- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl: Představit použití lidské kryokonzervované amniové membrány (AM) v léčbě chronických ran, specifikovat indikační kritéria pro její aplikaci, protokol aplikace a metodiku převazů. Dalším cílem je seznámení se souhrnnými výsledky studie léčby chronických nehojících se ran pomocí AM a s predikcí zhojení dle dynamiky léčby. Materiály a metody: Standardizace léčby pomocí kryokonzervované AM proběhla v rámci multicentrické studie ve třech klinických centrech. Pacientům s chronickými ranami, kteří se nehojili v průměru po dobu 34 měsíců (minimálně šest týdnů), byla aplikována AM, s pravidelnými vizitami po sedmi dnech. Výsledky: Z 35 pacientů s 43 ranami různé etiologie, bylo po aplikaci AM zcela zhojeno 24 ran (56 %), 10 ran bylo zhojeno částečně (> 50 % plochy rány) (23 %), 9 ran (21 %) se zhojit nepodařilo. Během léčby AM zaznamenali pacienti silný analgetický účinek. Sledování dynamiky hojení vedlo ke stanovení predikčního intervalu pro posouzení schopnosti rány zhojit se pomocí AM na 10–12 týdnů. Závěr: Léčba chronických ran pomocí AM přináší prospěch indikovaným pacientům, jak v akceleraci hojení, tak ve zlepšení kvality života, a to zejména snížení bolesti v oblasti rány.
Objective: This work presents the use of human cryopreserved amniotic membrane (AM) in the treatment of chronic wounds, specifying the indication criteria for its application, application protocol, and wound dressing methodology. At the same time, it presents the summary results of the study of the treatment of chronic non-healing wounds using AM with the prediction of healing according to the dynamics of the treatment. Materials and methods: Standardization of treatment using cryopreserved AM took place within the framework of a multicentre study in three specialist centres. Patients with chronic wounds that did not heal for an average of 34 months (min. six weeks) were treated with AM, with regular visits every seven days. The AM application was carried out 1–2 times in 14 days. Results: Out of 35 patients with 43 wounds of various etiologies, 24 wounds (56%) were completely healed after AM application, 10 wounds were partially healed (> 50% of the wound area) (23%), 9 wounds (21%) failed to heal. During AM treatment, patients experienced a strong analgesic effect. Monitoring the dynamics of healing led to the establishment of a prediction interval for assessing the ability of the wound to heal using AM at 10–12 weeks. Conclusion: The treatment of chronic wounds using AM brings benefits to the indicated patients, both in the acceleration of healing and in the improvement of the quality of life, especially in the reduction of pain in the wound area.
- MeSH
- amnion * fyziologie MeSH
- biologické krytí * klasifikace MeSH
- hojení ran MeSH
- kryoprezervace metody MeSH
- lidé MeSH
- membrány fyziologie MeSH
- placenta fyziologie MeSH
- rány a poranění ošetřování terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Operace torakoabdominální aorty představují technicky náročnou léčbu, která má svoje nezastupitelné místo i v éře endovaskulárních technik. Pro zajištění co nejlepších výsledků je vyžadován dokonale sehraný tým chirurgů, anesteziologů, lékařů intenzivní péče i ostatního zdravotnického personálu Metody: Autoři představují sestavu 300 pacientů operovaných v období od 1. 1. 2003 do 15. 3. 2022. Jednalo se ojediněle i o nemocné s těžkým obliterujícím postižením viscerální aorty, ale v naprosté většině to byli pacienti s výdutí torakoabdominální aorty (TAAA). Při operacích byly použity všechny známé postupy orgánové ochrany. V naprosté většině případů TAAA jsme použili torakofrenoretroperitoneální přístup, jen v letech 2003–2008 a u dvou reoperací byl zvolen přístup torakofrenotransperitoneální. Výsledky: V uvedeném souboru bylo nejvíce (33 %) zastoupeno torakoabdominální aneuryzma typ II klasifikace podle Crawforda. Dále následoval typ IV (32 %), typ III (15,3 %), typ I (8,7 %), typ V (6,7 %) a ostatní výkony v oblasti torakoabdominální aorty (4,3 %). Třicetidenní mortalita byla v uvedeném souboru 9,6 % (2019 – 6 %, 2020 – 9,5 %, 2021 – 3,8 %), chirurgické pooperační komplikace se vyskytly u 36 pacientů (12 %). Neurologické komplikace byly v 16 případech (5,3 %), z toho pooperační paraplegie byla zaznamenána 6× (2 %). Přechodná pooperační dialýza z důvodu renální insuficience byla u 19 nemocných (6,3 %) a 4 pacienti (1,3 %) jsou v chronickém dialyzačním programu. U 67 operovaných (23,3 %) byla pooperačně provedena dočasná tracheostomie. Závěr: Chirurgická léčba torakobadominální aorty patří mezi nejrozsáhlejší zákroky a výskyt mortality i morbidity je zde stále poměrně vysoký. K úspěšnému provádění těchto operací je zcela nezbytný multioborový přístup, dostatek zkušeností a sehraný tým, který se touto problematikou zabývá.
Introduction: Thoracoabdominal aortic surgery is a technically demanding and extensive treatment that has its place in the era of endovascular techniques. To ensure the best possible outcomes, it requires a well-coordinated team of surgeons, anaesthetists, intensive care physicians and other medical staff. Methods: The authors present a series of 300 patients operated on between 1 January 2003 and 15 March 2022. Although the group included sporadic cases of severe obliterating involvement of the visceral aorta, patients with thoracoabdominal aortic aneurysms (TAAA) constituted the vast majority. All known organ preservation procedures were used during the operations. The thoraco-phreno-retroperitoneal approach was chosen in almost all TAAA cases; the thoraco-phreno-transperitoneal approach was used only in two reoperations. Results: In this cohort, type II thoracoabdominal aneurysm according to Crawford classification was most common (33%). This was followed by type IV (32%), type III (15.3%), type I (8.7%), type V (6.7%) and other thoracoabdominal aortic procedures (4.3%). Thirty-day mortality rate was 9.6% (2019 – 6%, 2020 – 9.5%, 2021 – 3.8%) in this group; surgical postoperative complications occurred in 36 patients (12%). Neurological complications were reported in 16 cases (5.3%), of which postoperative paraplegia was noted 6 times (2%). Temporary postoperative dialysis due to renal insufficiency was performed in 19 patients (6.3%) and 4 patients (1.3%) have entered the chronic dialysis programme. In 67 patients (23.3%), temporary tracheostomy was done postoperatively due to prolonged withdrawal from the lung ventilator. Conclusion: Surgical treatment of the thoracoabdominal aorta is one of the most extensive procedures in vascular surgery and the mortality and morbidity rates still remain relatively high. A multidisciplinary approach, sufficient experience and a dedicated team are essential for a successful outcome of these highly specialised operations.
Úvod: Autoři na základě svých zkušeností s roboticky asistovanými cévními operacemi představují některé ojedinělé typy zákroků, které v této oblasti provedli. Metody: Od listopadu 2005 do února 2022 bylo celkem provedeno 560 robotických cévních výkonů, z toho 70 operací bylo ojedinělých, což odpovídá 12,5 %. Nejčastější byla robotická dekomprese truncus coeliacus (18×) u Dunbarova syndromu, dále robotické řešení endoleaku II. typu po implantaci stentgraftu (15×) a robotické řešení výdutě slezinné tepny (11×). Méně častými pak byly operace izolované výdutě pánevní tepny (8×), trombendarterektomie a plastika břišní aorty pomocí záplaty (8×) a hybridní operace (6×). Zcela ojedinělými jsou rekonstrukce renální tepny (2×), operace výdutě arteria thoracica interna (1×) u nemocné s Marfanovým syndromem a parakavální biopsie (1×) u onkologického pacienta. Výsledky: Ve 3 případech (4,2 %) musela být operace konvertována na otevřený zákrok. Dvakrát při řešení výdutě slezinné tepny z důvodu plošných srůstů v dutině břišní a jednou u operace endoleaku, kdy v důsledku velmi křehké stěny dilatovaného a pulzujícího vaku výdutě břišní aorty jsme považovali manipulaci robotickými nástroji za vysoce riskantní. V uvedeném souboru byla nulová mortalita, u jedné pacientky musela být v další době po deliberaci truncus coeliacus provedena na jiném pracovišti laparoskopická plastika bránice pro brániční kýlu a v jednom případě pak otevřená operace pro přetrvávající endoleak. Závěr: Robotický systém lze s výhodou využít i u méně častých zákroků a nabídnout tak pacientům všechny výhody, které robotická chirurgie nabízí. Je však třeba zdůraznit velkou zkušenost s robotickou operativou, protože se jedná o málo časté operace, a také je nezbytná dokonalá anatomická znalost příslušné oblasti.
Introduction: Based on their experience with robot-assisted vascular surgery, the authors present some unique types of procedures they have performed in this area. Methods: From November 2005 to February 2022, a total of 560 robotic vascular procedures were performed, of which 70 were orphan operations, corresponding to 12.5%. The most common was robotic decompression of the coeliac trunk (18 times) in Dunbar syndrome, followed by robotic repair of type II endoleak after stent graft implantation (15 times) and robotic repair of splenic artery aneurysm (11 times). Less common were isolated pelvic artery aneurysm surgery (8 times), aortic thromboenderectomy and abdominal aortic patch repair (8 times) and hybrid surgery (6 times). Completely unique are renal artery reconstruction (2 times), operation of internal mammary artery aneurysm (1 time) in a patient with Marfan syndrome and paracaval biopsy (1 time) in a cancer patient. Results: In 3 cases (4.2%) the operation had to be converted to open surgery. Twice in the management of splenic artery aneurysm due to flat adhesions in the abdominal cavity and once in the endoleak operation, when due to the very fragile wall of the dilated and pulsating abdominal aortic aneurysm sac, we considered manipulation with robotic instruments to be highly risky. There was zero mortality in this cohort; one patient had to undergo laparoscopic diaphragm repair for diaphragmatic hernia at another institution after deliberation of the coeliac trunk and in one case open surgery was needed for persistent endoleak. Conclusion: The use of the robotic system can be beneficial also in less frequent procedures, offering the patients all the advantages of robotic surgery. However, the need of extensive experience in robotic surgery should be emphasized because these operations are rare and perfect anatomical knowledge of the area is necessary.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Autoři originálního textu European Society of Cardiology (ESC): V. Aboyans, R. Bauersachs, L. Mazzolai et al.Cílem tohoto dokumentu je poskytnout klinickým lékařům aktuální informace o nejlepší antitrombotické strategii u pacientů s onemocněním aorty a/nebo periferních tepen. Antitrombotická medikace je pilířem optimální léčby těchto pacientů s velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem. Zatímco počet klinických studií antitrombotické léčby u pacientů s onemocněním aorty nebo periferních tepen je podstatně menší než u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, nedávno získané důkazy si zaslouží být začleněny do klinické praxe. V případě absence indikace chronické perorální antikoagulace z důvodu jiného kardiovaskulárního onemocnění je u pacientů s onemocněním aorty nebo periferních tepen základem pro dlouhodobou antitrombotickou medikaci léčba jedním protidestičkovým lékem (SAPT). Kombinace této medikace s jiným protidestičkovým lékem nebo nízkou dávkou antikoagulancia budou probrány na základě pacientova rizika ischemie a krvácení, stejně jako další terapeutické postupy (např. endovaskulární terapie). Cílem tohoto konsenzuálního dokumentu je poskytnout návod pro antitrombotickou léčbu dle lokalizace onemocnění tepen a jeho klinické prezentace. Nemůže však nahradit multidisciplinární týmovou diskusi, která je zvláště důležitá u pacientů s nejistým poměrem rizika krvácení a ischemie. A protože se tento poměr u jednotlivých pacientů v průběhu času může měnit, nezbytné je pravidelné přehodnocení strategie antitrombotické terapie.
The aim of this collaborative document is to provide an update for clinicians on best antithrombotic strategies in patients with aortic and/or peripheral arterial diseases. Antithrombotic therapy is a pillar of optimal medical treat- ment for these patients at very high cardiovascular risk. While the number of trials on antithrombotic therapies in patients with aortic or peripheral arterial diseases is substantially smaller than for those with coronary artery disease, recent evidence deserves to be incorporated into clinical practice. In the absence of specific indications for chronic oral anticoagulation due to concomitant cardiovascular disease, a single antiplatelet agent is the basis for long-term antithrombotic treatment in patients with aortic or peripheral arterial diseases. Its association with another antiplatelet agent or low-dose anticoagulants will be discussed, based on patient's ischaemic and bleeding risk as well therapeutic paths (e.g. endovascular therapy). This consensus document aims to provide a guidance for antithrombotic therapy according to arterial disease localizations and clinical presentation. However, it cannot substitute multidisciplinary team discussions, which are particularly important in patients with uncertain ischaemic/bleeding balance. Importantly, since this balance evolves over time in an individual patient, a regular reassessment of the antithrombotic therapy is of paramount importance.
- MeSH
- antikoagulancia * terapeutické užití MeSH
- inhibitory agregace trombocytů * terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nemoci arterie carotis farmakoterapie MeSH
- onemocnění periferních arterií * farmakoterapie MeSH
- trombóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- MeSH
- centra terciární péče ekonomika organizace a řízení zákonodárství a právo MeSH
- chirurgové výchova MeSH
- kardiovaskulární chirurgické výkony * metody přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- roboticky asistované výkony metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- rozhovory MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
