Postpartum haemorrhage (PPH) remains the leading cause of pregnancy-related deaths worldwide. Typically, bleeding is controlled by timely obstetric measures in parallel with resuscitation and treatment of coagulopathy. Early recognition of abnormal coagulation is crucial and haemostatic support should be considered simultaneously with other strategies as coagulopathies contribute to the progression to massive haemorrhage. However, there is lack of agreement on important topics in the current guidelines for management of PPH. A clinical definition of PPH is paramount to understand the situation to which the treatment recommendations relate; however, reaching a consensus has previously proven difficult. Traditional definitions are based on volume of blood loss, which is difficult to monitor, can be misleading and leads to treatment delay. A multidisciplinary approach to define PPH considering vital signs, clinical symptoms, coagulation and haemodynamic changes is needed. Moreover, standardised algorithms or massive haemorrhage protocols should be developed to reduce the risk of morbidity and mortality and improve overall clinical outcomes in PPH. If available, point-of-care testing should be used to guide goal-directed haemostatic treatment. Tranexamic acid should be administered as soon as abnormal bleeding is recognised. Fibrinogen concentrate rather than fresh frozen plasma should be administered to restore haemostasis where there is elevated risk of fibrinogen deficiency (e.g., in catastrophic bleeding or in cases of abruption or amniotic fluid embolism) as it is a more concentrated source of fibrinogen. Lastly, organisational considerations are equally as important as clinical interventions in the management of PPH and have the potential to improve patient outcomes.
- MeSH
- fibrinogen MeSH
- hemostatika * terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- poporodní krvácení * diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- anestetika aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- anestezie * metody MeSH
- lidé MeSH
- perioperační období MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- pooperační péče MeSH
- svodná anestezie metody přístrojové vybavení MeSH
- zajištění dýchacích cest metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- náhlé příhody MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Postpartum/peripartum hemorrhage (PPH) is an obstetric emergency complicating 1-10% of all deliveries and is a leading cause of maternal mortality and morbidity worldwide. However, the incidence of PPH differs widely according to the definition and criteria used, the way of measuring postpartum blood loss, and the population being studied with the highest numbers in developing countries. Despite all the significant progress in healthcare, the incidence of PPH is rising due to an incomplete implementation of guidelines, resulting in treatment delays and suboptimal care. A consensus clinical definition of PPH is needed to enable awareness, early recognition, and initiation of appropriate intensive treatment. Unfortunately, the most used definition of PPH based on blood loss ≥500 ml after delivery suffers from inaccuracies in blood loss quantification and is not clinically relevant in most cases, as the amount of blood loss does not fully reflect the severity of bleeding.
Signaling by the human C-type lectin-like receptor, natural killer (NK) cell inhibitory receptor NKR-P1, has a critical role in many immune-related diseases and cancer. C-type lectin-like receptors have weak affinities to their ligands; therefore, setting up a comprehensive model of NKR-P1-LLT1 interactions that considers the natural state of the receptor on the cell surface is necessary to understand its functions. Here we report the crystal structures of the NKR-P1 and NKR-P1:LLT1 complexes, which provides evidence that NKR-P1 forms homodimers in an unexpected arrangement to enable LLT1 binding in two modes, bridging two LLT1 molecules. These interaction clusters are suggestive of an inhibitory immune synapse. By observing the formation of these clusters in solution using SEC-SAXS analysis, by dSTORM super-resolution microscopy on the cell surface, and by following their role in receptor signaling with freshly isolated NK cells, we show that only the ligation of both LLT1 binding interfaces leads to effective NKR-P1 inhibitory signaling. In summary, our findings collectively support a model of NKR-P1:LLT1 clustering, which allows the interacting proteins to overcome weak ligand-receptor affinity and to trigger signal transduction upon cellular contact in the immune synapse.
- MeSH
- antigeny povrchové MeSH
- buňky NK * MeSH
- difrakce rentgenového záření MeSH
- lektinové receptory NK-buněk - podrodina B MeSH
- lektiny typu C MeSH
- lidé MeSH
- ligandy MeSH
- maloúhlový rozptyl MeSH
- receptory buněčného povrchu * MeSH
- shluková analýza MeSH
- synapse MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- anemie * terapie MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- předoperační péče * MeSH
- předoperační vyšetření MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Rok 2022 se publikačně již plně vrátil do standardu. To především znamená, že pro anesteziology je celosvětová pandemie viru SARS‐CoV- 2 již zapomenuta, a dominantním tématem je opět bezpečnost anestezie. K tradičnímu hledání odpovědí na otázky, jestli bychom měli spíše preferovat regionální nebo celkovou anestezii a u jakých výkonů, a jaká je nejlepší prevence PONV, se ale nově přidává další s tím spojené téma – pooperační delirium a pooperační kognitivní dysfunkce. Přestože obě tyto entity mají na celkový perioperační průběh zcela zásadní význam, stále jim není věnována dostatečná pozornost. A to přestože především u starších pacientů je již prokázáno, že ovlivňují významně perioperační morbiditu i mortalitu. A k překvapení mnohých recentní data ukazují, že jejich výskyt není zdaleka tak závislý na typu anestezie, jako na kvalitě jejího provedení. Cílem tohoto textu je ve zkratce shrnout některé klíčové publikace v oblasti anesteziologie, a upozornit na práce, které by neměly uniknout pozornosti.
By 2022, publishing has already returned to the standard. This means that the global SARS-CoV-2 pandemic for anaesthesiologists is all but forgotten, and the safety of anesthesia is again the dominant issue. However, in addition to the traditional search for answers to whether we should prefer regional or general anesthesia and for which procedures and what is the best prevention of PONV, there is now another associated topic - postoperative delirium and postoperative cognitive dysfunction. Although both entities are crucial to the overall perioperative course, they still need more attention. This is even though, especially in elderly patients, they have already been shown to significantly affect perioperative morbidity and mortality. Moreover, to the surprise of many, recent data show that their incidence is not so much dependent on the type of anesthesia but on the quality of its administration. This text aims to briefly summarize some key publications in the field of anesthesiology and to highlight papers that should not escape attention.
Článek přináší autorským kolektivem vybraný přehled prací a témat, která byla v oblasti anesteziologie v porodnictví publikována v posledním roce v České republice i v zahraničí. Shrnuje dopady pandemie covidu-19 na porodnickou an estezii. Dále se věnuje novinkám v systémové a neuroaxiální porodnické analgezii, anestezii u císařského řezu a náhlým stavům v peripartálním období.
The article highlights and discusses several current topics that have been published in the field of anaesthesiology in obstetrics in the Czech Republic and abroad last year. It summarizes the influence of the COVID-19 pandemic on anesthesiological praxis in obstetrics. It also presents new developments in systemic and neuraxial obstetric analgesia, Caesarean Section anesthesia, and emergencies in the peripartum period.
- MeSH
- analgézie porodnická MeSH
- císařský řez MeSH
- epidurální anestezie MeSH
- lidé MeSH
- porodnická anestezie * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
INTRODUCTION: Supraglottic airway devices represent a less invasive method of airway management than tracheal intubation during general anaesthesia. Their continued development is focused mainly on improvements in the insertion success rate and minimalisation of perioperative and postoperative complications. The i-gel Plus is a novel, anatomically preshaped supraglottic airway device which achieves a perilaryngeal seal due to a non-inflatable cuff made of a soft thermoplastic elastomer. The purpose of this cohort study is to assess the success rate of the i-gel Plus use during elective procedures under general anaesthesia, its intraoperative performance, and the degree of postoperative complications. METHODS AND ANALYSIS: This is a multicentre, prospective, interventional cohort study. The enrolment will take place in seven centres in four European countries. We plan to enrol 2000 adult patients in total, who are scheduled for elective surgery under general anaesthesia, and with an indication for use of a supraglottic airway device for management of their airway. The study is projected to run over a period of 18 months. The primary outcome of the study is the total success rate of the i-gel Plus insertion in terms of successful ventilation and oxygenation through the device. Secondary outcomes include perioperative parameters, such as insertion time, seal/leak pressures, number of insertion attempts and postoperative adverse events and complications. Postoperative follow-up will be performed at 1 hour, 24 hours in all patients, and for selected patients at 3 and 6 months. ETHICS AND DISSEMINATION: The cohort study has received the following ethical approvals: General University Hospital Prague, University Hospital Olomouc, University Military Hospital Prague, University Hospital Barcelona, University Hospital Lodz, Antrim Area Hospital, Craigavon Area Hospital, Office for Research Ethics Committees Northern Ireland. The results will be published in peer-reviewed journals and presented at relevant anaesthesia conferences. TRIAL REGISTRATION NUMBER: ISRCTN86233693;Pre-results.
- MeSH
- celková anestezie * škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- intratracheální intubace metody MeSH
- kohortové studie MeSH
- laryngální masky * škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- prospektivní studie MeSH
- zajištění dýchacích cest metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Epidurální porodnická analgezie (EPA) se řadí k nejúčinnějším a nejbezpečnějším metodám využívaných k tlumení porodních bolestí. V posledních letech je ale spojována s vyšší incidencí horečky matky, tzv. epidurální horečkou, a to až u 34 % rodiček s EPA. Její etiologie není plně objasněna, předpokládá se vliv neinfekčního zánětu vyvolaného zavedeným epidurálním katétrem. Někteří autoři tuto asociaci popírají. Jsou názoru, že jde pouze o výběrové bias v tom smyslu, že EPA požadují více rodičky s déletrvajícím, bolestivějším či komplikovaným porodem, a tudíž je vzestup teploty dán jinými příčinami. Případně poukazují na skutečnost, že horečka byla v některých studiích s EPA vyvolána současně probíhající chorioamniitidou. Maternální horečka, ať už infekčního, nebo neinfekčního původu, má velký klinický dopad na léčbu matky a novorozence. Je s otázkou, zda jí můžeme předcházet, a tím snížit celosvětově se zvyšující nežádoucí spotřebu antibiotik.
Epidural analgesia (EPA) is the most effective method of intrapartum pain relief and is considered to be very safe. Recently, it has been used in up to 34% of parturients with EPA and is also associated with maternal temperature elevations during labor. The mechanism of this epidural-associated fever remains incompletely understood. The most likely etiology seems to be non-infectious inflammation caused by an epidural catheter. However, some authors deny this association. They theorize it is caused by selection bias only, as EPA is more often required by women with more painful and prolonged or more complicated labor, where temperature elevation is due to other causes. They point out that in some studies, fever was correlated to EPA only with concurrent placental inflammation. Maternal fever, despite the cause, either infectious or non-infectious origin, carries important clinical and public health implications. Further research that evaluates maternal epidural status and its influence on maternal or neonatal fever could improve sepsis evaluation and lead to worldwide decrease of unnecessary antibiotic exposure.
- Klíčová slova
- epidurální horečka,
- MeSH
- epidurální analgezie * škodlivé účinky MeSH
- horečka etiologie MeSH
- lidé MeSH
- porodní bolesti terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
