Úvod: Karcinom pankreatu je jedním z nejagresivnějších nádorových onemocnění, které je ve více než v polovině případů diagnostikováno v lokálně pokročilém nebo metastatickém stadiu. Prognóza těchto nemocných je velmi špatná. Standardním postupem je paliativní chemoterapie prodlužující život nemocných s mediánem celkového přežití méně než 1 rok. Existuje však vybraná skupina oligometastatických pacientů, která může profitovat z resekčního výkonu. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně malou část pacientů, chybí nám v současnosti rozsáhlé klinické studie přesně definující strategii, efektivitu a bezpečnost tohoto postupu. Kazuistika: Sedmdesátisedmiletý muž s duktálním adenokarcinomem kaudy pankreatu a solitární metastázou v játrech. Po čtyřech cyklech chemoterapie byla provedena distální pankreatektomie s jaterní metastazektomií. Kompletní patologická odpověď byla nalezena v primárním nádoru a reziduálním adenokarcinomu v jaterní metastáze. Následně indikovaná adjuvantní chemoterapie gemcitabinem musela být ukončena při druhém cyklu pro hematologickou toxicitu a intoleranci a pacient v kompletní remisi nemoci je nadále dispenzarizován. Výsledky: Pacient žije bez recidivy více než 2 roky od stanovení diagnózy.
Introduction: Pancreatic cancer is one of the most aggressive tumors diagnosed in locally advanced or metastatic stage in more than half of the cases. The standard of care is a systemic chemotherapy but the prognosis of metastatic patients remains extremely poor with a median overall survival less than one year. However, there is increasing evidence of surgery treatment benefit in a carefully selected oligometastatic cases. Because oligometastatic pancreatic cancer is rare, there is a lack of robust clinical trials defining strategy, efficacy and safety of this procedure. Patient concerns: A 77-year-old man presented with a mass in the tail of the pancreas and solitary liver metastasis. After four cycles of chemotherapy, distal pancreatectomy with liver metastasectomy was performed, and the tissues were histologically examined. The complete pathological response was found in the primary tumor and residual adenocarcinoma in liver metastasis. Outcomes: The patient is alive without recurrency more than two years from the diagnosis.
- MeSH
- adenokarcinom chirurgie diagnostické zobrazování terapie MeSH
- lidé MeSH
- metastázektomie MeSH
- metastázy nádorů terapie MeSH
- nádory jater chirurgie sekundární MeSH
- nádory slinivky břišní * chirurgie diagnostické zobrazování terapie MeSH
- neoadjuvantní terapie * MeSH
- pankreatektomie MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Rýchly rozvoj umelej inteligencie patrí medzi najdôležitejšie technologické pokroky súčasného desaťročia a ovplyvňuje takmer všetky aspekty života, medicínu nevynímajúc. Široké uplatnenie umelá inteligencia zaznamenáva aj v neurorádiológii, osobitne v diagnostike CMP. K hlavným účelom jej použitia v tejto sfére patrí urýchlenie vyhodnocovacieho procesu, zvýšenie diagnostickej presnosti a pomoc pri voľbe liečebnej stratégie. Lekári zapojení do iniciálneho manažmentu pacienta s CMP by mali byť oboznámení s technickými princípmi a možnými aplikáciami nástrojov umelej inteligencie v neurozobrazovaní a poznať silné a slabé stránky tejto technológie. V článku sú v skratke predstavené metódy umelej inteligencie využívané pri spracovaní obrazových dát. Hlavným cieľom publikácie je prezentácia jednotlivých automatických analýz nápomocných v interpretácii diagnostických informácií získaných vyšetrením CT, ktoré je pre väčšinu pracovísk modalitou prvej voľby v diagnostike CMP. Patria tu kalkulácia skóre ASPECT a detekcia príznaku hyperdenznej cievy z natívneho vyšetrenia CT, identifikácia uzáveru veľkej cievy a určenie skóre kolaterál z CTA a vytvorenie perfúznych máp z perfúzneho vyšetrenia CT.
Artificial intelligence and its rapid development represent one of the most important technological advances of the current decade. It affects almost all aspects of life, including medicine. Artificial intelligence is widely applied in neuroradiology, particularly in stroke diagnosis. The primary purpose of its application in this area is to accelerate the interpretation process, increase diagnostic accuracy, and help to select the treatment strategy. Clinicians involved in the initial management of a stroke patient should be familiar with the technical principles and possible use of artificial intelligence in neuroimaging, and they should know the strengths and weaknesses of the technology. This article briefly presents methods of artificial intelligence used in visual data processing. The main goal of the publication is to present particular automated analyses used in the interpretation of diagnostic information taken from CT images. CT is the primary choice in stroke diagnostics for most medical departments. The presented analyses are a calculation of the ASPECT score and detection of a hyperdense artery sign from non-contrast CT scans, identification of large vessel occlusion and collateral score evaluation from CTA, and creation of perfusion maps from CT perfusion.
Durální arteriovenózní fistula (DAVF) je vzácnou, v diferenciální diagnóze často opomíjenou příčinou pulzatorického tinnitu. Symptomatologie, klinická relevance a terapie těchto cévních malformací závisí na typu, determinovaném zejména charakterem jejich žilního toku. V diagnostice hraje rozhodující roli digitální subtrakční angiografie. V práci popisujeme vlastní zkušenosti s DAVF a v přehledu literatury se zabýváme klinickými aspekty těchto potenciálně velmi závažných anomálií.
Dural arteriovenous fistula (DAVF) is a rare condition not constantly taken into consideration in the differential diagnosis of pulsatory tinnitus. Symptomatology, clinical relevance, and therapy of DAVF depend on its type determined primarily by the characteristics of venous drainage. For reliable detection of DAVF, digital subtraction angiography is necessary. Here we report one case of DAVF and comment on clinical aspects of that potentially very serious anomaly.
- Klíčová slova
- pulzatorický tinnitus,
- MeSH
- cévní malformace centrálního nervového systému * diagnostické zobrazování diagnóza klasifikace komplikace MeSH
- CT angiografie metody MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- digitální subtrakční angiografie metody MeSH
- lidé MeSH
- mozkový krevní oběh MeSH
- senioři MeSH
- tinnitus * diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Způsob referování nálezu zobrazovacích metod významným způsobem ovlivňuje nutnost prohlížení CT dokumentace lékařem centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče (KCC). V případě dlouhého intervalu při odeslání snímků do archivu KCC je významným způsobem prodloužen transport pacienta mezi centrem vysoce specializované péče o pacienta s iktem (IC) a KCC. Nezbytné je referovat rozsah ischemických změn v povodí ACM pomocí ASPECTS skóre. K vylučování pacientů z intervenční léčby na základě ASPECTS skóre je třeba přistupovat opatrně. Zásadní je dále správně identifikovat etáž okluze (zejména odlišení M1 a M2 úseku ACM), která spolurozhoduje o indikaci mechanické trombektomie. Pro strategii endovaskulárního výkonu je důležitá znalost postižení extrakraniálních tepen (stenózy, uzávěry). Referovat je vhodné anatomii krčních tepen s identifikací aortálního oblouku III. typu a výrazného vinutí krčních tepen, které mechanickou trombektomii komplikují. Tyto nálezy nejsou důvodem pro odmítnutí endovaskulárního výkonu.
The method of reporting the imaging techniques findings significantly affects the necessity of viewing the CT scans by the doctor in comprehensive cerebrovascular centre (CCC). In the case of a long interval when images are sent to the CCC archive, the transport of the patient between stroke centre (SC) and CCC is significantly prolonged. It is essential to report the extent of ischemic changes in the MCA territory using the ASPECTS score. Exclusion of patients from interventional treatment based on ASPECTS scores should be approached with caution. It is essential to correctly identify the level of occlusion (especially the distinction between M1 and M2 of the MCA segments), which co-determines the indication for mechanical thrombectomy. Knowledge of extracranial arteries involvement (stenoses, occlusions) is important for the strategy of endovascular surgery. It is appropriate to refer to the anatomy of the carotid arteries with the identification of the aortic arch type III. and significant looping of the carotid arteries, which complicate mechanical thrombectomy. These findings are not a reason to refuse an endovascular procedure.
- MeSH
- arterie anatomie a histologie MeSH
- CT angiografie MeSH
- infarkt arteria cerebri media diagnostické zobrazování patologie MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- mechanická trombolýza metody MeSH
- referování a indexace jako téma * MeSH
- ukazatele zdravotního stavu MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Zhodnotit vývoj proximálního krčku aneurysmatu břišní aorty v dlouhodobém sledování u pacientů po endovaskulární léčbě stentgraftem v souvislosti s možnými komplikacemi. Metodika: Do souboru byli zařazeni pacienti po implantaci stentgraftu (Zenith Flex, Zenith LP, Ella) pro aneurysma břišní aorty v letech 2004-2017. Proximální krček byl měřen na CT angiografiích u 236 pacientů, z toho bylo 35 žen a 201 mužů. Hodnocen byl průměr proximálního krčku před implantací stentgraftu, v následném sledování po implantaci a výskyt komplikací (migrace stentgraftu, endoleak I. typu). Dilatace krčku byla definovaná jako zvětšení průměru o více než 2,5 mm ve srovnání s kontrolní CT angiografií rok po implantaci. Ke statistickému zpracování byl použit Studentův párový t-test. Výsledky: K dilataci krčku v průběhu sledování došlo u 69 nemocných (29,2 %). Ke zvětšení průměru krčku docházelo signifikantně v prvních 6 letech sledování. K dilataci proximálního krčku docházelo častěji u stentgaftů Ella (Ella 34,5 %, Zenith Flex 20,2 %). Výskyt migrace a endoleaku I. typu byl signifikantně vyšší u pacientů s dilatací proximálního krčku v průběhu sledování (t-test 0,029). Závěr: Po implantaci stentgraftu pro aneurysma břišní aorty dochází k časné postupné dilataci proximálního krčku. U pacientů s dilatací krčku je signifikantně vyšší výskyt komplikací ve smyslu migrace stentgraftu kaudálně a endoleaku prvního typu.
Aim: To evaluate the development of the proximal neck of an abdominal aortic aneurysm in long-term follow-up in patients after endovascular treatment with stent graft in relation to possible complications. Method: Patients after stent graft implantation (Zenith Flex, Zenith LP, Ella) for abdominal aortic aneurysm from 2004 to 2017. The proximal neck was measured on CT angiography in 236 patients (35 women, 201 men). The diameter of the proximal neck before stent graft implantation, in the follow-up after implantation and the occurrence of complications (stent graft migration, type I endoleak) were evaluated. Neck dilatation was defined as an increase in diameter of more than 2.5 mm compared to follow-up CT angiography one year after implantation. Student?s paired t-test was used for statistical processing. Results: Dilation of the neck occurred during follow-up in 69 patients (29.2%). The neck diameter increased significantly in the first 6 years of follow-up. Proximal neck dilatation occurred more frequently with Ella stent grafts (Ella 34.5%, Zenith Flex 20.2%). The incidence of migration and type I endoleak was significantly higher in patients with proximal neck dilatation during follow-up (t-test 0.029). Conclusion: Early progressive dilation of the proximal neck occurs after a stent graph implantation for an abdominal aortic aneurysm. In patients with a neck dilatation is a higher incidence stent graft migration caudally and endoleak type I.
- Klíčová slova
- krček aneurysmatu,
- MeSH
- aneurysma břišní aorty * chirurgie MeSH
- cévní protézy MeSH
- CT angiografie metody přístrojové vybavení MeSH
- dilatace patologická diagnostické zobrazování epidemiologie MeSH
- endovaskulární léčba aneuryzmatu aorty * přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace diagnostické zobrazování epidemiologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl: Zhodnocení významu dlouhodobého sledování pacientů po implantaci stentgraftu pro aneurysma břišní aorty z hlediska výskytu pozdních komplikací. Metodika: Od roku 1996 do roku 2021 bylo na našem pracovišti endovaskulárně léčeno 649 pacientů s aneurysmatem břišní aorty a ili#akálních tepen. Deset a více let po implantaci stentgraftu bylo sledováno 69 pacientů, a to 61 mužů a osm žen ve věku od 50 do 81 roku, průměrný věk byl 67 let. Pacienti byli sledovaní pomocí CT angiografie a prostého snímku skeletu stentgraftu v jednoročních intervalech. Délka sledování byla 10–22 let, průměrná doba sledování byla 14 let, medián byl 13 let. Výsledky: Během sledování bylo v souboru 69 pacientů zjištěno 29 komplikací (42%) u 22 pacientů (31 %), které byly indikované k léčbě. U osmi (11,5%) nemocných byl diagnostikován endoleak II. typu bez zvětšení vaku aneurysmatu, tj. bez indikace k terapii. Dvacet devět pozdních komplikací se objevilo za 1 rok až 18 let po implantaci stentgraftu, šest za méně než 5 let, 12 komplikací za 5–10 let. Jedenáct komplikací za více než 10 let (18 %), z toho devět komplikací u sedmi nemocných, kteří neměli v prvních 5 letech žádnou komplikaci a měli zmenšený nebo stacionární vak aneurysmatu. Jednalo se u jednoho pacienta o migraci stentgraftu, u čtyř nemocných o migraci stentgraftu a endoleak Ia, u tří o Ib, u osmi pacientů o endoleak III. typu, u tří o endoleak II. typu s růstem vaku aneurysmatu, u pěti o endotension, u dvou nemocných o trombózu raménka, u jednoho o trombózu stentgraftu a u dvou pacientů o absces v retroperitoneu. Většina komplikací byla indikovaná k endovaskulární léčbě. Závěr: Pozdní komplikace po implantaci stentgraftu pro aneurysma břišní aorty, které jsou rizikové z ruptury aorty, se mohou objevit kdykoliv během sledování, a to i u pacientů, kteří neměli v prvních 5 letech po implantaci žádnou komplikaci a měli dokonce i zmenšený vak aneurysmatu. Dlouhodobé sledování nemocných po endovaskulární léčbě aneurysmatu břišní aorty je tedy zásadní a pacienty nelze vyřadit ze sledování.
Aim: To evaluate the importance of long-term follow-up of patients after stent graft implantation for abdominal aortic aneurysm in terms of the incidence of late complications. Methods: From 1996 to 2021, 649 patients with aneurysms of the abdominal aorta and iliac arteries were treated endovascularly at our institution. Sixty-nine patients were followed ten or more years after stent graft implantation, 61 men and 8 women aged 50 to 81 years, the average age was 67 years. Patients were followed up with CT angiography and an X-ray of the stent graft skeleton at one-year intervals. Follow-up duration was 10–22 years, mean follow-up was 14 years, median was 13 years. Results: During follow-up in a group of 69 patients, 29 complications (42%) were detected in 22 patients (31%), which were indicated for treatment. In 8 (11.5%) patients type II endoleak without enlargement of the aneurysm sac were diagnosed, i.e. without indication for therapy. Twenty-nine late complications occurred in 1 to 18 years after stent graft implantation, 6 in less than 5 years, 12 complications in 5–10 years. Eleven complications in more than 10 years (18%), of which 9 complications in 7 patients who had no complications in the first 5 years and reduced or stationary sac aneurysm. One patient had stent graft migration, 4 patients had migration and Ia endoleak, 3 had Ib endoleak, 8 patients had type III endoleak, 3 had type II endoleak with aneurysm sac growth, 5 had endotension, and two patients had iliac limb thrombosis, stent graft thrombosis in one, and abscess in the retroperitoneum in 2 patients. Most complications were indicated for endovascular treatment. Conclusion: Late complications after stent graft implantation for abdominal aortic aneurysm at risk of aortic rupture can occur at any time during follow-up, even in patients who had no complication in the first five years after implantation and even had a reduced aneurysm sac. Long-term follow-up of patients after endovascular treatment of abdominal aortic aneurysm is therefore essential, and patients cannot be excluded from follow-up.
- MeSH
- aneurysma břišní aorty chirurgie MeSH
- cévní protézy * škodlivé účinky MeSH
- CT angiografie MeSH
- digitální subtrakční angiografie MeSH
- endovaskulární léčba aneuryzmatu aorty * metody škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace diagnostické zobrazování epidemiologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Hereditární teleangiektazie je vrozené onemocnění, při kterém se u pacientů na kůži a sliznicích objevuje charakteristické rozšíření drobných kapilár nazývané jako teleangiektázie. Teleangiektázie se stoupajícím věkem často praskají a způsobují krvácení. Pokud se krvácení opakuje příliš často, ať už ve formě epistaxí, hemoptýz, nebo krvácení do trávicího traktu, rozvíjí se u pacientů anémie, často vedoucí k významnému defi citu železa. Daleko závažnější je výskyt arteriovenózních malformací v parenchymatozních orgánech. Malformace postupně rostou se zvyšujícím se věkem pacienta. Nejčastěji jsou postiženy plíce, žaludek, játra a mozek. Krvácení z malformací v těchto lokacích může být smrtelné, a proto je jejich včasná identifi kace důležitá. Screening arteriovenózních malformací ve výše zmíněných rizikových lokacích je doporučován nejen u samotného pacienta, ale i u jeho rodiny. Aktuálně se nabízí také možnost průkazu kauzálních mutací. Léčba by vždy měla být posouzena individuálně. Někdy postačí pouze lokální terapie, hemostyptika nebo substituce železa, jindy je potřeba nasadit systémovou léčbu.
Hereditary telangiectasia is a congenital disease in which patients develop a characteristic enlargement of small capillaries on the skin and mucous membranes, called telangiectasia. With increasing age, telangiectasias often rupture and cause bleeding. If bleeding recurs too frequently, whether in the form of epistaxis, haemoptysis or gastrointestinal bleeding, patients develop anaemia, often leading to significant iron deficiency. Far more serious is the occurrence of arteriovenous malformations in parenchymatous organs, progressively increasing with increasing patient age. The lungs, stomach, liver and brain are most commonly affected. Bleeding from malformations in these localizations can be fatal and therefore early identification is important. Screening for arteriovenous malformations in the above-mentioned high-risk localizations is recommended not only for the patient himself but also for his family. Currently, the possibility of detecting causative mutations is also offered. Treatment should always be assessed on an individual basis. Sometimes only local therapy, haemostatic therapy or iron substitution is sufficient, other times systemic therapy is needed.
- MeSH
- hereditární hemoragická teleangiektazie * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- prevalence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
