- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Autoři prezentují případ rekurentní spontánní disekce koronárních tepen (SCAD) u 33leté ženy. Primární SCAD v povodí r. intervetricularis anterior (RIA) byla léčena konzervativně. Po 6 týdnech byla z důvodu progrese námahové dušnosti nemocné (NYHA II–III, CCS 0) provedena rekoronarografie s nálezem denovo SCAD postihující arteria coronaria dextra (ACD) a nezhojené disekce RIA. Během pokusu o PCI na RIA došlo k progresi disekce do kmene a celého povodí arteria coronaria sinistra (ACS) s rozvojem oběhové nestability a stenokardií. Nemocná úspěšně podstoupila urgentní trojnásobnou chirurgickou revaskularizaci na RIA, r. marginalis sinister (RMS) a r. intervetricularis posterior (RIVP). Rok od primární příhody je nemocná jen mírně limitována námahovou dušností (NYHA II, CCS 0) s lehkou depresí funkce levé komory (EF 45 %) a jizvou v oblasti hrotu a předního septa levé komory.
We report the case of a 33-year old woman with a recurrent spontaneous coronary artery dissection (SCAD). Primary SCAD involving left anterior descending coronary artery (LAD) was managed conservatively. She underwent repeated coronary angiography for progression of exertional dyspnoea (NYHA II–III, CCS 0) 6 weeks later and new SCAD of the proximal right coronary artery (RCA) was found. An attempt at PCI on LAD led to retrograde progression of dissection into the left main coronary artery (LM). She hemodynamically deteriorated and complained of chest pain due to compromised LM flow (TIMI I). She underwent successfully “bail-out” triple CABG (on LAD, obtuse marginal branch – OM, and posterior descending artery – PDA). The patient is virtually asymptomatic (NYHA II, CCS 0) at 1-year follow up; however with borderline LV function (LVEF 45 %), and persisted apical and anteroseptal akinesis.
- MeSH
- anomálie koronárních cév MeSH
- disekce aorty * diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- koronární angiografie metody MeSH
- koronární bypass metody MeSH
- lidé MeSH
- ramipril terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Udržení adekvátní perfuze cílových orgánů hraje zásadní roli v managementu kardiogenního šoku, který je stále zatížen vysokou mortalitou. Pokud farmakologická léčba společně se snahou o ovlivnění příčiny srdečního poškození selhávají, je nutno bezprostředně zvážit zavedení mechanické podpory oběhu k zajištění orgánové perfuze. K dočasné podpoře oběhu je využíváno více typů podpor zahrnující intraaortální balonkovou kontrapulzaci, mimotělní membránovou oxygenaci, perkutánně nebo chirurgicky implantované srdeční podpory. V přehledu je šířeji diskutována problematika jednotlivých typů podpor oběhu, zkušenosti s nimi a jejich role v managementu kardiogenního šoku.
The maintenance of adequate end‑organ perfusion is the cornerstone of cardiogenic shock management, which still carries a poor prognosis. Mechanical circulatory support to ensure organ perfusion is required once pharmacological therapy together with the effort to affect the cause of heart failure is less effective or fails. There are currently several circulatory support options, including intra‑aortic balloon counterpulsation, extracorporeal membrane oxygenation and percutaneously or surgically implanted ventricular assist devices. The role of, and experience with, each of these support devices in the management of cardiogenic shock is broadly discussed in this review.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- echokardiografie transezofageální přístrojové vybavení MeSH
- intraaortální balónková pumpa MeSH
- kardiogenní šok * patofyziologie terapie MeSH
- kardiostimulace umělá MeSH
- katétry MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- kontrapulzace MeSH
- koronární angioplastika metody MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- mimotělní membránová oxygenace přístrojové vybavení využití MeSH
- podpůrné srdeční systémy * MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- prospektivní studie MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- zdravotnické prostředky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Význam stanovení srdečních troponinů je spojován zejména s diagnostikou akutních koronárních syndromů. V poslední době se množí důkazy o významu stanovení kardioenzymů jakožto markeru myokardiálního poškození také u akutního srdečního selhání. Elevace srdečních troponinů ukazuje na přítomnost poškození či smrti myocytů, která je považována za hlavní mechanizmus rozvoje myokardiální dysfunkce a akutní dekompenzace srdečního selhání. Současné doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu akutního srdečního selhání rutinní vyšetřování troponinu nezmiňují, nicméně recentně publikovaná data poukazují na význam vyšetření srdečních troponinů jakožto užitečného prognostického ukazatele pro rizikovou stratifikaci pacientů, a to u pacientů jak s ischemickým, tak neischemickým původem srdečního selhání. Cíl: Zjistit incidenci pozitivity troponinu T u pacientů hospitalizovaných pro akutní dekompenzaci chronického systolického srdečního selhání bez průkazu akutního koronárního syndromu dle guidelines ČKS, a dále zda má pozitivita troponinu T kromě vlivu na krátkodobou mortalitu také vztah k dlouhodobé prognóze těchto pacientů. Metodika: Prospektivní monocentrická studie se zaměřením na neinvazivní prognostické markery u akutního srdečního selhání, troponin T stanovován při přijetí s kontrolním vyšetřením po 12 hod. Soubor: 55 pacientů, 71 % mužů, 29 % žen, věk 68 let, body mass index 27,4 kg/m2, etiologie chronického srdečního selhání – 73 % ischemická choroba srdeční, 15 % dilatační kardiomyopatie, 12 % ostatní, NYHA anamnesticky dlouhodobě I/II/III – 32,7/56,4/10,9 %, při přijetí – otoky dolních končetin 49,1 %, chrůpky na plicích 87,3 %, ortopnoe 58,2 %, BNP při přijetí 1 090 pg/ml, při propuštění 429 pg/ml, ejekční frakce levé komory 27,0 %, délka hospitalizace 10 dnů. Výsledky: Troponin T pozitivní u 45 (81,8 %) pacientů, troponin T negativní u 10 (10,2 %) pacientů. Maximální hodnota troponinu T je pozitivní rizikový faktor pro celkovou (p = 0,032) i kardiovaskulární (p = 0,029) mortalitu. Cut-off hodnota pro riziko úmrtí pacienta 0,03 ?g/l (follow-up 17 měsíců). Závěr: U většiny pacientů hospitalizovaných pro akutní dekompenzaci chronického systolického selhání jsme prokázali zvýšení troponinu T, pozitivita troponinu je cenným markerem pro odhad prognózy pacientů a jejich rizikovou stratifikaci.
Background: The significance of evaluation of cardiac troponins is associated mainly with diagnostics of acute coronary syndromes. An increasing number of evidences of the significance of evaluation of cardiac enzymes as markers of myocardial damage even in acute heart failure have been observed lately. Elevation of cardiac troponins suggests presence of damage or death of myocytes, which is considered to be the main mechanism of development of myocardial dysfunction and acute decompensated heart failure. The current guidelines for diagnostics and treatment of acute heart failure do not mention routine examination of troponin. However, recently published data point out the significance of examination of cardiac troponins as a useful prognostic indicator for risk stratification of patients, both in patients with ischaemic and in patients with non-ischaemic aethiology of their heart failure. Objective: To determine the incidence of troponin-T positivity in patients hospitalized for acute decompensated chronic systolic heart failure without evidence of acute coronary syndrome according to guidelines of the Czech Society of Cardiology, and also to find out whether the troponin-T positivity, apart from the effect on short-term mortality, is also related to long--term prognosis in these patients. Methods: Prospective, single-centre study focused on non-invasive prognostic markers in acute heart failure; troponin-T being determined on admission with control examination after 12 hours. Cohort: 55 patients, 71% male, 29% female, aged 68 years, body mass index 27.4 kg/m2, aetiology of chronic heart failure – 73% ischaemic heart disease, 15 % dilated cardiomyopathy, 12 % other, NYHA classification in long-term history I/II/III – 32.7/56.4/10.9%, on admission – swelling of lower limbs 49.1%, rales 87.3%, orthopnoea 58.2%, BNP on admission 1,090 pg/ml, on discharge 429 pg/ml, LVEF 27.0%, length of hospitalization 10 days. Results: troponin-T positive – 45 (81.8%) patients, troponin-T negative – 10 (18.2%) patients. Maximum troponin-T value is a positive risk factor for the overall (p = 0.032) and cardiovascular (p = 0.029) mortality. Cut-off value for patient’s risk of death is 0.03 ?g/l (follow-up of 17 months). Conclusion: In most of the patients hospitalized for acute decompensated chronic systolic heart failure we have proved increase in troponin-T; troponin positivity is a valuable marker for estimation of prognosis in patients with chronic systolic heart failure and their risk stratification.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- analýza přežití MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- natriuretické peptidy * diagnostické užití MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- příčina smrti MeSH
- prognóza MeSH
- rizikové faktory MeSH
- systolické srdeční selhání * farmakoterapie krev mortalita MeSH
- troponin T * diagnostické užití MeSH
- troponin * diagnostické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
