Streptococcus pyogenes (streptokok skupiny A, GAS) může u dětí zapříčinit široké spektrum onemocnění, zejména faryngitidu a spálu. Méně často může způsobit závažné invazivní infekce, včetně nekrotizující fascitidy, pneumonie, sepse a syndromu streptokokového toxického šoku. Infekce GAS vyžadující hospitalizaci je u mladších dětí stále spojena se závažným onemocněním a krátkodobou i dlouhodobou morbiditou. Včasné rozpoznání onemocnění a okamžitá antibiotická léčba je dnes nejúčinnější prevencí vážné komplikace GAS infekce. U dětí do 10 let je míra výskytu infekce invazivním streptokokem skupiny A (iGAS) v letošním roce vyšší než v letech předcházejících pandemii covidu-19, ale podstatně vyšší než v posledních dvou letech. V posledním roce na základě hlášení o nárůstu infekcí dolních cest dýchacích u dětí, zejména empyému, probíhá systematický sběr dat jednotlivých případů, abychom infekci iGAS lépe porozuměli. Prezentujeme dvě děti předškolního věku se spálovou angínou, která byla komplikovaná pleuropneumonií a respiračním selháním.
Streptococcus pyogenes (group A streptococcus, GAS) causes a wide range of diseases in children, especially pharyngitis and scarlet fever. Less commonly, it can cause serious invasive infections, including necrotizing fasciitis, pneumonia, sepsis and streptococcal toxic shock syndrome. GAS infection requiring hospitalization is still associated with significant serious illness and short- and long-term morbidity in younger children. Early recognition of the disease and prompt antibiotic treatment is the most natural prevention of serious GAS complications today. In children under 10 years of age, the rate of infection with invasive GAS (iGAS) is higher than in the years preceding the COVID-19 pandemic, but significantly higher than in the last two years. In the last year, based on reports of an increase in lower respiratory tract infections in children, particularly empyema, systematic data collection of individual cases is underway to better understand iGAS. We present two preschool children with scarlet fever complicated by pleuropneumonia and respiratory failure.
- MeSH
- infekce dýchací soustavy etiologie farmakoterapie klasifikace mikrobiologie MeSH
- lidé MeSH
- morbidita MeSH
- pleuropneumonie diagnóza etiologie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- respirační insuficience etiologie MeSH
- spála MeSH
- Streptococcus pyogenes * patogenita MeSH
- streptokokové infekce diagnóza klasifikace mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cervical lymphadenopathy in children usually has an infectious or reactive etiology, but patients with persistent findings, adolescent age and accompanying systemic symptoms or abnormal laboratory findings should undergo an early biopsy. In our fifteen-year-old girl, who observed cervical lymphomegaly for 4 weeks without improvement, Staphylococcus saprophyticus was cultured from a peroperative biopsy. Coagulase-negative staphylococci (CoNS) represent the main part of the microflora of the skin and mucous membranes of humans, but they can also be used as important opportunistic pathogens.
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- hnisání MeSH
- koagulasa MeSH
- krk * chirurgie patologie MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenitida * chirurgie diagnóza terapie MeSH
- mladiství MeSH
- stafylokokové infekce diagnóza farmakoterapie MeSH
- Staphylococcus saprophyticus izolace a purifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl: Cílem práce je charakterizovat infekce vyvolané enterokoky ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) a definovat možnosti antibiotické léčby. Materiál a metody: Data byla získána z laboratorního informačního systému ENVIS LIMS. Za období 1. 1. 2015 až 31. 12. 2019 byly retrospektivně hodnoceny klinicky významné enterokoky ve FNOL a jejich rezistence k antibiotikům. K identifikaci byla do poloviny roku 2016 použita kritéria Facklama a Collinse a stanovení biochemických vlastností za použití En-coccus testu, následně byly všechny enterokoky určeny za pomoci systému MALDI-TOF MS. Citlivost k antibiotikům byla stanovena standardní diluční mikrometodou podle kritérií EUCAST. Výsledky: Ve sledovaném období 5 let bylo izolováno celkem 8 239 klinicky významných enterokoků. Nejčastěji izolovanými druhy byly Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium, které v období 2017–2019 tvořily více než 90 %. Enterokoky byly nejčastěji izolovány z moče (35 %), dále z chirurgických ran (17 %) a stěrů z uretry/pochvy (17 %). Klinicky významné enterokoky byly v největší míře izolovány od pacientů s onkologickou diagnózou (22 %), dále od pacientů s nemocemi močové a pohlavní soustavy (15 %) a nemocemi dýchací soustavy (9 %). U kmenů Enterococcus faecalis byla zaznamenána velmi nízká rezistence k testovaným antibiotikům. V případě Enterococcus faecium byl prokázán 24% podíl vankomycin-rezistentních kmenů (VRE). Závěr: K primárním antibiotikům vhodným k léčbě infekcí s etiologickou rolí Enterococcus faecalis patří aminopeniciliny, v případě závažných infekcí v kombinaci s aminoglykosidy, především gentamicinem. U kmenů Enterococcus faecium je nutné volit glykopeptidy. Problém nastává u VRE, kde je k léčbě indikován linezolid či tigecyklin.
Aim: The study aimed to characterize enterococcal infections at the University Hospital Olomouc and to define antibiotic treatment options. Material and methods: The data was obtained from the ENVIS LIMS laboratory information system. Between 1 January 2015 and 31 December 2019, clinically relevant enterococci in the hospital and their resistance to antibiotics were retrospectively evaluated. Until mid-2016, criteria defined by Facklam and Collins and biochemical properties determined with the En-coccus test were used for identification. Subsequently, all enterococci were identified using the MALDI-TOF MS system. The susceptibility to antibiotics was determined using a standard microdilution method according to the EUCAST criteria. Results: A total of 8 239 clinically relevant enterococci were isolated over the 5-year period. The most frequently isolated species were Enterococcus faecalis and Enterococcus faecium, which accounted for more than 90% in the period 2017–2019. Enterococci were most frequently isolated from urine (35 %), surgical wounds (17 %) and urethral/vaginal swabs (17 %). Clinically relevant enterococci were most commonly isolated from patients with oncological diagnoses (22%), those with urinary and genital diseases (15%) and respiratory diseases (9 %). Enterococcus faecalis strains showed very low resistance to the antibiotics tested. Enterococcus faecium was shown to have 24 % proportion of vancomycin-resistant strains (VRE). Conclusion: Primary antibiotics suitable for treating infections with the etiological role of Enterococcus faecalis include aminopenicillins, in case of severe infections in combination with aminoglycosides, in particular gentamicin. For Enterococcus faecium strains, glycopeptides must be chosen. To treat VRE, linezolid or tigecycline are indicated.
K nejčastějším nádorovým onemocněním patří karcinom jícnu. Základním terapeutickým přístupem je ezofagektomie, která představuje jeden z nejrozsáhlejších operačních výkonů všeobecné chirurgie s možným rozvojem závažných pooperačních komplikací, především respiračních. Cílem předložené studie byla klinická a mikrobiologická charakteristika souboru pacientů po exstirpaci jícnu pro karcinom. V roce 2020 bylo operováno celkem 14 nemocných. Respirační komplikace se vyskytly u 57 % pacientů, přičemž pneumonie s rozvojem respiračního selhání a ARDS byly zaznamenány u 21 %. Jako bakteriální patogeny byly prokázány kmeny Acinetobacter johnsonii, Enterobacter cloacae, Serratia marcescens, Pseudomonas aeruginosa, Stenotrophomonas maltophilia a Enterococcus faecium. U jednoho pacienta byl stav komplikován i mykotickou infekcí vyvolanou kmenem Candida krusei. Výsledky studie potvrzují nutnost úzké spolupráce mezi mikrobiologem a ošetřujícím lékařem, která musí být kontinuální a vycházet z každodenního posouzení výsledků mikrobiologických vyšetření i klinického stavu pacienta.
One of the most common cancers is esophageal carcinoma. The basic therapeutic approach is esophagectomy, one of the most extensive procedures in general surgery, potentially leading to serious postoperative complications, in particular respiratory complications. The objective was clinical and microbiological characterization of patients after the surgical removal of the esophagus for carcinoma. In 2020, a total of 14 patients underwent the surgery. Respiratory complications occurred in 57 % of them, with pneumonia leading to respiratory failure and acute respiratory distress syndrome being noted in 21 %. The identified bacterial pathogens were strains of Acinetobacter johnsonii, Enterobacter cloacae, Serratia marcescens, Pseudomonas aeruginosa, Stenotrophomonas maltophilia and Enterococcus faecium. In one case, the patient’s condition was complicated by fungal infection caused by Candida krusei. The study results warrant the need for close collaboration between the physician caring for a particular patient and a microbiologist that must be continuous and based on daily assessment of both microbiology test results and the patient’s clinical condition.
- MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiota fyziologie imunologie MeSH
- nozokomiální pneumonie diagnóza etiologie klasifikace terapie MeSH
- plicní nemoci * etiologie mikrobiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
