Pancreas is a vital gland of gastrointestinal system with exocrine and endocrine secretory functions, interweaved into essential metabolic circuitries of the human body. Pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) represents one of the most lethal malignancies, with a 5-year survival rate of 11%. This poor prognosis is primarily attributed to the absence of early symptoms, rapid metastatic dissemination, and the limited efficacy of current therapeutic interventions. Despite recent advancements in understanding the etiopathogenesis and treatment of PDAC, there remains a pressing need for improved individualized models, identification of novel molecular targets, and development of unbiased predictors of disease progression. Here we aim to explore the concept of precision medicine utilizing 3-dimensional, patient-specific cellular models of pancreatic tumors and discuss their potential applications in uncovering novel druggable molecular targets and predicting clinical parameters for individual patients.

• MeSH
• duktální karcinom pankreatu * patologie   genetika   metabolismus   MeSH
• individualizovaná medicína * metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * patologie   genetika   MeSH
• techniky 3D buněčné kultury metody   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Cílem práce je retrospektivní analýza pacientů, kteří mezi lety 2010–2023 na Chirurgické klinice LFMU FN Brno podstoupili laparoskopickou resekci karcinomu pankreatu. Metody: Do studie bylo zařazeno 46 pacientů, kteří ve sledovaném období podstoupili laparoskopickou (n=19) nebo otevřenou (n=27) distální pankreatektomii (DP) pro KP. Obě skupiny byly statisticky zhodnoceny a srovnány v následujících parametrech: klinické stadium, grade, počet patologem vyšetřených uzlin, krevní ztráta, délka operace, tříměsíční morbidita a mortalita, doba pobytu na JIP, celková délka hospitalizace, procento readmisí a celkové přežití. Výsledky: Ve skupině otevřené DP bylo více zastoupeno T3 stadium nádoru (81,5 % vs. 57,9 %, p=0,035). Četnější byly v této skupině dediferencované (G3) nádory (18,5 % vs. 5,3 %, p=0,354). Průměrný počet patologem vyšetřených uzlin byl v obou skupinách srovnatelný (otevřená DP 15,1 (min–max, 3−39) vs. lapDP 15,6 (min–max, 5−39). Laparotomický výkon byl spojen s větší průměrnou krevní ztrátou (531 ml vs. 198ml, p=0,002). Byl ale v průměru kratší (190 minut vs. 216 minut, p=0,006). Klinicky závažné komplikace (Dindo III a více), resp. POPF (typ B a C) byly zaznamenány v 10/46 (21,7 %), resp. 14/46 (30,5 %) případech, přičemž nebyl zaznamenán statisticky signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami (p=0,489) resp. (p=0,241). Laparoskopický výkon znamenal kratší dobu pobytu na JIP (medián: 5,0 dne vs. 6,0 dne, p=0,396). Celková doba hospitalizace byla u obou skupin shodná (medián: lapDP 12,0 dne vs. otevřená DP 12 dne, p=0,920). Pět pacientů (5/46, 10,9 %) muselo být znovu přijato v průběhu tří měsíců po výkonu. Pravděpodobnost 1,2,3 a pětileté přežití po laparoskopickém, respektive laparotomickém výkonu dosáhlo 76,9 % (95% IS 59,4–99,7 %), 61,5 % (95% IS 41,1−92,2 %), 41,0 % (95% IS 20,5−82,2 %) a 20,5 % (95% IS 6,2−68,2 %), respektive 73,4 % (95% IS 58,3−92,4 %), 33,1 % (95% IS 18,9−57,9 %), 20,7 % (95% IS 9,5−44,9 %) a 20,7 % (95% IS 9,5−44,9 %). Statisticky signifikantní rozdíl v přežití mezi oběma skupinami prokázán nebyl (p=0,484). Závěr: Při srovnání laparoskopické a otevřené DP prováděné pro karcinom pankreatu naše zkušenosti potvrdily, že lapDP je vhodná zejména pro pacienty s menšími nádory lokalizovanými dále od porto-mezenteriální osy. Laparoskopický přístup přinesl nižší krevní ztrátu, zkrácení doby pobytu na jednotce intenzivní péče, srovnatelnou morbiditu a celkové přežití. Relativně dlouhá doba hospitalizace, překvapivě shodná v obou skupinách, nás vedla k zahájení implementace ERAS (enhanced recovery after surgery) protokolu do tohoto segmentu chirurgie.

Introduction: The aim of the study was to perform a retrospective analysis of patients who had undergone laparoscopic resection for pancreatic cancer (PC) at the Department of Surgery of the Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic from 2010 to 2023. Methods: Forty-six patients with laparoscopic (n=19) or open (n=27) distal pancreatectomy (DP) for PC were included. Both groups were statistically evaluated and compared in the following parameters: clinical stage, tumor grade, nodes examined by the pathologist, blood loss, duration of surgery, three-month morbidity and mortality, length of ICU stay, overall length of hospital stay, readmission rate and overall survival. Results: There were more T3 tumors in the open DP group (81.5% vs 57.9%, p=0.035). The rate of dedifferentiated (G3) tumors was higher in the open DP group (18.5% vs 5.3%, p=0.354). The mean number of nodes examined by the pathologist was equal in both groups (open DP 15.1 (min– max, 3–39) vs lapDP 15.6 (min–max, 5−39). Laparotomy was associated with a higher mean blood loss (531 ml vs 198 ml, p=0.002). However, it was shorter on average (190 minutes vs 216 minutes, p=0.006). Clinically relevant complications (Dindo III and higher) and POPF (types B and C) were observed in 10/46 (21.7%) and 14/46 (30.5%) cases without any statistically significant difference between both groups (p=0.489 and p=0.241, respectively). The median ICU stay was similar for lapDP and open DP (median: 5.0 days vs 6.0 days, p=0.396). Overall length of hospital stay was identical in both groups (median: lapDP 12.0 days vs open DP 12 days, p=0.920). The three-month readmission rate was 5/46 (10.9%). One-, 2-, 3and 5-year overall survival probability after laparoscopic and open DP was 76.9% (95% CI 59.4−99.7%), 61.5% (95% CI 41,1−92.2%), 41.0% (95% CI 20,5−82.2%) and 20.5% (95% CI 6.2−68.2%), and 73.4% (95% CI 58.3−92.4%), 33.1% (95% CI 18,9−57.9%), 20.7% (95% CI 9.5−44.9%) and 20.7% (95% CI 9.5−44.9%), respectively. No statistically significant difference was observed between both groups (p=0.484). Conclusion: When comparing lapDP and open DP performed for pancreatic cancer, our experience confirmed that lapDP was particularly suitable for patients with smaller tumors located further from the porto-mesenteric axis. The laparoscopic approach was associated with lower blood loss, reduced length of ICU stay, comparable morbidity and overall survival. The relatively long length of hospital stays, surprisingly identical in both groups, prompted us to implement the ERAS (Enhanced Recovery After Surgery) protocol in this surgical field.

• MeSH
• karcinom chirurgie   MeSH
• laparoskopie * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   MeSH
• pankreatektomie MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prospektivní studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roboticky asistované výkony * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: The aim of this prospective study was to evaluate the role of serum IL-6 as a potential predictive biomarker of postoperative complications (POC) in elective colorectal surgery. METHOD: A total of 115 patients underwent colorectal surgery for malignancy. IL-6 was measured on the first and third postoperative days (POD1, POD3), and C-reactive protein (CRP) was measured on the POD3. POC was analysed in subgroups according to Clavien‒Dindo (CD), antibiotic (ATB) treatment, intensive care unit (ICU) and hospital length of stay. The predictive power of variables for evaluated endpoints was analysed using receiver-operating characteristic (ROC) analysis and described by area under the curve (AUC). ROC analysis was adopted for the identification of optimal cut-offs. Histological analysis was performed to verify IL-6 production by the tumour. RESULTS: Out of 115 patients who were analysed, 42% had POC. Patients with POC had significantly higher serum levels of IL-6 on POD1 (p < 0.001) and POD3 (p < 0.001). IL-6 early on POD1 as a predictor of antibiotic treatment, ICU stay and hospital stay (AUC 0.818; 0.811; 0.771) did not significantly differ from the AUC of CRP late on POD3 (0.879; 0.838, 0.752). A cut-off IL-6 value of 113 pg/ml on POD1 and 180.5 pg/ml on POD3 in severe complications (CD > 3a) resulted in 75% and 72% sensitivity, 78.6% and 99% specificity, negative predictive value 96.4% and 97% and positive predictive value 29% and 88.9%. CONCLUSION: The serum level of interleukin-6 can predict severe (CD > 3a) POC early on POD1. On POD3, IL-6 is superior to CRP in terms of high positive predictive power of severe POC. Interestingly, the advantage of IL-6 on POD1 is early prediction of the need for antibiotic treatment, ICU stay and hospital stay, which is comparable to the CRP serum level late on the third POD.

• MeSH
• antibakteriální látky MeSH
• biologické markery MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• interleukin-6 * MeSH
• kolorektální chirurgie * MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• ROC křivka MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Pandemie covidu-19 měla významný dopad na zdravotní péči. Zahraniční práce poukazují na možný negativní vliv infekce covidu-19 na vznik a tíži akutní pankreatitidy. Cílem práce je analýza vlivu pandemie covidu-19 na epidemiologii, terapii a prognózu akutní pankreatitidy na populační úrovni. Metody: Srovnání parametrů hospitalizací pro akutní pankreatitidu, poskytnuté péče a výsledků léčby v době pandemie (roky 2020 a 2021) s předchozími lety (2010–2019) s využitím dat Národního registru hrazených zdravotních služeb. Výsledky: Incidence v době pandemie se signifikantně nelišila od předchozího období: 67 vs. 63 na 100 000 obyvatel. Hospitalizace pro akutní pankreatitidu v jednotlivých měsících let 2020 a 2021 nijak nekorelovaly s počty pacientů pozitivních na covid-19. Celková mortalita na akutní pankreatitidu před pandemií a při ní byla prakticky stejná 3,8 a 3,9 %. V celém hodnoceném období let 2010–2021 byl pozorován trend k poklesu počtu chirurgicky řešených pacientů, pozvolný pokles počtu ERCP a vzestup endoskopických drenáží. Hrubá mortalita pacientů hospitalizovaných pro covid-19 a současně akutní pankreatitidu byla 14,2 % a tito nemocní byli operováni v 4,7 %. Závěr: Dle pilotních populačních dat neměla pandemie covidu-19 dopad na incidenci akutní pankreatitidy v České republice. Závažnější průběh a prognóza onemocnění souvisely s časově blízkou pozitivitou covidu-19. Častější indikace chirurgické i jiné intervence pro akutní pankreatitidu u osob pozitivních na covid-19 mohla souviset s narušením standardní kvality a dostupnosti péče.

Introduction: The COVID-19 pandemic had a significant impact on health care. Previous studies point to a possible negative impact of COVID-19 infection on the development and severity of acute pancreatitis. The aim of this study is to analyze the impact of the COVID-19 pandemic on the epidemiology, treatment and prognosis of acute pancreatitis at the population level. Methods: Using data from the National Registry of Reimbursed Health Services (NRRHS) parameters of hospital admissions for acute pancreatitis, the provided health care and treatment outcomes in the pandemic period (2020 and 2021) with previous years (2010–2019) were compared. Results: The incidence during the pandemic was not significantly different from the previous period: 67 vs. 63 per 100,000 population. Hospitalizations for acute pancreatitis in each month of 2020 and 2021 did not correlate with the number of COVID-19 positive patients. The overall mortality rates for acute pancreatitis before and during the pandemic were almost identical – at 3.8% and 3.9%, respectively. There was a trend towards a decrease in the number of surgical procedures, a gradual decrease in ERCPs and an increase in endoscopic drainages throughout the 2010–2021 period. The crude mortality rate of patients hospitalized for COVID-19 and concomitant acute pancreatitis was 14.2% and these patients were operated in 4.7%. Conclusions: Based on pilot population data, the COVID-19 pandemic did not have an impact on the incidence of acute pancreatitis in the Czech Republic. A more severe course and prognosis of the disease was associated with near-term COVID-19 positivity. More frequent indication of surgical and other interventions for acute pancreatitis in COVID-19 positive individuals may have been related to the disruption of standard quality and availability of care.

• Klíčová slova
• studie PANACOTA,
• MeSH
• COVID-19 * MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• pankreatitida * epidemiologie   komplikace   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: Periampullary tumours (PAT) may cause obstruction of distal choledochus. The bile stasis is a risk factor for microbial colonisation of bile (bacteriobilia), cholangitis, hepatic insufficiency and coagulopathy. PAT obstruction can be managed surgically or non-operatively - by inserting a biliary drain or stent (BDS). Although BDS allows for adequate bile drainage, liver function restitution and coagulopathy, increased bacteriobilia has been reported and this is associated with an increased incidence of postoperative complications. METHODS: A monocentric, prospective, comparative study including 100 patients operated with PAT. The effects of bacteriobilia and the presence of a drain in the biliary tract on the development of postoperative complications were evaluated. RESULTS: Positive microbial findings in bile were found in 67% of patients. It was 98% in the biliary drain group vs. 36% in non-drained patients (p = 0.0001). In 68% 2 or more different bacterial strains were simultaneously present (p = 0.0001). Patients with a positive microbial finding in bile had more frequent incidence of infectious complications 40.2% (27) vs. 9.1% (3); p = 0.0011. The most frequent infectious complication was wound infection 29.8% (20) vs. 3.03% (1); p = 0.0014. Similarly, a higher incidence of postoperative infectious complications occurred in patients with BDS - 36% (18) vs. 24% (12); p = 0.2752. CONCLUSION: The presence of a drain or stent in the biliary tract significantly increases the microbial colonisation of bile. It is associated with a significant increase in infectious complications, especially infections in the wound.

• MeSH
• cholangitida * epidemiologie   etiologie   chirurgie   MeSH
• cholestáza * MeSH
• lidé MeSH
• nádory * MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   etiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Východiska: V průběhu pandemie virem SARS-CoV-2 (severe acute respiratory syndrome coronavirus 2) trpěli pacienti, léčení pro COVID-19 (coronavirus disease 2019) infekci na jednotkách intenzivní péče (JIP), neuropsychiatrickými problémy jako byla úzkost, deprese či zmatenost. Samotné prostřední JIP mělo tendenci výše zmíněné příznaky zhoršovat. Prostředí JIP tak spolu s neuroinflamací, vyvolanou virovou infekcí, může vést k „toxické“ kombinaci. Diskuze a plánování strategií poskytování psychologické péče se tak ukázaly během pandemie COVID-19 jako nová velká výzva. Série případů: Autoři uvádějí vlastní zkušenosti s poskytováním psychologické péče na JIP u dvou onkologických pacientek s oxygenační poruchou při infekci SARS-CoV-2. Naše pozorování naznačuje těsnou časovou souvislost mezi elevací zánětlivých markerů interleukinu 6 (IL-6), resp. C-reaktivního proteinu (CRP) a rychlým rozvojem intenzivní úzkosti při progresi dechové tísně, asociované s mozkovou hypoxií a potenciální neuroinflamací. Závěr: Vzhledem k tomu, že IL-6 reguluje indukci exprese genu pro CRP, mohou být změny hladin IL-6, spojené s úzkostí při potenciální neuroinflamací detekovány řádově o několik hodin dříve oproti změnám hladin CRP, což může lékařům pomoci v diagnostice. Onkologičtí pacienti s infekcí virem SARS-CoV-2 léčeni na naší JIP žádali o osobní kontakt s klinickými psychology u lůžka a tento přístup považovali za nenahraditelný. Psychologickou péči vnímali pacienti jako přínosnou.

Background: During the severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) pandemic, patients treated with acute coronavirus disease 2019 (COVID-19) in intensive care units (ICU) have suffered from neuropsychiatric complications such as anxiety, depression, and confusion. Conditions related to the environment have the potential to worsen these symptoms. In combination with virus-dependent neuroinflammation, they form a “toxic” mixture. Discussion and planning strategies for providing psychological care in the ICU during the pandemic have revealed a great current challenge. Case series: We share our experience concerning psychological interventions for oncological patients with oxygen saturation depletion. Our observation of two SARS-CoV-2 patients suggests a close time-related association between the increase in inflammatory markers interleukin 6 (IL-6) and C-reactive protein (CRP) and intensive anxiety in the fast development of breath shortening in acute COVID-19 infection due to brain hypoxia and potential neuroinflammation. Conclusion: As cytokine IL-6 regulates induction of CRP gene expression, the changes in IL-6 concentrations associated with anxiety symptoms and breath shortening in the observed cluster can be detected hours earlier than changes in CRP levels, with a diagnostic implication for the clinicians. The SARS-CoV-2 patients with oncological diseases treated in our ICU asked for personal bedside contact with clinical psychologists, considered it irreplaceable and reported this psychological care as beneficial.

• MeSH
• C-reaktivní protein MeSH
• COVID-19 * psychologie   MeSH
• dospělí MeSH
• interleukin-6 MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu * psychologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• služby péče o duševní zdraví MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

PURPOSE: It is still unclear if pathological complete response (pCR) after neoadjuvant chemoradiotherapy (CRT) in patients treated for rectal cancer causes worse postoperative outcomes, especially after transanal total mesorectal excision (TaTME). Worse postoperative outcomes might be an argument for an organ preserving watch and wait strategy in fragile patients and patients with comorbidities. The aim of this study is to evaluate whether patients treated for rectal cancer who had pCR to neoadjuvant therapy develop worse postoperative outcomes after TaTME than patients without complete response. METHODS: Comparative retrospective analysis (with nearest neighbor matching algorithm) of postoperative outcomes in two groups of patients, with pCR, n = 15 and without pCR (non-pCR), n = 57. All patients were operated on only by one surgical approach, TaTME, for middle and distal rectal tumors. All procedures were performed by one surgical team between 2014 and 2020 at the University Hospital Brno in Czech Republic. RESULTS: Overall morbidity was comparable between the groups (pCR group - 53.8% vs. non-pCR - 38.6%, p = 0.381). Anastomotic leak (AL) was observed in 33.3% of patients with pCR and in 17.5% of patients in the non-pCR group without statistical significance (p = 0.281). CONCLUSION: In conclusion, pathological complete response after neoadjuvant therapy does not appear to affect postoperative morbidity in rectal cancer after TaTME. Therefore, in patients with complete response who are not adherent to W&W surveillance, surgical resection can be perform without increased postoperative complications.

• MeSH
• laparoskopie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• morbidita MeSH
• nádory rekta * chirurgie   patologie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   etiologie   MeSH
• rektum chirurgie   patologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• chirurgie operační MeSH
• lidé MeSH
• pankreas * abnormality   anatomie a histologie   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• chronická pankreatitida * MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH