U 10 pacientů s komplexními cyanotickými vrozenými vadami bylo provedeno podrobné koagulační vyšetření na začátku a na konci mimotělního oběhu po neutralizaci heparinu protaminem, a výsledky byly porovnány s kontrolním vyšetřením, provedeným před celkovou heparinizací, po úvodu do celkové anestezie. Vyšetřovali jsme aktivovanou dobu srážení krve (ACľlT) pomocí testovacích zkumavek s celitovým aktivátorem (Hemochron), a dále HR-ACT test s kaolinovým aktivátorem (Medtronic) pro porovnání výsledků. Měřili jsme kvantitativně v plazmě hladinu heparinu, antitrombinu III a fibrinopeptidu A, který je citíivým indikátorem intravaskulární koagulace. Sledovali jsme též hladinu fibrinogenu a celkový počet trombocytů v krvi. Byl zaznamenáván stupeň hemodiluce a teplota v obdobích měření. Hodnoty obou ACT testů byly v rozmezí hodnot nad 420 sek., posuzovaných podle našeho protokolu jako adekvátní pro celkovou heparinizaci pri operaci v mimotělním oběhu. Přesto byly zjištěny hladiny heparinu na nižším stupni doporučovaných koncentrací podle literatury, snížené hodnoty antitrombinu III v průběhu mimotělního oběhu a zvýšení hodnot fibrinopeptidu A na konci mimotělního oběhu, které svědčí pro skrytou produkci fibrínu u našich pacientů. Laboratorní výsledky byly porovnány s klinickými příznaky krvácení po operaci. U 50 % pacientů došlo po operaci ke zvýšeným znáirďcám krvácení v operačním poli a z hrudních drénů, u 2 pacientů musela být provedena revize operační rány. V laboratorních testech byla zjištěna u 2 pacientů trombocytopenie po operaci, 1 pacient měl snížený protrombinový test pod 45 % a u jednoho pacienta byla významně snížená hladina fibrinogenu, vyžadující suplementaci tohoto faktoru. Po úpravě laboratorních výsledků a chirurgickém ošetření se hemostáza upravila. Všichni pacienti přežili operaci a byli propuštěni z nemocnice do domácího ošetřování.
In 10 patients with complex cyanotic congenital defects detailed coagulation examinations were made at the beginning and end of the extracorporeal circulation after neutralization of heparin by protamine and the results were compared with a control examination, made before general heparinization, after introduction into general anaesthesia. The authors examined the activated period of blood (ACT) by means of testing tubes with a celite activator (Hemochron) as well as the HR-ACT test with a kaolin activator (Medtronic) for comparison of the results. The authors assessed quantitatively plasma levels of heparin, antithrombin III and fibrinopeptide A which is a sensitive indicator of intravascular coagulation. They assessed also the fibrinogen level and total number of thrombocytes in the blood stream. The degree of haemodilution was recorded as well as the temperature at the periods of assessment. The values of both ACT test were within the range of values above 420 sees., evaluated according to the authors protocol as adequate for total heparinization during operations under conditions of extracorporeal circulation. Despite of this heparin levels lower than those recommended in the literature were found, as well as reduced antithrombin III levels during extracorporeal circulation and a rise of fibronopeptide A levels at the end of extracorporeal circulation which suggest latent fibrin production in the patients. Laboratory results were compared with clinical symptoms of post-operation bleeding. In 50 % patients after surgery signs of increased haemorrhage in the surgical field and from thoracic drains were observed, in two patients the surgical wound had to be revised. Laboratory tests revealed in two patients thrombocjrtopenia after surgery, one patient had a prothrombin test reduced below 45 % and in one patient there was a significantly reduced fibrinogen level calling for supplementation of this factor. After improvement of the laboratory results and surgical treatment haemostasis returned to normal. All patients survived the operation and were discharged from hospital to domestic treatment.
- MeSH
- dítě MeSH
- farmakoterapie MeSH
- katetrizace centrálních vén škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- trombóza chirurgie patologie terapie MeSH
- vena cava superior chirurgie patologie MeSH
- výkony cévní chirurgie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
V Kardiocentru FN v Motole byl vypracován protokol primární korekce interrupce aortálního oblouku V novorozeneckém věku a v letech 1993 - 1997 byla korekce provedena u 15 novorozenců ve věku od 1 do 26 dní (medián 5 dní). Před operací byla nutná léčba prostaglandiny E k udržení otevřené tepenné dučeje, korekce metabolické acidózy a léčba komplikací. Operace byla provedena v mimotělním oběhu a hluboké hypotermii se zástavou cirkulace. U všech pacientů bylo možné provést přímou anastomózu ascendentní a descendentní aorty. Současně s rekonstrukcí aortálního oblouku byly korigovány přidružené srdeční vady (defekt komorového septa u 13, společný arteriální trunkus u 3, subaortická stenóza u 2, transpozice velkých arterií, dvouvýtoková pravá komora a aorto-pulmonální okno, vždy u 1 pacienta). Čtyři (26,7 %) pacienti zemřeH v časném pooperačním období. Z prvých 6 novorozenců zemřeli 3 (50,0 %), avšak z následujících 9 zemřel pouze 1 (11,1 %). U 2 pacientů byla nutná reoperace. Všech 11 pacientů, kteří byli propuštěni z nemocnice, žije a daří se jim dobře 8-54 měsíců po operaci. Všichni kromě jednoho mají nerestriktivní anastomózu na aortě. U jednoho pacienta došlo k vývoji hemodynamicky významné stenózy v místě anastomózy a obstrukce výtokového traktu levé komory. Primární korekce interrupce aortálního oblouku a přidružených srdečních vad je proveditelná v novorozeneckém věku s přijatelným rizikem. Před operací je nutná příprava novorozence včetně léčby komplikací. Výsledky závisejí především na klinickém stavu pacienta a na zkušenostech pracoviště.
In the Kardinoentrum. Universitv Hosnital Motol. Praeue, protocol of the primary repair of interrupted aortic arch was introduced, and between 1993 - 1997,15 neonates aged 1-26 days (median 5 days) were operated on. Treatment with prostaglandins E for maintenance of the ductal patency, correction of metabolic acidosis, and treatment of all complications were necessary before surgery. The correction was performed from the midline sternotomy approach, in extracorporeal circulation and deep hypothermia with circulatory arrest. Direct anastomosis between the ascending and the descending aorta was possible in all the patients. At the same time. associated heart lesions were corrected (ventricular septal defect in 13, persistent truncus arteriosus in 3, subaortic stenosis in 2, transposition of the great arteries, double-outlet right ventricle and aortico-pulmonary window in 1 patient, each). Four (26.7 %) patients died after surgery. Out of the first 6 neonates 3 (50.0 %) died, but out of the subsequent 9 patients only 1 (11.1 %) died. Reoperation was necessary in 2 patients. All 11 early survivors are alive and doing well 8-54 months after the repair. In one of them restenosis at the site of aortic anastomosis and hemodynamically significant subaortic stenosis occurred. All the remaining patients have a nonrestrictive aortic anastomosis. Primary repair of interrupted aortic arch and associated heart lesions can be performed in a neonate with reasonable mortality. Treatment of complications is necessary before surgery. Results depend especially on the patient's clinical condition and experience of the center.
- MeSH
- anastomóza chirurgická MeSH
- aorta thoracica chirurgie patologie ultrasonografie MeSH
- dítě MeSH
- kardiovaskulární chirurgické výkony metody statistika a číselné údaje MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- nemoci aorty chirurgie patologie ultrasonografie MeSH
- novorozenec MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- reoperace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
The diagnosis and treatment of congenital diaphragmatic hernia, CDH, is an interdisciplinary problem. The patient concentration with prenatally diagnosed CDH for comprehensive examination with subsequent decision on the type of delivery improves the prognosis of patients with CDH. Introduction of corticoid therapy in prenatally assessed CDH reduces dysfunction and surfactant deficiency and can reduce the degree of respiratory failure during delivery. In very early prenatally assessed CDH it is possible to consider the possibility of combined corticoid and TRH (thyroxin releasing hormone) treatment of CDH. The authors submit also contemporary possibilities of prenatal intervention treatment of CDH (indication criteria for reconstruction operations of foetal surgery, intrauterine closure of the trachea and artificial laparoschisis). The concentration of patients with postnatally diagnosed CDH and a severe grade of acute respiratory insufficiency in a department with conventional and non-conventional artificial pulmonary ventilation incl. inhalation of NO oe extracorporeal membrane oxygenation, ECMO, is a further step towards optimation of treatment. Continuous evaluation of parameters of pulmonary functions during the pre- and postoperative period may prove that a therapeutic protocol with delayed surgery is useful.
