BACKGROUND: Complete revascularization is the standard treatment for patients with ST-segment-elevation myocardial infarction and multivessel disease. The FIRE trial (Functional Assessment in Elderly Myocardial Infarction Patients With Multivessel Disease) confirmed the benefit of complete revascularization in a population of older patients, but the follow-up is limited to 1 year. Therefore, the long-term benefit (>1 year) of this strategy in older patients is debated. To address this, an individual patient data meta-analysis was conducted in patients with ST-segment-elevation myocardial infarction ≥75 years of age enrolled in randomized clinical trials investigating complete versus culprit-only revascularization strategies. METHODS: PubMed, Embase, and the Cochrane database were systematically searched to identify randomized clinical trials comparing complete versus culprit-only revascularization. Individual patient-level data were collected from the relevant trials. The primary end point was death, myocardial infarction, or ischemia-driven revascularization. The secondary end point was cardiovascular death or myocardial infarction. RESULTS: Data from 7 randomized clinical trials encompassing 1733 patients (917 randomized to culprit-only and 816 to complete revascularization) were analyzed. The median age was 79 [interquartile range, 77-83] years. Of the patients, 595 (34%) were female. Follow-up ranged from a minimum of 6 months to a maximum of 6.2 years (median, 2.5 [interquartile range, 1-3.8] years). Complete revascularization reduced the primary end point up to 4 years (hazard ratio, 0.78 [95% CI, 0.63-0.96]) but not at the longest available follow-up (hazard ratio, 0.83 [95% CI, 0.69-1.01]). Complete revascularization significantly reduced the occurrence of cardiovascular death or myocardial infarction at the longest available follow-up (hazard ratio, 0.76 [95% CI, 0.58-0.99]). This was observed even when censoring the follow-up at each year. Long-term rate of death did not differ between complete and culprit-only revascularization arms. CONCLUSIONS: In this individual patient data meta-analysis of older patients with ST-segment-elevation myocardial infarction and multivessel disease, complete revascularization reduced the primary end point of death, myocardial infarction, or ischemia-driven revascularization up to 4 years. At the longest follow-up, complete revascularization reduced the composite of cardiovascular death or myocardial infarction but not the primary end point. REGISTRATION: URL: https://www.crd.york.ac.uk/prospero/; Unique identifier: CRD42022367898.
- MeSH
- infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * mortalita chirurgie terapie MeSH
- koronární angioplastika mortalita MeSH
- lidé MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma * MeSH
- revaskularizace myokardu * metody MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- věkové faktory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- metaanalýza MeSH
- MeSH
- akutní koronární syndrom * diagnóza komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- antihypertenziva aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- biologické markery krev MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- fibrinolýza MeSH
- infarkt myokardu diagnóza komplikace terapie MeSH
- inhibitory agregace trombocytů aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- koronární angioplastika metody MeSH
- lidé MeSH
- revaskularizace myokardu metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Cíl: Stenóza ostia postranní větve (side branch, SB) je častou bifurkační lézí, přitom o optimální strategii její léčby se stále vede diskuse. Ačkoli je účinnost optimální farmakoterapie dobře známa, i nadále je srovnání farmakoterapie a perkutánní koronární intervence (PCI) předmětem sporu. Metodika: Celkem bylo retrospektivně hodnoceno 357 po sobě následujících pacientů s izolovanou stenózou ostia SB (klasifi kace 0.0.1 podle Mediny). Pacienti byli rozděleni do dvou skupin; pacienti pouze s farmakoterapií (n = 305) a pacienti podstupující PCI (n = 52). Revaskularizace cílové tepny (target vessel revasculari- zation, TVR), infarkt myokardu (IM) a mortalita byly hodnoceny jako závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (major adverse cardiovascular events, MACE). Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 58,2 ± 10,3 roku. Sto dva pacientů (28,6 %) byly ženy. Dvě stě sedmdesát devět pacientů (78,2 %) mělo lézi na diagonální větvi, zatímco 78 (21,8 %) jich mělo lézi na levé margi- nální větvi. Poměr stenóz SB (70 ± 16; 88 ± 13; p < 0,001) a délka léze SB (7,5 ± 6,6; 14,7 ± 6,0; p < 0,001) byly větší ve skupině s PCI. Častou metodou PCI byla implantace stentu do ostia SB (38 pacientů [73,1 %]). Mezi skupinami nebyly nalezeny žádné statisticky významné rozdíly v častosti TVR (1,3 % vs. 1,9 %; p = 0,277; farmakoterapie vs. PCI), incidenci IM (8,2 % vs. 7,7 %; p = 0,302; farmakoterapie vs. PCI), v mortalitě (10,2 % vs. 9,6 %; p = 0,095; farmakoterapie vs. PCI), ani v incidenci MACE (18,0 % vs. 15,4 %; p = 0,113; farmakoterapie vs. PCI). Navíc Kaplanova–Meierova analýza dlouhodobého přežití nezjistila mezi skupinami žádné rozdíly v častosti TVR (log-rank p = 0,247), incidenci IM (log-rank p = 0,295), v mortalitě (log-rank p = 0,086) ani v incidenci MACE (log-rank p = 0,107). Závěry: U pacientů se stenózou ostia postranní větve jiné cévy než hlavního kmene levé věnčité tepny se jako vhodná a optimální léčebná strategie jeví farmakoterapie místo PCI.
Aim: Side branch (SB) ostial stenosis is a frequent bifurcation lesion and its optimal treatment strategy is still debated. Although the efficacy of the optimal medical therapy is well known, the comparison of the medical treatment and percutaneous coronary intervention (PCI) is controversial. Methods: A total of 357 consecutive patients with isolated SB ostial stenosis (Medina 0.0.1 classification) was evaluated retrospectively. Patients were divided into two groups; patients with only medical therapy (n = 305) and patients undergoing PCI (n = 52). Target vessel revascularization (TVR), myocardial infarction (MI), and mortality were evaluated as major adverse cardiovascular outcomes (MACE). Results: The mean age of the patients was 58.2±10.3 years. 102 patients (28.6%) were female. 279 patients (78.2%) had diagonal lesion while 78 (21.8%) had obtuse marginal lesion. The SB stenosis ratio (70±16; 88±13, p < 0.001) and SB lesion length (7.5±6.6; 14.7±6.0, p < 0.001) were higher in the PCI group. SB ostial stenting (38 patients [73.1%]) was the common PCI technique. There were no significant differences in terms of TVR (1.3%; 1.9%, p = 0.277, medical vs PCI groups, respectively), MI (8.2%; 7.7%, p = 0.302, medical vs PCI groups, respectively), mortality (10.2%; 9.6%, p = 0.095, medical vs PCI groups, respectively) and MACE (18.0%; 15.4%, p = 0.113, medical vs PCI groups, respectively) between groups. Additionally, in Kaplan-Meier long-term survival analysis, there were no differences in TVR (log-rank p = 0.247), MI (log-rank p = 0.295), mortality (log-rank p = 0.086), and MACE (log-rank p = 0.107) between groups. Conclusions: Medical therapy instead of PCI seems to be an appropriate and optimal treatment strategy in patients with non-left main SB ostial stenosis.
- MeSH
- farmakoterapie klasifikace MeSH
- koronární angioplastika klasifikace metody MeSH
- koronární cévy diagnostické zobrazování patologie účinky léků MeSH
- koronární stenóza * farmakoterapie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- revaskularizace myokardu metody MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- antagonisté mineralokortikoidních receptorů terapeutické užití MeSH
- beta blokátory terapeutické užití MeSH
- glifloziny terapeutické užití MeSH
- inhibitory ACE terapeutické užití MeSH
- ischemická choroba srdeční * chirurgie farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- remodelace komor MeSH
- revaskularizace myokardu * metody MeSH
- srdeční selhání * chirurgie farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- aneurysma hrudní aorty chirurgie diagnóza klasifikace patologie MeSH
- bolesti na hrudi diagnóza etiologie patologie MeSH
- disekce hrudní aorty chirurgie diagnóza klasifikace patologie MeSH
- ischemická choroba srdeční chirurgie diagnóza klasifikace patologie MeSH
- koronární bypass metody MeSH
- lidé MeSH
- mitrální insuficience chirurgie diagnóza patofyziologie patologie MeSH
- nádory srdce chirurgie diagnóza klasifikace patologie MeSH
- nemoci srdce * chirurgie diagnóza klasifikace patologie MeSH
- revaskularizace myokardu metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- ateroskleróza komplikace MeSH
- diastolické srdeční selhání farmakoterapie MeSH
- glifloziny * terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- revaskularizace myokardu metody trendy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- srdeční selhání * diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Chronický uzávěr koronární tepny (CTO) je charakterizován jako úplné přerušení toku v koronární tepně trvající déle než 3 měsíce. Typickým nálezem v povodí CTO je plnění distálních segmentů tepny přes kolaterální řečiště. To mívá zpravidla dostatečnou kapacitu k zachování viability myokardu, ale většinou nedokáže zabránit zátěžové ischémii v okludované oblasti. Cílem perkutánní intervence CTO je snížení rozsahu ischemie myokardu, zlepšení funkční pracovní kapacity a kvality života, kdy úspěšná katetrizační rekanalizace CTO vede často i ke zlepšení systolické funkce levé komory. Pacienti s akutním koronárním syndromem a přítomným CTO v neinfarktovém povodí mají horší krátkodobou a dlouhodobá prognózu ve srovnání s pacienty bez CTO. Přístup k léčbě CTO se dramaticky změnil v posledních letech, kdy moderní postupy a techniky katetrizační rekanalizace CTO prodělaly dramatický vývoj. V současnosti má perkutánní koronární intervence CTO v rukou zkušených operatérů vysokou úspěšnost a přijatelnou míru rizika závažných komplikací.
Chronic total occlusion is characterised by total discontinuation of a blood flow in coronary vessel present for at least three months. Typical finding involves filling of the distal arterial segments by collateral flow. Well developed collaterals usually provide sufficient supply to preserve myocardial viability, but frequently are not capable of preventing excercise ischemia in the occluded territory. Percutaneous intervention of a CTO is focused on ischemia reduction, improvement of excercise capacity and quality of life. A succesful recanalization of a CTO leads to an improvement of left ventricular systolic function. Patients presenting with acute coronary syndromes and a coincident CTO in non-infarct related artery show worse short and long-term outcomes as compared to patients without a CTO. Technolocigal and procedural evolvement over past decades with implementation of novel techniques used by experienced operators lead to a substantial succes rate imprevement with acceptable complications rate in contemporary CTO interventions.
- Klíčová slova
- perkutánní koronární intervence, chronický kolateralizovaný uzávěr,
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- ischemická choroba srdeční chirurgie komplikace MeSH
- koronární angiografie MeSH
- koronární okluze * chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- koronární stenóza * chirurgie patologie MeSH
- lidé MeSH
- revaskularizace myokardu metody MeSH
- srdeční katetrizace * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích světa i v České republice. Farmakoterapie po PCI pro chronickou ICHS musí být přísně individuální s respektem k pacientským charakteristikám (věk, anamnéza IM či předchozího revaskularizačního výkonu, přítomnost dalších RF, atd.), koronárnímu nálezu a systolické funkci LK (rozsah postižení koronárního stromu, kompletní versus nekompletní revaskularizace, zachovalá versus snížená systolická funkce LK) a také s přihlédnutím ke specifikům samotného PCI výkonu (počet a délka stentů, lékové versus holé stenty, PCI bifurkační stenózy, PCI chronického uzávěru nebo zákrok na kmeni levé věnčité tepny atd.). Cílem léčby je odstranění obtíží a zlepšení prognózy nemocných.
Cardiovascular diseases are responsible for the majority of deaths in the developed countries as well as in the Czech Republic. Pharmacotherapy after PCI in patients with chronic CAD must be tailored to the individual patient with respect to patient characteristics (age, history of MI, presence of other risk factors, etc.), coronary involvement and systolic function of the left ventricle (single versus multivessel disease, completeness of revascularization, preserved or depressed left ventricular systolic function), and with respect to the percutaneous procedure itself (number of stents, bare versus drug-eluting stents, bifurcation stenosis, left main PCI, etc.). The goal of the treatment is pain relief and improvement of the patient's outcome.
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- beta blokátory farmakologie terapeutické užití MeSH
- duální protidestičková léčba MeSH
- dusičnany farmakologie terapeutické užití MeSH
- ischemická choroba srdeční * farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- koronární angioplastika * MeSH
- LDL-cholesterol analýza MeSH
- lidé MeSH
- revaskularizace myokardu metody MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- statiny terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Revaskularizace myokardu na základě prokázané ischemie, tzn. koncept funkčně vedené revaskularizace, má v současných guidelines Evropské a České kardiologické společnosti velmi silné doporučení. Jeho přísnou aplikací je u pacientů s chronickými formami ICHS, ale, s určitými omezeními, i s akutním koronárním syndromem možné snížit počet koronárních intervencí při zachované klinické efektivitě. V invazivní kardiologii se dlouhodobě využívá měření tlakových gradientů vytvořených koronární stenózou/koronárním postižením, které dobře korelují s koronárním průtokem. Hodnoty jsou získávány v průběhu maximální hyperemie (FFR – frakční průtoková rezerva) nebo v klidu (např. iFR – instantaneous wavefree ratio). Hodnoty FFRmyo ≤ 0,80 nebo iFR ≤ 0,89 značí funkčně významné koronární postižení, kdy revaskularizace je obecně indikována. V neinvazivní kardiologii se pak ke stanovení funkční významnosti koronárního postižení využívají zobrazovací zátěžové metody: perfuzní scintigrafie, magnetická rezonance či pozitronová emisní tomografie a také 3D koronární rekonstrukce z počítačové tomografie (FFRCT) nebo koronární angiografie (QFR – quantitative flow ratio). Oproti angiograficky vedené revaskularizaci a údajem o její kompletnosti se v praxi budeme stále častěji setkávat s klinicky příhodnějším termínem “funkčně kompletní revaskularizace“ a konceptem all-in-one v katetrizační laboratoři.
The concept of functional revascularization based on proving ischemia has been strongly recommended in the practical guidelines of both European and Czech Societies of Cardiology. In daily practice, application of this concept decreases the rate of coronary interventions. Though the best clinical evidence has been provided in patients with chronic coronary syndromes, recent data strongly advocate its usage also in patients with acute coronary syndromes. Invasive pressure-derived indices: hyperemic FFRmyo (fractional flow reserve of myocardium) and resting iFR (instantaneous wavefree ratio) require an interventional procedure by wiring the diseased vessel. FFRmyo ≤ 0.80 and iFR ≤ 0.89 mean functionally significant coronary disease mostly indicated for revascularization. Besides that, there are several non-invasive functional tests that may be used for detecting ischemia: perfusion scintigraphy, cardiovascular magnetic resonance, positron emission tomography and recently developed FFRCT or quantitative flow ratio (QFR). In routine practice, the concept of functional revascularization avoids unneccessary coronary interventions and, in case of functionally non-significant disease/stenoses, the patients may be treated conservatively with a very good prognosis. Currently, the “functionally complete revascularization“, instead of the anatomic one, might become the goal of our treatment as the all-in-one concept in the cathetrization laboratory.
- Klíčová slova
- funkční revaskularizace myokardu,
- MeSH
- ischemická choroba srdeční chirurgie MeSH
- koronární stenóza chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- revaskularizace myokardu * metody MeSH
- srdeční katetrizace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
