Východiska: Cévní mozková příhoda bez ohledu na to, jak ovlivňuje morbiditu či mortalitu, má pro pacienta dopad na kvalitu života. V klinickém výzkumu je kvalita života nejčastěji využívána jako hodnotící kritérium pro výběr terapeutických intervencí. Pro vhodná doporučení a použití konkrétních léčebných postupů je důležitá jejich průkaznost podle požadavků Evidence-Based Medicine. Cíl: Cílem přehledové studie je sumarizovat dohledané vědecky doložené důkazy o způsobech a efektivitě nefarmakologických intervencí na kvalitnější život pacientů po cerebrovaskulární příhodě. Metodika: Metodou výzkumu bylo narativní review. Data byla čerpána z dostupných publikací a výsledků zahraničních studií splňujících kritéria Evidence-Based Medicine. Výsledky: Do konečného přehledu bylo zařazeno 16 systematických reviews, které byly relevantní k zahrnujícím kritériím. S ohledem na současný stav poznání, lze konstatovat, že nefarmakologické postupy, které když jsou správně zvolené a vhodně načasované mohou umožnit doplnit a zkvalitnit účinnost i výsledek léčby, což ve svém důsledku může vést k tomu, že negativní dopad na kvalitu života zmírňují. Závěry: Systematická reviews věnující se této problematice sice poskytují pohled na celou škálu efektivních intervencí, ale ve většině případů prozatím chybí silné důkazy doporučující spolehlivé zásahy. Z praktického hlediska je žádoucí saturovat mezinárodní výzkum novými extenzivními a metodologicky přísnými klinickými studiemi.
Background: Cerebrovascular accident has an impact on the patient’s quality of life regardless of how it affects morbidity or mortality. Quality of life is most often used as an evaluation criterion for the selection of therapeutic interventions within clinical research. Appropriate recommendations and use of specific treatment procedures must be proved according to the requirements of Evidence-Based Medicine. Aim: The review study aimed to summarize the scientifically substantiated evidence on the ways and effectiveness of non-pharmacological interventions and their impact on patients’ higher quality of life after a cerebro- vascular accident. Methodology: Narrative review was used as a research method. The data was drawn from available scientific literature and the results of foreign studies meeting the Evidence-Based Medicine criteria. Results: The final review included 16 systematic reviews that were relevant to the inclusion criteria. Following the current state of knowledge, it can be stated that non-pharmacological procedures, when properly chosen and appropriately timed, can allow to supplement and improve the effectiveness and outcome of treatment, which in turn can reduce the negative impact on the quality of life. Conclusions: Although systematic reviews on this issue provide insight into the full range of effective interventions, in most cases, recommending reliable interventions still lacks strong evidence. From a practical point of view, it is desirable to saturate international research with new extensive, and methodologically rigorous clinical studies.
Východiska: Cévní mozková příhoda bez ohledu na to, jak ovlivňuje morbiditu či mortalitu, má pro pacienta dopad na kvalitu života. V klinickém výzkumu je kvalita života nejčastěji využívána jako hodnotící kritérium pro výběr terapeutických intervencí. Pro vhodná doporučení a použití konkrétních léčebných postupů je důležitá jejich průkaznost podle požadavků Evidence-Based Medicine. Cíl: Cílem přehledové studie je sumarizovat dohledané vědecky doložené důkazy o způsobech a efektivitě nefarmakologických intervencí na kvalitnější život pacientů po cerebrovaskulární příhodě. Metodika: Metodou výzkumu bylo narativní review. Data byla čerpána z dostupných publikací a výsledků zahraničních studií splňujících kritéria Evidence-Based Medicine. Výsledky: Do konečného přehledu bylo zařazeno 16 systematických reviews, které byly relevantní k zahrnujícím kritériím. S ohledem na současný stav poznání, lze konstatovat, že nefarmakologické postupy, které když jsou správně zvolené a vhodně načasované mohou umožnit doplnit a zkvalitnit účinnost i výsledek léčby, což ve svém důsledku může vést k tomu, že negativní dopad na kvalitu života zmírňují. Závěry: Systematická reviews věnující se této problematice sice poskytují pohled na celou škálu efektivních intervencí, ale ve většině případů prozatím chybí silné důkazy doporučující spolehlivé zásahy. Z praktického hlediska je žádoucí saturovat mezinárodní výzkum novými extenzivními a metodologicky přísnými klinickými studiemi.
Background: Cerebrovascular accident has an impact on the patient's quality of life regardless of how it affects morbidity or mortality. Quality of life is most often used as an evaluation criterion for the selection of therapeutic interventions within clinical research. Appropriate recommendations and use of specific treatment procedures must be proved according to the requirements of Evidence-Based Medicine. Aim: The review study aimed to summarize the scientifically substantiated evidence on the ways and effectiveness of non-pharmacological interventions and their impact on patients' higher quality of life after a cerebro- vascular accident. Methodology: Narrative review was used as a research method. The data was drawn from available scientific literature and the results of foreign studies meeting the Evidence-Based Medicine criteria. Results: The final review included 16 systematic reviews that were relevant to the inclusion criteria. Following the current state of knowledge, it can be stated that non-pharmacological procedures, when properly chosen and appropriately timed, can allow to supplement and improve the effectiveness and outcome of treatment, which in turn can reduce the negative impact on the quality of life. Conclusions: Although systematic reviews on this issue provide insight into the full range of effective interventions, in most cases, recommending reliable interventions still lacks strong evidence. From a practical point of view, it is desirable to saturate international research with new extensive, and methodologically rigorous clinical studies.
Východiska: Počty pacientů s aterosklerózou a demencí narůstá a to zejména z důvodu prodlužování střední délky života a stárnutí populace.Obě dvě onemocnění spolu úzce souvisí a zároveň výrazně ovlivňují kvalitu života pacientů.Cíl: Cílem tohoto sdělení je seznámení s touto aktuální problematikou a to napříč odbornostmi.Metody: Data byla čerpána z aktuálních publikací, zejména z databáze PubMed. Dále byly využity další databáze a výsledky klinických pokusů a to zahraniční i české.Výsledky: Výzkumy naznačují, že aterosklerotické postižení karotid je možným prediktorem rizika rozvoje de-mence. Projevy aterosklerózy karotid jsou spojeny s projevy kognitivního deficitu a demencí. Lze tedy tedy usu-zovat, že jsou ateroskleróza a demence spolu úzce spjaty.Závěry: Střední délka života bude mít pravděpodobně nadále vzrůstající tendenci, proto bude narůstat i počet pacientů s aterosklerózou a demencí. Z tohoto důvodu je velmi důležitý epidemiologický výzkum, který se uve-denou problematikou zabývá. Na základě výzkumu pak lze formulovat efektivní prevenci, diagnostiku a léčbu těchto stavů.
Background: The number of patients with atherosclerosis and dementia is increasing, mainly due to the increase in life expectancy and population aging. Both diseases are closely related and at the same time significantly affect the quality of life of patients.Objective: The aim of this communication is to present this topical issue across the field of expertise.Methods: Data were taken from current publications, especially from PubMed database. Furthermore, other databases and results of clinical trials were used, both foreign and Czech.Results: Research suggests that atherosclerotic involvement of carotid arteries is a potential predictor of the risk of developing dementia. The manifestations of carotid atherosclerosis are associated with cognitive deficits and dementia. Identified risk factors for atherosclerosis often occur in patients with dementia. It can therefore be concluded that they are closely linked.Conclusions: Life expectancy is likely to continue to increase, so the number of patients with this disease will increase. That is why epidemiological research is needed to address this issue. Based on the research, effective prevention, diagnosis and treatment of these conditions can be formulated.
Východiska: Alzheimerova choroba je nejčastější neurodegenerativní onemocnění, na jehož vzniku se podílí řada faktorů – jedním z nich je genetická predispozice. Celogenomové asociační studie umožňují nalézt kandi-dátní geny, jejichž změny by mohly přispět ke vzniku tohoto onemocnění.Cíl: Tato literární rešerše shrnuje dosavadní poznatky celogenomových asociačních studií zaměřených na stano-vení genetické predispozice Alzheimerovy choroby s pozdním nástupem. Jejím cílem je sestavit přehled kandi-dátních genů asociovaných s touto nemocí pro účely budoucího výzkumu.Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Popisuje významné geny, které jsou asociovány s Alzhei-merovou chorobou s pozdním nástupem.Výsle d ky : Na základě dosavadních zkušeností byly vybrány geny APOE, TOMM40, CD36, CLU, CHAT, IDE a TNK1, které jsou nejvhodnějšími kandidáty pro budoucí cílené genetické vyšetřování u české populace.Závěry: Tato práce předložila seznam genů asociovaných s Alzheimerovou chorobou s pozdním nástupem. Bu-doucí výzkum v této oblasti může významně přispět k predikci a následné prevenci tohoto závažného onemocnění.
Background: Alzheimer‘s disease is the most common neurodegenerative disease, which is caused by a number of factors – one of them is genetic predisposition Whole-genome association studies make it possible to find candidate genes whose changes could contribute to the development of this disease.Aim: This literature review summarizes the findings of whole-genome association studies aimed at determining the genetic predisposition to late-onset Alzheimer‘s disease. Its aim is to compile an overview of candidate genes associated with this disease for future research.Methods: The work is processed in the form of literary research. It describes important genes that are associated with late-onset Alzheimer‘s disease.Results: Based on previous experience, the genes APOE, TOMM40, CD36, CLU, CHAT, IDE and TNK1 were selected, which are the most suitable candidates for future targeted genetic testing in the Czech population.Conclusions: This work presented a list of genes associated with late-onset Alzheimer‘s disease. Future research in this area can make a significant contribution to the prediction and subsequent prevention of this serious disease.
Východiska: Vzhledem ke stárnutí populace se předpokládá, že prevalence neurodegenerativních chorob včetně demence bude významně narůstat. Tato onemocnění mají nepříznivou prognózu, včasnou léčbou však lze jejich průběh podstatně zpomalit a zejména udržet pacienty v lehčích stádiích demence. Chronická arteriální hypertenze je dobře známým rizikovým faktorem demence, ovšem vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, která je nejčastější příčinou demence spojené s věkem, není stále zcela objasněn.Cíl: Cílem je podat stručný přehled dosavadních poznatků o vztahu hypertenze a demence se zaměřením na Alzheimerovu chorobu.Metody: Pro účely této práce byla provedenarešerše informací a aktuálních vědeckých poznatků o vztahu hypertenze a demence.Výsledky: Vědecké důkazy naznačují, že hypertenze hraje důležitou roli ve vývoji kognitivního úpadku, Alzheimerovy choroby a vaskulární demence. Ovšem vztah mezi krevním tlakem a kognitivními funkcemi je velice složitý a stále ne zcela objasněn. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující působení hypertenze na rozvoj demence je považován věk. Dalšími faktory jsou inzulinová rezistence, menopauza, zánět a genotyp APOE-ε4. Mechani-smus těchto interakcí zatím zůstává nejasný. Stejně tak i vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, jehož sledování je komplikováno mnohými faktory.Závěry: Hypertenze je v tomto ohledu možný modifikovatelný rizikový faktor, který může hrát významnou roli v prevenci nebo oddálení s věkem souvisejících poruch kognitivních funkcí. Proto je porozumění vztahu mezi hypertenzí a demencí výzkumnou prioritou.
Background: The prevalence of neurodegenerative diseases, including dementia, is expected to increase given the aging population. These diseases have an unfavourable prognosis, but early treatment can slow their progression and keep patients in lighter stages. Hypertension is a well-known risk factor, but the relationship between hyperten-sion and Alzheimer’s disease, the most common cause of age-related dementia, is still not fully understood.Aim: The aim is to give a brief overview of the current knowledge of the relationship of hypertension and dementia with a focus on Alzheimer’s disease.Methods: For the purposes of this work, a review of information and current scientific knowledge about the relationship of hypertension and dementia was performed.Results: Scientific evidence suggests that hypertension plays an important role in the development of cogni-tive decline, Alzheimer’s disease, and vascular dementia. However, the relationship between blood pressure and cognitive function is very complex and still not fully understood. The most important factor influencing the effect of hypertension on the development of dementia is age. Other factors are insulin resistance, menopause, inflammation and the APOE-ε4 genotype. The mechanism of these interactions remains unclear. As well as the relationship of hypertension and Alzheimer’s disease, whose study is complicated by many factors.Conclusions: In this respect, hypertension is a possible modifiable risk factor that can play a significant role in preventing or delaying age-related cognitive impairment. Therefore, understanding the relationship between hypertension and dementia is a research priority.
Východiska: Genitální bradavice jsou jedním z nejčastějších projevů HPV (human papillomavirus) infekce. I přes to, že se nejedná o život ohrožující onemocnění, je hlavním problémem jeho obtížná léčba a časté recidivy. Ty mohou pacienta traumatizovat a ovlivňovat jeho kvalitu života a také jeho sexuální život. Předkládaný příspě-vek obsahuje deskripci a analytickou práci s výsledky výzkumů na téma dopad genitálních bradavic na kvalitu života.Cíl: Hlavním cílem příspěvku je předložit dosavadní poznatky o kvalitě života pacientů s genitálními brada-vicemi. Dalším cílem je identifikovat faktory, které mají největší vliv na kvalitu života pacientů s genitálními bradavicemi.Metody: Byla zvolena vyhledávací strategie za období 1998–2018. K vyhledávání literárních zdrojů byly použity elektronické licencované a volně přístupné databáze (EBSCO, Medline, Cinahl, PubMed, Medvik, Web of Sci-ence, elektronický vyhledávač Google Scholar). Byly vyhledány články v anglickém jazyce. Při vyhledávání byla zadána klíčová slova: genitální bradavice, kvalita života, sexuální život, condylomata accuminata, HPV infekce, vliv, dopad (v anglickém jazyce).Výsle d ky : Celkem bylo vybráno 18 studií, které obsahově odpovídají vybrané problematice. V České republice dosud neproběhlo žádné výzkumné šetření, které by se danou problematikou zabývalo. Z výsledků dohledaných studií je patrné, že genitální bradavice do značné míry mají negativní vliv na kvalitu života pacientů. Ve studiích, které zkoumaly i spokojenost / kvalitu sexuálního života a psychosociální dopad, se také prokázal negativní vliv genitálních bradavic na tyto oblasti.Závěry: Pacienti s genitálními bradavicemi mají horší kvalitu života. Onemocnění má negativní dopad také na jejich sexuální a emoční život. Pohlaví, rozsah, lokalizace a recidivující či přetrvávající bradavice jsou faktory, které mají největší vliv na kvalitu života. Léčba genitálních bradavic by se neměla soustředit pouze na odstranění lézí, ale měla by být komplexní. Pacientům by měl být při jejich léčbě k dispozici také psycholog, popř. i sexuolog.
Background: Genital warts are one of the most common manifestations of HPV (human papillomavirus) infec-tion. Although it is not a life-threatening disease, the main problem is its difficult treatment and frequent relaps-es. These can traumatize the patient and affect their quality of life as well as their sexual life (Rob et al. 2014). This paper contains a description and analytical work with the results of researches on the impact of genital warts on the quality of life.Aim: The main aim of the paper is to present the current knowledge about the quality of life of patients with genital warts. Another goal is to identify the factors that have the greatest impact on the quality of life of patients with genital warts.Methods: The search strategy for the period 1998–2018 was chosen. To search for literary sources were used electronic licensed and freely accessible database ((EBSCO, Medline, Cinahl, Pub Med, Scopus, Medvik, Nursin-gOvid, Web of Science, Educus and electronic search engines Google a Google Scholar). We searched for arti-cles in English. When searching was specified key words: genital warts, quality of life, sexual life, condylomata acuminata, HPV infection, influence, impact
- MeSH
- infekce papilomavirem MeSH
- kondylomata akuminata MeSH
- kvalita života MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východiska: Demence vzniká v důsledku interakce genetických a environmentálních faktorů spolu s faktory ži-votního stylu. V současnosti se stává problematika demence obrovskou výzvou v oblasti veřejného zdravotnictví nejen u nás, ale i ve světě.Cíl: Řada evropských zemí již formulovala národní strategie pro problematiku demencí. Tyto strategie zahrnují také důležitý fakt, že je zapotřebí podporovat rodiny, protože to jsou právě ony, které často poskytují péči osobám s demencí. Cílem práce je předložit základní informace o demenci se zaměřením na možnosti péče o pacienty s demencí.Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Data byla čerpána z aktuálních publikací a doporučení ministerstva zdravotnictví a České Alzheimerovské společnosti.Výsledky: Práce předkládá důležité informace o demenci a možnostech péče o pacienty s demencí.Závěry: Vzhledem k tomu, že je očekáván nárůst nemocných demencí, je potřeba společnost na tuto skutečnost připravit a zajistit kvalitní zázemí jak pro domácí, tak pro ústavní péči.
Background: Dementia is consequence of genetic, environmental and life-style factors interaction. At present dementi ais great challenge for public health all over the world.Aim: Many european countries already formulated National strategy for dementia including support of families because they often také care of patient with dementia. The aim of this work is to present basic information about dementia with a focus on care options for patients with dementia.Methods: Paper presents the information on dementia from literature search. The data were drawn from current publications and recommendations of the Ministry of Health and the Czech Alzheimer‘s Society.Results: The work presents important information about dementia and care options for patients with dementia.Conclusions: It is possible to expect increase of dementia patients in the future. From that reason it is neccessary for society to be prepared and assure good conditions both for domestic and institutional care.
Východiska: Pojem mírná kognitivní porucha byl zaveden v 90. letech 20. století. Tato porucha je popisována jako přechodná fáze mezi normálním stárnutím a demencí. Dle vývoje věkové struktury populace se problema-tika chorob spojených s úbytkem kognice dostává do popředí zájmu odborného světa i společnosti.Cíl: Práce seznamuje s problematikou mírné kognitivní poruchy a předkládá vybrané výsledky epidemiologické studie případů a kontrol, jejímž cílem bylo zjistit, zda jsou u pacientů s mírnou kognitivní poruchou přítomny rizikové faktory předpokládající možnou konverzi do Alzheimerovy choroby.Metody: Metodika studie zahrnovala dotazníkové šetření, a odběr venózní krve na genetickou analýzu. Data byla následně statisticky zpracována.Výsle d ky : Do současnosti byly zpracovány informace získané od 698 osob (219 případů a 479 kontrol).Ve skupině případů bylo 1,7 × více žen s poruchou kognice než mužů. Další statisticky významné rozdíly byly zjištěny u typu vykonávané práce, kdy osoby v kontrolní skupině vykonávaly častěji duševní práci, a u výskytu ischemické choroby dolních končetin, která se více vyskytovala ve skupině případů. Byly nalezeny statisticky významné asociace u genu pro TOMM40, IDE a CLU.Závěry: Vzhledem k tomu, že amnestická forma mírné kognitivní poruchy je považována za předstupeň demen-ce, je pravděpodobné, že vznik této choroby ovlivňují stejné rizikové faktory. Znalost a potvrzení těchto rizik může pomoci v prevenci a včasnému záchytu jak mírné kognitivní poruchy, tak demence.
Background: Term of Mild Cognitive Impairment has been introduced in 90 ies. It is described as transitional phase between normal aging and dementia. According to the development of age structure of population, dis-eases with alterd cognition are coming into the interesss of specialists as well as society.Aim: Paper presents basic problems of Mild Cognitive Impairment as well as selected results of epidemiological case-control study which try to ascertain risk factors responsible for transition of Mild Cognitive Impairment into Alzheimer ́s Disease.Methods: Questionaire investigation and taking sample of blood for genetic analysis. Final statistical evaluation.Results: 219 cases and 479 controls were evaluated. There were more females (1.7) with cognitive impairment compare to male. More people in control group perform intellectual work compare to cases. There were more ischemic disease of lower limbs in group of cases compare to controls. All findings were statistically important. There were found statistically significant difference in genes TOMM40, IDE and CLU.Conclusions: Taking into consideration that amnestic form of Mild Cognitive Impairment is initial phase of dementia (mainly Alzheimer ́s Disease) then presumably development of Mild Cognitive Impairment is influ-enced by same risk factors. Knowledge ot those risk factors may help in prevention and early detection both Mild Cognitive Impairment and dementia.
- MeSH
- kognitivní dysfunkce MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
Úvod: Genitální bradavice neboli kondylomata, patřící mezi nejběžnější pohlavně přenosná onemocnění, mají negativní vliv na kvalitu života. Proto jsme se rozhodli provést první studii na toto téma v České republice.Cíl: Pomocí dotazníku SF-36 srovnat kvalitu života mezi ženami s genitálními bradavicemi a ženami bez genitálních bradavic. Metodika: Sběr dat probíhal v roce 2016 a 2017 na vybraných gynekologických ambulancích. Výzkumu se účastnilo 60 žen z cílové skupiny (s genitálními bradavicemi) a 66 žen z kontrolní skupiny (zdravé ženy). Měřícími nástroji byly dotazníky SF-36 (Short Form-36) a CECA10 (Cuestionario Específico en Condilomas Acuminados). Data byla vyhodnocena pomocí některých prvků deskriptivní statistiky, dále užitím dvouvýběrového Mann-Whitney U-testu a chí kvadrátu.Výsledky: Byl prokázán statisticky významný rozdíl u většiny dimenzí i celkového indexu dotazníku SF-36 (p < 0,05). Průměrné skóre CECA4 bylo 10,88 ± 4,34 a CECA6 18,20 ± 7,33. Celkové skóre dotazníku CECA10 bylo 29,08 ± 9,64. Rozsah bradavic, lokalizace, délka onemocnění a recidivy jsou faktory, které mají negativní vliv na kvalitu života žen s genitálními bradavicemi.Závěry: Zjistili jsme, že genitální bradavice negativně ovlivňují kvalitu života vybrané populace českých žen. Dopad kondylomat se také projevuje v jejich sexuálním a emočním životě. K léčbě genitálních bradavic je potřeba přistupovat komplexně. Pacientkám by měla být nabídnuta také péče psychologa, popř. sexuologa.
Introduction: Genital warts are the most common sexually transmitted disease that has a negative impact on the quality of life. Therefore, we decided to carry out the first study on this topic in the Czech Republic.Objective: Using the SF-36 questionnaire to compare the quality of life between women with genital warts and women without genital warts.Methods: Data collection took place in 2016 and 2017 at selected gynecological outpatient clinics. 60 women from the target group (with genital warts) and 66 women from the control group (healthy women) participated in the research. The measuring tools were SF-36 (Short Form-36) and CECA10 (Cuestionario Especifico en Condilomas Acuminados). Data were evaluated using some elements of descriptive statistics, two-sample Mann-Whitney U-test and chi-square.Results: There was a statistically significant difference in most dimensions and overall SF-36 index (p < 0.05). The mean CECA4 score was 10.88 ± 4.34 and CECA6 was 18.20 ± 7.33. The overall score of the CECA10 questionnaire was 29.08 ± 9.64. Wart size, location, disease duration and relapses are factors that have a negative impact on the quality of life of women with genital warts.Conclusions: We found that genital warts adversely affect the quality of life of a selected population of Czech women. The impact of warts is also manifested in their sexual and emotional life. The treatment of genital warts needs to be approached comprehensively. Patients should also be offered the care of a psychologist and sexologist.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kondylomata akuminata * psychologie MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- sexuální chování psychologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Východiska: Individuální rozdíly v cirkadiánních typech mají vliv na diurnální preference (DP) sestry a její schopnost adaptace na práci na směny. Sestry večerní DP se lépe přizpůsobují nočním směnám oproti sestrám ranní DP. V souvislosti se směnným režimem sestry sdělují problémy se spánkem, rodinné a společenské problémy. Cíl: Zjistit, zda měla vliv DP sester z různě zaměřených pracovišť nemocnic na jejich směnnost a spánek. Dílčími cíli bylo zjistit zastoupení sester v DP a zjistit, jaký mají vztah ke směnnosti a spánku sester. Zjistit reliabilitu použitého dotazníku. Metodika: Kvantitativní průřezová studie byla založena na anonymním dotazníkovém šetření. Soubor 726 sester byl rozdělen na 4 skupiny podle pracoviště. Dotazník Kompozitní škála ranních a večerních typů byl využit pro stanovení DP sester, byl doplněn otázkami vztahujícími se ke směnnému režimu, spánku a anamnestickými daty. Pro zpracování dat byla použita parametrická a neparametrická statistika. Výsledky: V souboru bylo zastoupeno 23 % sester ranní DP, 5 % večerní DP a 72 % neutrální DP. V ranních směnách se velmi dobře cítily sestry ranní DP (p < 0,001) a v nočních směnách sestry večerní DP (p < 0,001). Po spánku po noční směně se cítily hůře sestry ranní DP. Vyšší hodnota v počtu hodin spánku po noční směně byla zjištěna u sester večerní DP (p < 0,001). Reliabilita škály byla uspokojivá (0,84). Závěr: Na spánek u sester ve směnném provozu má vliv typ DP. Problémy se spánkem nelze podceňovat a je třeba prevence, např. vhodné ergonomické plánování pracovních směn.
Background: Individual differences in circadian types have affect to the nurse’s diurnal preference (DP) and nurse ́s ability to adapt to shift work. Nurses of evening DP adapt better to night shifts than nurses of morning DP. In connection with the shift work, nurses report problems with sleep, family problems and social problems.Aim: To find out whether the DP of nurses from different wards of hospitals had an effect on their shifts and sleep. The partial aims were to find out the representation of nurses in DP and to find out how they relate to the shift and sleep of nurses. To find out the reliability of the used questionnaire. Methods: A quantitative cross-sectional study was based on an anonymous questionnaire. The group of 726 nurs-es was divided into 4 groups according to the ward. The questionnaire “Composite Scale of Morning and Evening Types” was used to determine the DP of nurses, it was supplemented by questions related to shift work, sleep and anamnestic data. Parametric and nonparametric statistics were used for data processing.Results: Nurses of morning DP were in 23%, 5% nurses of evening DP and 72% nurses of neutral DP were represented in the group. Nurses of morning DP (p < 0.001) felt very well in the morning shifts and nurses of evening DP (p < 0.001) in the night shifts. After sleeping after a night shift, the nurses of the morning DP felt worse. A higher value in the number of hours of sleep after the night shift was found in the nurses of evening DP (p < 0.001). The reliability of the Scale was satisfactory (0.84).Conclusions: Sleep in nurses in shift work is affected by type DP. Sleep problems cannot be underestimated and prevention is needed, such as appropriate ergonomic shift planning.
