This article aims to provide a comprehensive description of the multifaceted influence of dysmenorrhea on women's emotional states and their overall lives, with a focus on both immediate and long-term effects. Immediate impacts include changes in mood and self-perception during menstruation. Changes in self-esteem and identity are among the long-term effects. The research employed a qualitative design involving in-depth interviews with 18 women who have experienced years of painful menstruation. Data were analysed using a combination of thematic analysis (TA) and interpretative phenomenological analysis (IPA), providing a robust framework to understand the nuanced experiences of the participants. Our findings revealed that dysmenorrhea significantly affects emotional states, leading to symptoms of depression and anxiety, heightened emotional reactivity during menstrual periods, and negative effects on self-perception and body image. These emotional disturbances are not only limited to the duration of menstruation but extend beyond this, influencing women's daily lives, relationships, and overall mental health. The study highlights how dysmenorrhea can exacerbate feelings of vulnerability, emotional instability, and social withdrawal, contributing to a persistent negative self-image and compromised self-esteem. Moreover, the chronic nature of dysmenorrhea has been linked to deeper psychological impacts, including a diminished sense of self-efficacy and identity disruption. Women report a pervasive sense of loss of control over their bodies, leading to feelings of helplessness and frustration. These experiences underscore the importance of addressing both the physical and psychological aspects of dysmenorrhea in medical and psychological interventions
Romští uživatelé drog jsou skupinou, která typicky nevyužívá terapeutické služby pro drogově závislé. V ambulantních službách však lze pozorovat vyšší míru sebeúzdravy u romských uživatelů drog než u majoritní populace. Popisovaný jev vychází z dlou- hodobých pozorování a rozhovorů s romskými klienty v kontaktním centru (ambulantním centru sociálních služeb pro uživatele drog) v Jihočeském kraji. Tento článek zkoumá kulturní specifika spojená s odvykáním návykových látek mezi romskými uživateli drog v České republice. Naše analýza sebeúzdravy se zaměřuje na popis motivů pro odvykání drogám spolu s používáním jednotli- vých strategií a specifických rituálů spojených s odvykáním, které jsou vzájemně propojeny v kontextu kulturních specifik romské menšiny v České republice. Výsledky demonstrují vliv sociálního kapitálu, kde se ukazuje vliv širší a soudržnější rodinné sociální sítě. Sociální kapitál byl spolu s vytvořením nové identity nejzásadnějším motivačním prvkem.
Roma drug users are a group that typically do not use therapeutic services for drug addiction. However, a higher rate of self-recovery among Roma drug users can be observed within outpatient services than among the majority population. The described phenomenen is based on long-term observations and interviews with Roma clients at a contact center (an ambulant social services center for drug users) in the South Bohemian Region, Czech Republic. This article examines the cultural specifics associated with substance withdrawal among Roma drug users in the Czech Republic. Our analysis of self-recovery focuses on the description of motives for quitting drug use, along with the use of individual strategies and specific rituals associated with cessation, which are interconnected in the context of the cultural specifics of the Roma minority in the Czech Republic. The results demonstrate the impact of social capital on self-healing, where the influence of a broader and more cohesive family social network is shown. The social capital represented by the family of Roma drug users motivated quitting the most.
Romští uživatelé drog jsou skupinou, která typicky nevyužívá terapeutické služby pro drogově závislé. V ambulantních službách však lze pozorovat vyšší míru sebeúzdravy u romských uživatelů drog než u majoritní populace. Popisovaný jev vychází z dlou- hodobých pozorování a rozhovorů s romskými klienty v kontaktním centru (ambulantním centru sociálních služeb pro uživatele drog) v Jihočeském kraji. Tento článek zkoumá kulturní specifika spojená s odvykáním návykových látek mezi romskými uživateli drog v České republice. Naše analýza sebeúzdravy se zaměřuje na popis motivů pro odvykání drogám spolu s používáním jednotli- vých strategií a specifických rituálů spojených s odvykáním, které jsou vzájemně propojeny v kontextu kulturních specifik romské menšiny v České republice. Výsledky demonstrují vliv sociálního kapitálu, kde se ukazuje vliv širší a soudržnější rodinné sociální sítě. Sociální kapitál byl spolu s vytvořením nové identity nejzásadnějším motivačním prvkem.
Roma drug users are a group that typically do not use therapeutic services for drug addiction. However, a higher rate of self-recovery among Roma drug users can be observed within outpatient services than among the majority population. The described phenomenen is based on long-term observations and interviews with Roma clients at a contact center (an ambulant social services center for drug users) in the South Bohemian Region, Czech Republic. This article examines the cultural specifics associated with substance withdrawal among Roma drug users in the Czech Republic. Our analysis of self-recovery focuses on the description of motives for quitting drug use, along with the use of individual strategies and specific rituals associated with cessation, which are interconnected in the context of the cultural specifics of the Roma minority in the Czech Republic. The results demonstrate the impact of social capital on self-healing, where the influence of a broader and more cohesive family social network is shown. The social capital represented by the family of Roma drug users motivated quitting the most.
Cílem článku je analyzovat souvislost mezi faktory sociálního vyloučení a kognitivním rozvojem u romských dětí. Metodika: Výzkumný soubor představovalo 400 romských dětí (etnicita na základě sebeidentifikace) vybraných kvótním výběrem ze všech krajů České republiky ze sociálně vyloučených lokalit i mimo ně, a to ve věku 7-11 let, a dále pak jejich rodičů. Jako výzkumný nástroj měřící kognitivní schopnosti byla použita baterie komplexního inteligenčního testu Woodcock-Johnson IV COG. Sociální exkluzi jsme měřili nově vytvořeným testem Škála sociálního vyloučení. Data byla zpracována pomocí korelací a regresní analýzy v programu SPSS. Výsledky: Výzkum ukazuje souvislost mezi sociálním vyloučením a kognitivními schopnostmi romských dětí v České republice, které ale nejsou příliš korelačně silné. Jedná se především o nedostatečné jazykové znalosti a s nimi související dorozumívací schopnosti na úřadech, ve škole a dalších institucích. Dalším významným faktorem jsou pak kulturní specifika a odlišnosti romské minority. Pro praktickou sociální práci se jeví jako stěžejní pracovat na rozvoji znalosti českého jazyka u romských rodin a pomoci s nesrozumitelnou komunikací s úřady.
This article aims to analyse the connection between factors of social exclusion and cognitive development in Roma children. Methods: The research group included 400 Roma children aged 7-11 years (ethnicity based on self-identification) and their parents. They were quota selected from all regions of the Czech Republic, from socially excluded localities and beyond. We used the Woodcock-Johnson IV COG comprehensive intelligence test battery as a research tool to measure cognitive abilities. We measured social exclusion with the newly created Social Exclusion Scale test. We used the SPSS programme to process the data using correlations and regression analysis. Results: Research shows a connection between social exclusion and the cognitive abilities of Roma children in the Czech Republic, but the correlation is not very strong. The cognitive abilities primarily include insufficient language skills and related communication skills in offices, schools, and other institutions. Another important factor are cultural specificities and differences of the Roma minority. For practical social work, working on developing knowledge of the Czech language among Roma families and helping with incomprehensible communication with the authorities seems crucial.
- MeSH
- dítě MeSH
- kognice MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- Romové výchova MeSH
- sociální marginalizace * psychologie MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- výchova a vzdělávání MeSH
- výzkum MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
The objective of the study is to identify the share of the authoritarian personality in social work students, as well as the format of these students’ studies. Data collection was implemented via a survey method using a standardized F-scale questionnaire, with additional questions about the socio-demographic character. These were the basis for testing the relation between authoritarian personality and these factors. The research sample consisted of students of two social work study programs at the Faculty of Health and Social Sciences of the University of South Bohemia in České Budějovice (N = 195). The results show a significant relation between authoritarianism and age within the dimensions of submission (p < 0.01; F = 7.68) and superstition (p = 0.03; F = 4.81). We also focused on the relation between the authoritarian personality and full-time vs. parttime study forms. There was only a statistically relevant relation for the dimension of submission (p < 0.01; t = 2.77). For this, part-time students had a lower average, meaning they were less submissive than full-time students. The last statistically significant relationship found was between the study programs, where the t-test showed a significant relationship for eight of the nine dimensions of the questionnaire. In practice, public administration graduates will more often use a control and power approach in relation to their clients.
The objective of the article is to present an item analysis of selected subtests of the Czech version of the WJ IV COG battery from a group of Romani children, ages 7-11. The research sample consisted of 400 school-aged Romani children from the Czech Republic who were selected by quota sampling. A partial comparative sample for the analysis was the Czech population collected as norms of the Czech edition of © Propsyco (n = 936). The Woodcock-Johnson IV COG was used as a research tool. Statistical analysis was performed in Winstep software using Differential Item Functioning; differences between groups were expressed in logits and tested via the Rasch-Welch T-test. It was discovered that higher item difficulty was noted in the verbal subtests, although variability in item difficulty was found across all subtests. The analysis of individual items makes it possible to discover which tasks are most culturally influenced.
- MeSH
- dítě MeSH
- etnicita MeSH
- lidé MeSH
- psychometrie MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- Romové * MeSH
- zdroje elektrické energie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
The article presents research evidence on psychological impacts of the COVID-19 pandemic on the economically active Czech population aged 18-64 (n = 1603; 365 men and 1238 women) within a one year perspective. The aim is to describe the differences in the reported mental health indicators (anxiety, depression, and distress) for women and men in the four age groups, two groups with different working statuses (continuation of work/interrupted working status), and between two phases of the epidemic (March to May 2020 and September 2020 to February 2021). The results point to elevated scores of negative mental health indicators (anxiety, depression, and distress) in different subgroups. More negative experiences in a pandemic situation were found, especially in groups of women, people under the age of 35, and among people with interrupted working status. The results also indicate a deterioration of symptoms over time during the epidemic.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cílem této přehledové studie je shrnout teorii a praxi feministické a genderově citlivé psychoterapie v kontextu možného přispění k obecné koncepci a oboru psychoterapie. Záměrem tohoto článku je rovněž poskytnout ucelený přehled o daném tématu a upozornit na významné oblasti výzkumu. Feministická a genderově citlivá psychoterapie je relativně marginální oblastí a její postupy nejsou standardní součástí klasických psychoterapeutických metod. Tento směr však poskytuje mnohostranný pohled na konstrukci a stabilizaci lidské psychiky včetně duševního zdraví v sociopolitickém kontextu. České prostředí této oblasti nevěnuje příliš velkou pozornost, přestože sociopolitický aspekt duševního zdraví přitahuje stále větší zájem díky svým významným sdělením, které zavazují ženy a muže přemýšlet o zavedených společenských řádech a postupech. Náš přehled si klade za cíl shrnout stěžejní vrstvy argumentačních stanovisek této praxe kladoucí důraz na koncept zplnomocnění, a diskutovat výchozí zjištění těchto teoretických tvrzení na základě obsahové analýzy.
The review aims to summarize the theory and practice of feminist and gender-sensitive psychotherapy in the context of possible contributions to the general conception of psychotherapy and the psychotherapeutic field. The purpose of this review is the give a comprehensive overview of the topic and to highlight significant areas of research. Feminist and gender-sensitive psychotherapy is relatively marginal, and its procedures are not a standard part of classical psychotherapeutic methods. However, the approach provides a multifaceted view of constructing and stabilizing the human psyche and mental health in a sociopolitical context. The Czech environment has not given sufficient attention to this area, even though mental health's sociopolitical aspect attracts an increasing interest due to its remarkable statements obligating wo/men to think about established societal orders and procedures. Our review aims to summarize the crucial layers of argumentative standpoints of this empowering practice and discuss essential findings of these theoretical statements based on content analysis.
Studie představuje výsledky výzkumu zaměřeného na psychologické dopady spojené s epidemií covid-19 v České republice v průběhu měsíců březen–květen 2020. Cílem studie je sledovat a popsat dynamiku psychologických ukazatelů v čase, s ohledem na vývoj situace v ČR – od prvního nárůstu počtu nakažených a výrazných restrikcí, přes kulminaci a ústup první vlny epidemie, až k pomalému návratu do stavu uvolněných restrikcí. Výzkum pracuje se souborem 2716 respondentů ve věku 18–89 let, kteří se zúčastnili on-line dotazníkového šetření, případně byli dotazováni trénovanými výzkumnými asistenty (zejm. v případě seniorů a dalších osob, kteří neměli přístup k internetu). Výzkumná data zahrnovala deskriptivy účastníků a výsledky psychologických testů zaměřených na emoční stavy respondentů, jejich psychický nepokoj (distres) a přítomnost úzkosti a deprese. Tyto psychologické ukazatele byly sledovány jak v celém souboru, tak ve skupinách podle pohlaví a věku. Výsledky dokládají, že nastalá epidemická situace souvisela s výrazným nárůstem negativního emočního prožívání, se symptomatikou psychického nepokoje, úzkostí a depresí, a to až do období kulminace. Poté bylo zaznamenáno postupné zlepšování psychického stavu dotazovaných osob. Negativní dopady byly výraznější v populaci mladších dospělých a v populaci žen. Výsledky poukazují také na rozdílnosti v míře reportovaného stresu u izolovaných osob, které byly dotazovány zprostředkovaně (asistenty), oproti osobám, které reportovaly svůj stav přímo do dotazníku. V případě nezprostředkovaného dotazování byly hodnoty negativních psychických ukazatelů vyšší, oproti osobám, které byly dotazovány asistenty.
The study presents the results of a screening focused on the psychological impact associated with the outbreak and further development of the COVID-19 pandemic in the Czech population during March-May 2020. The aim of the study was to investigate temporal dynamics of psychological impact covering the first wave of the epidemic, i.e., first phases of the epidemic growth, culmination, decrease, and slow return to a normal lifestyle. The sample of 2716 respondents aged between 18 and 89 years participated in an online survey from March 18th to May 25th, 2020; part of them (typically seniors and others, who had not access to the internet) were assisted in entering the data by trained interviewers. The survey comprised questionnaires capturing emotional states, psychological disturbance, anxiety, and depression. The changes in the scores by pandemic phase (time frame) were studied for the whole sample and for gender and age groups. The results show that the threat of COVID-19 caused a significant increase in negative emotional experience and in the symptoms of psychological disturbance, anxiety, and depression in the Czech population in a time of infection culmination, even when the spread of the pandemic was well controlled, and then a gradual decline over time. The data indicated that the pandemic situation had a more pronounced impact on women and younger adults. The study also showed that in situations of pandemic stress associated with isolation, when isolated people are interviewed about their mental state, their reports on negative experiencing might be significantly reduced compared to direct anonymous self-reports data entry.
OBJECTIVES: The impact of a change in hemodynamics on cognitive skills in patients with asymptomatic carotid stenosis (ACS) after carotid endarterectomy (CEA) remains unclear. The aim of this study was to evaluate the results of CEA for ACS at 1 year by assessing the changes in anterior, middle, and posterior cerebral artery blood flow in tandem with changes in cognitive efficiency. METHODS: Flow volume in cerebral arteries using quantitative magnetic resonance angiography was measured in a group of 14 males and 5 females before and at 1 year after CEA for ACS. Cognitive efficiency was assessed by Repeatable Battery for the Assessment of Neuropsychological Status (RBANS). The values of flow volume were processed using simple ratio (SR) and were used for covariance analyses with changes in cognitive skills after CEA. RESULTS: A significant improvement in cognitive efficiency indexes of immediate memory and visuospatial perception at 1 year after CEA for ACS was observed. Simultaneously, a significant deterioration of speech index was noted. During the analysis of association between flow and cognition, the highest correlation could be seen between the middle cerebral artery (MCA) flow and the visuospatial perception. A change in posterior cerebral artery (PCA) flow was associated with an increase in immediate memory index and anterior cerebral artery (ACA) flow change with the speech index. CONCLUSION: Convergence of data supporting the association between revascularization and cognitive improvement were added in a small, single-center cohort of ACS patients undergoing CEA. No significant differences in cognition were seen between preoperative findings and at 1 year after CEA. Visuospatial perception improvement was linked to flow change in MCA, immediate memory improvement to flow change in PCA, and speech index change to flow change in ACA. Methodical limitations of this small study preclude formulating larger generalizations. Hemodynamic factors in CEA should be assessed in a larger-scale study.
