Cancer immunotherapy is increasingly used in clinical practice, but its success rate is reduced by tumor escape from the immune system. This may be due to the genetic instability of tumor cells, which allows them to adapt to the immune response and leads to intratumoral immune heterogeneity. The study investigated spatial immune heterogeneity in the tumor microenvironment and its possible drivers in a mouse model of tumors induced by human papillomaviruses (HPV) following immunotherapy. Gene expression was determined by RNA sequencing and mutations by whole exome sequencing. A comparison of different tumor areas revealed heterogeneity in immune cell infiltration, gene expression, and mutation composition. While the mean numbers of mutations with every impact on gene expression or protein function were comparable in treated and control tumors, mutations with high or moderate impact were increased after immunotherapy. The genes mutated in treated tumors were significantly enriched in genes associated with ECM metabolism, degradation, and interactions, HPV infection and carcinogenesis, and immune processes such as antigen processing and presentation, Toll-like receptor signaling, and cytokine production. Gene expression analysis of DNA damage and repair factors revealed that immunotherapy upregulated Apobec1 and Apobec3 genes and downregulated genes related to homologous recombination and translesion synthesis. In conclusion, this study describes the intratumoral immune heterogeneity, that could lead to tumor immune escape, and suggests the potential mechanisms involved.

• MeSH
• imunoterapie * metody   MeSH
• infekce papilomavirem imunologie   virologie   MeSH
• lidé MeSH
• modely nemocí na zvířatech * MeSH
• mutace * MeSH
• myši inbrední C57BL MeSH
• myši MeSH
• nádorové mikroprostředí * imunologie   MeSH
• regulace genové exprese u nádorů MeSH
• sekvenování exomu MeSH
• únik nádoru z imunitní kontroly genetika   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The precise measurement of cell temperature and an in-depth understanding of thermogenic processes are critical in unraveling the complexities of cellular metabolism and its implications for health and disease. This review focuses on the mechanisms of local temperature generation within cells and the array of methods developed for accurate temperature assessment. The contact and noncontact techniques are introduced, including infrared thermography, fluorescence thermometry, and other innovative approaches to localized temperature measurement. The role of thermogenesis in cellular metabolism, highlighting the integral function of temperature regulation in cellular processes, environmental adaptation, and the implications of thermogenic dysregulation in diseases such as metabolic disorders and cancer are further discussed. The challenges and limitations in this field are critically analyzed while technological advancements and future directions are proposed to overcome these barriers. This review aims to provide a consolidated resource for current methodologies, stimulate discussion on the limitations and challenges, and inspire future innovations in the study of cellular thermodynamics.

• MeSH
• lidé MeSH
• teplota MeSH
• termogeneze * fyziologie   MeSH
• termografie * metody   MeSH
• termometrie metody   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Článek se zabývá definicí a kategorizací digitálních her. Nejprve analyzuje dosavadní dostupné definice a upozorňuje na jejich úskalí v přesnosti a následné použitelnosti pro vymezení pojmu digitální hra. V návaznosti na tuto analýzu si klade za cíl poskytnout přesnější a komplexnější definici digitálních her založenou na kompilaci předešlých teoretických tezí. Dále se článek věnuje problematice kategorizace digitálních her, upozorňuje na nejednoznačnost označování herních žánrů, která může vést k zavádějícím označením a neshodám v herní komunitě i mezi odborníky. Digitální hry často kombinují prvky několika žánrů, což činí jejich tradiční zařazení obtížným. V reakci na tuto situaci přináší článek návrh alternativní kategorizace se zaměřením na primární herní smyčku, díky čemuž reflektuje současné trendy v herním průmyslu a umožňuje flexibilnější rozdělení her podle jejich dominantních mechanismů. Základní kategorizaci pak doplňuje žánrovými kombinacemi, specifickými doplňkovými žánry, otevřeností herního světa, sociálními aspekty, platebními modely a perspektivami pohledu. Článek reaguje na aktuální společenskou a odbornou potřebu zpřehlednění terminologie v oblasti digitálních her, což je nezbytné nejen pro vědecké bádání, ale i pro preventivní intervence a efektivní pedagogickou praxi. Systematické vymezení pojmů a žánrových kategorií přispívá k lepší orientaci odborníků napříč různými oblastmi, umožňuje přesnější diagnostiku fenoménu nadměrného hraní a zvyšuje srozumitelnost komunikace mezi výzkumníky, terapeuty, odborníky v praxi a jejich klienty. Článek tak nabízí důležitý nástroj pro mezioborové porozumění a efektivní aplikaci poznatků v praxi. Závěrem studie zdůrazňuje nutnost průběžné revize definic i způsobů kategorizace digitálních her s ohledem na jejich nepřetržitý vývoj. Digitální hry se neustále proměňují a rozšiřují o nové prvky, a proto je důležité, aby i teoretické rámce reflektovaly tyto změny a umožňovaly přesnější uchopení tohoto dynamického fenoménu.

The article focuses on the definition and categorization of digital games. It first analyzes existing definitions and highlights their shortcomings in terms of accuracy and applicability for defining the concept of a digital game. Following this analysis, the paper aims to provide a more precise and comprehensive definition of digital games, based on a synthesis of previous theoretical approaches. The article further examines the challenges of categorizing digital games, emphasizing the ambiguity in labeling game genres, which can lead to misleading classifications and disagreements within both the gaming community and experts. Digital games frequently combine elements from multiple genres, making their traditional classification difficult. In response to this issue, the article proposes an alternative categorization approach centred on the primary gameplay loop, reflecting current trends in the gaming industry and enabling a more flexible classification of games based on their dominant mechanics. This core categorization is complemented by genre combinations, specific sub-genres, game world openness, social aspects, monetization models, and perspectives of gameplay. The article responds to the current social and professional need to clarify terminology in the field of digital games, which is essential not only for scientific research but also for preventive interventions and effective pedagogical practice. The systematic definition of terms and genre categories contributes to better orientation for experts across different fields, enables more accurate diagnosis of the phenomenon of excessive gaming, and increases the clarity of communication between researchers, therapists, practitioners, and their clients. The article thus offers an important tool for interdisciplinary understanding and the effective application of knowledge in practice. Finally, the article emphasizes the necessity of continuously revising the definitions and classification methods of digital games in light of their ongoing evolution. As digital games constantly change and incorporate new elements, it is crucial that theoretical frameworks adapt to these transformations, ensuring a more accurate understanding of this dynamic phenomenon.

BACKGROUND: Age-related neurodegenerative diseases (NDs) pose a formidable challenge to healthcare systems worldwide due to their complex pathogenesis, significant morbidity, and mortality. Scope and Approach: This comprehensive review aims to elucidate the central role of the microbiotagut- brain axis (MGBA) in ND pathogenesis. Specifically, it delves into the perturbations within the gut microbiota and its metabolomic landscape, as well as the structural and functional transformations of the gastrointestinal and blood-brain barrier interfaces in ND patients. Additionally, it provides a comprehensive overview of the recent advancements in medicinal and dietary interventions tailored to modulate the MGBA for ND therapy. CONCLUSION: Accumulating evidence underscores the pivotal role of the gut microbiota in ND pathogenesis through the MGBA. Dysbiosis of the gut microbiota and associated metabolites instigate structural modifications and augmented permeability of both the gastrointestinal barrier and the blood-brain barrier (BBB). These alterations facilitate the transit of microbial molecules from the gut to the brain via neural, endocrine, and immune pathways, potentially contributing to the etiology of NDs. Numerous investigational strategies, encompassing prebiotic and probiotic interventions, pharmaceutical trials, and dietary adaptations, are actively explored to harness the microbiota for ND treatment. This work endeavors to enhance our comprehension of the intricate mechanisms underpinning ND pathogenesis, offering valuable insights for the development of innovative therapeutic modalities targeting these debilitating disorders.

• MeSH
• dysbióza metabolismus   MeSH
• hematoencefalická bariéra metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• mozek * metabolismus   MeSH
• neurodegenerativní nemoci * mikrobiologie   metabolismus   MeSH
• osa mozek-střevo * fyziologie   MeSH
• probiotika MeSH
• stárnutí * MeSH
• střevní mikroflóra * fyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Ultraviolet (UV) radiation is a significant environmental stressor that affects the growth, physiology, and biochemical integrity of various organisms. This study investigates the potential protective effects of a zinc-cysteine (Zn-Cys) complex against UV-C radiation, with a focus on its impact on selected microalgae (Coccomyxa peltigerae and Parachlorella kessleri) and maize (Zea mays L.). We demonstrate that exposure of the Zn-Cys complex to UV-C (254 nm) results in the formation of fluorescent photoproducts, which exhibit UV-protective properties. The study reveals that Zn-Cys significantly mitigates UV-induced stress. In both microalgae species, the Zn-Cys complex enhanced growth even under UV exposure, with the 20% concentration showing the most robust protective effects. Further hyperspectral imaging confirmed the protective mechanism of Zn-Cys by monitoring changes in light reflectance in Parachlorella kessleri, indicating reduced photosynthetic efficiency and structural alterations induced by UV exposure, while Zn-Cys significantly mitigated these effects. In addition, in maize plants (Zea mays L.), Zn-Cys treatment preserved chlorophyll content and reduced polyphenol accumulation, indicating reduced oxidative stress. These findings highlight the potential of the Zn-Cys complex as a sustainable and cost-effective strategy for UV protection in both terrestrial and extraterrestrial agriculture, advancing our understanding of plant adaptation to extreme environments.

• MeSH
• Chlorophyta účinky záření   účinky léků   MeSH
• cystein * chemie   farmakologie   MeSH
• fotosyntéza účinky léků   účinky záření   MeSH
• komplexní sloučeniny * chemie   farmakologie   MeSH
• kukuřice setá účinky záření   účinky léků   metabolismus   MeSH
• mikrořasy účinky záření   účinky léků   MeSH
• ultrafialové záření * MeSH
• zinek * chemie   farmakologie   MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: During human foetal development, the liver is the primary site of blood cell production, but this activity declines in the third trimester and postnatally as haematopoiesis shifts to bone marrow. In humans, this postnatal decline is not well characterized due to the scarcity of appropriate samples. OBJECTIVE: To characterize the effect of (i) gestational age at birth and (ii) length of survival after birth on hepatic haematopoiesis across various cell lineages involved. METHODS: Liver autopsy samples from 25 born-alive infants, predominantly extremely preterm newborns who died mainly between 1 day and 3 weeks after birth, were analysed. Haematopoiesis was characterized using immunohistochemical staining of established cell type-specific protein markers. RNA-sequencing data from our previous study using the same samples were also explored. RESULTS: Haematopoiesis negatively correlates with both the duration of prenatal development and the length of postnatal survival. The effect of these two factors varies across different haematopoietic cell lineages. Prenatally and early postnatally, erythropoietic cells dominated hepatic haematopoiesis but were rapidly suppressed within three days after birth. Granulopoietic activity declined more gradually after birth. Analysis of the gene expression data revealed the possible involvement of several transcription factors in lineage-specific regulatory mechanisms. CONCLUSION: This study enhances our understanding of the postnatal decline of hepatic haematopoiesis in human newborns, highlighting the differential regulation of erythropoiesis and granulopoiesis after birth. These factors bring new in-depth knowledge about the biological processes critical for postnatal adaptation of human newborns.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úrazy seniorů mají stoupající četnost a představují závažný medicínský problém z individuálního i systémového pohledu. Ve srovnání s mladšími pacienty mohou vést k závažným úrazům i nezávažné mechanismy. Následky úrazů jsou u seniorů závažnější, dochází i k vyššímu a delšímu čerpání zdravotní péče. K nejčastějším úrazovým mechanismům patří pády. Riziko pádů se zvyšuje v důsledku fyziologických změn souvisejících se stárnutím, komorbiditami a medikací. Adaptace na trauma je ve vyšším věku snížená, což vede k vyšší mortalitě a komplikacím. Diagnostika je často ztížená atypickými příznaky a souběhem s jinými onemocněními. Pro správnou triáž, diagnostiku a léčbu úrazů je nutná znalost věkových specifik. Standardizované postupy a rychlá specializovaná péče mohou pozitivně ovlivnit prognózu pacientů. Prevence úrazů a mezioborová spolupráce mohou minimalizovat dopady úrazů na kvalitu života seniorů.

The frequency of injuries in seniors is increasing and they pose a serious health problem both from individual and systematic perspective. Less serious mechanisms can lead to more severe injuries compared to younger patients. Consequences of injuries are more serious in seniors and they also lead to increased and longer medical care. Falls count for the most frequent traumatic mechanism. The risk of falls is increased due to physiological changes in ageing, comorbidities and medication. Adaptation to trauma is decreased in older age which leads to increased mortality rates and complications. Atypical symptoms and concurrent diseases often make diagnostics more difficult. Knowledge of the age specific features is important for the right triage, diagnostics and management of injuries. Standardization of procedures and timely specialised care can have a positive impact on the patients’ prognosis. Injury prevention and intedisciplinary collaboration can minimize the consequences of injuries on seniors’ quality of life.

• MeSH
• lidé MeSH
• náhodný nález MeSH
• rány a poranění etiologie   patofyziologie   patologie   terapie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři * MeSH
• šok patofyziologie   patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• třídění pacientů metody   MeSH
• úrazy a nehody * klasifikace   MeSH
• úrazy pádem MeSH
• zajištění dýchacích cest metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři * MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Autoři jsou uváděni v abecedním pořadí, podíl jednotlivých autorů je uveden na konci práce. Souhrn doporučení Preventivní opatření a postupy Doporučujeme, aby v průběhu porodu u žen s rizikovými faktory pro PPH byla sledována krevní ztráta s využitím kalibrovaných kolektorů krve nebo jejich ekvivalentů. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme, aby ženy se závažnými rizikovými faktory pro PŽOK (např. placenta acrreta spectrum nebo hematologické poruchy vyžadující konziliární hematologickou péči) rodily v perinatologickém centru intenzivní péče nebo v perinatologickém centru intermediární péče. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme u pacientek s vysokým rizikem PŽOK v přiměřeném časovém předstihu před porodem formulování plánu péče za účasti multidisciplinárního týmu. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme léčbu anemie antepartálně. Těhotným ženám by měly být podávány preparáty železa, pokud hladina hemoglobinu klesne v I. trimestru < 110 g/l nebo < 105 g/l ve 28. týdnu těhotenství. (Dobrá klinická praxe) Navrhujeme zvážit parenterální podání železa u žen se sideropenickou anemií, nereagující na suplementaci železa perorální cestou. Příčina anemie by měla být zjištěna co nejdříve po ukončení těhotenství. (Slabé doporučení) Pokud se dítě dobře adaptuje, nedoporučujeme dřívější podvaz pupečníku než za 1 min. (Silné doporučení) Doporučujeme pro snížení rizika rozvoje PPH a PŽOK u všech vaginálních porodů profylaktické podání uterotonik ve III. době porodní po porodu dítěte a po podvazu pupečníku. Lékem první volby je oxytocin. (Silné doporučení) Pokud nebyla aktivně vedena III. doba porodní, navrhujeme pro zkrácení trvání III. doby porodní a pro snížení krevní ztráty u vaginálního porodu zvážit provedení masáže dělohy a řízenou trakci za pupečník, provádí-li ji kvalifikovaná osoba. (Slabé doporučení) Doporučujeme podání uterotonik k prevenci rozvoje PPH u žen po vybavení dítěte císařským řezem a po podvazu pupečníku. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit u žen se zvýšeným rizikem PŽOK podání carbetocinu. (Slabé doporučení) Doporučujeme u žen se zvýšeným rizikem PŽOK podstupujících císařský řez jednorázové podání kyseliny tranexamové (TXA). Klinická poznámka: Použití TXA před provedením císařského řezu není explicitně uvedeno v SPC přípravku. Recentní metaanalýza uvádí nejčastější dávkování 1 g i.v. (Silné doporučení) Organizace poskytování péče Doporučujeme, aby každé zdravotnické zařízení, kde je gynekologicko-porodnické pracoviště, mělo pro situace PŽOK vypracováno řízený dokument definující organizační a odborný postup. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme, aby řízený dokument (tj. krizový plán) jednoznačně vymezoval organizační a odborné role jednotlivých členů krizového týmu při vzniku PŽOK (nelékařský personál, porodník, anesteziolog, hematolog apod.) a definoval minimální rozsah vybavení pracoviště pro zajištění péče o pacientky s PŽOK. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme pravidelný simulační trénink krizové situace PŽOK celým krizovým týmem s následným debrífinkem nebo jeho formalizovaným ekvivalentem. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme na každém pracovišti definování indikátorů kvality diagnostiky a léčby PŽOK a jejich formalizované vyhodnocování v pravidelných intervalech, nejméně jednou ročně. (Dobrá klinická praxe) Diagnostický a léčebný postup při PŽOK Při nálezu hypotonie nebo atonie dělohy doporučujeme používat strukturovaný stupňovitý postup. (Dobrá klinická praxe) Na pracovištích s dostupností endovaskulárních intervencí navrhujeme u stavů PŽOK z důvodu hypotonie nebo atonie dělohy zvážit preferenční využití radiologických intervenčních metod (selektivní embolizace pánevních tepen), pokud to aktuální klinický kontext umožňuje. (Slabé doporučení) U všech stavů rozvoje PPH doporučujeme provedení tzv. předtransfuzního vyšetření. Pro posouzení aktuálního stavu koagulace jsou (kromě standardních laboratorních vyšetření) preferovány metody tzv. point-of-care-testing, zejména viskoelastické metody. (Dobrá klinická praxe) Každé porodnické pracoviště by mělo mít ve spolupráci s transfuzním oddělením a ústavní lékárnou trvale dostatečnou zásobu transfuzních přípravků a krevních derivátů pro jejich bezprostřední dostupnost v režimu 24/7. Doporučujeme u stavů rozvoje PŽOK zajistit iniciálně dostupnost čtyř transfuzních jednotek plazmy (preferována je tzv. solvent/detergent ošetřená plazma), čtyř transfuzních jednotek erytrocytů a 6 g fibrinogenu. Za minimální zásobu fibrinogenu považujeme 8 g fibrinogenu a dostupnost dalších 8 g do 1 hod. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme u všech pacientek s PPH zahájit okamžitou tekutinovou resuscitaci. Pro zahájení tekutinové resuscitace doporučujeme použití balancovaných roztoků krystaloidů. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit použití syntetických koloidních roztoků s obsahem želatiny při nedosažení nebo nedosahování hemodynamických cílů tekutinové resuscitace použitím krystaloidních roztoků a při trvající potřebě tekutin. (Slabé doporučení) Do doby dosažení kontroly zdroje krvácení doporučujeme u pacientek s PŽOK usilovat o dosažení hodnoty systolického krevního tlaku v pásmu 80–90 mmHg. (Silné doporučení) Doporučujeme u PŽOK použít vazopresory co nejdříve při nemožnosti dosažení cílových hodnot arteriálního krevního tlaku probíhající tekutinovou resuscitací. (Silné doporučení) V diagnostice a léčbě koagulopatie u PŽOK nereagujícího na standardní léčebné postupy doporučujeme spolupráci s hematologem. (Dobrá klinická praxe) K identifikaci typu koagulační poruchy u PŽOK, k její monitoraci a pro cílenou léčbu poruchy hemostázy doporučujeme kromě výše uvedených skupinových laboratorních vyšetření (minimálně KO, aPTT, fibrinogen) používat i viskoelastické metody (ROTEM, TEG). (Silné doporučení) K dosažení/obnovení účinnosti endogenních hemostatických mechanismů a léčebných postupů podpory koagulace doporučujeme maximální možnou korekci hypotermie, acidózy a hladiny ionizovaného kalcia. (Silné doporučení) Doporučujeme časné zahájení všech dostupných postupů k prevenci hypotermie a udržení nebo dosažení normotermie. (Silné doporučení) Doporučujeme monitorovat a udržovat hladinu ionizovaného kalcia v normálním referenčním rozmezí při podávání transfuzních přípravků. Ke korekci byl měl být přednostně podáván chlorid vápenatý. (Silné doporučení) Substituci fibrinogenu doporučujeme u pacientek s PPH při poklesu jeho hladiny < 2 g/l a/nebo při nálezu jeho funkčního deficitu zjištěném viskoelastickými metodami a/nebo při odůvodněném klinickém předpokladu deficitu fibrinogenu i bez znalosti jeho hladin. Jako úvodní dávku u PŽOK doporučujeme podání minimálně 4 g fibrinogenu. (Silné doporučení) Doporučujeme podat kyselinu tranexamovou (TXA) v úvodní dávce 1 g i.v. co nejdříve po vzniku PŽOK. Identická dávka může být opakována (nejdříve po 30 min), pokud krvácení pokračuje a je-li současně prokázána hyperfibrinolýza a/nebo je-li v aktuálním klinickém kontextu hyperfibrinolýza vysoce pravděpodobná. (Silné doporučení) Po dosažení kontroly krvácení další podání TXA u pacientek s PŽOK nedoporučujeme. (Silné doporučení) Doporučujeme podání plazmy v dávce 15–20 ml/kg u stavů PPH, kde je předpoklad koagulopatie jiné etiologie, než je nedostatek fibrinogenu a/nebo jsou přítomny abnormální výsledky koagulačních vyšetření, a kdy jejich výsledky neumožní identifikovat spolehlivě převažující mechanizmus koagulační poruchy a její cílenou korekci. (Silné doporučení) Doporučujeme podání faktorů protrombinového komplexu (PCC) u pacientek s PŽOK, kde je laboratorně prokázán deficit faktorů v PCC obsažených. Rutinní podávání PCC u pacientek s PŽOK nedoporučujeme. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit podání rFVIIa v době před rozhodnutím o endovaskulární nebo chirurgické intervenci. (Slabé doporučení) Doporučujeme u pacientek s PŽOK podávání erytrocytárních transfuzních přípravků k dosažení cílové hodnoty hemoglobinu v pásmu 70–80 g/l. (Silné doporučení) Doporučujeme u pacientek s PŽOK podávání trombocytů k dosažení cílové hodnoty minimálně 50 × 109/l a/nebo při předpokladu či průkazu poruchy jejich funkce. (Silné doporučení) Nedoporučujeme rutinní měření hladin antitrombinu III u pacientek s PŽOK. (Silné doporučení) Nedoporučujeme rutinní substituci antitrombinu III u pacientek s PŽOK. (Silné doporučení) Doporučujeme zahájit farmakologickou profylaxi trombembolické nemoci co nejdříve po dosažení kontroly zdroje PPH. Mechanickou tromboprofylaxi (intermitentní pneumatická komprese anebo elastické punčochy) doporučujeme zahájit neprodleně, jakmile to klinický stav dovolí. (Silné doporučení)

Summary of recommendations Preventive measures and procedures We recommend monitoring of blood loss in women with risk factors for PPH during labor using calibrated blood collectors or their equivalents. (Good Clinical Practice) We recommend that women with significant risk factors for PPH (e.g., placenta acrreta spectrum or hematologic disorders requiring consultative hematologic care) deliver in a perinatal intensive care center or perinatal intermediate care center. (Good Clinical Practice) We recommend formulating a plan of care in collaboration with a multidisciplinary team at a reasonable time prior to delivery for patients at high risk of PPH. (Good Clinical Practice) We recommend treating anemia antepartally. Pregnant women should be given iron supplements if the haemoglobin level falls to < 110 g/L in the 1st trimester or < 105 g/L at 28 weeks of pregnancy. (Good Clinical Practice) We suggest considering parenteral iron administration in women with sideropenic anemia unresponsive to oral iron supplementation. The cause of anemia should be identified as soon as possible after termination of pregnancy. (Weak recommendation) If the baby adapts well, we do not recommend cord ligation in less than 1 min. (Strong recommendation) In all vaginal deliveries, we recommend prophylactic administration of uterotonics in the third postpartum period after the delivery of the baby and cord ligation to reduce the risk of PPH. The first-choice drug is oxytocin. (Strong recommendation) If the third stage of labor has not been actively managed, we suggest that uterine massage and controlled umbilical cord traction be considered to shorten the duration of the third stage of labor and to reduce blood loss during vaginal delivery, if performed by a qualified healthcare professional. (Weak recommendation) We recommend the administration of uterotonics to prevent the development of PPH in women after the delivery of a child by caesarean section and umbilical cord ligation. (Strong recommendation) We suggest considering carbetocin administration in women at increased risk of PPH. (Weak recommendation) We recommend a single-dose administration of tranexamic acid (TXA) in women at increased risk of PPH undergoing a caesarean section. Clinical note: The use of TXA prior to the caesarean section is not explicitly stated in the product's SPC. A recent meta-analysis states the most common dosage to be 1 g i.v. (Strong recommendation) Organization of care We recommend that every health care facility with an OB/GYN unit should have the PPH management protocol (guided document is not specific or really used at all, I am not sure if my suggestion is sufficient) defining the organizational and professional procedure for PPH situations. (Good Clinical Practice) We recommend that the PPH management protocol (i.e. the crisis action plan) should clearly define the organizational and professional roles of the individual members of the crisis team in the event of PPH (non-medical staff), obstetrician, anesthetist, hematologist, etc.) and define the minimum scope of equipment for the care of patients with PPH. (Good Clinical Practice) We recommend regular simulation training of PPH crisis by the entire crisis team with a subsequent debriefing or its formalized equivalent. (Good Clinical Practice) We recommend defining quality indicators for the diagnosis and treatment of PPH and their formalized evaluation at regular intervals, at least once a year. (Good Clinical Practice) Diagnostic and treatment procedure at PPH When hypotonia or atony of the uterus is found, we recommend using a structured procedure. (Good Clinical Practice) At departments with an option of endovascular interventions, we suggest considering the preferential use of radiological interventional methods (selective pelvic artery embolization) in cases of PPH due to uterine hypotonia or atony, if the current clinical context allows it. (Weak recommendation) For all stages of PPH development, we recommend a pre-transfusion examination. In addition to standard laboratory tests, point-of-care-testing methods, especially viscoelastic methods, are preferred to assess the current coagulation status. (Good Clinical Practice) Each obstetric unit should ensure a sufficient stock of blood products and blood derivatives for their immediate availability 24/7 in collaboration with the transfusion department and the inpatient pharmacy. In case of PPH development, we recommend securing initial availability of 4 units of plasma (solvent/detergent-treated plasma is preferred), 4 units of erythrocytes and 6 g of fibrinogen. We consider 8 g to be a minimum supply of fibrinogen and additional 8 g should be available within 1 h. (Good Clinical Practice) We recommend the initiation of immediate fluid resuscitation in all patients with PPH. We recommend the use of balanced crystalloid solutions to initiate fluid resuscitation. (Strong recommendation) We propose considering the use of synthetic colloid solutions containing gelatin when hemodynamic goals of fluid resuscitation have not been achieved or are not being achieved using crystalloid solutions and when a fluid deficit persists. (Weak recommendation) Until the source of bleeding is controlled, we recommend aiming for a systolic blood pressure in a range of 80–90 mmHg in patients with PPH. (Strong recommendation) We recommend the use of vasopressors as soon as possible in PPH when target arterial blood pressure values cannot be reached by ongoing fluid resuscitation. (Strong recommendation) We recommend cooperation with a hematologist in the diagnosis and treatment of coagulopathy in PPH unresponsive to standard therapies. (Good Clinical Practice) In addition to the above-mentioned panel laboratory tests (at least KO, aPTT, fibrinogen), we also recommend using viscoelastic methods (ROTEM, TEG) to identify the type of coagulation disorder in PPH, to monitor it and for targeted treatment of hemostasis disorders. (Strong recommendation) To achieve/restore the efficacy of endogenous hemostatic mechanisms and coagulation support therapies, we recommend the maximum possible correction of hypothermia, acidosis and ionized calcium levels. (Strong recommendation) Early initiation of all available procedures to prevent hypothermia and maintain or achieve normothermia is recommended. (Strong recommendation) It is recommended monitoring and maintaining ionized calcium levels within the normal range when administering transfusion products. Preferably, calcium chloride should be administered for correction. (Strong recommendation) Fibrinogen replacement is recommended in patients with PPH when fibrinogen levels fall to < 2 g/L and/or when there is a functional fibrinogen deficiency detected by viscoelastic methods and/or when there is a reasonable clinical assumption of fibrinogen deficiency even without knowledge of fibrinogen levels. We recommend a minimum of 4 g of fibrinogen as an initial dose in PPH. (Strong recommendation) It is recommended to administer tranexamic acid (TXA) at an initial dose of 1 g i.v. as soon as possible after the onset of PPH. An identical dose may be repeated (after 30 min at the earliest) if bleeding continues and if hyperfibrinolysis is demonstrated and/or if hyperfibrinolysis is highly likely in the current clinical context. (Strong recommendation) We do not recommend further administration of TXA in patients with PPH after bleeding control has been achieved. (Strong recommendation) We recommend administration of plasma at a dose of 15–20 mL/kg in PPH conditions where coagulopathy of a different etiology than fibrinogen deficiency is suspected and/or abnormal coagulation test results are present, and where the results do not reliably identify the predominant mechanism of the coagulation disorder and its targeted correction. (Strong recommendation) We recommend the administration of prothrombin complex factors (PCC) in patients with PPH where there is a laboratory evidence of a deficiency of PCC factors. We do not recommend routine administration of PCC in patients with PPH. (Strong recommendation) We suggest considering administration of rFVIIa before making a decision on an endovascular or a surgical intervention. (Weak recommendation) In patients with PPH, we recommend administration of erythrocyte blood products to achieve a target hemoglobin value in the range 70–80 g/L. (Strong recommendation) In patients with PPH, we recommend platelet administration to achieve a target value of at least 50 × 109/L and/or when platelet function impairment is suspected or demonstrated. (Strong recommendation) We do not recommend routine measurement of antithrombin III levels in patients with PPH. (Strong recommendation) We do not recommend routine antithrombin III replacement in patients with PPH. (Strong recommendation) We recommend initiating pharmacological prophylaxis for thromboembolic disease as soon as possible after control of the source of PPH is achieved. We recommend initiating mechanical thromboprophylaxis (intermittent pneumatic compression or elastic stockings) as soon as the clinical condition permits. (Strong recommendation)

• Klíčová slova
• profylaxe uterotoniky, peripartální krvácení, tlakové a podlatkové nitroděložní prostředky, hemostatické nitroděložní prostředky, viskoelastické metody, krizový management,
• MeSH
• děložní krvácení * diagnóza   terapie   MeSH
• faktor VIIa MeSH
• krvácení diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• peripartální období MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

AIMS: This study aimed to examine changes in the repertoire of functional T-cells specific for six leukemia-associated antigens (LAA), including WT1, PRAME, MUC1, CCNA1, NPM1, and NPM1c, during immune reconstitution following allogeneic transplantation of hematopoietic stem cells (HSCT) in patients with acute myeloid leukemia. PATIENTS & METHODS: LAA-specific T cell response was measured by ELISPOT- IFNγ and intracellular cytokine staining in 47 patients before starting conditioning therapy (baseline) and 7 months after HSCT. RESULTS: The positive cumulative LAA-specific T cell response before HSCT was associated with a decreased risk of relapse after HSCT. The prevalent genetic aberration - an internal tandem duplication of Fms 3 - related receptor tyrosine kinase, which has been previously implicated in immune escape mechanisms, is presented here for the first time as a factor associated with the absence of an adaptive T cell response against multiple LAAs. T-cell specific responses against wild-type and mutated NPM1 antigens were less frequent in the study cohort and did not correlate with mutations in the NPM1 gene. CONCLUSIONS: Our results showed that the T-cell response to LAA can be reconstituted after HSCT. Measurement of functional pre-transplant T-cell responses against multiple LAAs could help to find patients with an increased risk of relapse.

• MeSH
• akutní myeloidní leukemie * terapie   imunologie   genetika   MeSH
• antigeny nádorové imunologie   MeSH
• dospělí MeSH
• homologní transplantace MeSH
• jaderné proteiny genetika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mucin 1 genetika   imunologie   MeSH
• mutace * MeSH
• nukleofosmin * MeSH
• proteiny WT1 imunologie   genetika   MeSH
• recidiva MeSH
• senioři MeSH
• T-lymfocyty * imunologie   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
• tyrosinkinasa 3 podobná fms * genetika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Hope plays a pivotal role in enhancing the quality of life and coping strategies of individuals living with advanced diseases. The nature of the relationship between hope and prognostic awareness is unclear. AIM: To explore the experiences and meanings of hope and their association with prognostic awareness among people with advanced incurable diseases. DESIGN: Qualitative phenomenological study using reflexive thematic analysis of semi-structured interviews. SETTING/PARTICIPANTS: Interviews with 24 participants aged 30-99 years with advanced incurable disease were conducted in hospices and hospitals in the Czech Republic. RESULTS: We generated four distinct approaches to hope and prognostic awareness: Technical, Spiritual, Minimalist and Pragmatic. Each approach exhibited unique cognitive, emotional and behavioural dimensions of hope and prognostic awareness. The Technical and Minimalist approaches showed fluctuating hope influenced by medical updates, while the Spiritual and Pragmatic approaches demonstrated stable hope resilient to prognostic information. CONCLUSIONS: Recognizing these diverse hope approaches can guide tailored interventions in palliative care. Healthcare providers should adapt their communication strategies based on people's predominant hope orientations to support effective coping and enhance end-of-life care outcomes. This study sheds light on how different individuals navigate hope amidst terminal illnesses, providing insights into the nuanced psychological and emotional dynamics that influence their coping mechanisms.

• MeSH
• adaptace psychologická * MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• naděje * MeSH
• paliativní péče * psychologie   MeSH
• péče o umírající * psychologie   MeSH
• prognóza MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• umírající * psychologie   MeSH
• uvědomování si * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH