezi sebou však nebyla statisticky významná.

Background: The importance of robotics and virtual reality has recently grown and complement traditional physiotherapeutic approaches. These new techniques offer the ability to train weakened movements only by adjusting to individual patient ́s needs. Ain: To evaluate the effect of therapy using virtual reality on physiotherapy device in stroke patients and compare it to a conventional therapy. Methods: We enrolled 16 post-stroke patients in our study and divided them into 2 groups – experimental (using virtual reality) and control group (using conventional therapy). We made a 10 sessions of upper limb therapy, each for 30 minutes, and then we evaluated the differences in the measured parameters using common clinical tests, dynamometry and tested device assessment. Wilcoxon pair and Mann-Whitney test was applied to evaluate the data. The significance level was set to 0.05. Results: We found significant improvement in 6 of the 6 parameters in the experimental group and another significant improvement in 2 of the 6 parameters in the control group. Only one parameter has significant changed when statistical comparing the effects of those two interventions. Conclusion: Findings of our study indicate that therapy in virtual reality seems to be more effective than conventional therapy, it improves the specific skills and functions of the upper limb. However, there were no statistically significant differences between the two therapies.

• MeSH
• cévní mozková příhoda terapie   MeSH
• horní končetina MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   trendy   MeSH
• paréza rehabilitace   MeSH
• rehabilitace metody   přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• robotika metody   využití   MeSH
• techniky fyzikální terapie přístrojové vybavení   trendy   využití   MeSH
• virtuální realita MeSH

Úvod: Spasticita je součástí spastického syndromu s vysokou incidenci u onemocnění centrálního nervového systému. Mezi zásadní problémy u spastického syndromu končetin řadíme parézu, zkrácení svalu a svalovou dystonii. Zkrácení a svalový hypertonus lze ovlivnit farmakologicky, neurorehabilitačními technikami a progresivními protahovacími technikami. Jako doplněk nebo náhradu protahovacích technik můžeme využít robotické technologie, zajištující optimální rehabilitační opakované protahování spastických svalů. Jedním z robotů, splňujících požadavky na terapii spasticity prstů ruky, je robotická rukavice Gloreha Profesional II. Metodologie: Cílem studie je ověření efektu robotické terapie u pacientů po cévní mozkové příhodě (6 – 60 měsíců od vzniku) se spastickou parézou ruky s tíží podle modifikované Ashworthovy škály (MAS) 1-3. Prospektivní randomizovaná studie 20 případů a 18 kontrol hodnotí změny v úchopu pomocí testu SVH (skóre vizuálního hodnocení úchopu ruky) a změny ve spasticitě prstů po osmi týdnech terapie. V experimentální skupině probíhala komplexní antispastická terapie (aplikace botulotoxinu 300 Speywood jednotek (Sj) Dysportu - frakciovaně do povrchového a hlubokého flexoru prstů, fyzioterapie 5 hodin / týdně a ergoterapie 2,5 hodiny / týdně) doplněná navíc o robotickou rehabilitaci pomocí Gloreha Profesional II (2,5 hodiny // týdně). V kontrolní skupině probíhala konvenční komplexní terapie. Výsledky: V experimentální skupině nacházíme statisticky signifikantní změny ve zmírnění spasticity (MAS medián z 2 na 1 u experimentální skupiny versus MAS z 2 na 1+ u kontrolní skupiny) a zlepšení úchopových funkcí ruky (SVH z mediánu vstupních 10 na výstupních 15 u experimentální skupiny proti SVH z mediánu 11 na 13). Výsledky SVH však nejsou statisticky významné při hladině p = 0,05. Závěr: Robotická rehabilitace má významný vliv v antispastické terapii prstů s perspektivními terapeutickými výsledky, tak jak ukazuje naše studie.

Introduction: Spasticity is an integral part of spastic syndrome with high incidence in diseases of central nervous system. The principal problems of the spastic syndrome include paresis, muscle shortening and dystonia. The muscle shortening and muscular hypertonia can be influenced pharmacologically, by neurorehabilitation techniques and progressive stretching techniques. Robotic technologies, providing optimal repeated rehabilitation stretching of spastic muscles can be used as supplement or substitution of the stretching techniques. One such robot fulfilling the requirements for therapy of the hand finger spasticity is the robotic glove Gloreha Professional II. Methods: The study aimed at verification of the effects of robotic therapy in patients after brain vascular event (6 to 60 months after the origin) wit spastic hand paresis in a degree according to modified Ashworth scale (MAS) 1 – 3. The prospective randomized study of 20 cases and 18 controls evaluates the changes in the grip by the SVH test (score of visual evaluation of hand grip strength test) and changes in finger spasticity after eight weeks of treatment. The experimental group underwent a complex antispastic therapy (administration of botulinum toxin, 300 Speywood units Dysport botox – fractionated into the surface and deep flexor of fingers, physiotherapy for 5 hours weekly and ergotherapy 2.5 hour weekly). The control group was treated by the conventional complex therapy. Results: In the experimental group there were statistically significant changes in diminution of spasticity (MAS median form 2 to 1 in the experimental group versus 2 to 1+ in the control group) and an improvement in the hand grip functions (SVH from median of 10 entry to 15 on the output in the experimental group against SVH in median 11 to 13). However, the results were not significant at the P=0.05 level. Conclusion: The robotic rehabilitation has an important influence in antispastic treatment of fingers with perspective therapeutic results, as our study has shown.

• Klíčová slova
• roboticky asistovaná rehabilitace,
• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• rehabilitace * metody   MeSH
• robotika * metody   využití   MeSH
• ruka patofyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• svalová spasticita * rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

V posledních letech bylo zaznamenáno postupné zvyšování přeživších po cévní mozkové příhodě, způsobující omezení motorické aktivity, vedoucí k senzorickým a kognitivním poruchám, což vede ke snížení schopnosti vykonávat běžné denní aktivity a zapojení se do sociálních a komunitních aktivit. Zlepšení funkcí horních končetin po iktu je složitý proces a vyžaduje multidisciplinární přístup, který se využívá za účelem získání maximální nezávislosti a maximální možné míry soběstačnosti. Perspektivu na zlepšení výsledků rehabilitace poskytuje používání nových robotických technik, které se osvědčily pro zvýšení výkonu motorické aktivity a které byly vyvinuty v posledních deseti letech. Jedním z robotických přístrojů pro rehabilitaci ruky je Amadeo, který je založený na koncovém efektoru bez exoskeletu, který umožňuje funkční pohybovou terapii prstů a motivační zpětnou vazbu. Poskytuje pasivní, asistovanou, ale i aktivní a také interaktivní studie. Cílem této follow up stude bylo prokázat udržitelnost zlepšených funkcí po měsíční intenzivní terapii na přístroji Amadeo i po měsíci od ukončení terapie. Jako zkoumané, resp. ovlivňované funkce, byly zvoleny rozsah pohybu, svalové síly stisku, funkční motoriky ruky. Do této studie, bylo zařazeno 12 pacientů po CMP v chronické fázi. Hodnocení zlepšení a udržitelnost bylo otestováno pomocí standardizovaných testů ke zjištění funkční motortiky horní končetiny (Jebsen Taylor Hand Function test), svalové síly stisku (Jamar Dynamometr), rozsahu pohybu v prstech (Goniometrie) před a po sérii terapií (jeden měsíc, 3x týdně) a poté znova po jednom měsíci od ukončení intenzivní terapie. Prokazatelný vliv na zlepšení rozsahů pohybů prstů, svalové síly prstů a funkčnosti ruky a hlavně, že zlepšení přetrvalo i po měsíci od ukončení terapie, se bohužel nepodařilo prokázat. Avšak dle subjektivních názorů účastníků této studie lze použití přístroje Amadeo v roboticky asistované terapii ruky horní končetiny pacientů po cévní mozkové příhodě v chronické fázi shrnout jako explicitně vizualizovanou motivační zpětnou vazbu, kterou pacienti hodnotí velmi pozitivně.

Over the last years the numbers of individuals surviving brain vascular events causing limited motor activities leading to sensory and cognitive disorders have been gradually increasing. It resulted in decreased abilities to perform common daily activities and involvement in social and community activities. An improvement of upper extremity functions is a complex process and requires a multidisciplinary approach, which is used for obtaining maximum independence and maximum possible self-reliance. The use of novel robotic techniques developed over the last ten years provides the perspective of improving results of rehabilitation, as they proved useful for increasing the motor activity output. One of the robotic instruments for hand rehabilitation if Amadeo based on terminal effecter without exoskeleton; it makes possible a functional motion therapy of fingers and motivation feedback. It provides a passive, assisted therapy as well as the interactive treatment. The objective o this follow up study was to prove sustainable improved functions after a month of intensive treatment on the Amadeo instrument and even a month after the therapy ended. The investigated or influenced functions included extent of the movements, muscular grip strength and motor functions of the hand. Twelve patients in the chronic phase after brain vascular events were enrolled in the study. The improvement and sustainability was tested by the standardized test for maintaining motor functions of upper extremity (Jebsen Taylor Hand Function test), hand grip strength (Jamar Dynamometer), motion range of fingers (Goniometry) before and after a series of treatments (one month, three times weekly) and then again after a month since the intensive treatment ended. Unfortunately, any demonstrable influence on improvement of the fingers’ motion range, muscular strength of fingers and hand functionality was not proved. However, subjective opinions of the study participants in the robotic assisted hand treatment of patients in the chronic phase after brain vascular event can be summarized: it has become apparent as an explicitly visualized motivation feedback, which was evaluated very positively bz the patients.

• Klíčová slova
• Amadeo, roboticky asistovaná rehabilitace,
• MeSH
• dospělí MeSH
• horní končetina patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• rehabilitace metody   MeSH
• robotika přístrojové vybavení   využití   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• síla ruky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• adiktologie MeSH
• lidé MeSH
• robotika využití   MeSH
• telemedicína MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodní články MeSH

• MeSH
• diagnostické zobrazování * metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• kalibrace normy   MeSH
• lékařská informatika * metody   přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• počítačové terminály využití   MeSH
• radiologické informační systémy klasifikace   trendy   využití   MeSH
• referenční standardy MeSH
• řízení kvality MeSH
• robotika metody   trendy   využití   MeSH
• technologie lékařská * metody   normy   trendy   MeSH
• telemedicína metody   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• adheziva terapeutické užití   MeSH
• anastomóza chirurgická metody   trendy   využití   MeSH
• autologní štěp chirurgie   MeSH
• centrální nervový systém anatomie a histologie   chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mikrochirurgie metody   trendy   využití   MeSH
• nervus facialis anatomie a histologie   chirurgie   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   trendy   využití   MeSH
• neurochirurgie * dějiny   metody   trendy   MeSH
• neuropatie brachiálního plexu diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• periferní nervový systém anatomie a histologie   chirurgie   zranění   MeSH
• regenerace nervu fyziologie   MeSH
• robotika metody   trendy   využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• sutura využití   MeSH
• transplantáty chirurgie   MeSH
• Wallerova degenerace * chirurgie   patofyziologie   terapie   MeSH
• zákroky plastické chirurgie * metody   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Autorka předkládá nástin možností uplatnění sociálních robotů v péči o lidi vyššího věku, se syndromem křehkosti, demence, omezenou soběstačností a dalšími syndromy vyššího věku v různých prostředích života a péče. Vychází z přehledu dosud publikované literatury k této problematice, která se zabývá působením sociálních robotů jak na psychické, tak na somatické funkce a sociální interakce zejména starších lidí s křehkostí a disabilitou.

The author presents a review on effects of social robots on somatic and behavioral functionning, social interactions, psychic functions in older persons with frailty and disability. Considerations about the future possible use of social robots in different environments and in the care for older persons, persons with dementia, frailty, reduced self-sufficiency and geriatric syndromes are based on this review.

• MeSH
• demence * ošetřování   MeSH
• kognitivní poruchy ošetřování   MeSH
• lidé MeSH
• pečovatelské domovy MeSH
• robotika * přístrojové vybavení   využití   MeSH
• senioři MeSH
• sociální chování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH

• MeSH
• chirurgie MeSH
• laparoskopie MeSH
• lékaři MeSH
• lékařská onkologie MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• náhrada kyčelního kloubu MeSH
• neurochirurgie MeSH
• radiochirurgie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• robotika * dějiny   metody   organizace a řízení   pracovní síly   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• telemedicína * metody   organizace a řízení   pracovní síly   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• výchova a vzdělávání MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Kniha našeho předního experta v oboru gynekologie-porodnictví je průvodcem současným stavem využití roboticky asistované laparoskopie v prostředí a podmínkách české gynekologické praxe. V rámci gynekologie je roboticky asistovaná laparo skopie využívána k provádění hysterektomií z benigních indikací, myomektomií, tubárních reanastomóz, radikálních hysterektomií, lymfadenektomií a sakrokolpopexí. Robotem asistovaná chirurgie v gynekologii je ve srovnání s otevřenou nebo laparoskopickou chirurgií charakterizována menšími krevními ztrátami a zejména kratší dobou hospitalizace. Úvodní kapitoly se věnují přípravě pacienta, inzerce trokarů a instrumentariu, v dalších kapitolách jsou podrobně vyloženy jednotlivé oblasti využití – tubární mikro chirurgie, adnexektomie, myomektomie, hysterektomie, sakrokolpopexe a dále terapie endometriózy, a gynekologických malignit.

• MeSH
• gynekologické chirurgické výkony klasifikace   metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• robotika metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• chirurgie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie