Radiofrequency
Dotaz
Zobrazit nápovědu
AJR. American journal of roentgenology, ISSN 0361-803X vol. 186, no. 5, suppl., May 2006
[97] s. : il., tab. ; 28 cm
Radiofrekvenční (RF) léčba bolesti využívá působení střídavého elektrického pole o vysoké frekvenci na nervovou tkáň. Analgetického účinku je jednak dosaženo neuroablací, tepelnou destrukcí nervových vláken (RF termoablace), jednak i samotnou expozicí nervové tkáně elektrickému poli, která způsobí dočasné elektrofyziologické změny ve vedení bolesti, tzv. neuromodulaci (pulzní RF). Pulzní RF jako izotermická, nedestruktivní metoda léčby bolesti značně rozšířila spektrum využití RF terapie. Indikacemi RF jsou vertebrogenní bolesti, výkony na vegetativním nervovém systému i periferních nervech. RF se v současné době využívá ve všech vyspělých zemích k léčbě akutní i chronické bolesti. Od roku 2003 je dostupná také v České republice. Tento přehledný článek shrnuje fyzikální principy, indikace, techniku provedení a komplikace RF léčby.
Radiofrequency (RF) pain treatment utilizes an alternating electric field of high frequency to impact nervous tissue. The analgetic effect is reached by neuroablation, termic destruction of nerve fibers (RF termoablation).However, analgetic effect is also caused by temporary electrophysiological changes in pain perception resulting from an exposure of nervous tissue to the electric field, so called neuromodulation (pulsed RF). Pulsed RF is an isothermic, non-destructive method of pain treatment which resulted in using the method in wider spectrum of diagnoses. Indications for RF are spinal pain, interventions on the vegetative nerve system and peripheral nerves. Nowadays RF is used for acute and chronic pain treatment in all developed countries. It is accesible in the Czech Republic since 2003. The review article summarizes physical principles, biological effects, indications, techniques and complications of RF treatment.
- MeSH
- bolest MeSH
- bolesti zad terapie MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti MeSH
- nemoci páteře diagnóza MeSH
- nervová tkáň účinky záření MeSH
- neuralgie terapie MeSH
- radiofrekvenční terapie MeSH
- rádiové vlny MeSH
- sympatektomie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Primární hepatocelulární karcinom (HCC) a metastázy převážné kolorektálního karcinomu (CRC) patří mezi nejčastější maligní leze v játrech. V době diagnózy není již 80 až 90 % pacientů vhodných k chirurgické resekci, a proto je nutné volit mezi jinými léčebnými metodami. V prosinci 2000 byla na pracovišti autorů poprvé v České republice provedena perkutánní transhepatální radiofrekvenční termoablace primárního jaterního nádoru (RFA). Práce je zaměřena na dvanácti měsíční zkušenosti autorů s lokální terapií jatemích nádorů pomocí RFA. Materiál a metodika: Za prvních 12 měsíců autoři provedli RFA u 21 maligních ložisek u 14 pacientů (8 mužů a 6 žen) s průměrným věkem 66,4 let (51,8 - 89,1). Z toho bylo 5 HCC, 12 metastáz CRC, 2 metastázy karcinomu mammy, 1 metastáza CRC do pravé nadledviny, 1 cholangiokarcinom. 16 radioablací bylo provedeno perkutanně transperitoneálně, 4 perkutanně transpulmonálně a 1 ablace byla provedena laparoskopicky. K výkonu autoři užívají přístroj RITA Medical Systems s jednorázovou 15 G jehlou. U13 pacientů výkon provedli pod kontrolou výpočetní tomografie (CT). Jedenkrát byla provedena laparoskopická ablace. Výsledky: Kritériem úspěšnosti je ztráta vaskularizace ošetřeného ložiska a jeho postupné zmenšování. Plná ztráta vaskularizace byla zatím dosažena u 11 pacientů (78,6 %), u 2 (14,3 %) pacientů byla dosažena parciální ztráta vaskularizace. Z nich se u jedné pacientky objevila po 8 měsících progrese. Zmenšování původních ložisek autoři pozorovali u 7 (50 %) pacientů. Dva (14,3 %) pacienti zemřeli do 2 a 8 měsíců po ablaci, u obou byla pitevně prokázána fibrotizace původního ložiska a u jednoho z nich bylá objevena řada dalších drobných metastáz. U jednoho pacienta se během 6 měsíců objevily metastázy v plicích. Třem pacientům je podávána systémová chemoterapie. Dvakrát autoři kombinovali RFA s etanolizací. Závěr: RFA je efektivní a šetrná metoda při léčbě maligních jatemích nádorů. Výhodou je cílené místní zničení nádorové tkáně a zachování tkáně zdravé. Zatím je indikována především u HCC a metastáz CRC.
Objective: Hepatocellular carcinoma (HCC) and metastatic disease of af colorectal carcinoma (CRC) are the most frequent malignant lesions of the liver. The number of non-resectable lesions reaches 80 - 90 %, therefore there is a need to try different methods. The first radiofrequency ablation (RFA) of HCC in the Czech Republic was performed in author's department in December 2000. Authors are presenting their 12-month-experience with this local therapy. Material and methods: During these 12 months authors performed RFA of 21 malignant lesions in 14 patients (8 men, 6 women), average age 66.4 years. 5 HCC, 12 metastases of CRC, 1 metastasis of breast carcinoma, 1 cholangiocarcinoma of the liver and 1 metastasis of CRC in the adrenal gland. There were 16 percutaneous transperitoneal ablations, 4 by the percutaneous transpulmonary approach and 1 with laparoscopy. Authors used a RITA Medical Systems apparatus with 15 G electrode. All except one were done under CT control. Results: The response is considered complete when CT shows loss of vascularization and diminution in size. Authors achieved full loss of vascularization in 11 patients (78.6 %), in 2 patients (14.3 %) there was partial loss or vascularization. In 1 patient there was progression after 8 months. A reduced diameter was present in 7 (50 %) patients, 2 (14.3 %) patients died within 2 resp. 8 months after RFA. Necropaty revealed fibrosis of the ablated mass, but a lot of new small lesions. One patient developed pulmonary metastases after 6 months. To 3 patients systemic chemotherapy was administered. Authors performed a combination of ethanolization and RFA in two patients. Conclusion: RFA is an effective and a well tolerated method of curing malignant liver lesions. The main advantage is destruction of the lesion and presentation of normal liver tissue. The most important indication is HCC and metastatic CRC.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hepatocelulární karcinom terapie ultrasonografie MeSH
- katetrizační ablace metody přístrojové vybavení MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory jater diagnóza sekundární terapie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Omezené možnosti farmakologické léčby komorových tachykardií vedly k rozvoji nefarmakolo- gických léčebných metod. Mezi nimi by měly mít přednost takové, které dovolují odstranění nebo modifikaci arytmogenního substrátu nebo ložiska. Kromě metod chirurgické ablace existují katetrizační techniky, které umožňují přesnou identifikaci a destrukci kritického okrsku tkáně. Jejich rutinní používání dovolilo i podrobnější klasifikaci komorových tachykar- dií, založenou na předpokládaném mechanismu vzniku a anatomickém substrátu. Výsledkem tohoto procesu je identifikace několika specifických forem komorových tachykard ií, které lze léčit pomocí katetrizační ablace. Jde o tachykardie monomorfní, tj. arytmie pocházející z jedno- ho místa nebo vznikající na podkladě kroužení vzruchu po dobře definovaném okruhu. Z hle- diska techniky provedení ablace lze komorové tachykardie rozdělit na arytmie fokálního a nefokálního původu. Fokální tachykardie pochází z jednoho místa, které je ovlivnitelné lokali- zovanou aplikací radiofrekvenčního proudu. Mechanismem vzniku mohou být jak zvýšená automacie, tak i spouštěná aktivita nebo mikroreentry. Tachykardie nefokálního původu zahrnuje větší oblast komorové svaloviny a mechanismem je prakticky vždy reentry. Nejčastěji jde o kroužení vzruchu na rozhraní mezi zdravou tkání a jizvou po infarktu myokardu. V takových případech je potřeba nalézt kritickou zónu pomalého vedení, jejíž ovlivnění může zabránit vzniku arytmie. Jindy je nutno vytvořit lineární lézi, která přetíná dráhu šíření vzruchu mezi dvěma anatomickými bariérami (například u tachykardie po chirurgických korekcích vrozených srdečních vad). Výjimkou v tomto směru je raménková reentry, kterou lze vyléčit technicky jednoduchou radiofrekvenční katetrizační ablací pravého raménka při sinusovém rytmu. Cílem této práce je shrnout úlohu katetrizačních ablací u komorových tachykardií.
Limitations of pharmacological therapy for ventricular tachycardias have led to development of nonpharmacological treatment methods. Among these, methods allowing removal or modifi- cation of an arrhythmogenic substrate or focus should be preferred. Besides surgical ablation procedures, catheter techniques do exist that provide the means for detailed identification and destruction of the critical region of the tissue. Routine use of these techniques enabled more exact classification of ventricular tachycardias that is based on presumed mechanism of origin and on their anatomical substrate. As a result of this process, several distinct forms of ventricular tachycardias that are amenable to catheter ablation have been identified. All these are monomorphic tachycardias, i.e. arrhythmias originating from one focus or involving circulatory movement of the impulse around a well defined circuit. From the viewpoint of catheter ablation, ventricular tachycardias can be divided into either focal or nonfocal. Focal tachycardias arise from one point source that is amenable to a discrete application of radiofre- quency current. The mechanism of such arrhythmia may be either enhanced automaticity or triggered activity and/or microreentry. A nonfocal tachycardia involves a larger area of ventricular muscle and the mechanism is almost always reentry. Most frequently, the impulse circulates at the interface between healthy myocardium and a scar after myocardial i nfarction. Then, the critical zone of slow conduction needs to be identified the modification of which may prevent arrhythmia from occurrence. In other cases (e.g. tachycardias after surgical correction of congenital heart disease), a linear lesion crossing the path of impulse propagation between two anatomical barriers is necessary to accomplish. An exemption in this respect is bundle branch reentry that could be cured by technically simple ablation of a right bundle branch in sinus rhythm. The aim of this paper is to review the role of catheter ablation in ventricular tachycardias.
- MeSH
- biofyzika MeSH
- katetrizační ablace metody normy statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- srdce anatomie a histologie patofyziologie MeSH
- srdeční arytmie diagnóza etiologie terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Radiofrekvenční ablace supraventrikulárních arytmií doznaly v posledních desetiletích obrovského rozvoje od experimentální metody po metodu první volby v léčbě řady supraventrikulárních arytmií. V tomto přehledném článku jsou stručně popsány patofyziologické mechanizmy, EKG projevy, příslušná technika a výsledky radiofrekvenční ablace u nejčastějších druhů supraventrikulárních arytmií – atrioventrikulární nodální reentry tachykardie, akcesorních drah, typického a atypického flutteru síní, fokálních síňových tachykardií a u fibrilace síní.
Within the last decades, radiofrequency ablations of supraventricular arrhythmias have advanced considerably from being an experimental method to becoming the first choice method in the treatment of many supraventricular tachycardias. In the present article, we describe the pathophysiological mechanisms, ECG patterns, techniques and results of radiofrequency ablations of the most common supraventricular arrhythmias – atrioventricular nodal reentrant tachycardia, accessory pathways, typical and atypical atrial flutter, focal atrial tachycardias and atrial fibrillation.
- MeSH
- atrioventrikulární nodální reentry tachykardie diagnóza klasifikace patofyziologie MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární klasifikace statistika a číselné údaje využití MeSH
- flutter síní diagnóza klasifikace patofyziologie MeSH
- katetrizační ablace dějiny metody statistika a číselné údaje MeSH
- supraventrikulární tachykardie diagnóza klasifikace patofyziologie MeSH
Radiofrekvenční katetrizační ablace je označení pro nedávno vyvinutou techniku umožňující léčbu širokého spektra srdečních arytmií. Od svého zavedení do klinické praxe v roce 1982 se změnila z paliativní léčby, poskytované nemocným s medikamentózně nezvládnutelnými aryt- miemi, na kauzální terapii první volby u většiny supraventrikulárních a v menší míře i ko- morových tachykardií. Nárůst popularity a úspěšnosti této léčebné metody jsou důsledkem předchozích objevných kroků: 1. pochopení a ověření mechanismu vzniku většiny srdečních arytmií, 2. zahájení používání radiofrekvenční energie a 3. zlepšení designu ablačních katétrů. Tento přehledný článek přibližuje základní principy radiofrekvenční katetrizační ablace, její celkovou úspěšnost, výskyt komplikací a indikace. Vysoká úspěšnost radiofrekvenční katetri- zační ablace dovoluje úplné vyléčení značné části (řádově 95-100 %) nemocných s nejčastějšími supraventrikulárními tachyarytmiemi, jako jsou AV uzlové reentry tachykardie nebo reentry tachykardie v přítomnosti přídatných drah. Pro ostatní supraventrikulární tachyarytmie je udávaná úspěšnost selektivní katetrizační ablace o něco nižší a dosahuje v průměru 80-90 %. Jedinými supraventrikulárními tachyarytmiemi, které zatím nelze vyléčit selektivní ablací, jsou fibrilace síní a atypický flutter síní na podkladě funkčně definovaného okruhu. Nicméně i u těchto arytmií může radiofrekvenční katetrizační ablace AV uzlu a následná implantace kardiostimulátoru odstranit příznaky přetrvávající navzdory medikamentózní léčbě. Celková úspěšnost katetrizační léčby komorových tachykardií je zatím stále nižší, dosahujíce 60-70 % u tachykardií po infarktu myokardu, které jsou hemodynamicky tolerované, a umožňují tak mapování. Na druhé straně, idiopatické komorové tachykardie v nepřítomnosti organického onemocnění srdce lze katetrizační ablací léčit úspěšně u naprosté většiny případů. Přes svoji invazivní povahu je metoda provázena nízkým výskytem komplikací a významné komplikace lze očekávat v 1-2 % případů. Závěrem lze konstatovat, že technika radiofrekvenčních katetri- začních ablací způsobila revoluci v moderní kardiologii, a změnila tak zcela náš přístup k léčbě naprosté většiny supraventrikulárních tachyarytmií a vybraných komorových tachyarytmií.
Radiofrequency catheter ablation is a recently developed technique for achieving cure of a broad spectrum of cardiac arrhythmias. Since its introduction into clinical practice in 1982, it has evolved from a therapy of a last resort for patients, whose tachyarrhythmias were refractory to medical therapy, into treatment of choice for patients with supraventricular tachycardias and some with ventricular tachycardias. The increasing popularity and success of this technique reflect primarily important advances made in following: 1. our understanding of the underlying mechanism of cardiac arrhythmias, 2. the advent of radiofrequency energy, and 3. improve- ments in the design of ablation catheters. This article reviews basic principles of radiofrequency catheter ablation, its overall efficacy, complication rate and indications. High success rate of radiofreqency catheter ablation allows to cure permanently high proportion (in the range of 95-100 %) of patients with the most frequent supraventricular tachyarrhythmias such as atrioventricular nodal re-entrant tachycardias and/or atrioventricular re-entrant tachycardias in the presence of accessory pathways. For other supraventricular arrhythmias, the reported succes rate of selective catheter ablation is slightly lower and reaches 80-90 % on average. The only supraventricular tachyarrhythmias that cannot yet be cured selectively comprise atrial fibrillation and atypical atrial flutter with a functionally defined re-entrant circuit. However, even in these arrhythmias radiofrequency ablation of the AV junction and implantation of the pacemaker may offer substantial relief of the symptoms refractory to medical treatment. The overall efficacy of radiofrequency catheter ablation in treatment of ventricular tachycardias is still lower, reaching 60-70 % in those ventricular tachycardias after myocardial infarction which are haemodynamically tolerated and can be mapped. On the other hand, idiopathic ventricular tachycardias in the absence of organic heart disease may be cured successfully in the vast majority of patients. Despite its invasive nature, the complication rate of the method is generally very low and significant complications can be expected at the level of 1-2 %. In conclusion, technique of radiofrequency catheter ablation has launched a revolution in modern cardiology that changed completely our approach to the treatment of the vast majority of supraventricular tachyarrhythmias and selected ventricular tachyarrhythmias.
Autoři prezentují současné pohledy na možnosti neresekční léčby jaterních metastáz a primárního hepatocelulárního karcinomu se zvláštním zřetelem na radiofrekvenční ablaci, kterou začali používat v roce 2000. Uvádějí první zkušenosti.
The authors present the contemporary approach and possibilities of non-resection therapy of metastatic liver lesions and primary hepatocellular carcinoma, with special respect to radiofrequency ablation, which they introduced in 2000.
