Cíl Cílem předkládané práce je zjistit, jakým způsobem je postižena prostorová paměť u pacientů s Alzheimerovou chorobou a zda je postižena i u pacientů s Mírnou kognitivní poruchou. Je zde srovnáván kvalitativní charakter tohoto postiže¬ ní. Soubor a metodika. Vyšetřili jsme prostorovou paměť u 15 dobrovolníků a 42 pacientů, kteří byh vyšetřeni standardním protokolem a rozděleni podle klinických kritérií a výsledku neuropsychologického vyšetření do čtyř skupin: Alzheimerova choroba (ACH), Subjektivní poruchy paměti (SPP), neamnestická Mírná kognitivní porucha (naMCI) a amnestická Mírná kognitivní porucha (aMCI). Prostorová kognice byla vyšetřena Testem skrytého cíle (HGT), který srovnává deficit prostorové paměti ve dvou rozdílných složkách - egocentrické a alocentrické. Reálná verze testu byla prováděna v experimentálním stanu Blue Velvet Arena (BVA) a virtuální verze, která je mapovou analogií reálné verze, byla prováděna na osobním počítači (PC). Výsledky. U pacientů s ACH jsme zjistili v reálné i virtuální verzi testu poruchu v egocentrické a alocentrické složce prostorové paměti (p<0,01). U pacientů s aMCI bylo v obou verzích testu přítomno kvalita¬ tivné stejné, jen kvantitativně méně vyjádřené postižení v egocentrické (p<0,01) a alocentrické (p<0,05) složce prostorové paměti. Pacienti s naMCI selhávali v přechodu z egocentrické na alocentrickou fázi ve virtuální verzi testu (p<0,05). Pacienti se SPP nebyli postiženi ani v jedné ze složek prostorové paměti. Závěry. Vyšetření prostorové kognice může být podkladem pro klasifikaci pacientů do skupin: ACH, aMCI, naMCI a SPP. Prokázali jsme, že v případě ACH a aMCI se jedná o kontinuum kvantitativně různě vyjádřeného deficitu stejné kvality.
Objective. The aim was to investigate the pattern of spatial memory impairment in patients with Alzheimer's disease, and to find whether or not the spatial memory is impaired in patients with Mild Cognitive Impairment. The qualitative and quantitative characters of impairment were compared. Subjects and Methods. Spatial memory was examined in 15 healthy volunteers and 42 patients, who had undergone a standard diagnostic procedure. These patients were subsequently classified according to clinical criteria and neuropsychological testing into four groups: Alzheimer's disease (AD), Subjective memory complaints (SMC), nonamnestic Mild Cognitive Impairment (naMCI) and amnestie Mild Cognitive Impairment (aMCI). The Hidden Goal Task test was used to examine spatial memory. This test compares two types of spatial memory - egocentric and allocentric. A real version of the test was performed in an experimental tent Blue Velvet Arena (BVA), while a virtual version, which is the map analogy of the real version, was carried out on a personal computer (PC). Results. There was found an impairment in both egocentric and allocentric spatial memory (p<0.01) in patients with AD in the real as well as virtual versions of the test. Qualitatively similar, but quantitatively less profound impairment in egocentric (p<0.01) and allocentric (p<0.05) parts of spatial memory in both versions of the test was presented in patients with aMCI. Patients with naMCI were impaired in the transition from egocentric to allocentric virtual phase of the test (p<0.05). Subjects with SMC were not impaired in any part of spatial memory. Conclusions. The spatial memory examination can be used as the basis for patients' classification into the following groups: AD, aMCI, naMCI a SMC. Our experiments have proved that in the case of AD and aMCI it is a continuity of the same quality impairment but with quantitatively different expression.
Acta neurologica Scandinavica, ISSN 0108-1675 vol. 107, suppl. 179, 2003
101 s. : tab. ; 28 cm
- MeSH
- Alzheimer Disease MeSH
- Dementia MeSH
- Diagnostic Imaging MeSH
- Cognition Disorders MeSH
- Neurocognitive Disorders MeSH
- Publication type
- Collected Work MeSH
- Conspectus
- Patologie. Klinická medicína
- NML Fields
- neurologie
- psychiatrie
Diagnostika mírné kognitivní poruchy a syndromu demence v posledních letech získává na důležitosti v souvislosti se stárnutím populace. Při určení hloubky kognitivní poruchy bez ohledu na její etiologii jsou platná diagnostická kritéria popisující syndrom mírné kognitivní poruchy (z anglického mild cognitive impairment MCI) a syndrom demence. V praktické diagnostice stále nacházejí svou roli screeningové metody. Jejich pomocí dokážeme s určitou pravděpodobnostní odhadnout kognitivní stav pacienta. V tomto článku bychom rádi představili zásady screeningového klinického vyšetření kognice a užitečnost vybraných nejrozšířenějších screeningových metod v České republice. Věnujeme se zásadám rozhovoru při kognitivním vyšetření a problematice subjektivních stížností na kognici. Za nejdostupnější a nejpoužívanější krátké screeningové metody v ČR považujeme Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test, pozornost věnujeme klinickému využití stále hojně v praxi zastoupeného Testu hodin a dalších krátkých kognitivních zkoušek.
Diagnosing mild cognitive impairment and dementia syndrome has been of increasing importance in recent years in association with population ageing. When determining the degree of cognitive impairment regardless of its aetiology, the diagnostic criteria describing the syndrome of mild cognitive impairment and the dementia syndrome are applicable. Screening methods still play a role in practical diagnosis. They can be used to assess the patient's cognitive status with a certain degree of probability. This article aims at presenting the principles of a clinical screening test for cognition and the utility of selected most widely spread screening methods in the Czech Republic. It deals with the principles of cognitive testing interview and the issue of subjective cognitive complaints. The Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Assessment are considered to be the most commonly used and available screening methods in the Czech Republic. Attention is also paid to the clinical use of the still widely used Clock Drawing Test and other short cognitive tests.
Diagnostika mírné kognitivní poruchy a syndromu demence v posledních letech získává na důležitosti v souvislosti se stárnutím populace. Při určení hloubky kognitivní poruchy bez ohledu na její etiologii jsou platná diagnostická kritéria popisující syndrom mírné kognitivní poruchy (z anglického mild cognitive impairment MCI) a syndrom demence. V praktické diagnostice stále nacházejí svou roli screeningové metody. Jejich pomocí dokážeme s určitou pravděpodobnostní odhadnout kognitivní stav pacienta. V tomto článku bychom rádi představili zásady screeningového klinického vyšetření kognice a užitečnost vybraných nejrozšířenějších screeningových metod v České republice. Věnujeme se zásadám rozhovoru při kognitivním vyšetření a problematice subjektivních stížností na kognici. Za nejdostupnější a nejpoužívanější krátké screeningové metody v ČR považujeme Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test, pozornost věnujeme klinickému využití stále hojně v praxi zastoupeného Testu hodin a dalších krátkých kognitivních zkoušek.
Diagnosing mild cognitive impairment and dementia syndrome has been of increasing importance in recent years in association with population ageing. When determining the degree of cognitive impairment regardless of its aetiology, the diagnostic criteria describing the syndrome of mild cognitive impairment and the dementia syndrome are applicable. Screening methods still play a role in practical diagnosis. They can be used to assess the patient's cognitive status with a certain degree of probability. This article aims at presenting the principles of a clinical screening test for cognition and the utility of selected most widely spread screening methods in the Czech Republic. It deals with the principles of cognitive testing interview and the issue of subjective cognitive complaints. The Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Assessment are considered to be the most commonly used and available screening methods in the Czech Republic. Attention is also paid to the clinical use of the still widely used Clock Drawing Test and other short cognitive tests.
Východiska: Mírná kognitivní porucha (mild cognitive impairment; MCI) je přechodnou fází mezi kognitivními změnami u fyziologického stárnutí a časnou demencí. Amnestická forma MCI je považována za předstupeň Alzheimerovy choroby. S rychlým vzestupem počtu starších osob souvisí také zvýšení prevalence chronických nemocí vč. postižení kognice a následně demence. Cíl: Cílem práce je popsat faktory ovlivňující zhoršování kognice s vývojem MCI a následně demence. Hypertenze, hypercholesterolemie, diabetes mellitus a obezita jsou častější ve středním věku a přispívají k riziku demence ve vyšším věku prostřednictvím různých cerebrovaskulárních nemocí a zánětlivých a neurodegenerativních mechanizmů. Zároveň jsou s úbytkem kognitivních funkcí spojovány faktory behaviorální a psychosociální. Práce přináší přehled možných vaskulárních, behaviorálních a psychosociálních rizikových faktorů MCI a demence. Závěr: Znalost rizikových faktorů MCI a demence umožní včasnou prevenci a účinnou terapii těchto závažných onemocnění.
Background: Mild cognitive impairment (MCI) is a transitional phase between cognitive changes in physiological aging and early dementia. The amnestic form of MCI is considered a precursor to Alzheimer's disease. The increasing number of elderly persons in the population is associated with an increase in the prevalence of chronic diseases including cognitive impairment and subsequent dementia. Aim: The aim of this work is to describe factors influencing the decrease of cognitive functions and development of MCI and subsequent dementia. Hypertension, hypercholesterolemia, diabetes mellitus and obesity are more frequent during middle age and contribute to the risk of dementia in older age through various cerebrovascular diseases and inflammatory/neurodegenerative mechanisms. At the same time, impaired cognitive functioning is associated with behavioral and psychosocial factors. The article provides an overview of potential vascular, behavioral and psychosocial risk factors for MCI and dementia. Conclusion: Knowledge of the risk factors for MCI and dementia will allow early prevention and effective therapy of these serious diseases.
- MeSH
- Dementia epidemiology MeSH
- Cognition Disorders * epidemiology MeSH
- Humans MeSH
- Risk Factors MeSH
- Aging MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
Mírná kognitivní porucha je porucha kognitivních funkcí, která je přechodnou fází mezi kognitivními změnami u fyziologického stárnutí a časnou demencí. Amnestická forma mírné kognitivní poruchy je považována za prekurzor Alzheimerovy choroby. Předpokládá se, že pravděpodobnost jejího vzniku zvyšují stejné rizikové faktory jako u Alzheimerovy choroby. Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity ve spolupráci s Ústavem živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR spolupracuje na epidemiologické studii případů a kontrol zabývající se identifikací nejvýznamnějších rizikových faktorů mírné kognitivní poruchy. Cílem projektu je posoudit vliv vybraných potenciálních rizikových na vznik této choroby. Z dosavadních analýz dat pilotní studie byl zjištěn statisticky významný rozdíl v pohlaví, zaměstnání, z psychosociálních faktorů pak u návštěvy divadla. Žen s kognitivním deficitem bylo 1,6krát více než mužů a potíže s pamětí se u nich projevily o 3 roky dříve.
Mild cognitive impairment (MCI) is a transitional phase between cognitive changes in physiological aging and early dementia. The amnestic form of MCI is considered a precursor to Alzheimer's disease. It is assumed that for MCI are the same risk factors as for Alzheimer's disease. Department of Epidemiology and Public Health, Faculty of Medicine University of Ostrava and Institute of Animal Physiology and Genetics, Academy of Sciences of the Czech Republic collaborate on case control study, which identifies the most significant risk factors of mild cognitive impairment. In a pilot study significant difference in gender, occupation and visiting theatre were found. There were more females with cognitive impairment and problems with memory started earlier
- MeSH
- Dementia MeSH
- Cognitive Dysfunction * epidemiology etiology prevention & control MeSH
- Humans MeSH
- Pilot Projects MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Risk Factors MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
BACKGROUND: Functional impairments are a necessary requirement for the diagnosis of a dementia along with observed cognitive impairment. Comparatively, functional abilities are often relatively intact in those with mild cognitive impairment (MCI). OBJECTIVE: The current research examined the associations between memory clinic participants classified as cognitively intact, amnestic MCI, and mixed/dysexecutive MCI, using Jak-Bondi criteria, and Instrumental Activities of Daily Living - Compensation Scale (IADL-C) abilities, an informant-based questionnaire that quantifies functional abilities. The associations between functional abilities as assessed with the IADL-C and performance on neuropsychological tests were also investigated. METHODS: IADLC scores were obtained along with a comprehensive neuropsychological protocol on memory clinic participants (n = 100) classified as cognitively normal (CN), amnestic MCI (aMCI), or a combined mixed/dysexecutive (mixed/dys) MCI. Regression analyses were employed to determine how the IADLC related to neuropsychological test performance. RESULTS: On the IADLC, greater functional impairment was commonly observed in the mixed/dys MCI group compared to CN participants. Furthermore, the mixed/dys MCI group had lower scores on activities such as Money and Self-Management, Travel and Event Memory subscales compared to the CN group. Linear regression analyses found greater functional impairment in relation to lower scores on executive and episodic memory tests. CONCLUSIONS: Greater functional impairment as assessed with the IADL-C appears to be disproportionately associated with dysexecutive difficulty, and to a lesser degree, episodic memory.
- MeSH
- Activities of Daily Living psychology MeSH
- Memory, Episodic * MeSH
- Cognitive Dysfunction * psychology MeSH
- Humans MeSH
- Neuropsychological Tests MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
V posledných rokoch sa hodnotenie jazykových schopností osôb s kognitívnym deficitom zameriava na hodnotenie diskurzu. Konkrétne analýza informatívnosti sa ukazuje ako účinný diagnostický nástroj. Ide o hodnotenie, ktoré kombinuje štrukturalistický a funkcionalistický prístup k analýze diskurzu. Cieľom výskumu je zhodnotiť informatívnosť diskurzu osôb s demenciou pri Alzheimerovej chorobe (AD) a miernou kognitívnou poruchou (MCI). Výskumnú vzorku tvorí 25 osôb s AD, 25 osôb s MCI a 25 zdravých kontrol. Vzorky diskurzu sú elicitované pomocou opisu obrázkov. Na hodnotenie informatívnosti sa používa metóda analýzy hlavných konceptov. Výsledky výskumu nachádzajú signifikantné rozdiely vo výkonoch troch skupín výskumnej vzorky, pričom najviac konceptov vyjadrujú osoby z kontrolnej vzorky, nasleduje skupina MCI a najmenej konceptov vyjadruje skupina AD. Podľa výsledkov post-hoc testu sú signifikantné rozdiely v informatívnosti medzi AD a zdravými kontrolami, medzi MCI a zdravými kontrolami, ako aj medzi AD a MCI. Na základe výsledkov štúdie sa analýza hlavných konceptov, a teda hodnotenie informatívnosti ukazuje ako vhodná metóda na zachytenie jazykových ťažkostí pri AD a MCI. Cieľom ďalšieho výskumu by malo byť podrobné spracovanie metódy hodnotenia hlavných konceptov a jej spracovanie aj pre ďalšie elicitačné materiály bežne používané v slovenskej praxi.
In recent years, the assessment of the language abilities of persons with cognitive deficits has focused on discourse assessment. Specifically, the assessment of informativeness proves to be an effective diagnostic tool. This is an evaluation that combines a structuralist and functionalist approach to discourse analysis. The aim of this study is to evaluate discourse informativeness of persons with Alzheimer's dementia (AD) and mild cognitive impairment (MCI). The research sample consists of 25 persons with AD, 25 persons with MCI and 25 healthy controls. Discourse samples are elicited using picture description. Main concept analysis is used to evaluate informativeness. The results show significant differences in the performance of the three groups of the research sample, with the most concepts being expressed by people from the control sample, followed by the MCI group, and the least concepts being expressed by the AD group. According to the results of the post-hoc test, there are significant differences in informativeness between AD and healthy controls, between MCI and healthy controls, and also between AD and MCI. Based on the results of the study, main concept analysis and thus the evaluation of informativeness appears to be a suitable method for capturing language difficulties in AD and MCI. The goal of further research should be a detailed elaboration of main concept analysis and its application to other elicitation materials commonly used in Slovak practice.
AIMS: To find out whether neuropsychiatric comorbidity (comMCI) influences spatial navigation performance in amnestic mild cognitive impairment (aMCI). METHODS: We recruited aMCI patients with (n = 21) and without (n = 21) neuropsychiatric comorbidity or alcohol abuse, matched for global cognitive impairment and cognitively healthy elderly participants (HE, n = 22). They completed the Mini-Mental State Examination and a virtual Hidden Goal Task in egocentric, allocentric, and delayed recall subtests. RESULTS: In allocentric navigation, aMCI and comMCI performed significantly worse than HE and similarly to each other. Although aMCI performed significantly worse at egocentric navigation than HE, they performed significantly better than patients with comMCI. CONCLUSIONS: Despite the growing burden of dementia and the prevalence of neuropsychiatric symptoms in the elderly population, comMCI remains under-studied. Since trials often assess "pure" aMCI, we may underestimate patients' navigation and other deficits. This finding emphasizes the importance of taking account of the cognitive effects of psychiatric disorders in aMCI.
- MeSH
- Amnesia epidemiology psychology MeSH
- Cognitive Dysfunction epidemiology psychology MeSH
- Comorbidity MeSH
- Humans MeSH
- Spatial Navigation * MeSH
- Spatial Memory MeSH
- Aged MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Mírná kognitivní porucha s sebou nese vysoké riziko vzniku demence. Existuje stále více důkazů, že kognitivní pokles má za následek zhoršení lokomočních parametrů. Ačkoli jsou obvykle spojeny s pozdějšími stadii demence, pokles výkonnosti chůze může být detekován mnohem dříve. Možným směrem v odhalení mírné kognitivní poruchy u osob po cévní mozkové příhodě je sledování lokomočních parametrů za podmínek dvojího úkolu.
Mild cognitive impairment entails a high risk of developing dementia. There is growing evidence that cognitive decline results in the deterioration of gait patterns. Though it is commonly associated with the later stages of dementia, a decline in gait performance may be detected much earlier. Observation in a dual task paradigm might improve the detection of mild cognitive impairment.
- Keywords
- dvojí úkol,
- MeSH
- Stroke complications MeSH
- Walking physiology MeSH
- Cognition MeSH
- Cognition Disorders * diagnosis MeSH
- Humans MeSH
- Locomotion physiology MeSH
- Neuropsychological Tests MeSH
- Task Performance and Analysis MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
