Osoby s poruchami způsobenými užíváním alkoholu vykazují výrazně vyšší prevalenci užívání tabáku, jakož i vyšší míru závislosti na nikotinu a nižší úspěšnost odvykání kouření. Navzdory tomu se intervencím zaměřeným na odvykání kouření u této populace věnuje jen minimální pozornost. V tomto kontextu je cílem předkládané studie popsat kognitivně-behaviorální terapii v kombinaci s incentivní (pobídkovou) terapií (contingency management) určenou k odvykání kouření u žen v ambulantní léčbě závislosti na alkoholu. Sběr klinických dat probíhal s použitím dvou nástrojů: klinický rozhovor a standardizované dotazníky, jejichž prostřednictvím se hodnotila míra užívání tabáku a depresivní symptomatologie. Užívání tabáku bylo biochemicky ověřováno na základě vydechovaného oxidu uhelnatého a kotininu v moči. Pacientka dosáhla abstinence od tabáku, která byla konfirmována ve sledovaném období (katamnéze) po 1 roce; celkem abstinovala nepřetržitě po dobu 382 dní. Odborná literatura poukazuje na nutnost podpory odvykání kouření u osob užívajících návykové látky. Tato případová studie je příkladem efektivní léčby zaměřené na odvykání kouření při současné léčbě jiné závislosti. Aplikované postupy je možné využít v klinickém prostředí.

People with alcohol use disorders have a strikingly high prevalence of tobacco use, as well as greater nicotine dependence and higher difficulties in achieving smoking abstinence. Despite this, smoking cessation interventions are barely promoted among this population. In this line, the study aim was to describe a cognitive-behavioral therapy combined with contingency management for smoking cessation applied to a woman in outpatient alcohol use treatment. At baseline assessment, two measures were used: a clinical interview and standardized questionnaires to evaluate tobacco-related variables and depressive symptomatology. Tobacco use was biochemically verified through expired carbon monoxide and cotinine in urine. The patient achieved tobacco abstinence and remained at one-year follow-up, reaching a total of 382 days of continuous abstinence. Literature underlines the need to promote smoking cessation treatments among individuals with substance use disorders. This case study is an example of an effective treatment for smoking cessation in this population, which can be implemented in clinical settings.