Nemocní s poraněním mozku představují jeden z nejzávažnějších medicínských problémů. Článek v přehledu popisuje epidemiologii a patofyziologické změny probíhající v mozkové tkáni po úrazu. Současně jsou uvedeny recentní doporučené postupy v přednemocniční péči, diagnostice a intenzivní péči s cílem zlepšení klinického výsledku ve smyslu snížení mortality a zlepšení neurologického deficitu přeživších nemocných. Největší důraz je kladen ve všech složkách zabezpečení léčby na eliminaci sekundárních inzultů, které prokazatelně vedou ke zhoršení klinického výsledku.

Patients with brain injury represent one of the major problems in medicine. This review article aims to present the epidemiology, pathophysiology and current recommendations for prehospital and hospital care in brain injury patients. The key factors in clinical practice for achieving the best possible neurological outcome are stressed. Secondary insults are considered as a major cause of poor long-term outcome in these patients.

• MeSH
• edém mozku diagnóza   terapie   MeSH
• intrakraniální hypertenze diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• kraniotomie využití   MeSH
• lidé MeSH
• poranění mozku terapie   MeSH
• terapeutická hypotermie využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Deficit po priečnej lézii miechy závisí od lokalizácie poškodenia a od rýchlosti vzniku lézie. Základom pri určovaní deficitu je neurologické vyšetrenie. Na vyhodnotenie deficitu po transverzálnej lézii miechy sa používajú doporučené medzinárodné hodnotenia. Na určenie stupňa poškodenia senzorickej a motorickej funkcie sa používa štandardná neurologická klasifikácia miechových poranení so stupnicou poškodenia miechy vypracovanou ASIA (American spinal cord injuries impairment scale - ASIA scale), na meranie ftinkčnej schopnosti a sebestačnosti sa používa Meranie funkčnej sebestačnosti (Functional Independence Measure - FIM).

A deficit after transversal injury of spinal cord depends on damage localization and speed of its formation. Neurological examination represents a basis for deficit evaluation. Recommended international scales are used for deficit evaluation after transversal spinal cord injury. For determination of sensory and motor impairment degree is used a standard neurological classification of spinal injuries with spinal impairment scaling developed by ASIA (American spinal cord injuries impairment scale) and for evaluation of functional abilities The Functional Independence Mesaure (FIM)

• MeSH
• komprese míchy komplikace   rehabilitace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• neurologické vyšetření metody   MeSH
• poranění míchy klasifikace   terapie   MeSH
• transverzální myelitida MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

OBJECTIVE: To investigate the frequency, predictors, and outcomes of neurologic injury in adults treated with postcardiotomy extracorporeal membrane oxygenation (PC-ECMO). DESIGN: A retrospective multicenter registry study. SETTING: Twenty-one European institutions where cardiac surgery is performed. PARTICIPANTS: A total of 781 adult patients who required PC-ECMO during 2010 to 2018 were divided into patients with neurologic injury (NI) and patients without neurologic injury (NNI). MEASUREMENTS AND MAIN RESULTS: Baseline and operative data, in-hospital outcomes, and long-term survival were compared between the NI and the NNI groups. Predictors of neurologic injury were identified. A subgroup analysis according to the type of neurologic injury was performed. Overall, NI occurred in 19% of patients in the overall series, but the proportion of patients with NI ranged from 0% to 65% among the centers. Ischemic stroke occurred in 84 patients and hemorrhagic stroke in 47 patients. Emergency procedure was the sole independent predictor of NI. In-hospital mortality was higher in the NI group than in the NNI group (79% v 61%, p < 0.001). The one-year survival was lower in the NI group (17%) compared with the NNI group (37%). Long-term survival did not differ between patients with ischemic stroke and those with hemorrhagic stroke. CONCLUSION: Neurologic injury during PC-ECMO is common and associated with a dismal prognosis. There is considerable interinstitutional variation in the proportion of neurologic injury in PC-ECMO-treated adults. Well-known risk factors for stroke are not associated with neurologic injury in this setting.

• MeSH
• cévní mozková příhoda MeSH
• dospělí MeSH
• kardiochirurgické výkony * škodlivé účinky   MeSH
• kardiogenní šok diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace * MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Lehké mozkové poranění (mild traumatic brain injury; mTBI) je častým onemocněním postihujícím všechny věkové skupiny, zejména pak pacienty v mladém věku a na druhé straně významně i skupinu seniorů. Výzkum v této oblasti v posledních letech prokázal, že se zdaleka nejedná o benigní a plně reverzibilní onemocnění, jak je tradičně vnímáno a jak implikuje zažité označení komoce mozková ("otřes mozku"). Opakovaná mTBI mohou mít za následek poruchy různých kognitivních funkcí, někdy končících až obrazem demence. U řady těchto pacientů je histopatologicky dobře definována chronická traumatická encefalopatie (CTE), pro kterou je charakteristická akumulace proteinu tau v mozkové tkáni obdobně jako u jiných neurodegenerativních onemocnění. Určité procento pacientů s mTBI může mít v akutním stadiu závažné intrakraniální komplikace, které mohou, pokud zůstanou nerozpoznány, vyústit v těžké neurologické následky nebo dokonce až v úmrtí pacienta. Cílem tohoto odborného stanoviska je změnit přístup k pacientům s mTBI - je zpracován návrh rozsahu základního vstupního neurologického vyšetření, jsou uvedeny rizikové faktory, při jejichž zjištění je indikována CT hlavy, a kritéria pro observaci za hospitalizace vč. monitorovaných parametrů. Jsou uvedena doporučení ke snížení chronických následků mTBI a algoritmus péče o pacienty s mTBI v ČR.

Mild traumatic brain injury (mTBI) is a common medical condition affecting all age groups with the greatest occurrence in young and elderly patients. Research in recent years has proved that mTBI is not as a benign and fully reversible injury as previously thought implying the firmly established term "brain concussion". Repeated mTBI may result in a broad spectrum of cognitive impairment and even dementia. Some patients with frequent mTBI were described as having a histopathologically well-defined chronic traumatic encephalopathy (CTE). An accumulation of the tau protein was found in the brain tissue of these patients, which is typically present in other neurodegenerative diseases. A small percentage of patients with mTBI suffer from serious intracranial complications which may, if undetected, lead to severe neurological sequelae or even death. Thus, the aim of this consensus statement is to change the attitude toward patients with mTBI. The proposal introduces the extent of the initial neurological examination and lists risk factors indicating performance of a head CT and criteria for inpatient observation including monitored parameters. Furthermore, presented recommendations aim to decrease the long-term sequelae of mTBI and suggest algorithms of care in the Czech Republic.

• Klíčová slova
• lehké mozkové poranění,
• MeSH
• komoce mozku * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• neurodegenerativní nemoci MeSH
• neurologické vyšetření metody   MeSH
• poranění mozku * diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Lehké mozkové poranění, jinak otřes mozku, patří mezi nejfrekventovanější diagnózy v neurologii. Prvním cílem toho přehledu je představit aktualizovaný přístup ke vstupnímu neurologickému vyšetření, jehož účelem je identifikovat pacienty s vyšším rizikem nutnosti neurochirurgické intervence nebo observace v nemocnici. Druhým cílem je ukázat změnu pohledu na otřes mozku jako plně reverzibilní postižení.

Mild traumatic brain injury (mTBI), or concussion, is among the most common neurological disorders. One goal of this review is to introduce an update on early management in mTBI that deals with the identification of patients at increased risk of clinically significant lesions requiring neurosurgical intervention or observation in hospital. Another aim is to present the revision of our view about mTBI as fully reversible insult.

• MeSH
• chronická traumatická encefalopatie etiologie   MeSH
• komoce mozku * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• neurodegenerativní nemoci etiologie   MeSH
• postkomoční syndrom diagnóza   etiologie   MeSH
• traumatické poranění mozku diagnostické zobrazování   diagnóza   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• fyzioterapie (obor) MeSH
• poměr pohlaví MeSH
• poranění míchy patologie   MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• psychoterapie MeSH
• techniky fyzikální terapie MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH

Cíl: Cílem této studie bylo vytvořit reprodukovatelný model zavřeného poranění hlavy potkanů akceleračně-deceleračním mechanizmem. Model by měl vést ke zvýšenému nitrolebnímu tlaku (ICP), neurologickému postižení zvířat a umožnit nastavení různé tíže kraniotraumat. Soubor a metodika: Pro vytváření kraniotraumat jsme sestrojili impaktor s volitelným závažím a pohyblivou dopadovou plochou. V první pilotní skupině 40 potkanů jsme testovali pouze jeho základní nastavení. Následně, v druhé skupině u 21 potkanů, jsme provedli experimentální kraniotrauma závažím 400 gramů z výšky 30 až 100 centimetrů při konstantní pružnosti podložky. V třetí kontrolní skupině 15 potkanů jsme změřili fyziologické parametry včetně ICP. Výsledky: Podle výšky pádu impaktoru vznikly čtyři typy poranění mozku - letální, těžké, střední a lehké. Při letálním poranění (45-100 cm) byla u všech potkanů okamžitá křečová aktivita s následným úmrtím. Těžké poranění (40 cm) mělo 50% mortalitu. U přeživších zvířat jsme zaznamenali neurologický deficit a průměrný ICP 9,3 +/- 3,76 mmHg. Střední poranění mozku (35 cm) vedlo k menší mortalitě, neurologický deficit byl u poloviny přeživších a ICP dosáhl 7,6 +/- 3,54 mmHg. Ve skupině lehkého poranění mozku (30 cm) přežila všechna zvířata bez neurologického nálezu s ICP 5,5 +/- 0,74 mmHg. Kontrolní skupina bez úrazu měla ICP 2,9 +/- 0,81 mmHg. Závěr: Popsaný model zavřeného poranění hlavy u potkanů s pomocí modifikovaného impaktoru s volitelným závažím je vhodný pro jednodobé i dvoudobé experimenty zkoumající kraniocerebrální poranění. Pouhou změnou výšky shozu závaží impaktoru je možno vytvářet buď reprodukovatelné těžké, střední nebo lehké kraniotrauma. Vzestup ICP a neurologické postižení odpovídá jednotlivým stupňům poranění.

Objective: The objective of this study is to create a reproducible model of closed head injury in rats using the acceleration-deceleration mechanism. The model should result in increased intracranial pressure (ICP) and neurological deterioration animals, and generate graded brain injury. Material and method: In order to provoke cranial traumas we constructed an impactor with selectable weights and a mobile impact surface. Within the first pilot group of 40 rats, we tested only its basic setup. Afterwards, within the second group of 21 rats, we provoked an experimental cranial trauma using a weight of 400 grams dropped from a height ranging from 30 to 100 centimetres at a constant surface elasticity. Within the third control group of 15 rats, we measured physiological parameters including ICP. Results: According to the height of fall, four types of brain injuries were established +/- lethal, severe, moderate, and mild. With the lethal injury (45+/-100 cm), an immediate convulsions with subsequent death occurred in all the rats. A severe injury (40 cm) showed 50% mortality. Neurological deterioration and an average ICP of 9.3 +/- 3.76 mmHg was recorded in the surviving animals. A moderate brain injury (35 cm) resulted in lower mortality, the neurological deficit occurred in half of the survivors and ICP achieved 7.6 +/- 3.54 mmHg. Within the group of mild brain injury (30 cm), all animals survived without any neurological and behavioral deterioration with an ICP of 5.5 +/- 0.74 mmHg. The control group without any injury had an ICP of 2.9 +/- 0.81 mmHg. Conclusion: The described model of closed head injury in rats using a modified impactor with adjustable weights is suitable for both single-stage and two-stage experiments examining craniocerebral injuries. By simply changing the fall height of the impactor, reproducible severe, moderate, or mild brain injury can be created. The intracranial pressure elevation and the neurological deterioration correlate with these grades of brain injury.

• MeSH
• experimenty na zvířatech MeSH
• financování organizované MeSH
• intrakraniální tlak MeSH
• kraniocerebrální traumata MeSH
• modely u zvířat MeSH
• neurologické manifestace MeSH
• pilotní projekty MeSH
• potkani Sprague-Dawley zranění   MeSH
• potkani Wistar zranění   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• uzavřené poranění hlavy diagnóza   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH

Na výsledném neurologickém defektu po závažném kraniocerebrálním poranění se podílí nejen primární poranění - vlastní trauma mozkové tkáně v době primárního inzultu, ale především sekundární poranění jako následek hemodynamických, biochemických a metabolických změn v důsledku primárního poranění. Správně vedenou neurointenzivní péčí můžeme omezit či předejít sekundárnímu poškození mozku. Principy neurointenzivní péče by měly být uplatněny co nejdříve po úrazu, ideálně již v přednemocniční péči. Zajištění adekvátní ventilace, oxygenace a hemodynamické stability pacienta jsou nezbytnou podmínkou pro úspěšnou léčbu závažného kraniocerebrálního poranění.

The ultimate neurological outcome following severe head trauma depends on the extent of primary brain injury sustained at the time of the trauma itself, and on the extent of secondary brain injury resulting from hemodynamic, biochemical and metabolic changes in consequence of primary insult. Secondary brain injury can be prevented by neurocritical care management. This must be initiated as soon as possible, ideally at prehospital setting. Adequate ventilation, oxygenation and hemodynamic stabilization are the prerequisites to successful therapy of the severe traumatic brain injury.

• MeSH
• analgetika terapeutické užití   MeSH
• dítě MeSH
• hypotenze farmakoterapie   terapie   MeSH
• katecholaminy terapeutické užití   MeSH
• kraniocerebrální traumata farmakoterapie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy dýchání terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Monitorování nemocných s traumatem mozku je integrální součástí intenzivní péče o pacienty se závažným poraněním mozku. Speciální metody neuromonitorování umožňují časnou detekci a terapeutickou intervenci sekundárních ischemických inzultů, které jsou spojeny s nepříznivým neurologickým výsledkem. Práce představuje současný pohled především na monitorování oxygenace mozkové tkáně, kterou lze dnes uplatnit v širší klinické praxi.

Monitoring traumatic brain injury represents an integral part of the intensive care of severely brain injured patients. Special methods for neuromonitoring allow the detection and treatment of early secondary ischae - mic insults associated with worse outcome. This review article covers the current views of brain tissue oxygen monitoring used in clinical practice.

• MeSH
• diagnostické techniky neurologické MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí metody   MeSH
• mozková hypoxie diagnóza   MeSH
• poranění mozku diagnóza   MeSH
• spotřeba kyslíku MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Střelná poranění mozku patří mezi nejzávažnější traumata. V minulosti převládal v přístupu k léčbě nihilizmus a takto zranění pacienti nebyli považováni za perspektivní. V posledních letech je prosazována více aktivní léčba zavedením postupů „damage control resuscitation“ a časná chirurgická léčba v civilních i válečných podmínkách. V článku shrnujeme současný pohled na léčbu střelných poranění mozku a umožňujeme tak neurologům, neurochirurgům i intenzivistům snazší orientaci v této problematice. Postupně se věnujeme patofyziologii, rozdílu mezi civilními a válečnými poraněními, indikacím k chirurgické léčbě. Samostatně pak diskutujeme časné a pozdní komplikace střelných poranění hlavy/mozku, některé soudně lékařské aspekty a poranění rázovou vlnou.

Penetrating traumatic brain injury caused by gunshot is one of the most severe injuries. In the past, nihilism was the predominant treatment approach, and such injured patients were not considered promising. In recent years, a more active approach has been promoted by adopting damage control resuscitation measures and early surgical decompression in both a civil and military setting. In this paper, we summarise current knowledge about gunshot injuries of the brain and present a helpful understanding of this topic to neurologists, neurosurgeons, and intensivists. We discuss pathophysiology, differences between civilian and wartime injuries, and indications for surgical treatment. We specifically discuss early and late complications of gunshot wounds of the head/brain, some medico-legal issues, and blast injury.

• MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• penetrující poranění hlavy * diagnostické zobrazování   patofyziologie   terapie   MeSH
• poranění mozku diagnostické zobrazování   patofyziologie   terapie   MeSH
• soudní balistika MeSH
• střelné rány * diagnostické zobrazování   patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH