- Klíčová slova
- chronické srdeční selhání,
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Mnoho pacientů bývá k paliativní hospicové péči odesíláno v těžkém klinickém stavu s životní prognózou čítající jen několik desítek hodin. Během krátkodobé hospitalizace je obtížné optimálně naplnit potřeby nemocného a jeho rodiny, rovněž bývají kladeny vyšší nároky na ošetřující personál. Jsou uvedeny tři kazuistiky, ve kterých byla krátkodobá hospitalizace rodinou vnímána jak pozitivně, tak negativně a je diskutováno o příčinách takto odlišného hodnocení krátkodobých hospitalizací. K prevenci krátkodobých hospitalizací přispívá systematická propagace paliativní hospicové péče a vzdělávání zdravotníků v této oblasti.
Many patients are referred to palliative hospice care in severe clinical condition with life expectancy of just several dozen hours. Short-term hospitalisation can hardly optimally fulfil the needs of the patients and their families and the demand placed on the nursing personnel is high. Three case reports are presented here in which the short-term hospitalisation was perceived by the families of the terminally ill patients both positively and negatively, and the causes of the opposite approaches to short-term hospitalisations are discussed. Prevention of the negative approach to these short-term hospitalisations is supported by systematic promotion of palliative hospice care and education of healthcare professionals in this area.
- MeSH
- hospicová a paliativní ošetřovatelská péče * metody trendy MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- umírající psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Vzhledem k nárůstu počtu diabetiků se lze stále častěji setkat s nemocnými v terminálních stadiích závažných onemocnění, kteří bývají léčeni perorálními antidiabetiky anebo inzulinem. Je podán přehled současných názorů na vedení léčby diabetiků v paliativní péči. V důsledku zhoršeného stavu výživy a kachektizace je nezbytné zavčas snížit či vysadit perorální antidiabetika anebo snížit či dokonce úplně vysadit dávky podávaného inzulinu a netrvat na optimální kompenzaci diabetu. Cílem léčení diabetu v pokročilých stadiích prognosticky infaustních chorob již není prevence pozdních komplikací diabetu, ale zamezení rozvoje hypoglykemických stavů a klinicky manifestní hyperglykemie.
As a result of growth in the number of diabetics, there are increasingly frequent cases of patients in terminal stages of severe illnesses who are being treated with oral antidiabetic agents or insulin. An overview of current opinions on managing the treatment of diabetics in palliative care is given. As a result of a deteriorated nutritional situation and cachexia, it is essential to reduce or discontinue oral antidiabetic agents, or reduce or completely discontinue insulin doses, and not insist on optimal diabetes control. The objective of treating diabetes in advanced stages of incurable diseases is no longer to prevent later diabetes complications, but rather to prevent the development of hypoglycaemia and overt hyperglycaemia.
- MeSH
- diabetes mellitus * farmakoterapie MeSH
- hyperglykemie prevence a kontrola MeSH
- hypoglykemie prevence a kontrola MeSH
- hypoglykemika terapeutické užití MeSH
- inzulin terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nádory * komplikace MeSH
- nenasazení léčby MeSH
- paliativní péče metody MeSH
- péče o umírající * metody MeSH
- umírající MeSH
- zapojení pacienta MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl: Cílem práce bylo zjistit, zda ošetřovatelské postupy popisované ve standardních učebnicích zohledňují specifické zdravotní problémy dlouhodobě imobilních a terminálních pacientů. Úvod: Dlouhodobě imobilní nemocní a pacienti v terminální fázi závažných onemocnění bývají postiženi komplexními změnami pohybového systému a často trpí neuropatickou bolestí. Jejich polohování a každá manipulace s nimi vyžadují specifický přístup, který klade na pečující personál zvýšené nároky. Metodický postup a výsledky: Byla provedena analýza běžně dostupných studijních materiálů z oboru ošetřovatelství zabývajících se metodikou polohování a manipulace s nemocnými. Bylo zjištěno, že nejsou zohledňovány specifické patologické změny související s dlouhodobou imobilitou či terminální fází života. Diskuse: Podrobně jsou uvedeny patologické stavy (imobilizační syndrom, hemiplegic shoulder pain, alodynie) vyžadující specifický ošetřovatelský přístup. Je podán podrobný metodický návod k manipulaci a polohování dlouhodobě imobilních a terminálních nemocných. Zvláštní pozornost je věnována významu komunikace s nemocnými. Závěr: Při poskytování zdravotní péče dlouhodobě imobilním a terminálním pacientům je nezbytné respektovat specifické patologické změny, které vyžadují zvýšenou míru opatrnosti a šetrnosti vůči nemocným.
Aim: The aim of this work was to determine whether the nursing procedures described in the standard textbooks reflect the specific health problems experienced by chronically immobile and terminally-ill patients. Introduction: Chronically immobile patients and those in the terminal phases of serious illnesses tend to be affected by a number of changes in the musculoskeletal system and often suffer neuropathic pain. Positioning and manipulating such people requires a specific approach which places extra demands on carers. Methodical process and results: An analysis was carried out of commercially available study materials in the field of nursing describing the methods used to position and manipulate patients. It was found that these methods do not take account of the specific pathological changes that accompany chronic immobility or the terminal phases of life. Discussion: The work provides a detailed description of the pathological conditions (immobilization syndrome, hemiplegic shoulder pain, allodynia) requiring a specific approach by nursing staff and carers. It gives a detailed methodical guide to manipulating and positioning chronically immobile and terminally-ill patients. Special attention focuses on the importance of communication with patients. Conclusion: When providing healthcare to chronically immobile and terminally-ill patients it is essential to respect the specific pathological changes, which require an increased degree of caution and care for the patient.
Cíl: Cílem práce bylo zjistit, zda ošetřovatelské postupy popisované ve standardních učebnicích zohledňují specifické zdravotní problémy dlouhodobě imobilních a terminálních pacientů. Úvod: Dlouhodobě imobilní nemocní a pacienti v terminální fázi závažných onemocnění bývají postiženi komplexními změnami pohybového systému a často trpí neuropatickou bolestí. Jejich polohování a každá manipulace s nimi vyžadují specifický přístup, který klade na pečující personál zvýšené nároky. Metodický postup a výsledky: Byla provedena analýza běžně dostupných studijních materiálů z oboru ošetřovatelství zabývajících se metodikou polohování a manipulace s nemocnými. Bylo zjištěno, že nejsou zohledňovány specifické patologické změny související s dlouhodobou imobilitou či terminální fází života. Diskuse: Podrobně jsou uvedeny patologické stavy (imobilizační syndrom, hemiplegic shoulder pain, alodynie) vyžadující specifický ošetřovatelský přístup. Je podán podrobný metodický návod k manipulaci a polohování dlouhodobě imobilních a terminálních nemocných. Zvláštní pozornost je věnována významu komunikace s nemocnými. Závěr: Při poskytování zdravotní péče dlouhodobě imobilním a terminálním pacientům je nezbytné respektovat specifické patologické změny, které vyžadují zvýšenou míru opatrnosti a šetrnosti vůči nemocným.
Aim: The aim of this work was to determine whether the nursing procedures described in the standard textbooks reflect the specific health problems experienced by chronically immobile and terminally-ill patients. Introduction: Chronically immobile patients and those in the terminal phases of serious illnesses tend to be affected by a number of changes in the musculoskeletal system and often suffer neuropathic pain. Positioning and manipulating such people requires a specific approach which places extra demands on carers. Methodical process and results: An analysis was carried out of commercially available study materials in the field of nursing describing the methods used to position and manipulate patients. It was found that these methods do not take account of the specific pathological changes that accompany chronic immobility or the terminal phases of life. Discussion: The work provides a detailed description of the pathological conditions (immobilization syndrome, hemiplegic shoulder pain, allodynia) requiring a specific approach by nursing staff and carers. It gives a detailed methodical guide to manipulating and positioning chronically immobile and terminally-ill patients. Special attention focuses on the importance of communication with patients. Conclusion: When providing healthcare to chronically immobile and terminally-ill patients it is essential to respect the specific pathological changes, which require an increased degree of caution and care for the patient.
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit subjektivní hodnocení důležitosti a současného naplnění potřeb pacientů s pokročilou formou chronického srdečního selhání. Metody: Výzkum zahrnoval soubor celkem 85 pacientů s pokročilou formou chronického srdečního selháním (CHSS), kterým byla poskytována obecná paliativní péče na lůžkách standardní a následné péče v nemocnicích v České republice. Jako výzkumný nástroj byl použit dotazník pro hodnocení potřeb v paliativní péči PNAP (Patient Needs Assessment Palliative Care), který vychází z holistického pojetí péče, kde pacienti hodnotí důležitost a současně naplněnost jednotlivých potřeb rozdělených do 7 domén - fyzické symptomy, sociální oblast, respekt a podpora zdravotnických pracovníků, smysl života a smíření, autonomie, možnost sdílení emocí a religiózní potřeby. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 49 žen a 36 mužů. Průměrný věk pacientů s pokročilou formou chronického srdečního selhání byl 73,7 let. V doméně fyzické symptomy považovali respondenti za nejčastěji důležité a současně nejméně naplněné „být bez bolesti“ a „nebýt dušný“. Nejméně byli spokojeni s naplněním potřeb v doméně smysl života a smíření, možnost sdílení emocí a autonomie. Ženy hodnotily naplněnost potřeb v doménách fyzické symptomy, smysl života a smíření signifikantně lépe než muži (p<0,05). Závěr: Prioritou paliativní péče je důraz na kvalitu života nemocného a jeho rodiny a současně saturace bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb pacienta. Identifikace těchto potřeb je zásadní pro plánování ošetřovatelských intervencí.
Aim: The aim of study was to determine the subjective assessment of importace and fulfillment of needs of patients with advanced chronic heart failure. Methods: Total 85 patients were included, who were given generaly palliative care on the inpatient department acute and follow-up care in hospitals in the Czech Republic. A questionnaire for assessment of needs in palliative care - PNAP (Patient Needs Assessment Palliative Care) was used. The questionnaire based on the holistic concept of care, where patients assess the importance a fulfillment of needs divided into 7 domains – physical symptoms, social services, respect and support health workers, the meaning of life and reconciliation, autonomy, the ability to share emotions, religious needs. Results: The study included a total of 49 women and 36 men. The average age of patients with advanced chronic heart failure was 73.7 years. Respondents considered as the most important and together the least filled "to be pain free" and "not being short of breath" in the domain of physical symptoms. They were at least satisfied with meet the needs in the domain of the meaning of life and reconciliation, the possibility of sharing emotions and autonomy. Women assessed needs significantly better than men (p <0.05) in the domains of physical symptoms, the meaning of life and reconciliation. Conclusion: The priority of palliative care is to focus on the quality of life of the patient and his family and at the same saturation physical, psychological, social and spiritual needs of the patient. Identification these needs is essential for planning nursing interventions.
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání * MeSH
- uspokojení potřeb * MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Adaptace na nevyléčitelné onemocnění znamená změnu hodnotových žebříčků, priorit i očekávání od života. Představa pacienta o dobré kvalitě života a jeho hodnocení aktuální kvality života je důležité z hlediska plánování lékařských, ošetřovatelských, psychologických i sociálních intervencí. Příspěvek prezentuje dílčí část výzkumu zaměřenou na subjektivní vnímání kvality života pacientů s pokročilým chronickým srdečním selháním, kterým je poskytována obecná paliativní péče.
Adaptation to an incurable disease means change values, priorities and life expectation. Idea of a good quality of life and assessment of the current quality of life is important for the planning of medical, nursing, psychological and social interventions. The paper presents a part of the research focused on the subjective perception quality of life of patients with chronic heart failure in palliative care.
- MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání * MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- umírající MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Životní prognóza mnohých nemocných postižených cévní mozkovou příhodou je srovnatelná s životními perspektivami pacientů trpícími pokročilými stadii onkologických chorob. Přítomnost vážného klinického stavu může být důvodem k indikaci paliativní hospicové péče, jejímž cílem je zajistit nemocnému důstojné podmínky v posledním období života.
Life prognosis of some stroke patients is quite similar as in advanced cancer patients. Dismal clinical status and life limiting terminal prognosis can be indication for palliative hospice care. Palliative therapeutic approach enables spend last period of life peacefully and with dignity.
- Klíčová slova
- životní prognóza,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * MeSH
- hospicová a paliativní ošetřovatelská péče * MeSH
- lidé MeSH
- péče o umírající MeSH
- péče v hospici MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
