Cíl: Cílem studie bylo zdokumentovat a analyzovat problematiku kvality života (quality of life; QoL) souboru hospitalizovaných pacientů s nehojící se ránou dle typu rány. Interpretovat výsledky studií zabývajících se problematikou QoL u pacientů s nehojící se ranou. Soubor a metodika: Prospektivní průřezová studie u pacientů s nehojící se ranou ve FN Ostrava (září 2017-říjen 2018). Hodnocení QoL bylo realizováno dotazníkem Wound-QoL, při přijetí k hospitalizaci a 7.den hospitalizace. Analýza dat provedena software IBM SPSS (hladina významnosti 0,05). Výsledky: Vyplněno bylo 262 dotazníků u 191 pacientů. Po vyřazení nedostatečně vyplněných formulářů bylo využito 246 (100 %) dotazníků (191 [77,6 %] primárních posouzení a 55 [22,4 %] posouzení 7. den hospitalizace). QoL byla kvantifikována pomocí globálního skóre hodnotícího nástroje Wound-QoL. Závěr: Studie prokázala, že QoL pacientů s nehojící se ranou se při primárním posouzení lišila dle typu rány. Nejhorší globální skóre bylo zjištěno u pacientů s diabetickou nohou, ale rozdíly byly minimální. QoL se při primárním posouzení nelišila mezi muži a ženami. Wound-QoL byl ve sledovaném souboru ověřen jako efektivní jednoduše použitelný a lehce vyhodnotitelný nástroj pro hodnocení QoL pacientů s nehojící se ranou.

Aim: The aim of the study was to document and analyze the quality of life (QoL) of a group of hospitalized patients with non-healing wounds by type of wound and to interpret the results of studies on QoL in patients with non-healing wounds. Materials and methods: Prospective cross-sectional study in patients with non-healing wounds in the University Hospital Ostrava (September 2017-October 2018). The QoL assessment was carried out using the Wound-QoL questionnaire, filled on admission to hospital and 7th day of hospitalization. Data analysis was performed by Microsoft Excel and IBM SPSS software (significance level 0.05). Results: 262 questionnaires were filled in 191 patients. 246 (100%) questionnaires (191 [77.6%] of primary assessments and 55 [22.4%] of assessments on 7th day of hospitalization) were used after the exclusion of inadequately filled in forms. The QoL was quantified using the global score of the Wound-QoL. Conclusion: The study showed that the quality of life of patients with non-healing wounds varied according to the type of wound in primary assessment. The worst global score was found in patients with diabetic foot syndrome. The QoL did not differ between men and women in primary assessment. Wound-QoL has been proven to be an effective, easy-to-use and easy-to-evaluate tool for assessing the quality of life of patients with non-healing wounds in the study.

• Klíčová slova
• nehojící se rány, hodnoticí nástroje, Wound-QoL,
• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rány a poranění * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Chronické, tzv. nehojící se rány mohou být a často také reálně jsou nepříjemnou zkušeností v životě mnoha pacientů. Existence nehojící se rány znamená pro pacienta a jeho rodinu významný problém a s tím spojené narušení kvality života. Důležitá je prevence vzniku nehojící se rány, v případě již existující rány včasná a správná diagnostika a efektivně nastavený terapeutický postup, který respektuje individuální dopad procesu hojení na pacienta. Specifický standardizovaný dotazník Wound-QoL byl vytvořen v roce 2014 za účelem hodnocení kvality života pacientů s chronickou/nehojící se ránou autory z Německa. Překladem do českého jazyka a následným ověřením psychometrických vlastností získáme hodnoticí nástroj pro výzkumné účely a především každodenní praxi. Článek popisuje překlad dotazníku do českého jazyka, který byl proveden dle pokynů autorů dotazníku a platných norem v této oblasti (double blind translation) a byl také původními autory schválen. Další fáze výzkumného šetření (ověření validity, reliability a citlivosti nástroje) aktuálně probíhají.

Chronic wounds, so called non-healing wounds, can be and often are actually unpleasant experience in the lives of many patients.The existence of non-healing wound means significant problem and the deterioration of the quality of life for the patientand his family. Prevention of wound formation and related complications is important. If there is an existing wound already, itis important to diagnose it correctly and as soon as possible and also to set an effective therapeutic procedure in an individualmaner according patient needs. Specific standardized questionnaire Wound-QoL was created in 2014 to assess the quality of lifeof patients with chronic / non-healing wound by authors from Germany. The assessment tool for researches and daily practiceis recieved by the translation to the Czech language and the test of psychometric qualities. The article describes the translationof the questionnaire into the Czech language, which was carried out according to the instructions of the original authors andapplicable standards in this area (double blind translation) and approved by authors. Another phase of the research (verificationof validity, reliability and sensitivity of instruments) is processing nowadays.

• Klíčová slova
• dotazník Wound-QoL,
• MeSH
• bércové vředy komplikace   ošetřování   MeSH
• chronická nemoc MeSH
• hojení ran * MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Bulózní epidermolýza (epidermolysis bullosa – EB) je vzácné dědičné onemocnění, které se projevuje puchýři na kůži a sliznicích. U některých forem EB je riziko vzniku spinocelulárního karcinomu (SCC), který se na rozdíl od běžné populace tvoří již v mladém věku a bývá nejčastější příčinou úmrtí nemocných s dystrofickou formou. Je nezbytné sledovat chronické a nehojící se rány pro zvýšené riziko vzniku SCC. Základní léčbu tvoří chirurgická excize nádorového ložiska se širokým okrajem do zdravé tkáně. Vzniklý defekt je možné nechat dohojit sekundárně, aby nevznikala další traumatizace pacienta. Radikalita excize je ovlivněna CZECH SUMMARIES 208 Acta Chir Plast 2021; 63(4): 207–208 lokalizací nádoru. Na trupu je značně limitovaná okolními tkáněmi, v lokalizaci na končetinách je nutné zvážit jejich amputaci. Při diseminaci onemocnění je důležité přistupovat k pacientům individuálně a v rámci národního EB centra probrat v multioborovém týmu další léčebné možnosti vč. paliativní péče. Při paliaci dominuje zaměření se na léčbu bolesti, sanační chirurgické převazy a psychologická podpora s důrazem na zachování kvality života.

Epidermolysis bullosa (EB) is a rare inherited disease which is characterized by blisters on the skin and mucous membranes. Some forms of EB are associated with a risk of squamous cell carcinoma (SCC) development, which, unlike in the general population, is formed at a young age. SCC is the most common cause of death in patients with a dystrophic form. It is necessary to examine chronic and non-healing wounds for an increased risk of SCC. The basic treatment consists of surgical excision of the tumor site with a wide margin into healthy tissue. The surgical wound can be healed by secondary intention to prevent further trauma of the patient. The radicality of the excision is influenced by the location of the tumor. On the body, it is considerably limited by the surrounding tissue; on the limb, it is necessary to consider its amputation. In case of dissemination of the disease, it is important to approach patients individually and discuss other treatment options, including palliative care, within the national EB Center. The therapy is focused on pain treatment, remedial surgical dressings and psychological support with an emphasis on maintaining the quality of life.

• MeSH
• dospělí MeSH
• epidermolysis bullosa dystrophica * MeSH
• epidermolysis bullosa * MeSH
• lidé MeSH
• nádory kůže chirurgie   MeSH
• spinocelulární karcinom chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Představit použití lidské kryokonzervované amniové membrány (AM) v léčbě chronických ran, specifikovat indikační kritéria pro její aplikaci, protokol aplikace a metodiku převazů. Dalším cílem je seznámení se souhrnnými výsledky studie léčby chronických nehojících se ran pomocí AM a s predikcí zhojení dle dynamiky léčby. Materiály a metody: Standardizace léčby pomocí kryokonzervované AM proběhla v rámci multicentrické studie ve třech klinických centrech. Pacientům s chronickými ranami, kteří se nehojili v průměru po dobu 34 měsíců (minimálně šest týdnů), byla aplikována AM, s pravidelnými vizitami po sedmi dnech. Výsledky: Z 35 pacientů s 43 ranami různé etiologie, bylo po aplikaci AM zcela zhojeno 24 ran (56 %), 10 ran bylo zhojeno částečně (> 50 % plochy rány) (23 %), 9 ran (21 %) se zhojit nepodařilo. Během léčby AM zaznamenali pacienti silný analgetický účinek. Sledování dynamiky hojení vedlo ke stanovení predikčního intervalu pro posouzení schopnosti rány zhojit se pomocí AM na 10–12 týdnů. Závěr: Léčba chronických ran pomocí AM přináší prospěch indikovaným pacientům, jak v akceleraci hojení, tak ve zlepšení kvality života, a to zejména snížení bolesti v oblasti rány.

Objective: This work presents the use of human cryopreserved amniotic membrane (AM) in the treatment of chronic wounds, specifying the indication criteria for its application, application protocol, and wound dressing methodology. At the same time, it presents the summary results of the study of the treatment of chronic non-healing wounds using AM with the prediction of healing according to the dynamics of the treatment. Materials and methods: Standardization of treatment using cryopreserved AM took place within the framework of a multicentre study in three specialist centres. Patients with chronic wounds that did not heal for an average of 34 months (min. six weeks) were treated with AM, with regular visits every seven days. The AM application was carried out 1–2 times in 14 days. Results: Out of 35 patients with 43 wounds of various etiologies, 24 wounds (56%) were completely healed after AM application, 10 wounds were partially healed (> 50% of the wound area) (23%), 9 wounds (21%) failed to heal. During AM treatment, patients experienced a strong analgesic effect. Monitoring the dynamics of healing led to the establishment of a prediction interval for assessing the ability of the wound to heal using AM at 10–12 weeks. Conclusion: The treatment of chronic wounds using AM brings benefits to the indicated patients, both in the acceleration of healing and in the improvement of the quality of life, especially in the reduction of pain in the wound area.

• MeSH
• amnion * fyziologie   MeSH
• biologické krytí * klasifikace   MeSH
• hojení ran MeSH
• kryoprezervace metody   MeSH
• lidé MeSH
• membrány fyziologie   MeSH
• placenta fyziologie   MeSH
• rány a poranění ošetřování   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Volné laloky jsou považovány za standardní metodu v rekonstrukci rozsáhlých defektů v oblasti hlavy a krku. V indikovaných případech však mají lokoregionální laloky stále významnou roli při rekonstrukci intraorálních defektů. Cíl: Cílem bylo zjistit, zda je možné uplatnit supraklavikulární lalok v rekonstrukci rozsáhlých defektů dutiny ústní se zaměřením se na operační techniku, event. pooperační komplikace a prevence vzniku nehojící se rány. Soubor a metodika: V našem souboru byli sledováni dva pacienti (muži, 68 a 82 let) se spinocelulárním karcinomem bukální části dutiny ústní. Po resekci tumoru byla provedena rekonstrukce defektu supraklavikulárním lalokem s přesně definovanou cévní stopkou. Sledovanými parametry byly délka operačního výkonu, délka hospitalizace, TNM klasifikace, histologický typ nádoru a pooperační komplikace. Výsledky: U obou pacientů došlo k přihojení laloku s dobrým estetickým a funkčním výsledkem a s minimální morbiditou donorského místa. Nebyly pozorovány pooperační komplikace v hojení, a to i přesto, že je možné je u tak závažných stavů očekávat. Závěr: Supraklavikulární lalok je rychlá a efektivní metoda ke krytí intraorálních defektů u indikovaných pacientů. Jedná se o postup významně ovlivňující kvalitu života pacientů a efektivní řešení potenciálně závažných nehojících se ran.

Introduction: A free flap transfer is considered as a method of choice in reconstruction of extensive defects in the orofacial area. However, loco-regional flaps represent a significant alternative in certain cases. Aim: The aim of the study was to evaluate the usefulness of supraclavicular flap in the reconstruction of extensive oral defects with focus on the surgery technique and eventual postoperative complication and prevention of chronic wounds. Patients and methods: Two patients with a spinocellular carcinoma of the buccal part of oral cavity (both men, 68 and 82 years) were included in our study. The reconstruction of the defect with supraclavicular flap with exactly defined vascular pedicle was done right after the resection of the tumour. The following parameters were assessed: the length of the surgery, TNM classification, histopathological type of tumour and postoperative complications. Results: The supraclavicular flap was fully healed in both patients with a great aesthetic and functional result with a minimal morbidity of the donor site. None postoperative complications were observed in flap healing despite the high risk of non-healing wound formation. Conclusion: The supraclavicular flap is a fast and effective method for closure of intraoral defects in certain patients. It is procedure which influences the quality of life of patients and effective solution in potentially severe non healing wounds.

• Klíčová slova
• intraorální defekty, supraklavikulární lalok,
• MeSH
• chirurgické laloky * MeSH
• lidé MeSH
• nádory úst * chirurgie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zákroky plastické chirurgie * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Chronická venózní choroba (z angl. chronic venous disease - CVD) je podceňovaná jak ze strany pacientů, tak ze strany lékařů. Z různých průzkumů vyplývá, že pacienti podceňují své symptomy a k lékaři častokrát přichází pozdě. A to buď s pokročilými varixy, nebo s již trvalými kožními změnami vyplývajícími z těžkých hemodynamických poruch v žilním systému. Přibývá i pacientů s nehojící se ránou žilní etiologie. A přitom vyšší stadia CVD významně snižují kvalitu života pacientů. Z průzkumu CVD control z roku 2019 provedeného v České republice vyplývá, že zejména u mladších pacientů je zpoždění mezi prvními symptomy a zahájením léčby až v 52 %, a to i přes to, že pacienti v průměru trpí 2-4 symptomy současně. Tento projekt probíhal tři měsíce v ambulancích chirurgů, dermatologů a angiologů a jeho cílem bylo shromáždit aktuální informace o rizikových faktorech přispívajících k rozvoji chronického venózního onemocnění, zmapovat výskyt nejčastějších příznaků a symptomů u pacientů s CVD a získat aktuální informace o léčbě pacientů s CVD v České republice. Z výsledků vyplývá, že ze strany lékařů dochází k podcenění diagnostiky a nedostatečné léčby pacientů s CVD. Až 27 % pacientů v pokročilých stadiích CVD nikdy nemělo sonografické vyšetření. I přes prokázaný reflux a žilní hypertenzi nebyli pacienti odesláni ke konzultaci k cévnímu chirurgovi a k chirurgické intervenci. Chirurgické zákroky jsou většinově považovány za kosmetické procedury. Venofarmaka byla podle průzkumu nasazena u 85 % pacientů, ale až 1/3 z nich je nepoužívá po celý rok. Ze sledovaných pacientů až 20 % nemělo kompresivní terapii, i když tato je jedním ze základních pilířů léčby CVD.

Chronic venous disease (CVD) is underestimated by both patients and physicians. Various surveys suggest that patients underestimate their symptoms and often seek medical attention late in the course of the disease, i.e. either with advanced varices or with permanent skin changes resulting from severe haemodynamic disturbances in the venous system. Moreover, there are increasing numbers of patients with a non-healing wound of venous aetiology. In fact, more advanced stages of CVD significantly reduce the quality of life of patients. The 2019 CVD control survey carried out in the Czech Republic indicates that, particularly among younger patients, there is a delay between the first symptoms and treatment initiation in up to 52% of cases, even though the patients on average experience 2-4 symptoms simultaneously. This project took place in surgery, dermatology, and angiology outpatient services for a period of three months, and its goal was to gather current information on the risk factors contributing to the development of chronic venous disease, assess the occurrence of the most common signs and symptoms in CVD patients, and obtain up-to-date information on the treatment of CVD patients in the Czech Republic. The results suggest that physicians tend to underestimate the diagnosis and undertreatment of CVD patients occurs. As many as 27% of patients in advanced stages of CVD never had ultrasound scans done. Despite evidence of reflux and venous hypertension, patients were not referred for consultation with a vascular surgeon and for surgical intervention. Surgical procedures are largely considered to be cosmetic ones. According to the survey, venoactive drugs were commenced in 85% of the patients; however, up to one-third of them fail to take them all year round. Of the patients observed, as many as 20% received no compressive therapy, even though it is one of the mainstays of CVD treatment.

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• opožděná diagnóza MeSH
• rizikové faktory MeSH
• varixy patologie   terapie   MeSH
• žilní insuficience * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Chronická venózní choroba (z angl. chronic venous disease CVD) je podceňovaná jak ze stranypacientů, tak ze strany lékařů. Z různých průzkumů vyplývá, že pacienti podceňují své symptomya k lékaři častokrát přichází pozdě. A to buď s pokročilými varixy, nebo s již trvalými kožnímizměnami vyplývajícími z těžkých hemodynamických poruch v žilním systému. Přibývá i pacientůs nehojící se ránou žilní etiologie. A přitom vyšší stadia CVD významně snižují kvalitu života pa-cientů. Z průzkumu CVD control z roku 2019 provedeného v České republice vyplývá, že zejménau mladších pacientů je zpoždění mezi prvními symptomy a zahájením léčby až v 52 %, a to i přesto, že pacienti v průměru trpí 2–4 symptomy současně. Tento projekt probíhal tři měsíce v am-bulancích chirurgů, dermatologů a angiologů a jeho cílem bylo shromáždit aktuální informaceo rizikových faktorech přispívajících k rozvoji chronického venózního onemocnění, zmapovatvýskyt nejčastějších příznaků a symptomů u pacientů s CVD a získat aktuální informace o léčběpacientů s CVD v České republice. Z výsledků vyplývá, že ze strany lékařů dochází k podceněnídiagnostiky a nedostatečné léčby pacientů s CVD. Až 27 % pacientů v pokročilých stadiích CVDnikdy nemělo sonografické vyšetření. I přes prokázaný reflux a žilní hypertenzi nebyli pacientiodesláni ke konzultaci k cévnímu chirurgovi a k chirurgické intervenci. Chirurgické zákroky jsouvětšinově považovány za kosmetické procedury. Venofarmaka byla podle průzkumu nasazenau 85 % pacientů, ale až třetina z nich je nepoužívá po celý rok. Ze sledovaných pacientů až 20 %nemělo kompresivní terapii, i když tato je jedním ze základních pilířů léčby CVD.

Chronic venous disease (CVD) is underestimated both by patients and physicians. Various surveil-lances declare that patients underestimate their symptoms and often visit their physicians too late,i.e. either with advanced varices, or with a serious skin damage caused by a severe haemodynamicimpairment of their venous system. There is also an increased number of patients with non-healingwounds of venous aetiology. However, higher stages of CVD significantly decrease patients’ qualityof life. CVD control surveillance made in the Czech Republic in 2019 showed that there was a delaybetween the first symptoms and the initiation of treatment in up to 52 % cases, especially inyounger patients, despite the fact that average patients experience 2–4 symptoms at the same time.This project had been conducted in the out-patient departments of surgeons, dermatologists andangiologists for a period of three months. It was aimed in collecting up-to-date information aboutrisk factors contributing to a progress of a chronic venous disease, mapping the incidence of themost common signs and symptoms in CVD patients and gaining up-to-date information abouta treatment of CVD patients in the Czech Republic. Results demonstrate that physicians under-estimate the diagnosis and an adequate treatment of CVD patients. Up to 27 % of patients withadvanced CVD have never been examined by ultrasound. Despite proven reflux and venous hy-pertension patients have never been referred to a vascular surgeon for a consultation or a surgicalintervention. Most physicians consider surgical interventions as cosmetic procedures. Phle-botrophic drugs were given to 85 % patients, but up to one-third of them didn’t use them for thewhole year. 20 % out of followed patients haven’t received compressive therapy, although it com-prises one of essential pillars in the CVD treatment.

• Klíčová slova
• Detralex,
• MeSH
• bércové vředy diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• časové faktory MeSH
• flavonoidy terapeutické užití   MeSH
• kompresivní punčochy statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory MeSH
• ultrasonografie dopplerovská MeSH
• žilní insuficience * diagnostické zobrazování   epidemiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH