This review article describes the scientific evidence for the relationship between birth weight and insulin resistance. Most studies demonstrate that low birth weight is closely connected to insulin resistance and later development of diabetes type II in adulthood. For this reason it is important for clinicians to focus on the personal history of the patient's birth weight. In patients with low birth weight, primary measures should be taken to prevent the development or progress of insulin resistance, and late consequences like diabetes and atherosclerotic complications.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• inzulinová rezistence MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• porodní hmotnost MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu etiologie   imunologie   MeSH
• inzulinová rezistence imunologie   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností metabolismus   MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu patologie   MeSH
• inzulinová rezistence MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
• porodní hmotnost MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu genetika   prevence a kontrola   MeSH
• dospělí MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• inzulinová rezistence etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom genetika   MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
• porodní hmotnost MeSH
• riziko MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Metabolic disorders such as obesity, insulin resistance and other components of metabolic syndrome (MetS) are connected with birth weight. Low and high birth weight is associated with a higher risk of developing type 2 diabetes mellitus, the mechanism is not clear. In this study, we evaluated the association between birth weight and anthropometric as well as biochemical components of MetS in women with a history of gestational diabetes mellitus (GDM) in comparison with control women. In part of the GDM group, we re-evaluated metabolic changes over 5-8 years. Anthropometry, blood pressure, glucose metabolism during the 3-h oGTT, lipid profile, uric acid, thyroid hormones, and liver enzymes were assessed. From the analyzed components of MetS in adult women we proved the association of low birth weight (birth weight <25th percentile) with glucose processing, in particular among women with a history of GDM. Low birth weight GDM women revealed significantly higher postchallenge insulin secretion and lower peripheral insulin sensitivity. Re-examinations indicate this association persists long after delivery.

• MeSH
• dospělí MeSH
• gestační diabetes diagnóza   epidemiologie   metabolismus   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom diagnóza   epidemiologie   metabolismus   MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností metabolismus   MeSH
• porodní hmotnost fyziologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Riziko vzniku diabetu 2. typu (DM2T) a dalších metabolických poruch je spojováno s porodní hmotností. Nízká porodní hmotnost je asociována s vyšším rizikem inzulinové rezistence, DM2T a aterosklerózy, ovšem i vysoká porodní hmotnost je riziková z hlediska rozvoje DM2T ve vyšším věku. V této studii jsme se zabývali vztahem porodní hmotnosti a přítomností biochemických a antropometrických rizikových markerů DM2T v závislosti na genetickém pozadí kandidátních genů tohoto onemocnění. Výsledky: Byla nalezena asociace porodní hmotnosti s BMI a se složením těla v dospělosti. Nízká porodní hmotnost byla asociována s vyššími stimulovanými hodnotami glykemie a inzulinemie a s nižší periferní inzulinovou senzitivitou. Genetická analýza nasvědčuje tomu, že geny Ngn3 a PPARa jsou zapojeny do regulace konečné hmotnosti novorozence. Závěr: Ze studie vyplývá, že údaje o porodní hmotnosti by měly být nedílnou součástí základní anamnézy.

Introduction: Birth weight is associated with type 2 diabetes mellitus and other late‑ onset metabolic diseases. Reduced birth weight is associated with an increased risk of insulin resistance, type 2 diabetes, and atherosclerosis. Also high birth weight represents risk factor for development of type 2 diabetes later in life. In this study, we investigate whether type 2 diabetes risk‑confering alleles and biochemical as well as anthropometrical type 2 diabetes risk markers associate with birth weight in our Czech cohort. Results: Association between high birth weight and higher BMI in adulthood was found. Low birth weight was associated with higher glycaemia and insulinaemia as well as lower peripheral insulin sensitivity during oGTT. The examination of candidate genes provides evidence that Ngn3 and PPARa are involved in final birth weight regulation. Conclusion: According to our results, we suggest that birth weight should be an integral part of medical history record.

• Klíčová slova
• kandidátní geny pro diabetes mellitus 2. typu, inzulinová senzitivita,
• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu epidemiologie   genetika   MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• muži MeSH
• novorozenec MeSH
• porodní hmotnost MeSH
• složení těla MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

CÍL PRÁCE: Primárním cílem studie bylo sledování změn hmotnosti nemocných s DM2 léčených inzulinem (mimo detemir) nejméně 12 měsíců a poté převedených na léčbu inzulinovým analogem detemir také po dobu 12 měsíců – podávání krátce působících inzulinů bylo upravována podle zvyklostí jednotlivých ošetřujících lékařů. Sekundárním cílem studie bylo sledování změn glykovaného hemoglobinu a glykemie nalačno ve stejných časových periodách. MATERIÁL A METODY: Studie se účastnilo 17 diabetologů a celkem byla získána data od 206 nemocných s DM 2. typu, kteří byli před zahájením terapie detemirem již léčeni bazálním inzulinem alespoň 12 měsíců (inzulin byl přidán ke stávající léčbě perorálními antidiabetiky (PAD)). Rozhodnutí o změně inzulinové léčby na detemir bylo vždy osobním rozhodnutím ošetřujícího lékaře. Při vstupu do studie byly zaznamenány základní demografické údaje pacientů: rok narození, pohlaví, rok diagnózy DM. Dále byly pravidelně zaznamenávány údaje o hmotnosti, typu inzulinové léčby, současné terapie PAD, výskytu hypoglykemií a také hodnoty HbA1c, a to 12 a 6 měsíců před převodem na detemir, při změně terapie, a po 3, 6, 9 a 12 měsících podávání detemiru. VÝSLEDKY: Hmotnost pacientů před změnou bazální inzulinové léčby stoupala v průměru o 1.94 kg za poslední rok. Po převedení na detemir hmotnost klesla v průměru o 1,5 kg za rok. Glykovaný hemoglobin klesl o -0,49% a glykemie nalačno o -1,33 mmol/l.

BACKGROUND AND AIMS: The primary objective of the observational study was to evaluate the change in body weight and BMI during 12 months of insulin detemir treatment and to compare it with the changes in body weight and BMI during the previous 12 months of another basal insulin (NPH, glargin) treatment. Treatment with Short acting insulins were adjusted by physicians according to the standard of care. The secondary objective of the study was to evaluate the changes in glycaemic control measured by HbA1c and fasting glycemia blood glucose after 6 and 12 months of the treatment with insulin detemir and compare it with the retrospective period. MATERIALS AND METHODS: This study was a 17-sites, open, not controlled, observational. Data of 206 patients with type 2 diabetes were collected, these patients were treated with basal insulin at least 12 month before starting with insulin detemir. Starting insulin detemir was at the solely discretion of the individual physician based on clinical judgement. The basic data of patients were recorded at the beginning of the study: year of birth age, gender, year of onset diagnosis diabetes mellitus and duration of insulinotherapy. Besides this Following data: weight, type of insulin therapy ± OAD therapy, rate of hypoglycaemic events and HbA1c values: 12 and 6 month before switch to insulin detemir and approximately 3,6,9 and 12 month after starting insulin detemir therapy were recorded. CONCLUSION: The weight of patients increased on the average by 1.94 kg before change of basal therapy in one year. Weight decreased by 1,5 kg per year on the average after switch to detemir. Mean drop in HbA1c value was -0.49% and fasting blood glucose value -1.33 mmol/l.

• Klíčová slova
• detemir, hmotnost, DM 2. typu,
• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• glykovaný hemoglobin metabolismus   MeSH
• hmotnostní přírůstek MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• hypoglykemie prevence a kontrola   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• inzulin * analogy a deriváty   aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obezita patologie   prevence a kontrola   MeSH
• obvod pasu účinky léků   MeSH
• rekonciliace medikace MeSH
• selfmonitoring glykemie využití   MeSH
• tělesná hmotnost * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Vysoká prevalencia obezity s metabolickými komplikáciami a následne vysoká úmrtnosť na kardiovaskulárne choroby sú v súčasnosti naliehavým problémom verejného zdravotníctva v Európskom regióne WHO. Alarmujúci je novo vzniknutý fenomén detského metabolického syndrómu. Okrem primárnej a sekundárnej prevencie a teda aj dispenzarizácie obéznych detí je potrebné hľadať nové možné rizikové faktory vývoja metabolického syndrómu. V článku je diskutovaná nízka pôrodná hmotnosť ako jeden z možných rizikových faktorov vývoja metabolického syndrómu.

High prevalence of obesity with metabolic syndrome and subsequent high mortality caused by cardiovascular diseases has been currently a severe problem of public health in Europe region of the WHO. The newly phenomenon of children metabolic syndrome is highly alarming. Besides primary and secondary prevention, as well as dispensarisation of obese children, it is needed to find the new risk factors of the development of metabolic syndrome. This review discusses low birth weight as one of the possible risk factors of the development of metabolic syndrome.

• Klíčová slova
• teória fetálneho pôvodu chorôb, SGA,
• MeSH
• dítě MeSH
• epigenomika MeSH
• gestační stáří MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom etiologie   MeSH
• nadváha MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• obezita MeSH
• rizikové faktory MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom etiologie   MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností růst a vývoj   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

V letech 2008 a 2009 proběhla v České republice velká observační studie zaměřená na léčbu moderními inzuliny. Zúčastnilo se jí 266 center, ve kterých bylo zařazeno celkem 4824 pacientů. Hlavním cílem bylo sledování zlepšení hodnot HbA1C (IFCC) po změně terapie z humánního inzulinu na terapii moderními inzuliny (inzulinovými analogy) při léčbě diabetu 2. typu. Vedlejšími cíly bylo sledování některých dalších parametrů kompenzace diabetu a bezpečnosti léčby inzulinovými analogy. Ve studii byly sledovány 4 skupiny pacientů podle toho, z jakého způsobu léčby humánním inzulinem (nebo inzuliny) byli převáděni na inzulinová analoga. Sledovány byly pouze „čisté převody“: A) z terapie humánními inzuliny v režimu bazál-bolus na terapii analogy v režimu bazál-bolus – NovoRapid® a Levemir®, B) z terapie humánním inzulinem v režimu bazál na terapii analogem v režimu bazál – Levemir®, C) z terapie premixovaným humánním inzulinem na terapii premixovaným analogem – NovoMix® a D) z terapie humánním inzulinem podávaným prandiálně na terapii analogem podávaným prandiálně – NovoRapid®. Ve všech skupinách došlo po 12 a 24 týdnech léčby inzulinovými analogy ke statisticky významnému poklesu hodnot glykovaného hemoglobinu, glykemie nalačno a glykemie po jídle. Závěr: Léčba inzulinovými analogy se ukázala jako bezpečná, v jejím průběhu nebyly hlášeny žádné závažné ani ostatní nežádoucí účinky. Po převedení na inzulinová analoga došlo k poklesu počtu hypoglykemií.

24-week observational study in type 2 diabetics taking NovoRapid®, NovoMix® or Levemir® A large observational study aimed at the treatment with modern insulins was carried out in the Czech Republic in the years 2008 and 2009. It included 266 centres in which a total of 4824 patients were enrolled. The primary outcome was observation of improvement in HbA1C (IFCC) levels after switching from treatment with human insulin to that with modern insulins (insulin analogues) in the treatment of type 2 diabetes. The secondary outcomes were observation of some other parameters of diabetes control and the safety of treatment with insulin analogues. Four groups of patients were observed in the study according to the method of treatment with human insulin (or insulins) from which the patients were switched to insulin analogues. Only „pure switches“ were observed: A) from treatment with human insulins in a basal-bolus regimen to treatment with analogues in a basal-bolus regimen – NovoRapid® and Levemir®; B) from treatment with human insulin in a basal regimen to treatment with an analogue in a basal regimen – Levemir®; C) from treatment with premixed human insulin to that with a premixed analogue – NovoMix®; and D) from treatment with human insulin administered prandially to that with an analogue administered prandially – NovoRapid®. In all the groups, there was a statistically significant reduction in glycated haemoglobin levels, fasting glycaemia and postprandial glycaemia after 12 and 24 weeks of treatment with insulin analogues. The treatment with insulin analogues was shown to be safe with no severe or other adverse events reported during its course. After switching to insulin analogues, there was a decrease in the rates of hypoglycaemia.

• Klíčová slova
• diabetes 2. typu, léčba inzulinem, observační studie,
• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu farmakoterapie   MeSH
• glykovaný hemoglobin chemie   MeSH
• hmotnostní úbytek účinky léků   MeSH
• hypoglykemie MeSH
• inzulin analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• kohortové studie MeSH
• krevní glukóza účinky léků   MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH