Q128034770 Dotaz Zobrazit nápovědu
Úvod: Simulační výuka na mnoha místech světa již není pouze moderní trend, ale stala se pevnou součástí vzdělávání a výcviku zdravotnických týmů i studentů lékařských fakult. Její validita a přínos je nezpochybnitelná a tuto potřebu odráží i doporučení Evropské odborné společnosti pro gynekologii a porodnictví. Cíl: Naše práce měla za cíl zmapovat momentální technické, prostorové a personální zabezpečení v oblasti simulační medicíny ve velkých gynekologicko-porodnických pracovištích v ČR a zjistit, do jaké míry se jednotlivé výukové metody využívají v rámci pregraduálního i postgraduálního vzdělávání. Soubor a metodika: Sběr informací proběhl formou dotazníku ze sedmi klinických pracovišť a byl zaměřen na technické a prostorové podmínky, lidské zdroje a způsob využití simulačních metod v pregraduálním i postgraduálním výcviku vč. spektra nabízených kurzů. Výsledky a závěr: Naším zjištěním je velmi dobrá úroveň prostorového a technického vybavení na velkých gynekologicko-porodnických pracovištích v ČR a schopnost využívat většinu dostupných metod. Na druhou stranu mimo nácvik vaginálních extrakčních operací je nabízen malý počet jiných simulačních kurzů. Tyto i další výsledky dotazníkového šetření jsou dále využity k diskuzi o možnostech rozvoje simulačního tréninku v rámci gynekologie a porodnictví v ČR.
Introduction: Simulation medicine is no longer just a modern trend and has become a standard part of education and training of the medical staff and students in many countries around the world. Its validity and benefits have been acknowledged and its necessity is reflected in the recommendations of the European Board and College of Obstetrics and Gynaecology. Objectives: The aim of our work was to map the current state of simulation training at large obstetrics and gynaecology departments in the Czech Republic including the equipment available, teaching environment conditions and human resources and to find out to what extent individual teaching methods are being used in undergraduate and postgraduate education. Methods: We have collected the information using a questionnaire which focused on the equipment available to the departments, teaching environment conditions, human resources, and types of simulation methods being used in undergraduate and postgraduate training as well as the spectrum of courses being offered. Results and conclusion: Our finding is that large obstetrics and gynaecology departments in the Czech Republic are well equipped, have good teaching environments available to them, and are able to use most of the current simulation teaching methods. On the other hand, except for an operative vaginal birth course, only a small number of other simulation courses are currently being offered. Data from the survey are further used to discuss the possibilities of developing simulation training in this field in the Czech Republic.
