BACKGROUND: Hospital-acquired pneumonia (HAP) in intensive care patients is a frequent reason for mechanical ventilation (MV). The management of MV and ventilator weaning vary, depending on the type of lung inflammation. This retrospective, observational study screened the data from all patients admitted to the intensive care unit (ICU) of the Department of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc between 2011 and 2016. The aims were to determine the parameters of pressure-controlled ventilation, the frequencies of tracheostomy, bronchoscopy, reconnection to MV, the length of ICU and hospital stay and the mortality in subgroups with early-/late-onset HAP compared to a subgroup with community-acquired pneumonia (CAP) and patients with MV without pneumonia. The primary outcome of this study was MV length. RESULTS: Over the study period, a total of 2672 patients were hospitalised. Excluded were 137 organ donors, 66 patient without MV and 20 patients placed on volume-controlled ventilation. The cohort comprised 2.447 patients requiring MV. A total of 1.927 patients (78.7%) were indicated for MV without signs of pneumonia. CAP was diagnosed in 131 patients (5.4%). The criteria for HAP were met by 389 patients (16.0%). Early-onset and late-onset HAP was diagnosed in 63 (2.6%) and 326 (13.3%) patients, respectively. In the subgroups without pneumonia, with CAP, early- and late-onset HAP, the median MV times were 3, 6, 6 and 12 days, respectively, and the median peak inspiratory pressure (Pinsp) of MV was 20, 25, 25 and 27 cm H2O, respectively. The median positive end-expiratory pressure (PEEP) was 5, 8, 8 and 11 cm H2O, respectively. The median inspired oxygen concentrations (FiO2) were 0.45, 0.7, 0.7 and 0.8, respectively. The median length of hospital stays was 8, 15, 15 and 17 days. The mortality rates were 11.4%, 3.8%, 9.5% and 31.3%, respectively. CONCLUSIONS: During MV, the late-onset HAP subgroup was shown to have the highest Pinsp, PEEP and FiO2, the longest MV time, ICU and hospital stay, the highest frequency of tracheostomy, reconnection to MV, pulmonary hygiene bronchoscopy and the highest mortality compared to the early-onset HAP and CAP subgroups. The lowest values were found in the mechanically ventilated patients without pneumonia. The differences were due to the severity of lung damage that is graduated from CAP over early-onset HAP after late-onset HAP.

• MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• infekce získané v komunitě terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• odpojení od ventilátoru MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu statistika a číselné údaje   MeSH
• pneumonie terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• umělé dýchání metody   MeSH
• ventilátorová pneumonie terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Nozokomiální pneumonie – Hospital-acquired pneumonia (HAP) je jednou z nejzávažnějších komplikací zdravotního stavu pacientů v průběhu hospitalizace a je významným prvkem ovlivňujícím ekonomiku péče o nemocné a často souvisí s problematikou bakteriální rezistence. Zastoupení jednotlivých etiologických patogenů HAP a jejich odolnost k antimikrobním přípravkům má rozhodující vliv na antimikrobiální léčbu. Nemožnost časné identifikace původců komplikuje kauzální antibiotickou terapii v úvodu HAP. Jejich určení trvá řadu hodin až dní a v tomto časovém intervalu je nutné zahájit antibiotickou léčbu empiricky. V etiologii HAP se většinou uplatňují bakteriální kmeny endogenního původu, přičemž u časné formy se předpokládá jejich původ z primární mikroflóry, zatímco u pozdních ze sekundárně kolonizujících bakterií s vyšší mírou rezistence. Nástup HAP se často projevuje klinickými známkami sepse a významně zhoršuje prognózu pacienta. Proto bylo naším cílem získání aktuálních epidemiologických dat o původcích HAP a určení citlivosti těchto etiologických agens k antibiotikům. Porovnáním výsledků s údaji protokolu referenční iniciální empirické antibiotické léčby HAP jsme formulovali optimální nastavení iniciální antimikrobiální terapie HAP.

Hospital-acquired pneumonia (HAP) is one of the most severe complications occurring in patients during their hospital stayand an important factor affecting the economy of health care; it is often associated with bacterial resistance. The presence ofindividual etiological pathogens causing HAP and their resistance to antimicrobial agents play a key role in the selection of adequateantibiotic therapy. However, not knowing these pathogens usually complicates causative antibiotic therapy at the onsetof pneumonia. It takes hours to days to identify them and, in the meantime, empirical antibiotic therapy must be initiated. Theusual pathogens causing HAP are endogenous bacterial strains originating from the primary microflora in early-onset HAP andsecondary colonizing bacteria with a higher level of resistance in late-onset HAP. The onset of HAP is often manifested by clinicalsigns of sepsis and considerably worsens the prognosis of patients. Therefore, the aims were to obtain current epidemiologicaldata on pathogens causing HAP and to determine their susceptibility to antibiotics. The results were compared with data froma protocol for reference initial empirical antibiotic therapy of HAP so that optimal initial antibiotic therapy of HAP could be set.

• Klíčová slova
• empirická terapie,
• MeSH
• antibakteriální látky * terapeutické užití   MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• Bacteria izolace a purifikace   účinky léků   MeSH
• bakteriální pneumonie * diagnóza   etnologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí * etiologie   farmakoterapie   MeSH
• klinické protokoly MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• nozokomiální pneumonie MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Studie je zaměřena na získání recentních epidemiologických údajů o „Hospital Acquired Pneumonia (HAP)“ u pacientů v intenzivní péči pro určení vhodného postupu pro empirickou antimikrobiální terapii. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny; Anesteziologicko resuscitační oddělení. Typ studie a metoda: Studie byla navržena jako prospektivní, multicentrická a observační. Zachycené spektrum bakteriálních původců, včetně určení citlivosti k antimikrobiálním přípravkům, bylo porovnáno s referenčním postupem iniciální empirické antibiotické terapie u časné a pozdní HAP. Výsledky: Bylo zařazeno 317 pacientů, po zhodnocení úplnosti dat soubor obsahoval 201 pacienta, 159 mužů a 42 žen. Průměrný věk 59,9 roku let. Získáno bylo 260 validních vzorků sekretu z dolních cest dýchacích. Časná HAP byla zachycena u 26 (12,9 %), pozdní u 175 (87,1 %) pacientů. DNA analýzou byl u většiny původců HAP (74,0 %) prokázán jedinečný restrikční profil. Adekvátní empirická iniciální antibiotická terapie byla zaznamenána u 59,7 % pacientů. Bylo identifikováno celkem 22 bakteriálních species jako etiologických agens, pouze u 6 z nich byla četnost záchytu vyšší než 5 % (Klebsiella pneumoniae – 20,4 %, Pseudomonas aeruginosa – 20,0 %, Escherichia coli – 10,8 %, Enterobacter spp. – 8,1 %, Staphylococcus aureus – 6,2 % a Burkholderia cepacia komplex – 5,8 %). Převažovaly gramnegativní bakterie (86,1 %). U pacientů s časnou HAP byl významně vyšší výskyt kmenů Staphylococcus aureus (26,9 %) a Haemophilus influenzae (15,4 %). U pozdní HAP dominovaly kmeny Pseudomonas aeruginosa (21,8%) a Klebsiella pneumoniae (21,4 %). Závěr: Referenční postup iniciální empirické antibiotické terapie časné a pozdní HAP vyhovuje zachycenému spektru bakteriálních původců a jejich citlivosti k antimikrobiálním přípravkům u sledované skupiny pacientů.

Objective: This study aimed to obtain recent epidemiological data on hospital-acquired pneumonia (HAP) in intensive care patients and to determine adequate empirical antimicrobial therapy. Setting: Department of Anaesthesiology, Resuscitation and Intensive Care Medicine. Patients and methods: The prospective, multicenter, observational study assessed the spectrum of detected bacterial pathogens and their resistance to antimicrobial agents. It was compared with a reference approach to initial antibiotic therapy in early- and late-onset HAP. Results: Total 317 patients were included in the study. The final patient sample comprised 201 subjects (159 males and 42 females) with a mean age of 59.9 years. Total 260 valid samples of lower respiratory tract secretions were obtained. Early- and late-onset HAP was detected in 26 (12.9%) and 175 (87.1%) patients, respectively. A total of 22 bacterial species were identified as etiological agents, with detection rates higher that 5% being noted in only 6 of them (Klebsiella pneumoniae 20.4%, Pseudomonas aeruginosa 20.0%, Escherichia coli 10.8%, Enterobacter spp. 8.1%, Staphylococcus aureus 6.2% and Burkholderia cepacia complex 5.8%). Gram-negative bacteria were most prevalent (86.1%). Patients with early-onset HAP had considerably higher prevalence of strains of Staphylococcus aureus (26.9%) and Haemophilus influenzae (15.4%). In late-onset HAP, most dominant were the strains of Pseudomonas aeruginosa (21.8%) and Klebsiella pneumoniae (21.4%). Most pathogens causing HAP (74.0%) were shown to have a unique restriction profile. Adequate initial empirical antibiotic therapy was noted in 59.7% of patients. Conclusion: The reference approach to initial empirical antibiotic therapy of early- and late-onset HAP was consistent with the spectrum of bacterial pathogens and their susceptibility to antimicrobial agents.

• Klíčová slova
• hospital acquired pneumonia,
• MeSH
• antibakteriální látky * terapeutické užití   MeSH
• bakteriální pneumonie * etiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• bronchoalveolární lavážní tekutina mikrobiologie   MeSH
• Burkholderia cepacia izolace a purifikace   MeSH
• časové faktory MeSH
• Escherichia coli izolace a purifikace   MeSH
• Haemophilus influenzae izolace a purifikace   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí * etiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• jednotky intenzivní péče MeSH
• Klebsiella pneumoniae izolace a purifikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Pseudomonas aeruginosa izolace a purifikace   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Staphylococcus aureus izolace a purifikace   MeSH
• ventilátorová pneumonie etiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Hospital-acquired pneumonia (HAP) development is affected by a range of risk factors. METHODS: A retrospective, observational study processing data on all consecutive intensive care patients older than 18 years of age between 1 January 2011 and 31 December 2015. The aim was to determine the incidence of potential risk factors and their impact on the development of HAP. RESULTS: A total of 2229 patients. The overall mortality was 24.0%; the mean APACHE II score 21.4. The mean length of ICU stay was 5.9 days and the mean length of hospital stay was 20.5 days. The criteria for HAP were met by 310 patients (13.9%). Early- and late-onset HAP was diagnosed in 45 (14.5%) and 265 (85.5%) patients, respectively. The mean APACHE II score was 22.1, the mean length of ICU stay was 7.6 days and the mean length of hospital stay was 23.5 days. The most important non-modifiable factors increasing the risk of HAP were multiple organ failure (OR 13.733; P<0.0001), cardiac heart disease (OR 2.255; P<0.0001) and chronic renal failure (OR 2.194; P<0.002). The most common modifiable factors were intolerance to enteral nutrition (OR 3.055; P<0.0001), urgent tracheal intubation (OR 1.511; P<0.024), reintubation (OR 1.851; P<0.001), and bronchoscopy (OR 2.558; P<0.0001). Stress ulcer prophylaxis was administered to 83% of HAP patients and 68% of patients without HAP. Prophylaxis with famotidine was associated with a lower risk of HAP in 40.0% of patients (non-HAP in 49.9%), (OR 0.669; P=0.001) than prophylaxis with pentoprazol in 42.6% and 49.5% of patients, respectively (OR 0.756; P=0.027). CONCLUSIONS: . Factors associated with the highest risk of the development of HAP can be determined. Pharmacological prophylaxis of gastric and duodenal stress ulcers was identified as an independent risk factor for HAP. The study was registered in the ClinicalTrials.gov database under the number NCT02779933.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• bakteriální pneumonie epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• délka pobytu MeSH
• incidence MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí prevence a kontrola   MeSH
• kritický stav * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• ventilátorová pneumonie epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika epidemiologie   MeSH

Úvod: Pro určení optimální metody získání vzorku biologického materiálu k určení etiologického agens nozokomiální pneumonie (HAP) stále neexistuje dostatek důkazů, přičemž snaha je zaměřena na určení nejsnáze proveditelného, levného a přitom dostatečně validního způsobu odběru, který je v klinické praxi snadno proveditelný. Metody: Primárním cílem prospektivní, observační studie bylo určení prediktivní hodnoty vzorků výtěru orofaryngu (OS) a žaludečního aspirátu (GA) pro určení původců HAP. Výtěžnost těchto odběrů byla porovnána se vzorky endotracheálního aspirátu (ETA) a krytého brushe (PSB), který je považován za zlatý standard metod průkazu původce HAP. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 56 pacientů. U 48 z nich bylo určeno v 79 izolátech signifikantní množství bakteriálních patogenů ve dvou kolech odběrů s odstupem 72 hodin. U zbylých 8 pacientů nebylo zaznamenáno signifikantní množství patogenů v žádném izolátu. Senzitivita jednotlivých typů odběrů v prvním kole byla u ETA 98%, PSB 31%, OS 64% a GA 67%; ve druhém kole ETA 87%, PSB 32%, OS 74% a GA 42%. Ve vzorcích bylo identifikováno celkem dvanáct bakteriálních species. Nejčastěji zachycenými byli: Klebsiella pneumoniae (23,7%), Burkholderia multivorans (21,1%) a Pseudomonas aeruginosa (15,8%). Závěr: Necíleně odebraný vzorek ETA je u intubovaných pacientů optimální metoda pro získání biologického materiálu k identifikaci etiologického agens HAP. U vzorků ETA byl zaznamenán výrazně častější záchyt mikrobiálního etiologického agens HAP než u PSB. V případě negativního výsledků ETA/PSB lze přihlédnout k výsledku stěru z orofaryngu a/nebo vzorku aspirátu žaludečního obsahu, které v četnosti záchytu etiologických agens následovaly ETA.

Background: There is still a lack of evidence as to which method of biological sample collection is optimal for identifying bacterial pathogens causing hospital-acquired pneumonia (HAP). Much effort has been made to find an easy and valid approach to be used in clinical practice. Methods: The primary endpoint of this prospective, observational study was to determine the predictive value of oropharyngeal swab (OS) and gastric aspiration (GA) as simple and non-invasive methods for diagnosing HAP. Their efficacy was compared to endotracheal aspiration (ETA) and protected specimen brushing (PSB), the standard methods approved for HAP diagnosis. Results: Initially, 56 patients were enrolled. Significant amounts of bacterial pathogens were detected in 48 patients (79 isolates) in Round A and in 39 patients (45 isolates) in Round B (after 72 hours). The sensitivity rates were: ETA 98%, PSB 31%, OS 64% and GA 67% in Round A and ETA 87%, PSB 32%, OS 74% and GA 42% in Round B. Strains of 12 bacterial species were identified in the samples. The three most common etiological agents (both rounds together) were Klebsiella pneumoniae (23.7%), Burkholderia multivorans (21.1%) and Pseudomonas aeruginosa (15.8%). Conclusions: Blind ETA is an optimum method for obtaining biological samples for identification of etiological agents causing HAP in intubated patients. Microbial etiological agents were more frequently detected in ETA samples than in those collected by PSB. If ETA/PSB results are negative, samples may be collected by OS and/or GA as these techniques followed ETA in terms of the frequency of pathogen detection.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• bakteriální infekce * diagnóza   etiologie   MeSH
• Burkholderia patogenita   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí * diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• Klebsiella pneumoniae patogenita   MeSH
• lidé MeSH
• nozokomiální pneumonie MeSH
• orofarynx mikrobiologie   patologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Pseudomonas aeruginosa patogenita   MeSH
• ventilátorová pneumonie etiologie   patofyziologie   MeSH
• žaludek mikrobiologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

BACKGROUND: Hospital-acquired pneumonia (HAP) is associated with high mortality. In Central Europe, there is a dearth of information on the prevalence and treatment of HAP. This project was aimed at collecting multicenter epidemiological data on patients with HAP in the Czech Republic and comparing them with supraregional data. METHODS: This prospective, multicenter, observational study processed data from a database supported by a Czech Ministry of Health grant project. Included were all consecutive patients aged 18 and over who were admitted to participating intensive care units (ICUs) between 1 May 2013 and 31 December 2014 and met the inclusion criterion of having HAP. The primary endpoint was to analyze the relationships between 30-day mortality (during the stay in or after discharge from ICUs) and the microbiological etiological agent and adequacy of initial empirical antibiotic therapy in HAP patients. RESULTS: The group dataset contained data on 330 enrolled patients. The final validated dataset involved 214 patients, 168 males (78.5%) and 46 females (21.5%), from whom 278 valid lower airway samples were obtained. The mean patient age was 59.9 years. The mean APACHE II score at admission was 21. Community-acquired pneumonia was identified in 13 patients and HAP in 201 patients, of whom 26 (12.1%) had early-onset and 175 (81.8%) had late-onset HAP. Twenty-two bacterial species were identified as etiologic agents but only six of them exceeded a frequency of detection of 5% (Klebsiella pneumoniae 20.4%, Pseudomonas aeruginosa 20.0%, Escherichia coli 10.8%, Enterobacter spp. 8.1%, Staphylococcus aureus 6.2% and Burkholderia cepacia complex 5.8%). Patients infected with Staphylococcus aureus had significantly higher rates of early-onset HAP than those with other etiologic agents. The overall 30-day mortality rate for HAP was 29.9%, with 19.2% mortality for early-onset HAP and 31.4% mortality for late-onset HAP. Patients with late-onset HAP receiving adequate initial empirical antibiotic therapy had statistically significantly lower 30-day mortality than those receiving inadequate initial antibiotic therapy (23.8% vs 42.9%). Patients with ventilator-associated pneumonia (VAP) had significantly higher mortality than those who developed HAP with no association with mechanical ventilation (34.6% vs 12.7%). Patients having VAP treated with adequate initial antibiotic therapy had lower 30-day mortality than those receiving inadequate therapy (27.2% vs 44.8%). CONCLUSIONS: The present study was the first to collect multicenter data on the epidemiology of HAP in the Central European Region, with respect to the incidence of etiologic agents causing HAP. It was concerned with relationships between 30-day patient mortality and the type of HAP, etiologic agent and adequacy of initial empirical antibiotic therapy.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• bakteriální pneumonie epidemiologie   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prevalence MeSH
• prospektivní studie MeSH
• ventilátorová pneumonie epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Sdělení přináší informace o prevalenci etiologických agens nozokomiálních pneumonií u pacientů čtyř velkých nemocnic v České republice, kteří vyžadovali umělou plicní ventilaci. U izolovaných bakterií byla určena rezistence k antibiotikům a nastíněny možnosti iniciální antibiotické léčby. Metodika: Do studie bylo zařazeno celkem 155 pacientů hospitaUzovaných od 1. 5. 2013 do 31. 1. 2014 na Anesteziologicko-resuscitační klinice Thomayerovy nemocnice v Praze, Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Fakultní nemocnice Brno, KARIM Fakultní nemocnice Hradec Králové a KARIM Fakultní nemocnice Olomouc s diagnózou nozokomiální pneumonie. Odebrané endotracheální sekrety byly zpracovány běžnými mikrobiologickými postupy. U identifikovaných bakteriálních etiologických agens byla vyhodnocena rezistence k antibiotikům podle kritérií EUCAST, detekována produkce širokospektrých beta-laktamáz typu ESBL a AmpC fenotypovými metodami, která byla následně potvrzena základní genetickou analýzou. Výsledky: Celkem bylo získáno 266 bakteriálních izolátů pocházejících od 140 pacientů, u 15 pacientů bylo kultivační vyšetření negativní. v 72 % případů byla diagnostikována pozdní nozokomiální pneumonie. Jako původci převažovaly gramnegativní bakterie (81 %), především Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae a Escherichia coli. Fenotypové testy prokázaly produkci širokospektrých beta-laktamáz typu ESBL a AmpC u 37 % všech testovaných enterobakterií, které byly potvrzeny detekcí genů pro CTX-M, SHV, TEM beta-laktamázy nebo CIT, DHA, EBC a ACC enzymy. Nebyly detekovány žádné bakterie produkující karbapenemázy, meticilin-rezistentní kmeny Staphylococcus aureus ani vankomycin rezistentní enterokoky. Závěr: V České republice jsou nozokomiální pneumonie způsobeny především gramnegativními bakteriemi. Variabilní citlivost k antibiotikům u dvou nejčastějších species (Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa) komplikuje rozhodování o iniciální antibiotické terapii, 49 % pacientů v prezentované studii nebylo léčeno adekvátně. Tento fakt zdůrazňuje vliv bakteriální rezistence na přežití pacientů. Naše studie potvrdila, že na nemocniční pneumonií umírá jeden ze tří pacientů.

Introduction: The objectives were to assess the prevalence of etiologic agents of hospital-acquired pneumonia (HAP) in patients staying in four big hospitals in the Czech Republic and requiring artificial ventilation. The resistance of the isolated pathogens to antibiotics was determined and initial antibiotic therapy was discussed. Methods: Included in the study were 155 patients with HAP staying from May 1, 2013 to January 31, 2014 in the Departments of Anesthesiology and Critical Care in the following four centers: Thomayer Hospital Prague, University Hospital Brno, University Hospital Hradec Kralove and University Hospital Olomouc. From these patients, endotracheal secretion samples were processed using standard microbiology methods. In identified bacterial strains, susceptibihty to antibiotics was tested with the microdilution method according to the EUCAST recommendations. Production of ESBL and AmpC beta-lactamases was detected by disk diffusion tests specific for the particular enzymes. ESBL- and AmpC-positive isolates were subjected to basic genetic analysis. Results: Over the study period, a total of 266 isolates were obtained from 140 patients, with 15 patients having negative culture result. Late-onset pneumonia was present in 72 %. Gram-negative bacteria were most prevalent (81 %), namely Pseudomonas aeruginosa, Kiebsiella pneumoniae and Escherichia coli. Phenotypic tests for production of broad spectrum beta-lactamases were positive in 37 % of Enterobacteriaceae. Genes for CTX-M, SHV, TEM beta-lactamases or CIT, DHA, EBC and ACC types of AmpC enzymes were detected. No carbapenemase-producing bacteria, methicillin-resistant Staphylococcus aureus or vancomycin-resistant enterococci were detected. Condusion: The study showed that HAP in the Czech Republic was mostly of Gram-negative etiology. Variable antibiotic susceptibility in the two most frequent etiological agents (Pseudomonas aeruginosa and Klebsiella pneumoniae) resulted in severe therapeutic difficulties. A total of 49 % of patients received inadequate therapy. This fact suggests the impact of antibiotic resistance on intensive care patients' survival or death. Our study confirmed that one in three patients dies because of HAP.

• Klíčová slova
• endotracheální sekret,
• MeSH
• antibakteriální látky MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• bakteriální pneumonie * epidemiologie   etiologie   mikrobiologie   mortalita   MeSH
• Escherichia coli izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• gramnegativní bakterie izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí * epidemiologie   etiologie   mikrobiologie   mortalita   MeSH
• Klebsiella pneumoniae izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• lidé MeSH
• odběr biologického vzorku MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• Pseudomonas aeruginosa izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• techniky typizace bakterií MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH