BACKGROUND: The perception of the quality of care provided by the medical institution to patients is directly affected by the job satisfaction of nurses. The feeling of job satisfaction is caused besides other things by the subjective expectations of employees about what their work should provide them with in return. The aim of the study is to evaluate and compare job satisfaction of hospital nurses in the Czech Republic in 2011 and 2021 by identifying differences between their personal preferences and perceived saturation. METHODS: The respondents are hospital nurses in the Czech Republic in 2011 and 2021. A developed questionnaire was used to determine the job satisfaction factors. The order of factors of personal preferences, perceived saturation and differences between them was compiled. For evaluation was used the Euclidean distance model that enables to capture the order and determine the significance given by the distance in which the factors are located. RESULTS: At the top of personal preferences of hospital nurses, the factors salary and patient care are in the first two places with a similar distance. The salary factor is the most preferred by hospital nurses in both evaluated periods, and at the same time there is the greatest discrepancy between personal preferences and perceived saturation. By contrast, image of profession and working conditions were sufficiently saturated by the employer in both periods, but nurses do not significantly prefer these factors. CONCLUSIONS: The salary and patient care (i.e. the mission of the nurse's work itself) are at the top of personal preferences of hospital nurses, with an exclusive position among other factors. We consider it important that the hospital management emphasizes them in the management of hospital nurses. At the same time, the patient care is perceived by the hospital nurses as one of the most saturated factors - in contrast to salary, which is located at the complete opposite pole as the least saturated factor and therefore emerges from the mutual comparison as the factor with the greatest degree of divergence. The stated conclusions are valid for both compared periods. New method of data evaluation was successfully tested.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Vzhledem k stárnutí populace a prodlužování střední délky života se v budoucnu očekává nárůst prevalence demence a onemocnění na podkladě aterosklerózy. Obě tyto závažné diagnózy mají řadu společných rizikových faktorů. Navíc ateroskleróza karotid je považována za prediktor demence. Vzájemný vztah ovšem není stále dostatečně objasněn. Hlavním cílem předkládané práce bylo popsat souvislost mezi vybranými rizikovými faktory aterosklerózy a demence. Metodika: K analýze rizikových faktorů byl použit soubor 1337 jedinců z projektu AZV MZ ČR „Možný vliv aterosklerózy na rozvoj demence“, který je koncipován jako epidemiologická studie případů a kontrol. Subjekty studiebyly rozděleny do čtyř výzkumných skupin podle výsledků klinického vyšetření na přítomnost aterosklerózy a demence. Výsledky: Mezi všemi výzkumnými skupinami byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve výskytu rizikových faktorů, zejména mezi jedinci s demencí, ale bez aterosklerózy a jedinci s aterosklerózou, ale bez demence. Jedinci s demencí a bez aterosklerózy mají statistický významně častěji základní vzdělání (p < 0,001) a jsou méně často v manželském svazku (p < 0,001). Jedinci s demencí (ať už v kombinaci s aterosklerózou, nebo bez) statisticky významně méně častovykonávali pohybovou aktivitu (p < 0,001) a méně často se věnovali aktivitám, jako je čtení a luštění křížovek (p <0,001). Konkrétně u čtení a jedinců s demencí a aterosklerózou bylo zjištěno statisticky významně vyšší riziko vznikuonemocnění (OR = 1,72; IS 1,02–2,88; p = 0,041) oproti kontrolní skupině. Naopak jedinci s aterosklerózou a bez demence statisticky významně častěji kouří (p < 0,001), mají hypertenzi (p < 0,001), vysoký cholesterol (p < 0,001) a diabetes mellitus (p = 0,018). Závěr: Demence i ateroskleróza jsou velmi závažná onemocnění, podrobná znalost rizikových faktorů u těchto nemocí je nezbytná. Mnohé z těchto rizikových faktorů jsou společné pro obě diagnózy a pochopení vzájemného vztahu mezi nimi může pomoci v prevenci a včasném odhalení demence.
Introduction: Due to the aging of the population and the increase in life expectancy, an increase in the prevalence of dementia and atherosclerosis-based diseases is expected in the future. Both of these severe diagnoses have severalcommon risk factors. In addition, carotid atherosclerosis is considered as a predictor of dementia. However, the mutual relationship is still not sufficiently clarified. The main goal of the presented work was to describe the connectionbetween selected risk factors of atherosclerosis and dementia. Methods: A set of 1,337 individuals from the AZV MZ CR project "Possible influence of atherosclerosis on the development of dementia", designed as an epidemiological study of cases and controls, was used to analyze risk factors. The study subjects were divided into four research groups according to the clinical examination results for the presence of atherosclerosis and dementia. Results: Statistically significant differences in the occurrence of risk factors were found between all research groups, especially between individuals with dementia but without atherosclerosis and individuals with atherosclerosis but without dementia. Individuals with dementia and without atherosclerosis have statistically significantly more often primary education (p < 0.001) and are less often married (p < 0.001). Individualswith dementia (whether combined with atherosclerosis or without) were statistically significantly less likely to engage inphysical activity (p < 0.001) and less often engaged in activities such as reading and crossword (p < 0.001). Specifically, reading and individuals with dementia and atherosclerosis were found to have a statistically significantly higher risk of developing the disease (OR = 1.72; IS 1.02–2.88; p = 0.041) compared to the control group. On the contrary, individuals with atherosclerosis and without dementia are statistically significantly more likely to smoke (p < 0.001), have hypertension (p < 0.001), high cholesterol (p < 0.001), and diabetes mellitus (p = 0.018). Conclusion: Dementia and atherosclerosis are very serious diseases, and detailed knowledge of the risk factors for these diseases is essential. Many of these risk factors are common to both diagnoses and understanding the interrelationship betweenthem can help in the prevention and early detection of dementia.
- MeSH
- ateroskleróza * diagnóza MeSH
- demence * diagnóza prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
This study constitutes a cross sectional analysis of the association between cognitive impairment defined by neuropsychological tests and carotid stenosis. The main objective was to compare the results of the Mini-Mental State Examination (MMSE) and Addenbrooke's Cognitive Examination-Revised (ACE-R) with regard to the degree of carotid stenosis. The sample comprised 744 patients who underwent a carotid duplex ultrasound and cognitive function testing (by ACE-R and MMSE). A multivariable analysis of potential confounding factors was completed. The significance of the different number of positive (MMSE ≤ 27, ACE-R ≤ 88) and negative (MMSE ≥ 28, ACE-R ≥ 89) results of the neuropsychological tests was analysed with regard to the degree of carotid stenosis (50-99%). Neuropsychological test results were also compared between carotid stenosis of 50-69%, 70-89%, and 90-99%. For both the MMSE and ACE-R, a difference was observed between positive and negative test results when higher degrees of stenosis were present. However, for the ACE-R only, more severe stenosis (80-89%, 90-99%) was predominantly associated with positive test results (p-value < 0.017). The same dependence for ACE-R (although not statistically significant) was observed in the group of patients without an ischemic stroke (confounding factor). In the case of the MMSE and more severe stenosis, negative results predominated, regardless of the confounding factor. There were no statistically significant differences in test results between carotid stenosis of 50-69%, 70-89%, and 90-99%. The results suggest that for assessing the early risk of cognitive impairment in patients with carotid atherosclerosis, the ACE-R appears more suitable than the MMSE.
- MeSH
- demence * diagnóza etiologie psychologie MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- průřezové studie MeSH
- stenóza arteria carotis * diagnóza diagnostické zobrazování MeSH
- stenóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
INTRODUCTION: Dementia becomes a major public health challenge in both the Czech Republic and worldwide. The most common form of dementia is Alzheimer's disease (AD). OBJECTIVE: We conducted two successive epidemiological projects in 2012-2015 and 2016-2019. Their aim was to study the effect of selected potential genetic, vascular and psychosocial risk factors on the development of AD by comparing their frequencies in AD patients and controls. METHODS: Epidemiological case-control studies were conducted. In total, data from 2106 participants (1096 cases, 1010 controls) were analyzed. RESULTS: Three times more females than males suffered from AD. The highest proportion of cases were those with primary education, unlike controls. There were statistically significantly more manual workers among cases than among controls. Of selected vascular risk factors, coronary heart disease was found to be statistically significantly more frequent in cases than in controls. The onset of hypertension and diabetes mellitus was earlier in controls than in cases. As for hobbies and interests, there were statistically significant differences in physical activity, reading and solving crosswords between the groups, with these activities being more common in controls. CONCLUSION: The prevalence of chronic neurodegenerative diseases, in particular AD, is currently increasing. Given the aging of the population, these conditions may be expected to rise in prevalence. Potential risk of AD needs to be studied, analyzed and confirmed; a detailed knowledge of the risks of AD and early detection of the pathology may therefore be very beneficial for prevention and early treatment of this condition.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * epidemiologie genetika MeSH
- epidemiologické studie * MeSH
- koronární nemoc epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- prevalence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí fyziologie MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Východiska: Počty pacientů s aterosklerózou a demencí narůstá a to zejména z důvodu prodlužování střední délky života a stárnutí populace.Obě dvě onemocnění spolu úzce souvisí a zároveň výrazně ovlivňují kvalitu života pacientů.Cíl: Cílem tohoto sdělení je seznámení s touto aktuální problematikou a to napříč odbornostmi.Metody: Data byla čerpána z aktuálních publikací, zejména z databáze PubMed. Dále byly využity další databáze a výsledky klinických pokusů a to zahraniční i české.Výsledky: Výzkumy naznačují, že aterosklerotické postižení karotid je možným prediktorem rizika rozvoje de-mence. Projevy aterosklerózy karotid jsou spojeny s projevy kognitivního deficitu a demencí. Lze tedy tedy usu-zovat, že jsou ateroskleróza a demence spolu úzce spjaty.Závěry: Střední délka života bude mít pravděpodobně nadále vzrůstající tendenci, proto bude narůstat i počet pacientů s aterosklerózou a demencí. Z tohoto důvodu je velmi důležitý epidemiologický výzkum, který se uve-denou problematikou zabývá. Na základě výzkumu pak lze formulovat efektivní prevenci, diagnostiku a léčbu těchto stavů.
Background: The number of patients with atherosclerosis and dementia is increasing, mainly due to the increase in life expectancy and population aging. Both diseases are closely related and at the same time significantly affect the quality of life of patients.Objective: The aim of this communication is to present this topical issue across the field of expertise.Methods: Data were taken from current publications, especially from PubMed database. Furthermore, other databases and results of clinical trials were used, both foreign and Czech.Results: Research suggests that atherosclerotic involvement of carotid arteries is a potential predictor of the risk of developing dementia. The manifestations of carotid atherosclerosis are associated with cognitive deficits and dementia. Identified risk factors for atherosclerosis often occur in patients with dementia. It can therefore be concluded that they are closely linked.Conclusions: Life expectancy is likely to continue to increase, so the number of patients with this disease will increase. That is why epidemiological research is needed to address this issue. Based on the research, effective prevention, diagnosis and treatment of these conditions can be formulated.
Východiska: Alzheimerova choroba je nejčastější neurodegenerativní onemocnění, na jehož vzniku se podílí řada faktorů – jedním z nich je genetická predispozice. Celogenomové asociační studie umožňují nalézt kandi-dátní geny, jejichž změny by mohly přispět ke vzniku tohoto onemocnění.Cíl: Tato literární rešerše shrnuje dosavadní poznatky celogenomových asociačních studií zaměřených na stano-vení genetické predispozice Alzheimerovy choroby s pozdním nástupem. Jejím cílem je sestavit přehled kandi-dátních genů asociovaných s touto nemocí pro účely budoucího výzkumu.Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Popisuje významné geny, které jsou asociovány s Alzhei-merovou chorobou s pozdním nástupem.Výsle d ky : Na základě dosavadních zkušeností byly vybrány geny APOE, TOMM40, CD36, CLU, CHAT, IDE a TNK1, které jsou nejvhodnějšími kandidáty pro budoucí cílené genetické vyšetřování u české populace.Závěry: Tato práce předložila seznam genů asociovaných s Alzheimerovou chorobou s pozdním nástupem. Bu-doucí výzkum v této oblasti může významně přispět k predikci a následné prevenci tohoto závažného onemocnění.
Background: Alzheimer‘s disease is the most common neurodegenerative disease, which is caused by a number of factors – one of them is genetic predisposition Whole-genome association studies make it possible to find candidate genes whose changes could contribute to the development of this disease.Aim: This literature review summarizes the findings of whole-genome association studies aimed at determining the genetic predisposition to late-onset Alzheimer‘s disease. Its aim is to compile an overview of candidate genes associated with this disease for future research.Methods: The work is processed in the form of literary research. It describes important genes that are associated with late-onset Alzheimer‘s disease.Results: Based on previous experience, the genes APOE, TOMM40, CD36, CLU, CHAT, IDE and TNK1 were selected, which are the most suitable candidates for future targeted genetic testing in the Czech population.Conclusions: This work presented a list of genes associated with late-onset Alzheimer‘s disease. Future research in this area can make a significant contribution to the prediction and subsequent prevention of this serious disease.
Východiska: Vzhledem ke stárnutí populace se předpokládá, že prevalence neurodegenerativních chorob včetně demence bude významně narůstat. Tato onemocnění mají nepříznivou prognózu, včasnou léčbou však lze jejich průběh podstatně zpomalit a zejména udržet pacienty v lehčích stádiích demence. Chronická arteriální hypertenze je dobře známým rizikovým faktorem demence, ovšem vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, která je nejčastější příčinou demence spojené s věkem, není stále zcela objasněn.Cíl: Cílem je podat stručný přehled dosavadních poznatků o vztahu hypertenze a demence se zaměřením na Alzheimerovu chorobu.Metody: Pro účely této práce byla provedenarešerše informací a aktuálních vědeckých poznatků o vztahu hypertenze a demence.Výsledky: Vědecké důkazy naznačují, že hypertenze hraje důležitou roli ve vývoji kognitivního úpadku, Alzheimerovy choroby a vaskulární demence. Ovšem vztah mezi krevním tlakem a kognitivními funkcemi je velice složitý a stále ne zcela objasněn. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující působení hypertenze na rozvoj demence je považován věk. Dalšími faktory jsou inzulinová rezistence, menopauza, zánět a genotyp APOE-ε4. Mechani-smus těchto interakcí zatím zůstává nejasný. Stejně tak i vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, jehož sledování je komplikováno mnohými faktory.Závěry: Hypertenze je v tomto ohledu možný modifikovatelný rizikový faktor, který může hrát významnou roli v prevenci nebo oddálení s věkem souvisejících poruch kognitivních funkcí. Proto je porozumění vztahu mezi hypertenzí a demencí výzkumnou prioritou.
Background: The prevalence of neurodegenerative diseases, including dementia, is expected to increase given the aging population. These diseases have an unfavourable prognosis, but early treatment can slow their progression and keep patients in lighter stages. Hypertension is a well-known risk factor, but the relationship between hyperten-sion and Alzheimer’s disease, the most common cause of age-related dementia, is still not fully understood.Aim: The aim is to give a brief overview of the current knowledge of the relationship of hypertension and dementia with a focus on Alzheimer’s disease.Methods: For the purposes of this work, a review of information and current scientific knowledge about the relationship of hypertension and dementia was performed.Results: Scientific evidence suggests that hypertension plays an important role in the development of cogni-tive decline, Alzheimer’s disease, and vascular dementia. However, the relationship between blood pressure and cognitive function is very complex and still not fully understood. The most important factor influencing the effect of hypertension on the development of dementia is age. Other factors are insulin resistance, menopause, inflammation and the APOE-ε4 genotype. The mechanism of these interactions remains unclear. As well as the relationship of hypertension and Alzheimer’s disease, whose study is complicated by many factors.Conclusions: In this respect, hypertension is a possible modifiable risk factor that can play a significant role in preventing or delaying age-related cognitive impairment. Therefore, understanding the relationship between hypertension and dementia is a research priority.
Východiska: Demence vzniká v důsledku interakce genetických a environmentálních faktorů spolu s faktory ži-votního stylu. V současnosti se stává problematika demence obrovskou výzvou v oblasti veřejného zdravotnictví nejen u nás, ale i ve světě.Cíl: Řada evropských zemí již formulovala národní strategie pro problematiku demencí. Tyto strategie zahrnují také důležitý fakt, že je zapotřebí podporovat rodiny, protože to jsou právě ony, které často poskytují péči osobám s demencí. Cílem práce je předložit základní informace o demenci se zaměřením na možnosti péče o pacienty s demencí.Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Data byla čerpána z aktuálních publikací a doporučení ministerstva zdravotnictví a České Alzheimerovské společnosti.Výsledky: Práce předkládá důležité informace o demenci a možnostech péče o pacienty s demencí.Závěry: Vzhledem k tomu, že je očekáván nárůst nemocných demencí, je potřeba společnost na tuto skutečnost připravit a zajistit kvalitní zázemí jak pro domácí, tak pro ústavní péči.
Background: Dementia is consequence of genetic, environmental and life-style factors interaction. At present dementi ais great challenge for public health all over the world.Aim: Many european countries already formulated National strategy for dementia including support of families because they often také care of patient with dementia. The aim of this work is to present basic information about dementia with a focus on care options for patients with dementia.Methods: Paper presents the information on dementia from literature search. The data were drawn from current publications and recommendations of the Ministry of Health and the Czech Alzheimer‘s Society.Results: The work presents important information about dementia and care options for patients with dementia.Conclusions: It is possible to expect increase of dementia patients in the future. From that reason it is neccessary for society to be prepared and assure good conditions both for domestic and institutional care.
Východiska: Pojem mírná kognitivní porucha byl zaveden v 90. letech 20. století. Tato porucha je popisována jako přechodná fáze mezi normálním stárnutím a demencí. Dle vývoje věkové struktury populace se problema-tika chorob spojených s úbytkem kognice dostává do popředí zájmu odborného světa i společnosti.Cíl: Práce seznamuje s problematikou mírné kognitivní poruchy a předkládá vybrané výsledky epidemiologické studie případů a kontrol, jejímž cílem bylo zjistit, zda jsou u pacientů s mírnou kognitivní poruchou přítomny rizikové faktory předpokládající možnou konverzi do Alzheimerovy choroby.Metody: Metodika studie zahrnovala dotazníkové šetření, a odběr venózní krve na genetickou analýzu. Data byla následně statisticky zpracována.Výsle d ky : Do současnosti byly zpracovány informace získané od 698 osob (219 případů a 479 kontrol).Ve skupině případů bylo 1,7 × více žen s poruchou kognice než mužů. Další statisticky významné rozdíly byly zjištěny u typu vykonávané práce, kdy osoby v kontrolní skupině vykonávaly častěji duševní práci, a u výskytu ischemické choroby dolních končetin, která se více vyskytovala ve skupině případů. Byly nalezeny statisticky významné asociace u genu pro TOMM40, IDE a CLU.Závěry: Vzhledem k tomu, že amnestická forma mírné kognitivní poruchy je považována za předstupeň demen-ce, je pravděpodobné, že vznik této choroby ovlivňují stejné rizikové faktory. Znalost a potvrzení těchto rizik může pomoci v prevenci a včasnému záchytu jak mírné kognitivní poruchy, tak demence.
Background: Term of Mild Cognitive Impairment has been introduced in 90 ies. It is described as transitional phase between normal aging and dementia. According to the development of age structure of population, dis-eases with alterd cognition are coming into the interesss of specialists as well as society.Aim: Paper presents basic problems of Mild Cognitive Impairment as well as selected results of epidemiological case-control study which try to ascertain risk factors responsible for transition of Mild Cognitive Impairment into Alzheimer ́s Disease.Methods: Questionaire investigation and taking sample of blood for genetic analysis. Final statistical evaluation.Results: 219 cases and 479 controls were evaluated. There were more females (1.7) with cognitive impairment compare to male. More people in control group perform intellectual work compare to cases. There were more ischemic disease of lower limbs in group of cases compare to controls. All findings were statistically important. There were found statistically significant difference in genes TOMM40, IDE and CLU.Conclusions: Taking into consideration that amnestic form of Mild Cognitive Impairment is initial phase of dementia (mainly Alzheimer ́s Disease) then presumably development of Mild Cognitive Impairment is influ-enced by same risk factors. Knowledge ot those risk factors may help in prevention and early detection both Mild Cognitive Impairment and dementia.
- MeSH
- kognitivní dysfunkce MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
