Kvalita vnitřního prostředí je jeden z důležitých faktorů, které ovlivňují zejména zdraví, pohodu a pracovní výkon u dětí, mládeže i dospělé populace. Většinu svého života strávíme v budovách. Děti a žáci jsou vystaveni působení jednotlivých faktorů vnitřního prostředí v zařízeních a provozovnách pro výchovu a vzdělávání. Z technického pohledu nyní dochází k masivním investicím pro snížení energetické náročnosti školních budov, ale ukazuje se, že tato opatření jsou jednou z příčin zhoršené kvality prostředí v těchto budovách. Je to v případech, kdy se provedou stavební úpravy vedoucí ke zvýšené těsnosti budov, omezí se tím možnost přirozeného větrání budovy, ale jak jiným způsobem zajistit dostatečnou výměnu vzduchu se již neřeší. Setkáváme se pak s řadou nespecifických obtíží, jako je např. únava během dne, pálení očí, špatné soustředění, problémy se spánkem apod. V dnešní době dochází k intenzivním diskusím o tomto problému v řadách odborníků i laické veřejnosti. Základní diskutovanou otázkou je, jak dostatečně větrat? I když požadavky pro zajištění zdravého vnitřního prostředí budov, tedy i požadavky na větrání, stanoví hygienické předpisy, jejich realizace přináší řadu problémů.
The quality of the indoor environment is an important factor affecting health, well-being and performance in children, adolescents and adults. The general population spends most of its time indoors and children and pupils are exposed to the effects of indoor factors in school and educational facilities. From a technical viewpoint large investments are made to decrease the energy requirements of school buildings in terms of improving air-tighteness, thus limiting natural ventilation with no alternative provision for ensuring adequate air exchange. This leads to a number of non-specific complaints such as daytime fatigue, eye irritation, poor concentration, sleep disorders etc. This issue, as discussed by the professional and general public, boils down to the basic question of how to ensure adequate ventilation. Although the requirements for ensuring a healthy indoor environment (and hence ventilation) are goverened by public health regulations their execution poses a number of problems.
Pracovní pohoda na pracovišti je nezbytnou podmínkou pro co nejvyšší výkon zaměstnanců. V současné době si praxe všímá většího počtu pracovišť typu open space, které jsou často v moderních budovách s proskleným obvodovým pláštěm. Napříč diskutovanými výhodami tohoto uspořádání pracovišť, jako je lepší týmová práce a lepší vzájemná komunikace mezi zaměstnanci, jsou v těchto administrativních budovách ve velké míře zaznamenané problémy a stížnosti na kvalitu vnitřního prostředí pracovišť. Z fyzikálních faktorů pracovního prostředí jde hlavně o nevyhovující mikroklima, špatné osvětlení, vzájemné rušení se hlukem a špatnou kvalitu vzduchu. Negativní působení faktorů prostředí na člověka zde může být ovlivněno i psychickým faktorem, vyvolaným ztrátou soukromí, nemožností si "vyvětrat podle potřeby", nesnášenlivostí klimatizace apod. Ve výsledku je dosaženo pravého opaku - ne týmová práce s maximální produktivitou, ale nižší pracovní výkon i zhoršené vztahy na pracovišti.
Well-being in the workplace is a prerequisite for the maximum performance of workers. Currently, the practice notes a higher number of open space type workplaces which are often in modern buildings with a glass envelope. In spite of the discussed benefits of this workplace arrangement, such as better teamwork and better communication between employees, problems and complaints are reported about the quality of the indoor environment from such administrative buildings. Of the physical factors of the working environment, microclimate, poor lighting, interference with noise and poor quality of air are the main factors which can cause deterioration of the working environment. Negative effects of environmental factors on humans can be influenced also by a psychological factor, due to the loss of privacy, the inability to "ventilate as needed", the inconvenience of air conditioning etc. As a result, the opposite is achieved - not teamwork with maximum productivity, but lower work performance and poorer relationships at the workplace.
- Klíčová slova
- open space,
- MeSH
- environmentální zdraví * MeSH
- hluk na pracovišti MeSH
- hygiena práce * MeSH
- lidé MeSH
- pracoviště * MeSH
- větrání metody MeSH
- znečištění vzduchu ve vnitřním prostředí MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
[3] s.
Obecně je zátěž teplem při práci určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a mikroklimatickými faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu, výsledná teplota kulového teploměru, rychlost proudění vzduchu a relativní vlhkost vzduchu. Jsou–li na pracovišti překročeny přípustné hodnoty mikroklimatických faktorů stanovené v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. v platném znění, musí být uplatněna režimová opatření z hlediska krátkodobé a dlouhodobé přípustnosti zátěže teplem pro zaměstnance. Dlouhodobě přípustná zátěž teplem je limitována množstvím vody ztracené při práci z organizmu potem a dýcháním, krátkodobě přípustná zátěž teplem je limitovaná množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které odpovídá limitním zvýšením hodnot fyziologických ukazatelů - teploty tělesného jádra, průměrné teploty kůže a srdeční frekvence Dlouhodobě přípustná zátěž teplem se vyjadřuje jako dlouhodobě přípustná doba práce, krátkodobě přípustná zátěž teplem se vyjadřuje jako krátkodobě přípustná doba práce. Samozřejmostí by pak mělo být řešení pitného režimu. V řadě případů horkých provozů nelze vliv tepelného prostředí na zaměstnance popsat pouze průměrnými hodnotami mikroklimatických faktorů, ale je nutné hodnotit i vertikální a horizontální teplotní nerovnoměrnosti na pracovišti, kdy jejich důsledkem je lokální teplená zátěž části těla - většinou přímo osálané od zdroje tepla, nebo je dalším zdrojem teplotní nerovnoměrnosti je rychle proudící vzduch, ať již je „průvan“ vyvolán záměrně k ochlazení zaměstnance v horkém provozu, nebo je jen důsledkem špatně umístěného pracovního místa vzhledem k nucenému přívodu vzduchu, nebo trvale otevřených pojezdových vrat na pracoviště apod.. Proto je v připravované novelizaci uvedeného nařízení vlády definovaná nová veličina - stereoteplota, pomocí které se dají tepelné nerovnoměrnosti na pracovišti stanovit. Budou uvedeny i limitní hodnoty nerovnoměrností vztažené vždy k průměrné výsledné teplotě na pracovišti. K měření této veličiny vyvinuli autoři podkladů pro připravovanou novelizaci nařízení vlády nový přístroj – stereoteploměr, kterým bude nutné postupně dovybavit laboratoře zdravotních ústavů.
77 stran : tabulky ; 21 cm
- MeSH
- environmentální zdraví zákonodárství a právo MeSH
- hygiena práce zákonodárství a právo MeSH
- hygiena zákonodárství a právo MeSH
- projektování a výstavba zařízení zákonodárství a právo MeSH
- školy zákonodárství a právo MeSH
- stavební předpisy zákonodárství a právo MeSH
- stravovací služby zákonodárství a právo MeSH
- zdravotní inženýrství MeSH
- zdravotnická zařízení zákonodárství a právo MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Konspekt
- Pracovní, sociální, stavební právo. Právo životního prostředí
- NLK Obory
- technika
- právo, zákonodárství
- hygiena
- NLK Publikační typ
- právní předpisy
- zákony
Odezva fyziologických ukazatelů organismu na zátěž teplem nebo chladem je základním údajem pro stanovení dlouhodobé a krátkodobé únosnosti této zátěže, vyjádřené v případě zátěže teplem jako dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce, v případě chladu obdobným omezením doby práce. Ne vždy je možné fyziologické ukazatele u jednotlivých zaměstnanců na pracovištích měřit, potom je nutné vycházet z fyzikálních faktorů prostředí, tj. mikroklimatických podmínek, a na základě těchto podmínek stanovený režim práce a odpočinku dát do souladu s limitem pro celosměnovou ztrátu tekutin potem a dýcháním pro konkrétního zaměstnance. V článku jsou uvedeny podmínky ochrany zdraví při práci s rizikovými faktory vznikajícími v důsledku nepříznivých mikroklimatických podmínek s konkrétními ukázkami tepelného prostředí na jednotlivých typech pracovišť a problémy vznikající při zhodnocení vlivu tepelné nebo chladné zátěže na zaměstnance.
1. vyd. 1 plakát : barev. ; 42 x 30 cm
Zobrazení: ilustrace k textu o regulaci tepla v různých prostředích
- MeSH
- prostředí kontrolované MeSH
- uzavřené prostory MeSH
- vnímání teploty MeSH
- vytápění metody normy zákonodárství a právo MeSH
- Publikační typ
- plakáty MeSH
- populární práce MeSH
- Konspekt
- Životní prostředí a jeho ochrana
- NLK Obory
- environmentální vědy
Česká technická norma
26 stran, 3 strany a 4 nečíslované strany příloh : ilustrace ; 30 cm
- MeSH
- architektura MeSH
- stavebnictví normy MeSH
- Publikační typ
- směrnice MeSH
- Konspekt
- Stavebnictví
- NLK Obory
- technika
Základní knižnice odborných činností ve výstavbě. Právní předpisy ; AA 1.02
16 s. : tab. ; 30 cm
- Konspekt
- Hygiena. Lidské zdraví
- NLK Obory
- hygiena
- právo, zákonodárství
- NLK Publikační typ
- právní předpisy
1. vydání 135 stran : tabulky ; 21 cm
Příručka, která se zaměřuje na hodnocení rizik při práci. Určeno odborné veřejnosti, konkrétně zaměstnavatelům.
- MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- hygiena práce MeSH
- nemoci z povolání prevence a kontrola MeSH
- pracoviště MeSH
- pracovní expozice prevence a kontrola MeSH
- pracovní nehody prevence a kontrola MeSH
- pracovní síly MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Publikační typ
- příručky MeSH
- Konspekt
- Hygiena. Lidské zdraví
- NLK Obory
- pracovní lékařství
- environmentální vědy