Autoimunitní pankreatitida (AIP) je idiopatické zánětlivé onemocnění slinivky břišní, se kterým se vzácně setkáváme i u pediatrických pacientů. Ve srovnání s dospělými pacienty se však může klinická manifestace u dětí lišit. Rozdílná jsou také kritéria pro potvrzení diagnózy AIP. Prezentujeme kazuistiku 13letého chlapce přijatého na naše pracoviště pro měsíc trvající bolesti břicha, hmotnostní úbytek, zvracení a náhlý rozvoj ikteru. Vstupní laboratorní parametry vykazovaly známky cholestázy, zánětlivé parametry a pankreatické enzymy byly v normálním rozmezí. ERCP vyšetření prokázalo stenózu pankreatické části ductus choledochus, sonografické vyšetření a MRCP vyšetření zobrazilo lézi v oblasti hlavy pankreatu a známky typické pro autoimunitní pankreatitidu. Na základě těchto nálezů byla zahájena léčba orálními kortikosteroidy v iniciální dávce 30 mg/den s postupným snižováním až na aktuální udržovací dávku (5 mg prednisonu na den). Pacient je aktuálně v klinické remisi. Přetrvává u něj ale exokrinní dysfunkce pankreatu, kterou řešíme substitucí pankreatických enzymů. Cílem sdělení je prezentovat základní znaky pediatrické formy AIP a poukázat na rozdíly mezi tímto onemocněním u dětí a dospělých.
Autoimmune pancreatitis is an idiopathic inflammatory disease of the pancreas that is rarely encountered even in paediatric patients. However, compared to adult patients, the clinical manifestation and course of the disease in children may differ. We present a case report of a 13-year-old boy admitted to our department with a history of abdominal pain, weight loss, vomiting, and sudden development of jaundice. Initial laboratory parameters showed signs of cholestasis, inflammatory parameters and pancreatic enzymes were in the normal range. ERCP examination demonstrated stenosis of the pancreatic part of ductus choledochus, sonography and MRCP examination showed lesion in the head of the pancreas and signs typical for autoimmune pancreatitis. Based on these findings, treatment with oral corticosteroids was started at an initial dose of 30 mg/day with a gradual reduction to the current maintenance dose, which is 5 mg of prednisone per day. The patient is currently in clinical remission; however, the exocrine dysfunction of the pancreas persists which we are solving by replacement of pancreatic enzymes. The aim of this paper is to present the basic features of the paediatric form of AIP and to point out the differences between AIP in children and adults.
- MeSH
- autoimunitní pankreatitida * diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- dítě MeSH
- hormony kůry nadledvin farmakologie terapeutické užití MeSH
- imunoglobulin G MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- mladiství MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
V provedeném nutričním screeningu při přijetí k hospitalizaci na dětské oddělení u 2988 dětí a dospívajících ve věku 1–19 let bylo zjištěno, že téměř 28 % přijatých mělo střední riziko rozvoje malnutrice a vysoké riziko téměř 2 % přijatých. Vyšší riziko bylo spojeno s častějším pobytem na JIP. Nejčastější nutriční intervencí bylo podání definované enterální výživy per os, dále zavedení parenterální výživy, event. podání enterální výživy sondou. Ve fakultních nemocnicích častěji participoval při řešení výživy nutriční terapeut nebo nutriční specialista. Téměř 16 % přijatých a zařazených do vysokého rizika malnutrice nemělo provedenu žádnou nutriční intervenci, tj. dostávalo normální dietu odpovídající jejich věku. Zavedení nutričního screeningu představuje hlavní krok v diagnostice malnutrice. Zjištění poruchy nutričního stavu je důvodem k nutriční intervenci a dalšímu sledováni výživového stavu dětí přijatých na dětská oddělení.
In the nutritional screening executed among 2988 children and adolescents at the age of 1 to 19 years upon admission to hospital to the Children Ward it has become obvious that almost 28% of admitted patients displayed medium risk of mal nutrition development ad 2% of the admitted patients were in a high risk. A higher risk was associated with a more frequent stay at the intensive care unit. Defined enteric nutrition given orally represented the most frequent nutritional intervention, followed by introduction of parenteral nutrition or administration of enteric nutrition by a probe. At the faculty hospitals there was more often the nutritional therapist or nutritional specialist who took care of the patients. Almost 16% of admitted patients and classified at high risk of malnutrition did not enjoy any nutritional intervention and received a common diet corresponding to their age. The introduction of nutritional screening represents the main step forward in the diagnostics of malnutrition. The detection of nutritional state disorder is the reason for nutritional intervention and further observation of the nutritional conditions of children admitted to the children wards.
- Klíčová slova
- screening nutričního stavu, nutriční intervence,
- MeSH
- dítě MeSH
- hospitalizace MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nutriční terapie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- akutní lymfatická leukemie chirurgie komplikace mortalita MeSH
- chronická fáze myeloidní leukemie chirurgie komplikace mortalita MeSH
- dítě MeSH
- jednotky intenzivní péče pediatrické MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
Léčebný protokol invazivního meningokokového onemocnění (IMO) je určen pro nemocniční léčbu na infekčních odděleních, dětských odděleních, JIP a lůžkových ARO. Léčení těžkých forem je vhodné provádět ve specializovaných centrech, v nichž je dostupný kompletní diagnostický a léčebný servis. Včasné zahájení léčby je zásadní podmínkou dosažení příznivého klinického výsledku. Oddalování zahájení léčebných postupů do doby přijetí na specializované oddělení je závažnou chybou. Protokol vznikl v návaznosti na léčebný standard IMO pro přednemocniční neodkladnou péči publikovaný v roce 2002. Léčebný protokol je uveden charakteristikou klinického obrazu a rozdělením IMO podle klinických forem. Následuje popis iniciální resuscitace dospělých i dětí. Podrobně jsou popsané způsoby diagnostiky, která probíhá paralelně s iniciální resuscitací. Při posouzení celkového stavu se hodnotí i příznaky, které svědčí pro závažný průběh onemocnění. Jejich přítomnost předurčuje nemocného k léčbě na JIP nebo ARO. Prioritou je antibiotická léčba, která musí být zahájena do 30 minut po vyslovení podezření na IMO. Následuje přehled monitorovaných parametrů s uvedením cílových hodnot hemodynamických parametrů. Kromě objemové léčby jsou uvedeny i možnosti farmakologické podpory oběhu, indikace umělé plicní ventilace, indikace kortikosteroidní léčby, možnosti léčby hemokoagulační poruchy, léčba nitrolebeční hypertenze a přehled doplňkové léčby.
The Therapeutic protocol of invasive meningococcal disease (IMD) is intended for hospital treatment at departments of infectious diseases, pediatrie departments, intensive care units and eritical care units of departments of anaesthesiology, resuscitation and intensive care. Therapy of severe forms of IMD should be carried out in speciál centers with complete diagnostic and therapeutic servis available. Timely initiati-on of therapy is a basic condition for a favorable outcome. Delayed therapy till the moment of admission in a speciál center is a big mistake. This protocol was developed in extention of the IMD therapeutic protocol for urgent prehospital care published in 2002. In the introduction of the therapeutic protocol there are described characteristics of the clinical picture and IMD is classified according to its clinical forms. The initial resuscitation of adult and paediatric patients fol-lows. Diagnostic procedures protocol is realized in parallel with initial resuscitation. During assessment of the patienťs generál condition it is necessary to evaluate signs typical for severe forms of IMD. Their presence is an indication for admission of the patient to the intensive or eritical care unit. Antibiotic therapy introduced within 30 minutes from the first suspicion of IMD represents the basic priority. A review of hemodynamic parameters under monitoring follows with their target values. In addition to volume therapy, possibilities of catecholamin circulatory support, indications for ventilátory support, corticosteroid therapy, possibilities of therapy of emocoagulation disorders, therapy of intraeranial hypertension and additional therapeutic procedures are included.
