Chirurgická léčba ischemické choroby srdeční (ICHS) prošla dlouhým historickým vývojem. První pokusy o chirurgické zlepšení prokrvení srdce byly prováděny již v 50. letech minulého století. Mezi tehdy rutinně prováděné patřila i tzv. Vinebergova operace. Popisujeme případ nemocného, u kterého byla operace pro ICHS provedena v roce 1974. Následně v roce 2013 pokus o PCI na RIA selhal. Nástřik LIMA ji ukázal kvalitní, nepoužitou. Abychom se vyhnuli preparaci srůstů pod sternem, indikovali jsme MIDCAB. Výkon, se zajištěním kanylami pro mimotělní oběh, proběhl bez komplikací a 7. pooperační den byl nemocný přeložen do OLÚ Teplice nad Bečvou. Z původního operačního protokolu z roku 1974 jsme následně zjistili, že žilní bypass na RIA nebylo možné pro její těžké postižení našít a žíla byla se třemi otvory implantována Vinebergovou metodou do stěny levé komory. Náš případ ukazuje na možnost kombinace různých postupů při léčbě komplikovaných nemocných s ICHS.
Surgical treatment for ischemic heart disease went through a long historical development. So called Vineberg´s procedure was routinely performed in early fifties of the last century as attempt for heart muscle blood supply improvement. We are presenting a patient at whom first surgery was performed in 1974. Later on PCI for left anterior descending artery (LAD) stenosis failed. Left internal mammary artery (LIMA) was natively intact. MIDCABG approach was indicated because of adhesions from previous surgery. Surgery with extracorporeal support cannulas inserted for safety purposes was uneventful. Patient was released into the rehabilitation facility quickly (on the 7th day). According to the original surgical record obtained later, during procedure in 1974, Vineberg´s approach with vein “tunnelisation” through left ventricle wall was performed because of extensive atherosclerotic changes in LAD which prevented direct vessel anastomosis. Our case report demonstrates combination of different treatment modalities in complicated ischemic heart disease.
- Klíčová slova
- Vinbergova operace (primooperace), MIDCAB ( miniinvasive direct coronary artery bypass grafting),
- MeSH
- ischemická choroba srdeční chirurgie terapie MeSH
- kardiochirurgické výkony * metody trendy využití MeSH
- koronární angioplastika * metody využití MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní oběh dějiny metody využití MeSH
- pooperační péče metody využití MeSH
- reoperace * metody využití MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- bronchogenní karcinom chirurgie MeSH
- ischemická choroba srdeční chirurgie komplikace MeSH
- kardiochirurgické výkony MeSH
- koronární bypass bez mimotělního oběhu MeSH
- koronární bypass metody MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- nádory plic * chirurgie MeSH
- revaskularizace myokardu * metody MeSH
- sternotomie MeSH
- torakotomie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Odontogenní kolemčelistní záněty jsou i v současnosti závažná onemocnění, v některých případech spojená s rizikem život ohrožujících komplikací. Frekvence odontogenních kolemčelistních zánětů je závislá na úrovni a kvalitě orálního zdraví populace; bohužel jejich incidence v české společnosti má stále vzestupný trend. Cíl práce: Cílem práce je demonstrovat méně užívanou metodu léčení flegmonózního zánětu spodiny ústní a krku komplikovaného nekrotickou fasciitidou u vážně zdravotně kompromitovaného pacienta. Materiál, metodika, výsledky: Autoři prezentují strategii léčby odontogenního flegmonózního zánětu ústní spodiny u nemocného s hemokoagulační poruchou na podkladě těžké jaterní cirhózy. Průběh léčby byl komplikován masivním krvácením ze žaludečního vředu a rozsáhlou nekrózou kožního krytu a krční fascie. Průběh hojení komplikoval rozsáhlý defekt měkkých tkání podčelistní krajiny a krku, k jehož léčbě byla využita méně obvyklá metoda lokální aplikace podtlaku. Závěr: Lokální aplikace podtlaku při léčbě nekrotizující fasciitidy v oblasti hlavy a krku není standardně využívána. Zahraniční prameny uvádějí řadu prací, které dokazují, že tato metoda může být užitečná a více využívaná také v této lokalizaci. K jejím hlavním výhodám patří nižší náklady na léčbu, zkrácení doby hospitalizace a menší zatížení ošetřujícího personálu. Klíčová slova: kolemčelistní záněty – nekrotizující fasciitis – lokální aplikace podtlaku
Introduction: Odontogenic inflammation is a fairly common condition, and depends on the quality of oral health. Unfortunately, the incidence in the Czech population is increasing. It is also sometimes connected with life-threatening complications. Aim: To describe an unusual method of treating phlegmonous inflammation of the mouth floor and neck, complicated by necrotizing fasciitis. Material and Method, Results: The authors demonstrate a strategy of treating odentogennic phlegmonous inflammation of the mouth floor in a patient with a blood coagulation disorder and advanced liver cirrhosis. The course of treatment was complicated by a massive gastric ulcer bleeding and due to the large necrosis of the soft tissue of the neck. Application of local negative pressure was used successfully. Conclusion: The local application of negative pressure in the surgical treatment of necrotizing fasciitis in the head and neck region is not very common. Recently, a number of authors have described the feasibility of this procedure in this anatomical location. The main advantages are, among others, shorter and less costly treatment and reduced stress for medical staff. Key words: odontogenic absceses – necrotizing fasciitis - local negative pressure
- MeSH
- anamnéza MeSH
- celulitis MeSH
- drenáž MeSH
- extrakce zubů MeSH
- fasciitida nekrotizující * etiologie terapie MeSH
- hnisání MeSH
- hojení ran * MeSH
- hypokalemie MeSH
- jaterní cirhóza komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nekróza zubní dřeně * MeSH
- nekróza MeSH
- nemoci čelistí * terapie MeSH
- obličejová bolest etiologie MeSH
- poruchy polykání MeSH
- stomatologie MeSH
- tlak vzduchu * MeSH
- ústní spodina MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zánět * etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Operace těhotných žen v mimotělním oběhu jsou indikovány pouze v případech, kdy se jedná o srdeční onemocnění, které buď během těhotenství akutně vzniklo, nebo se manifestovalo a bezprostředně ohrožuje ženu na životě tak, že není možné vyčkat s operací až do porodu. Určitou formou srdečního onemocnění trpí ve fertilním věku 2–4 % žen. Akutní aortální insuficience se vyskytuje s četností 1:8 000 těhotenství, infarkt myokardu 1:10 000 těhotenství. Riziko úmrtí je pro ženu dáno rizikovostí operace při základním onemocnění, riziko úmrtí plodu je až 33 %. Současná doporučení pro vedení mimotělního oběhu jsou následující: standardní monitorace ženy, monitorace ozev plodu, heparinizace bez omezení (heparin neprostupuje placentou), normotermie, průtok kalkulovat 3 l/min/m2, hematokrit nad 30 %, perfuzní tlak nad 70 mm Hg, kardioplegii odsávat mimo operační pole, co nejkratší mimotělní oběh. Literární zdroje zcela minimální, jsou omezeny pouze na jednotlivé kazuistiky. Některé světové učebnice, které se zabývají mimotělním oběhem, tuto problematiku dokonce ani nepopisují. Kazuistika: 34letá žena s akutní aortální insuficiencí pro endokarditidu. Ve 27. týdnu pro srdeční selhání indik. k akutní operaci. Použit oxygenátor Medos Hilite 7000 hep-ctd, hemokoncentrátor, O průtok 6,6 l/min, O tlak 95 mm Hg, SvO2 ? 74 %, teplota ? 35,3 °C, htk 0,19–0,26 (po hemokoncentraci), svorka 44 min., oběh 77 min., ACT 380 s, dávka heparinu 4,7 mg/kg, nejnižší TF plodu 80/min. Provedena AVR SJM 19, sutura PFO. Pooperační průběh nekomplikovaný. Závěr: Ve výjimečných případech je operace s použitím mimotělním oběhu v těhotenství se známými riziky pro plod proveditelná. Psychické zatížení celého operačního týmu je nepopsatelné. V řádném termínu porod zdravé holčičky císařským řezem.
Introduction: The need for cardiac surgery during pregnancy is rare. Only 2 % to 4 % of pregnancies are complicated by maternal cardiac disease and most of these can be managed with medical therapy until Caesarian delivery and operate heart after it on. Acute aortic insufficiency occurs with a frequency of 1:8,000 pregnancies, myocardial infarction (predominantly due to coronary dissections) 1:10,000 pregnancies. On occasion, whether owing to natural progression of the underlying cardiac disease or precipitated by the cardiovascular changes of pregnancy, cardiac surgical therapy must be considered. Cardiac surgery is inherently dangerous for both, the mother and fetus with mortality rates near 10 % and 30 %, respectively. Cardiac surgery, including procedures that mandate the use of cardiopulmonary bypass, must be entertained to save the life of the mother. Given the extreme risks to the fetus, if the patient is in the third trimester, strong consideration should be given to delivery before surgery involving cardiopulmonary bypass. At earlier gestational ages when this is not feasible, modifications to the perfusion protocol including higher flow rates, normothermic perfusion, pulsatile flow, maintaining high hematocrit levels (> 30 %), perfusion pressure above 70 mm Hg, cardioplegia effluent should be aspirated from the right atrium outside the CPB system and the use of intraoperative external fetal heart rate monitoring should be considered. On the contrary heparinization is without limitation (heparin does not cross fetoplacental barrier). The literature, as expected, is limited to individual case reports since a controlled clinical trials during pregnancy are nonexistent, using cardiopulmonary bypass. There are several textbooks concerning of CPB management on the market, in which this type of perfusion even is not mentioned. Case report: A pregnant 34-year-old with endocarditis with acute aortic insufficiency in 27th week of her pregnancy was presented to our hospital with congestive heart failure for emergent AVR. Medos Hilite 7000 heparin coated oxygenator, haemocontration with above described monitoring were used, flow rate 6.6 l/min, the mean perfusion pressure 95 mm Hg, SvO2 ? 74 %, temperature ? 35.3 ° C, HTK 0.19 to 0.26 (after haemoconcentration), cross clamp time 44 minutes and CPB 77 min, the lowest ACT value 380 s, heparin dose 4.7 mg/kg, the lowest HR of the fetus 80/min. AVR with mechanical SJM 19 and PFO closure were performed. Postoperative course was uneventfull and she subsequently gave birth to a full-term baby at 37 weeks of gestation by Cesarean section. Conclusion: In rare cases, surgery using extracorporeal circulation during pregnancy with known risks to the fetus and mother is feasible. Psychical stress of the whole operating team hearing baby heart beats on cardiopulmonary bypass is unimaginable.
- Klíčová slova
- akutní endokarditida,
- MeSH
- aortální insuficience chirurgie komplikace MeSH
- časové faktory MeSH
- chirurgická náhrada chlopně metody MeSH
- dospělí MeSH
- druhý trimestr těhotenství MeSH
- endokarditida chirurgie komplikace MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- kardiovaskulární komplikace v těhotenství chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech MeSH
- mimotělní oběh škodlivé účinky MeSH
- monitorování plodu MeSH
- srdeční selhání chirurgie MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
