AIM: A diabetes-related foot ulcer (DFU) is a major risk factor for lower-extremity amputation (LEA). To help clinicians predict the risk of LEA in people with DFU, the Diabetic Foot Risk Assessment (DIAFORA) system was developed but has never been externally validated. METHODS: In this study, 317 people presenting with a new DFU were included. At baseline, participants were grouped into three groups based on their DIAFORA score: low-risk (<15), medium-risk (15-25), and high-risk (>25). Participants were followed until healing, LEA, death, or at least 3 months. Discriminative accuracy was evaluated using sensitivity, specificity, likelihood ratios (LRs) and the area under the curve (AUC). RESULTS: All 317 participants completed at least 3 months of follow-up for a median duration of 146 days, during which 12.6% underwent minor amputation and 2.5% major amputation. People in the low- and medium-risk categories had major amputation rates of 0.9% and 2.1%, respectively, and negative LR of major LEA of 0.10 and 0.38, respectively, while the people in the high-risk category had an amputation rate of 25.0% and a positive LR of 12.9. The DIAFORA risk groups had a sensitivity of 75.0% and a specificity of 65.7%, with a corresponding AUC of 0.78 (95% CI 0.68-0.87) for the prediction of major LEA. CONCLUSION: The DIAFORA score is a useful tool for risk stratification of people presenting with a newly occurred DFU, with the external validation presenting results similar to those presented in the original study. The DIAFORA score may guide clinicians towards more individualized DFU treatment regimens.

• MeSH
• amputace * statistika a číselné údaje   MeSH
• diabetická noha * chirurgie   epidemiologie   MeSH
• dolní končetina chirurgie   MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• validační studie MeSH
• Geografické názvy
• Dánsko MeSH

• MeSH
• bérec * MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Hallux extensus is a persistent dorsiflexion of the first metatarsophalangeal joint. Apart from many other causes, it can also be caused by contracture of the extensor hallucis longus muscle, in our case resulting from surgical treatment of crural fracture. The authors present the case of a 17-year-old soccer player who sustained a fracture of both shin and calf bone during a soccer match and underwent surgical treatment with intramedullary nailing. While compartment syndrome wasn't observed, a postoperative complication in the form of progressive development of a dynamic type of hallux extensus was reported. The reason behind this complication was later found to be the interaction of the osteosynthesis material with the extensor hallucis longus muscle, which led to its scarring and shortening. A Z-lengthening of the musculus extensor hallucis longus tendon was indicated and performed with a good clinical outcome. During surgery, an anatomical variation in the course of the extensor hallucis longus was observed, which had to be taken into account to achieve a successful surgical outcome. Key words: cock-up big toe deformity, musculus extensor hallucis longus contracture, Z-lengthening tenotomy, crural fracture complication.

• MeSH
• fotbal zranění   MeSH
• fraktury kostí chirurgie   komplikace   MeSH
• intramedulární fixace fraktury škodlivé účinky   metody   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• palec nohy * chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• anglický abstrakt MeSH
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

A sedentary lifestyle, characterised by a lack of physical activity, negatively influences Body Mass Index (BMI). BMI may be related to the prevalence of flat feet. This study aims to observe the occurrence of flat feet in young children and determine its association with BMI. Additionally, it aims to analyse foot loading in the forefoot, midfoot and rearfoot. Dynamographic records of children (N = 142; age = 10.3 ± 0.21 years) were collected during walking, and foot-type evaluations were conducted using a force plate. A normal foot type was observed in 44% of children (BMI 16.0 ± 2.3 kg/m2). Flat feet were observed in 54% of children (BMI 18.4 ± 4.3 kg/m2). A high foot arch was observed in only 2% of children (BMI 16.0 ± 1.3 kg/m2). Children with flat feet had higher BMI values than those with normal feet. The contact time and maximal vertical force in the forefoot and rearfoot were similar in children with normal and flat feet. Significantly higher pressure values were observed in the midfoot zone of children with flat feet. Regression analysis results showed that in children with flat feet, there is a decrease in forefoot loading and an increase in midfoot loading with increasing BMI. This trend was not observed in children with normal feet. We recommend incorporating exercise interventions at this age to prevent pain and promote willingness to engage in physical activity. Higher BMI values indicate an increased risk for the prevalence of flat feet.

• MeSH
• chůze fyziologie   MeSH
• dítě MeSH
• index tělesné hmotnosti * MeSH
• lidé MeSH
• noha (od hlezna dolů) fyziologie   anatomie a histologie   MeSH
• plochá noha * epidemiologie   MeSH
• sedavý životní styl MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: The interaction between joint kinematics and kinetics is usually assessed by linear correlation analysis, which does not imply causality. Understanding the causal links between these variables may help develop landing interventions to improve technique and create joint-specific strengthening programs to reduce reaction forces and injury risk. OBJECTIVE: Therefore, the aim of this study was to analyze the causal interaction between lower limb sagittal kinematics and vertical ground reaction force (VGRF) during single-leg jump landing in children who are jumpers (volleyball and gymnastics) and non-jumpers, using the causal empirical decomposition method. Our hypothesis is that children who participate in jumping sports, compared to those who do not, employ a different joint strategy to regulate ground reaction forces during landing, particularly at the ankle level. METHODS: Two groups were compared: the jumpers group (n = 14) and the non-jumpers (control group, n = 11). The causal interaction between sagittal kinematics and VGRF was assessed using ensemble empirical mode decomposition (EEMD) and time series instantaneous phase dependence in bi-directional causality. The relative causal strength (RCS) between the time series was quantified as the relative ratio of absolute cause strength between kinematics and VGRF. RESULTS: A significant interaction between joint and group was found for RCS (p = 0.035, η2p = 0.14). The post-hoc analysis showed the jumpers group had higher ankle-to-VGRF RCS than the control group (p = 0.017, d = 1.03), while in the control group the hip-to-VGRF RCS was higher than the ankle-to-VGRF RCS (p = 0.004, d = 0.91). CONCLUSION: Based on the causal decomposition approach, our results indicate that practicing jumping sports increases the causal effect of ankle kinematics on ground reaction forces in children. While non-jumper children rely more on the hip to modulate reaction forces, jumper children differ from non-jumpers by their greater use of the ankle joint. These findings could be used to develop specific training programs to improve landing techniques according to practice level, potentially helping to reduce the risk of injury in both athletes and non-athletes.

• MeSH
• biomechanika fyziologie   MeSH
• dítě MeSH
• dolní končetina fyziologie   MeSH
• gymnastika * fyziologie   MeSH
• hlezenní kloub fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• volejbal fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

PURPOSE: Discrepancy between the morphology of the acetabular margin and the design of hemispheric acetabular cups used in total hip arthroplasty may produce postoperative hip pain due to an iliopsoas impingement at the iliopsoas notch. This study aimed to determine the anatomical features of the iliopsoas notch in the Central European sample, and to test whether the morphology of the proximal femur affects the size of the iliopsoas notch. METHODS: The sample was composed of 40 matched pairs of dry hip bones and corresponding femora. The depth and length of the iliopsoas notch were measured and correlated with the available demographic data. The anthropometric parameters of the proximal femur were calculated using image-analysis software, and their association with the measurements of the iliopsoas notch was tested. RESULTS: The iliopsoas notch was present in all specimens and featured four morphological configurations: curved (61.3%), angular (16.2%), irregular (16.2%), and straight (6.3%). Its size was found to be larger in males (P = 0.014 for depth, P < 0.001 for length). No significant difference existed between the sides. The height and age of the specimens did not correlate with the size of the iliopsoas notch. Furthermore, neither the femoral neck version, the lesser trochanteric version, nor the angle between the neck of the femur and the lesser trochanter influenced the dimensions of the iliopsoas notch. CONCLUSION: The iliopsoas notch is a consistent landmark of the acetabulum, although its anatomical appearance is widely variable. The iliopsoas notch arrangement cannot be predicted perioperatively based on the morphology of the proximal femur. The various shapes and sex-related differences detected in this study could be used for designing new hip implants or could be utilized during cup positioning in total hip arthroplasty.

• MeSH
• acetabulum * anatomie a histologie   MeSH
• dolní končetina MeSH
• femur chirurgie   MeSH
• kosterní svaly chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• náhrada kyčelního kloubu * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Klíčová slova
• apremilast,
• MeSH
• antiflogistika nesteroidní aplikace a dávkování   MeSH
• dolní končetina patologie   MeSH
• inhibitory fosfodiesterasy 4 * aplikace a dávkování   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• prednisolon aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• pyoderma gangrenosum * farmakoterapie   komplikace   patologie   MeSH
• senioři MeSH
• syndromy imunologické nedostatečnosti farmakoterapie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

In this dynamic scanning protocol, ultrasound examination of the ankle is described using various maneuvers to assess different conditions. Real-time patient examination and scanning videos are used for better simulation of daily clinical practice. The protocol is prepared by several/international experts in the field of musculoskeletal ultrasound and within the umbrella of European Musculoskeletal Ultrasound Study Group in Physical and Rehabilitation Medicine/Ultrasound Study Group of the International Society of Physical and Rehabilitation Medicine.

• MeSH
• fyziatrie * MeSH
• kotník diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• muskuloskeletální nemoci * diagnostické zobrazování   rehabilitace   MeSH
• muskuloskeletální systém * diagnostické zobrazování   MeSH
• noha (od hlezna dolů) diagnostické zobrazování   MeSH
• ultrasonografie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Arteria profunda femoris (APF) je důležitou tepnou, která v případě postižení arteria femoralis superficialis (AFS) zabezpečuje perfuzi tkání dolní končetiny přes tzv. kolaterální řečiště. Izolovaná angiochirurgická rekonstrukce, plastika APF (profundoplastika), je ve vědecké literatuře diskutovaným tématem, co se týče významu kolaterálního řečiště a jeho přínosu ke zlepšení klinického stavu pacienta. Cílem projektu je zhodnotit dopad izolované profundoplastiky na zlepšení prokrvení dolní končetiny, a tím přispět v rozhodovacím procesu indikace tohoto typu výkonu. Metodika: Do této prospektivní monocentrické studie byli zahrnuti pacienti se symptomatickou ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK) ve stadiu klaudikačních potíží, klidových bolestí nebo s tkáňovým defektem hodnoceným dle Rutherfordovy klasifikace stupněm 1 až 5. Kritériem pro zařazení byla významná stenóza APF s konkomitantním uzávěrem AFS a insuficientním výtokem pro bypass. S odstupem jednoho a šesti měsíců od výkonu byly hodnoceny změny klaudikačního intervalu, Rutherfordova klasifikace a přítomnost chronické končetinu ohrožující ischemie (CLTI). Měření transkutánní tenze kyslíku (TcpO 2 ) bylo využito k objektivizaci úrovně perfuze a oxygenace tkání. Výsledky: V průběhu dvou let byla profundoplastika provedena u 45 pacientů – u 23 pacientů klaudikantů a 22 pacientů s CLTI (9 s klidovou bolestí, 13 s ischemickým defektem). Ve skupině klaudikantů došlo k prodloužení klaudikačního intervalu ze 128 m před operací na 505 m po šesti měsících od revaskularizace. Ve skupině CLTI došlo k signifikantnímu zlepšení a vymizení klidových bolestí u všech pacientů, což bylo objektivizováno zlepšením TcpO 2 na bérci o 52 % na hodnotu 52 mm Hg a na dorzu chodidla o 143 % na hodnotu 35,8 mm Hg. Ovlivnění osudu těžších forem CLTI jenom izolovanou profundoplastikou je již obtížnější úkol a i tak došlo ke zhojení akrálního ischemického defektu u 61,5 % pacientů s přežitím bez potřeby amputace (amputation free survival) po šesti měsících 76 %, kdy tři pacienti v průběhu sledování podstoupili vysokou amputaci ve stehně. U pacientů s defektem byl pooperačně také pozorován nárůst hodnot TcpO 2 , kdy na bérci a nártu došlo k 1,3- a 1,6násobnému zvýšení hodnot (na 43 mm Hg, resp. 27 mm Hg). Závěr: Profundoplastika jako izolovaná procedura revaskularizace pacientů s ICHDK je nadále metodou volby u selektivní skupiny pacientů. Dle naší studie je nejefektivnější k léčbě klidových bolestí nebo k prodloužení klaudikačního intervalu, ale může přispět i k hojení menších akrálních defektů. V literatuře absentující konsenzus na tzv. TcpO 2 threshold pro hojení defektů byl naší studií pozorován při hodnotě 27 mm Hg, resp. 35,8 mm Hg pro vymizení klidových bolestí.

Introduction: Profunda femoris artery (PFA) is an important artery that provides perfusion of the lower limb tissues via collateral circulation in case of superficial femoral artery (SFA) occlusion. Isolated angiovascular reconstruction, APF reconstruction (profundoplasty), is a debated topic in the scientific literature regard- ing the importance of collateral circulation and its contribution to improving the patient's clinical condi- tion. This project aims to evaluate the impact of isolated profundoplasty on the improvement of lower limb perfusion and thus to contribute to the decision-making process for the indication of this type of procedure. Methods: This prospective single-center study enrolled patients with peripheral artery disease (PAD) in the stage of claudication, rest pain or presence of tissue foot ulcer assessed according to Rutherford classification grade 1 to 5. Inclusion criteria were significant AFP stenosis with concomitant AFS closure and no distal runoff to the feet. Changes in claudication interval, Rutherford classification, and presence of chronic limb-threatening ischemia (CLTI) were assessed at one and six months after surgery. Transcutaneous oxygen tension (TcpO2 ) was measured to objectify the tissue perfusion and oxygenation level. Results: During two years, profundoplasty was performed in 45 patients, 23 claudicants, and 22 CLTI patients (9 with rest pain, 13 with foot ulcer). The claudicant group’s intermittent claudication interval was prolonged from average 128 metres (m) preoperatively to 505 m six months after revascularization. In the CLTI group, there was a significant improvement and disappearance of rest pain in all patients, which was objectified by an improvement in TcpO2 on the calf by 52% to 52 mmHg and on the dorsum of the foot by 143% to 35.8 mmHg. Controlling the fate of more severe forms of CLTI by isolated profundoplasty alone is already a more difficult task, and even so, healing of the acral ischemic defect occurred in 61.5% of patients with amputation free survival at six months of 76%, with three patients undergoing high amputation in the thigh during follow-up. Postoperatively, an increase in TcpO 2 values was also observed in patients with the foot ulcer, with 1.3 and 1.6 times increases in the tibia and calcaneus (to 43 mmHg and 27 mmHg, respectively). Conclusion: Profundoplasty as an isolated procedure for revascularization of patients with PAD remains the method of choice in a selective group of patients. Our study shows it is the most effective for treating rest pain. However, it may contribute to healing of smaller acral ulcers or prolong the claudication interval. The lack of consensus in the literature on the so-called TcpO2 threshold for defect healing was observed by our study at 27 mmHg and 35.8 mmHg for resolution of rest pain, respectively.

• Klíčová slova
• profundoplastika,
• MeSH
• chronická kritická ischemie končetin * chirurgie   patologie   MeSH
• dolní končetina chirurgie   krevní zásobení   patologie   MeSH
• intermitentní klaudikace chirurgie   etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• transkutánní měření krevních plynů metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• výkony cévní chirurgie * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Představa chůze neboli mentální simulace chůze bez jejího skutečného provedení se jeví jako vhodný doplněk komplexní rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP), protože zlepšuje následnou realizaci chůze a její obnovu. Cílem studie bylo určit, jak se změní svalová aktivita vybraných svalů paretické i neparetické dolní končetiny u pacientů v subakutní fázi po CMP při představě běžné chůze a její náročnější varianty, chůze po čáře. Povrchová elektromyografie (polyEMG) m. rectus femoris, m. biceps femoris, m. tibiais anterior a m. gastrocnemius medialis byla snímána při třech úlohách (klidová úloha, představa chůze před a po jejím reálném vykonání) pro běžnou chůzi a chůzi po čáře u 40 pacientů po CMP. Svalová aktivita se významně snížila u většiny vybraných svalů obou dolních končetin při jednotlivých úlohách představy běžné chůze a chůze po čáře. U paretického m. gastrocnemius medialis a neparetického m. rectus femoris a m. biceps femoris jsme nalezli nižší polyEMG aktivitu při úlohách představy náročnější situace. Svalová aktivita paretické a neparetické dolní končetiny se nelišila při představě před a po realizaci obou typů chůze. Z výsledků studie vyplývá, že představa běžné chůze a chůze po čáře mění svalovou aktivitu paretické i neparetické dolní končetiny. Zjištěné poznatky mohou usnadnit aplikaci představy těchto pohybů v rámci komplexního rehabilitačního přístupu u subakutních pacientů po CMP s omezením chůze.

The gait imagery, or mental simulation of walking without actually performing it, appears to be the suitable adjunct to comprehensive rehabilitation for stroke survivors because it improves their subsequent gait performance and recovery. The aim of this study was to determine how muscle activity of selected paretic and non-paretic lower limb muscles changes in patients in the subacute phase after stroke when imagining normal gait and its more challenging variant, gait on the line. Surface electromyography (sEMG) of rectus femoris, biceps femoris, tibiais anterior and gastrocnemius medial head was recorded during three tasks (resting task, gait imagery before and after its actual execution) for normal gait and gait on the line in 40 stroke survivors. Muscle activity decreased significantly in most of the selected muscles of both lower limbs during each of the tasks of normal gait imagery and gait on the line imagery. We found lower sEMG activity in paretic gastrocnemius medial head and non-paretic rectus femoris and biceps femoris during the tasks of imagining more challenging situation. Muscle activity of paretic and non-paretic lower limbs did not differ during imagination before and after execution of both types of gait. The results of the study show that normal gait imagery and gait on a line imagery alters muscle activity in both paretic and non-paretic lower limbs. The findings may facilitate the application of imagining these movements as part of a comprehensive rehabilitation approach in subacute stroke survivors with gait limitations.

• MeSH
• analýza chůze * metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• cévní mozková příhoda patologie   MeSH
• chůze (způsob) MeSH
• dolní končetina fyziologie   patofyziologie   MeSH
• elektromyografie MeSH
• kosterní svaly fyziologie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• paréza etiologie   patologie   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• sběr dat metody   MeSH
• vnímání pohybu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH