Dysgraphia (D) is a complex specific learning disorder with a prevalence of up to 30%, which is linked with handwriting issues. The factors recognized for assessing these issues are legibility and performance time. Two questionnaires, the Handwriting Proficiency Screening Questionnaire (HPSQ) for teachers and its modification for children (HPSQ-C), were established as quick and valid screening tools along with a third factor - emotional and physical well-being. Until now, in the Czechia, there has been no validated screening tool for D diagnosis. A study was conducted on a set of 294 children from 3rd and 4th year of primary school (132 girls/162 boys; Mage 8.96 ± 0.73) and 21 teachers who spent most of their time with them. Confirmatory factor analysis based on the theoretical background showed poor fit for HPSQ [χ2(32) = 115.07, p < 0.001; comparative fit index (CFI) = 0.95; Tucker-Lewis index (TLI) = 0.93; root mean square error of approximation (RMSEA) = 0.09; standard root mean square residual (SRMR) = 0.05] and excellent fit for HPSQ-C [χ2(32) = 31.12, p = 0.51; CFI = 1.0; TLI = 1.0; RMSEA = 0.0; SRMR = 0.04]. For the HPSQ-C models, there were no differences between boys and girls [Δχ2(7) = 12.55, p = 0.08]. Values of McDonalds's ω indicate excellent (HPSQ, ω = 0.9) and acceptable (HPSQ-C, ω = 0.7) reliability. Boys were assessed as worse writers than girls based on the results of both questionnaires. The grades positively correlate with the total scores of both HPSQ (r = 0.54, p < 0.01) and HPSQ-C (r = 0.28, p < 0.01). Based on the results, for the assessment of handwriting difficulties experienced by Czech children, we recommend using the HPSQ-C questionnaire for research purposes.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Objective: Of the many existing health models, models of health behavior are considered optimal for research and application as they focus on concrete forms of behavior that support, maintain, or undermine one's health, and they accentuate the individual as the initiator of this behavior. Research in this area follows a broad range of concrete partial manifestations of health behavior. Is it necessary to differentiate between various types of health behavior or could these partial manifestations be combined under one common scale? Methods: Data acquisition tool: Health-Related Behavior Scale (HRBS, 42 items). Data processing methods: principal component analysis (the internal structure of HRBS), confirmatory factor analysis (the latent factor structure of four tested models). Sample: N=1,664 adult respondents. Results: The HRBS described ten areas of health-related behavior (ten extracted factors). All tested models of latent structure showed almost identical mathematical and statistical values of the model. Conclusion: Health-related behavior includes a set of partial behaviors (behavior related to nutrition, addictive substances, movement, and physical exercises). An unambiguous latent factor structure has not been revealed. An open question remains whether there is one latent factor behind all health-related behaviors or whether there are multiple latent factors. The use of one or the other model should be deduced from the underlying theory and research objectives. To find a reliable model of health behavior, it is necessary to include moderators and mediators such as personality, attitude, or economic status.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Příspěvek se věnuje problematice metod emoční indukce (MIPs; Mood Induction Procedures) a dokumentaci výzkumu zaměřeného na jejich aplikaci, resp. na zhodnocení vlivu čtyř indukovaných emočně nabitých situací na emoční sebereflexi u 41 vysokoškol­ských studentů (M/Ž, ≈ 21 let). Cílem výzkumu (EH-IPCH; 2010–2012; Plzeň, Hradec Králové, Brno) bylo především popsat subjektivní vnímavost účastníků výzkumu vůči uměle navozeným situacím a zároveň blíže charakterizovat komponenty výsledného emočního prožitku. Výsledky výzkumu poukázaly na zjevnou rozdílnost mezi emoční sebereflexí probandů v situaci indukce a sebereflexí v běžném, klidovém stavu; indukce tedy bylo možné považovat za úspěšné. Byly také zjištěny určité rozdílnosti v rovině sebereflexe mužů a žen – ženy byly k prožitku emoce o něco citlivější než muži. Příspěvek poukazuje na výzkumný potenciál i limity představených metod, ale také na perspektivy, které může studium emočních změn a emoční sebereflexe v kontextu společenskovědních disciplín přinést.

The article deals with the methodology of Mood Induction Procedures (MIPs), and presents the results of a research which employed MIPs to evaluate the influence of four different emotionally demanding situations on emotional self-reflection of 41 university students (men and female, average age 21). The primary aim of the given research (EH-IPCH; 2010–2012; Plzeň, Hradec Králové, Brno) was to describe participants’ sensitivity to “artificial” emotional situations, and to characterize components of the resultant emotion. The research findings point to a significant difference between emotional self-reflection of probands when comparing the induction (i.e. experimental) situation and the ordinary (non-experimental) situation; therefore, inductions have been considered successful. Moreover, certain differences have been observed when comparing self-reflection of men and women – women tend to be more sensitive to emotional situations than men. The paper calls attention to both the research potential and limits of MIPs in the context of social science disciplines.

• Klíčová slova
• sebereflexe, metoda emoční indukce,
• MeSH
• dospělí MeSH
• emoce * MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• radost MeSH
• sebezhodnocení (psychologie) * MeSH
• strach MeSH
• zármutek MeSH
• zlost MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• postoj ke zdraví * MeSH
• zdravé chování * MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe * MeSH
• zdraví * MeSH
• zdravý životní styl * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• chování MeSH
• lidé MeSH
• výzkum MeSH
• zdravé chování * MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe * MeSH
• zdravotně rizikové chování * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• inteligence MeSH
• předškolní dítě MeSH
• přístup k informacím MeSH
• rozvoj osobnosti MeSH
• výchova dítěte MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• předškolní dítě MeSH

• Konspekt
• Vyšší duševní procesy
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie
• pedagogika
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Příspěvek se zabývá problematikou aplikované psychologie písma, zejména využitím grafologie. Mimo základního shrnutí aktuálních přístupů v dané oblasti jsou komentovány vybrané výzkumy a zahraniční studie. Seznamuje také s výsledky šetření PORP (Projekce osobnostních rysů v písmu, Jihočeská univerzita 2007), zaměřeného na zhodnocení diagnostického potenciálu rozboru rukopisu v rámci pětifaktorového modelu osobnosti Big Five. Komentář je věnován i grafologické metodice PORP-GRAF a možnostem dalšího vývoje metody v rámci psychodiagnos­tických disciplín.

This article deals with applied psychology of handwriting, in particular with the use of graphology. In addition to a basic summary of contemporary approaches in the area, selected researches and foreign studies are evaluated. The article also presents results of the PORP research (Projection of Personality Traits in Handwriting, University of South Bohemia 2007) aimed at the evaluation of psychodiagnostic potential of handwriting analysis using 5-factor personality model (Big Five) and comments upon graphological methodology PORP-GRAF and possibilities of further development of the method within psychodiagnostical disciplines.

• MeSH
• lidé MeSH
• osobnost * MeSH
• psaní rukou * MeSH
• psychologie aplikovaná * metody   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH