OBJECTIVE: Neonatal exposure to episodic hypoxemia and hyperoxemia is highly relevant to outcomes. Our goal was to investigate the differences in the frequency and duration of extreme low and high SpO2 episodes between automated and manual inspired oxygen control. DESIGN: Post-hoc analysis of a cohort from prospective randomized cross-over studies. SETTING: Seven tertiary care neonatal intensive care units. PATIENTS: Fifty-eight very preterm neonates (32 or less weeks PMA) receiving respiratory support and supplemental oxygen participating in an automated versus manual oxygen control cross-over trial. MAIN MEASURES: Extreme hypoxemia was defined as a SpO2 < 80%, extreme hyperoxemia as a SpO2 > 98%. Episode duration was categorized as < 5 seconds, between 5 to < 30 seconds, 30 to < 60 seconds, 60 to < 120 seconds, and 120 seconds or longer. RESULTS: The infants were of a median postmenstrual age of 29 (28-31) weeks, receiving a median FiO2 of 0.28 (0.25-0.32) with mostly receiving non-invasive respiratory support (83%). While most of the episodes were less than 30 seconds, longer episodes had a marked effect on total time exposure to extremes. The time differences in each of the three longest durations episodes (30, 60, and 120 seconds) were significantly less during automated than during manual control (p < 0.001). Nearly two-third of the reduction of total time spent at the extremes between automated and manual control (3.8 to 2.1% for < 80% SpO2 and 3.0 to 1.6% for > 98% SpO2) was seen in the episodes of at least 60 seconds. CONCLUSIONS: This study shows that the majority of episodes preterm infants spent in SpO2 extremes are of short duration regardless of manual or automated control. However, the infrequent longer episodes not only contribute the most to the total exposure, but also their reduction in frequency to the improvement associated with automated control.
- MeSH
- hypoxie etiologie terapie MeSH
- kojenec MeSH
- kyslík * MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec nedonošený * MeSH
- novorozenec MeSH
- oxymetrie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Oxygen is the most common drug used in the critical care of infants. There is significant morbidity and mortality associated with excess or inadequate levels. For this reason, an important element of many therapeutic interventions in the ICU requires assessment of their acute impact on oxygenation. It is common to normalize the arterial level of oxygen with the fraction of inspired oxygen (PF-ratio). Further, a change may often be more important than the absolute level. Though the PF-ratio is often reported, it was surmised that the rarely reported, relative magnitude of change in PF-ratio might be a useful metric for assessing the stability and effectiveness of therapy. Therefore, individual patient data from two different studies were evaluated. The cases included periods of therapeutic intervention and periods without intervention, thus permitting the evaluation of the PF-ratio's potential sensitivity to change and thresholds for relevant change. During surfactant administration in extremely preterm infants, the PF-ratio improved at least 25% in 91% of the infants, while 9% showed less than a 10% change. During high-frequency oscillatory rescue in children, the PF-ratio improved at least 25% in 76% of the infants, while 8% showed less than a 10% change. Consideration of thresholds of 50% and 5% reflected low prevalence. In periods of routine care, the prevalence of marked changes was less prevalent but still common (6% and 55%) and periods of little change more prevalent (21% and 21%). We believe this initial work supports the feasibility of using the magnitude of change in PF-ratio and provides a useful stimulus for additional evaluations.
- MeSH
- hyperoxie komplikace terapie MeSH
- hypoxie komplikace terapie MeSH
- jednotky intenzivní péče o novorozence MeSH
- lidé MeSH
- novorozenci extrémně nezralí MeSH
- oxygenoterapie * metody ošetřování škodlivé účinky MeSH
- saturace kyslíkem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- metaanalýza MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Kyslík je biologicky stěžejní prvek k zajištění života a jeho dodávka do tkání je proto precizně regulována. Míra tkáňové oxygenace je v současné klinické praxi odhadována na podkladě měření hladiny kyslíku v krvi. Nedostatek kyslíku na buněčné a tkáňové úrovni může vést k orgánovému selhávání a ohrožení života. Při subletální hypoxii dochází k aktivaci významných adaptačních procesů s cílem zachování funkce buňky i tkání. Neadekvátní snaha o korekci hypoxie může vést k narušení této adaptace a riziku nežádoucí tkáňové hyperoxie. Tento fakt se snaží respektovat dva v současnosti navržené koncepty oxygenoterapie: (1) úzká kontrola arteriální oxemie a (2) permisivní hypoxemie. Recentní literatura podporuje spíše užití restriktivního cíle oxygenoterapie v intenzivní péči.
Oxygen is biologically vital element sustaining life. The tissue oxygen delivery is therefore precisely regulated. The degree of tissue oxygenation is estimated by measurement of oxygen blood level. The lack of oxygen on cellular and tissue level can lead to organ failure and life-threatening condition. Important adaptive processes are activated during the sublethal hypoxia with goal to preserve cellular and tissue functions. Inadequate effort to correct hypoxia can cause either disturbance of the adaptation or undesirable tissue hyperoxia. This fact is taken into account in two currently proposed concepts: (1) precise control of arterial oxemia and (2) permissive hypoxemia. Recent literature supports rather restrictive strategy of oxygen therapy in critical care.
- Klíčová slova
- buněčná adaptace,
- MeSH
- hypoxie * patofyziologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- oxygenoterapie * metody MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- aortální stenóza diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc farmakoterapie komplikace terapie MeSH
- chybná diagnóza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dyspnoe etiologie terapie MeSH
- hypoxie terapie MeSH
- kardiotonika aplikace a dávkování farmakologie klasifikace škodlivé účinky MeSH
- kardiovaskulární látky aplikace a dávkování farmakologie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- oxygenoterapie MeSH
- srdeční selhání * diagnostické zobrazování etiologie farmakoterapie patofyziologie terapie MeSH
- vazodilatancia aplikace a dávkování farmakologie klasifikace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
OBJECTIVE: To identify markers associated with in-hospital death in patients with coronavirus disease 2019 (COVID-19)-associated pneumonia. PATIENTS AND METHODS: A retrospective cohort study was conducted of 140 patients with moderate to critical COVID-19-associated pneumonia requiring oxygen supplementation admitted to the hospital from January 28, 2020, through February 28, 2020, and followed up through March 13, 2020, in Union Hospital, Wuhan, China. Oxygen saturation (SpO2) and other measures were tested as predictors of in-hospital mortality in survival analysis. RESULTS: Of 140 patients with COVID-19-associated pneumonia, 72 (51.4%) were men, with a median age of 60 years. Patients with SpO2 values of 90% or less were older and were more likely to be men, to have hypertension, and to present with dyspnea than those with SpO2 values greater than 90%. Overall, 36 patients (25.7%) died during hospitalization after median 14-day follow-up. Higher SpO2 levels after oxygen supplementation were associated with reduced mortality independently of age and sex (hazard ratio per 1-U SpO2, 0.93; 95% CI, 0.91 to 0.95; P<.001). The SpO2 cutoff value of 90.5% yielded 84.6% sensitivity and 97.2% specificity for prediction of survival. Dyspnea was also independently associated with death in multivariable analysis (hazard ratio, 2.60; 95% CI, 1.24 to 5.43; P=.01). CONCLUSION: In this cohort of patients with COVID-19, hypoxemia was independently associated with in-hospital mortality. These results may help guide the clinical management of patients with severe COVID-19, particularly in settings requiring strategic allocation of limited critical care resources. TRIAL REGISTRATION: Chictr.org.cn Identifier: ChiCTR2000030852.
- MeSH
- Betacoronavirus izolace a purifikace MeSH
- hodnocení rizik metody MeSH
- hypoxie * diagnóza etiologie terapie MeSH
- koronavirové infekce * komplikace diagnóza mortalita patofyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mortalita v nemocnicích MeSH
- oxygenoterapie * metody statistika a číselné údaje MeSH
- pandemie * MeSH
- prognóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- spotřeba kyslíku MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- virová pneumonie * krev komplikace diagnóza etiologie mortalita patofyziologie terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Čína MeSH
Oxygen therapy is an essential treatment of premature infants suffering from hypoxemia. Normoxemia is maintained by an adjustment of the fraction of oxygen (FiO2) in the inhaled gas mixture that is set manually or automatically based on peripheral oxygen saturation (SpO2). Automatic closed-loop systems could be more successful in controlling SpO2 than traditional manual approaches. Computer models of neonatal oxygen transport have been developed as a tool for design, validation, and comparison of the automatic control algorithms. The aim of this study was to investigate and implement the time delay of oxygen delivery after a change of set FiO2 during noninvasive ventilation support to enhance an available mathematical model of neonatal oxygen transport. The time delay of oxygen delivery after the change of FiO2 during the noninvasive nasal Continuous Positive Airway Pressure (nCPAP) ventilation support and during the High Flow High Humidity Nasal Cannula (HFHHNC) ventilation support was experimentally measured using an electromechanical gas blender and a physical model of neonatal lungs. Results show the overall time delay of the change in the oxygen fraction can be divided into the baseline of delay, with a typical time delay 5.5 s for nCPAP and 6.5 s for HFHHNC s, and an exponential rising phase with a time constant about 2–3 s. A delay subsystem was implemented into the mathematical model for a more realistic performance when simulating closed-loop control of oxygenation.
- MeSH
- hypoxie farmakoterapie terapie MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé MeSH
- plicní arteriální hypertenze farmakoterapie terapie MeSH
- plicní embolie farmakoterapie terapie MeSH
- plicní hypertenze * farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- plicní nemoci farmakoterapie terapie MeSH
- srdeční selhání farmakoterapie terapie MeSH
- vrozené srdeční vady farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Klinický účinek rutinní kyslíkové terapie u pacientů s podezřením na akutní infarkt myokardu, kteří nemají počáteční hypoxemii, je nejistý. Metodika: V této randomizované klinické studii byly použity celostátní švédské registry pro zařazení pacientů a sběr dat. Pacienti s podezřením na infarkt myokardu a se saturací krve kyslíkem ≥ 90 % byli náhodně zařazeni buď do větve, která dostávala přes otevřenou obličejovou masku 6 l kyslíku/min po dobu 6-12 hod, nebo do větve, která dostávala okolní vzduch. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 6 629 pacientů. Střední doba trvání kyslíkové terapie byla 11,6 hod a medián saturace na konci léčebného období byl 99 % u pacientů na kyslíku a 97 % u pacientů zařazených do skupiny, která dostávala okolní vzduch. Hypoxemie se vyvinula u 62 pacientů (1,9 %) v kyslíkové skupině ve srovnání s 254 pacienty (7,7 %) ve skupině s okolním vzduchem. Medián nejvyšší hladiny troponinu v průběhu hospitalizace byl 946,5 ng/l v kyslíkové skupině a 983,0 ng/l ve skupině okolního vzduchu. Primární endpoint, úmrtí z jakékoli příčiny do 1 roku po randomizaci, se vyskytl u 5,0 % pacientů (166 z 3 311) v kyslíkové skupině a u 5,1 % pacientů (168 z 3 318) ve skupině okolního vzduchu (HR 0,97; 95% CI 0,79 - 1,21; p = 0,80). K rehospitalizaci pro infarkt myokardu do 1 roku došlo u 126 pacientů (3,8 %) na kyslíku a u 111 pacientů (3,3 %) na okolním vzduchu (HR 1,13; 95% CI 0,88 - 1,46; p = 0,33). Výsledky byly konzistentní ve všech předdefinovaných podskupinách. Závěr: Rutinní použití kyslíku u pacientů s podezřením na infarkt myokardu, kteří neměli hypoxemii, nevedlo k poklesu roční mortality ze všech příčin.
Background: The clinical effect of routine oxygen therapy in patients with suspected acute myocardial infarction without hypoxemia at baseline is uncertain. Methods: In this registry-based randomized clinical trial, we used nationwide Swedish registries for patient enrolment and data collection. Patients with suspected myocardial infarction and an oxygen saturation of 90% or higher were randomly assigned to receive either supplemental oxygen (6 litre per minute for 6 to 12 hours, delivered through an open face mask) or ambient air. Results: A total of 6,629 patients were enrolled. The median duration of oxygen therapy was 11.6 hours, and the median oxygen saturation at the end of the treatment period was 99% among patients assigned to oxygen and 97% among patients assigned to ambient air. Hypoxemia developed in 62 patients (1.9%) in the oxygen group, as compared with 254 patients (7.7%) in the ambient-air group. The median of the highest troponin level during hospitalization was 946.5 ng per litre in the oxygen group and 983.0 ng per litre in the ambient-air group. The primary end point of death from any cause within 1 year after randomization occurred in 5.0% of patients (166 of 3,311) assigned to oxygen and in 5.1% of patients (168 of 3,318) assigned to ambient air (HR 0.97; 95% CI 0.79 - 1.21; P = 0.80). Re-hospitalization with myocardial infarction within 1 year occurred in 126 patients (3.8%) assigned to oxygen and in 111 patients (3.3%) assigned to ambient air (HR 1.13; 95% CI 0.88 - 1.46; P = 0.33). The results were consistent across all predefined subgroups. Conclusions: Routine use of supplemental oxygen in patients with suspected myocardial infarction without hypoxemia was not found to reduce 1-year all-cause mortality.
- MeSH
- hypoxie terapie MeSH
- infarkt myokardu * mortalita terapie MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- kyslík * terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- oxygenoterapie MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- znovupřijetí pacienta MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod. Klinický účinek rutinní kyslíkové terapie u pacientů s podezřením na akutní infarkt myokardu, kteří nemají počáteční hypoxemii, je nejistý. Metodika Pacienti s podezřením na infarkt myokardu a se saturací krve kyslíkem ≥ 90 % byli náhodně zařazeni do větve, která dostávala 6 litrů kyslíku za minutu po dobu 6–12 hodin, nebo do větve, která dostávala okolní vzduch. Výsledky Do studie bylo zařazeno 6 629 pacientů. Primární cílový ukazatel, úmrtí z jakékoliv příčiny do jednoho roku po randomizaci, se vyskytl u 5,0 % pacientů (166 z 3 311) v kyslíkové skupině a u 5,1 % pacientů (168 z 3 318) ve skupině okolního vzduchu (HR 0,97; 95% CI 0,79–1,21; p = 0,80). K rehospitalizaci pro infarkt myokardu do jednoho roku došlo u 126 pacientů (3,8 %) léčených kyslíkem a u 111 pacientů (3,3 %), kteří dostávali okolní vzduch (HR 1,13; 95% CI 0,88–1,46; p = 0,33). Výsledky byly konzistentní ve všech předdefinovaných podskupinách. Závěr Rutinní použití kyslíku u pacientů s podezřením na infarkt myokardu, kteří neměli hypoxemii, nevedlo k poklesu roční mortality ze všech příčin.
Background. The clinical effect of routine oxygen therapy in patients with suspected acute myocardial infarction without hypoxemia at baseline is uncertain. Methods Patients with suspected myocardial infarction and an oxygen saturation >90% were randomly assigned to receive either supplemental oxygen (6 l/min for 6 to 12 hours) or ambient air. Results A total of 6,629 patients were enrolled. The primary endpoint of all‑cause mortality within 1 year after randomization occurred in 5.0% of patients (166 of 3,311) assigned to oxygen and in 5.1% of patients (168 of 3,318) assigned to ambient air (hazard ratio [HR], 0.97; 95% confidence interval [CI], 0.79 to 1.21; p = 0.80). Rehospitalization with myocardial infarction within 1 year occurred in 126 patients (3.8%) assigned to oxygen and in 111 patients (3.3%) assigned to ambient air (HR, 1.13; 95% CI, 0.88 to 1.46; p = 0.33). The results were consistent across all predefined subgroups. Conclusions Routine use of supplemental oxygen in patients with suspected myocardial infarction without hypoxemia was not found to reduce 1‑year all‑cause mortality.
- MeSH
- hypoxie * komplikace terapie MeSH
- infarkt myokardu * diagnóza krev terapie MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- lidé MeSH
- mortalita trendy MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- oxygenoterapie * metody trendy využití MeSH
- oxymetrie metody využití MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- hypoxie farmakoterapie terapie MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé MeSH
- plicní arteriální hypertenze farmakoterapie terapie MeSH
- plicní embolie farmakoterapie terapie MeSH
- plicní hypertenze * farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- plicní nemoci farmakoterapie terapie MeSH
- srdeční selhání farmakoterapie terapie MeSH
- vrozené srdeční vady farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
