OBJECTIVES: We aimed to develop a Service Capacity Index for Substance Use Disorders (SCI-SUD) that would reflect the capacity of national health systems to provide treatment for alcohol and drug use disorders, in terms of the proportion of available service elements in a given country from a theoretical maximum. METHODS: Data were collected through the WHO Global Survey on Progress with Sustainable Development Goals (SDG) Health Target 3.5, conducted between December 2019 and July 2020 to produce the SCI-SUD, based on 378 variables overall. RESULTS: The SCI-SUD was directly derived for 145 countries. We used multiple imputation to produce comparable SCI-SUD estimates for countries that did not submit data (40 countries) or had very high level of missingness (9 countries). The final SCI-SUD demonstrates considerable consistency and internal stability and is strongly associated with the macro-level economic, healthcare-related and epidemiologic (such as prevalence rates) variables. CONCLUSION: The presented methodology represents a step forward in monitoring the global situation in regard to the development of treatment systems for SU disorders, however, further work is warranted to improve the external validity of the measure (e.g., in-depth data generation in countries) and ensure its feasibility for regular reporting (e.g., reducing the number of variables).
- MeSH
- ethanol MeSH
- lidé MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek * epidemiologie terapie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Předmětem této studie je kritická reflexe toho, co je tradičně jedním ze základních pravidel ve většině terapeutických komunit zabývajících se léčbou lidí závislých na návykových látkách. Toto pravidlo zakazuje navazování sexuálních a partnerských vztahů mezi klienty v komunitě. Tato etnografická studie klientů a terapeutů v jedné konkrétní komunitě zkoumá, jak klienti vnímají pravidlo zákazu navazování intimních vztahů během léčby a zda se toto vnímání v průběhu léčby mění. Zabývá se také tím, jak se terapeuti dívají na toto pravidlo a jaký dopad má na jejich práci. Klienti komunity vnímali zákaz tak, že zahrnuje více než jen fyzickou intimitu a blízký kontakt, a to i vytváření hlubokých citových vazeb. Každý klient účastnící se studie povinnost dodržovat omezování sexuálních vztahů řešil svým vlastním jedinečným způsobem a vymýšlel osobní strategie, jak situaci zvládnout. Podle terapeutů je regulace sexuálních vztahů zásadní pro udržení vhodného průběhu terapie. Zdůrazňovali, že tyto typy vztahů v komunitním prostředí narušují skupinovou dynamiku a mají škodlivý vliv na terapeutický proces. Mezi klienty a terapeuty byly identifikovány podobnosti v postojích k pravidlu. Obě skupiny informantů byly přesvědčeny o významu pravidla, protože vede klienty k tomu, aby upřednostňovali sebe a svou vlastní léčbu.
This ethnographic study is a critical reflection on what is traditionally one of the cardinal rules within most of the therapeutic communities that are engaged in treating people who are addicted to narcotic drugs. That rule forbids the initiation of sexual relationships and partnership relationships between clients in the community. This study of clients and therapists in one specific community examines how clients perceive the rule that forbids the initiation of intimate relations during treatment, and whether those perceptions change during the course of treatment. It also addresses how therapists view the rule, and the impact it has on their work. The community's clients perceived the prohibition as encompassing more than just physical intimacy and close contact, extending to the formation of profound emotional connections. Each client participating in the study approached the obligation to abide by the restriction on sexual relations in their own unique manner, and devised personal strategies for managing it. The therapists regarded the regulation against sexual involvement as crucial for maintaining the appropriate course of therapy. They emphasized that romantic involvement within the community setting disrupts the group dynamics and has a detrimental effect on the therapeutic process. Similarities and disparities in attitudes toward the rule were identifiable among the clients and therapists. Both groups of respondents were convinced of the rule's significance, as it encourages clients to prioritize themselves and their own treatment.
- MeSH
- lidé MeSH
- poradenství metody organizace a řízení MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek psychologie terapie MeSH
- sexuální partneři * psychologie MeSH
- skupinová psychoterapie organizace a řízení MeSH
- terapeutická komunita MeSH
- uživatelé drog * psychologie výchova MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- alkoholismus * terapie MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek * terapie MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
V poslední době se intenzivně diskutuje potřeba změn prostředí v psychiatrii - nejen prostředí, ve kterém pacient přechodně žije (zde je myšlen zejména ubytovací standard v psychiatrických nemocnicích), ale i prostředí, ve kterém terapie probíhá (myšleny nejen parametry prostoru, ale celková atmosféra a podoba vztahů a také postavení člověka v tomto prostředí). V našem článku se budeme věnovat specificky léčbě závislostí, byť základní teze a závěry lze přenést na celou psychiatrii.
In recent years, one of the important topics of neurobiological research is environmental enrichment. A positive and inspiring environment with sensory and motor inspirations and increasing well-being of the organism can significantly repair mental disorders and improve the condition of the brain. In addition to the obviously effective therapeutic moments, our traditional addiction treatment programs have contained "stenizing" elements and elements that are completely opposite to the concept of environmental enrichment. Eliminating these distressing elements and consistently working with environmental enrichment could make our inpatient treatment programs more effective.
Pregabalin je široce předepisované léčivo ze skupiny antiepileptik s prokázanými protiúzkostnými a analgetickými účinky. V zahraniční literatuře je popisováno jeho zneužívání, a to včetně rozvoje závislosti. Ve dvou kazuistikách popisují autoři příklady z tuzemské praxe. Je popsána jak závislost vzniklá iatrogenně u pacientky bez předchozí psychiatrické komorbidity, tak závislost u polymorfně závislého pacienta s komorbidní depresivní poruchou.
Pregabalin is a widely prescribed antiepileptic medication with anxiolytic and analgetic effect. Pregabalin abuse and pregabaline addiction are described and studied in literature. In two case studies the authors present cases from the Czech republic. A case of iatrogenic addiction is presented as well as a case of a patient with combined addiction and a comorbid depressive disorder.
- MeSH
- anxiolytika MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- opioidní analgetika MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek etiologie terapie MeSH
- pregabalin * aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- tramadol škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- závislost (psychologie) MeSH
- zneužívání léčiv * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Romští uživatelé drog jsou skupinou, která typicky nevyužívá terapeutické služby pro drogově závislé. V ambulantních službách však lze pozorovat vyšší míru sebeúzdravy u romských uživatelů drog než u majoritní populace. Popisovaný jev vychází z dlou- hodobých pozorování a rozhovorů s romskými klienty v kontaktním centru (ambulantním centru sociálních služeb pro uživatele drog) v Jihočeském kraji. Tento článek zkoumá kulturní specifika spojená s odvykáním návykových látek mezi romskými uživateli drog v České republice. Naše analýza sebeúzdravy se zaměřuje na popis motivů pro odvykání drogám spolu s používáním jednotli- vých strategií a specifických rituálů spojených s odvykáním, které jsou vzájemně propojeny v kontextu kulturních specifik romské menšiny v České republice. Výsledky demonstrují vliv sociálního kapitálu, kde se ukazuje vliv širší a soudržnější rodinné sociální sítě. Sociální kapitál byl spolu s vytvořením nové identity nejzásadnějším motivačním prvkem.
Roma drug users are a group that typically do not use therapeutic services for drug addiction. However, a higher rate of self-recovery among Roma drug users can be observed within outpatient services than among the majority population. The described phenomenen is based on long-term observations and interviews with Roma clients at a contact center (an ambulant social services center for drug users) in the South Bohemian Region, Czech Republic. This article examines the cultural specifics associated with substance withdrawal among Roma drug users in the Czech Republic. Our analysis of self-recovery focuses on the description of motives for quitting drug use, along with the use of individual strategies and specific rituals associated with cessation, which are interconnected in the context of the cultural specifics of the Roma minority in the Czech Republic. The results demonstrate the impact of social capital on self-healing, where the influence of a broader and more cohesive family social network is shown. The social capital represented by the family of Roma drug users motivated quitting the most.
Romští uživatelé drog jsou skupinou, která typicky nevyužívá terapeutické služby pro drogově závislé. V ambulantních službách však lze pozorovat vyšší míru sebeúzdravy u romských uživatelů drog než u majoritní populace. Popisovaný jev vychází z dlou- hodobých pozorování a rozhovorů s romskými klienty v kontaktním centru (ambulantním centru sociálních služeb pro uživatele drog) v Jihočeském kraji. Tento článek zkoumá kulturní specifika spojená s odvykáním návykových látek mezi romskými uživateli drog v České republice. Naše analýza sebeúzdravy se zaměřuje na popis motivů pro odvykání drogám spolu s používáním jednotli- vých strategií a specifických rituálů spojených s odvykáním, které jsou vzájemně propojeny v kontextu kulturních specifik romské menšiny v České republice. Výsledky demonstrují vliv sociálního kapitálu, kde se ukazuje vliv širší a soudržnější rodinné sociální sítě. Sociální kapitál byl spolu s vytvořením nové identity nejzásadnějším motivačním prvkem.
Roma drug users are a group that typically do not use therapeutic services for drug addiction. However, a higher rate of self-recovery among Roma drug users can be observed within outpatient services than among the majority population. The described phenomenen is based on long-term observations and interviews with Roma clients at a contact center (an ambulant social services center for drug users) in the South Bohemian Region, Czech Republic. This article examines the cultural specifics associated with substance withdrawal among Roma drug users in the Czech Republic. Our analysis of self-recovery focuses on the description of motives for quitting drug use, along with the use of individual strategies and specific rituals associated with cessation, which are interconnected in the context of the cultural specifics of the Roma minority in the Czech Republic. The results demonstrate the impact of social capital on self-healing, where the influence of a broader and more cohesive family social network is shown. The social capital represented by the family of Roma drug users motivated quitting the most.
- MeSH
- alkoholismus * ekonomika terapie MeSH
- ambulantní péče MeSH
- dostupnost zdravotnických služeb MeSH
- lidé MeSH
- náklady na zdravotní péči MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
