BACKGROUND: Although cystic fibrosis (CF) standards of care have been produced and regularly updated, they are not specifically targeting at the adult population. The ECFS Standards of Care Project established an international task force of experts to identify quality standards for adults with CF and assess their adherence. METHODS: This study was composed of two phases. In the first one, a task force of international experts derived from published guidelines and graded ten quality standards for adult CF care using a modified Delphi methodology. In the second phase, an international audit was conducted among adult CF centers to retrospectively validate the quality statements and monitor adherence. RESULTS: The task force identified 10 quality standards specific to the care of adults with CF, mainly based on the 2018 ECFS standards of care. 14 adult CF centers participated in the audit, which showed that most quality standards for the management of CF in adults are met across Europe. Heterogeneity in adherence to standards was found across centers according to geographical setting and centers' characteristics. CONCLUSIONS: The identification of quality standards is a valuable resource for the standardization and monitoring of care delivery across centers taking care of adults with CF.
- MeSH
- cystická fibróza * terapie MeSH
- delfská metoda MeSH
- dodržování směrnic MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- poradní výbory MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- standardní péče MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
This is the final of four papers updating standards for the care of people with CF. That this paper "Planning a longer life" was considered necessary, highlights how much CF care has progressed over the past decade. Several factors underpin this progress, notably increased numbers of people with CF with access to CFTR modulator therapy. As the landscape for CF changes, so do the hopes and aspirations of people with CF and their families. This paper reflects the need to consider people with CF not as a "problem" to be solved, but as a success, a potential and a voice to be heard. People with CF and the wider CF community have driven this approach, reflecting many of the topics in this paper. This exercise involved wide stakeholder engagement. People with CF are keen to contribute to research priorities and be involved in all stages of research. People with CF want healthcare professionals to respect them as individuals and consider the impact of our actions on the world around us. Navigating life presents challenges to all, but for people with CF these challenges are heightened and complex. In this paper we highlight the concerns and life moments that impact people with CF, and events that the CF team should aim to support, including the challenges around having a family. People with CF and their care teams must embrace the updated standards outlined in these four papers to enjoy the full potential for a healthier life.
- MeSH
- cystická fibróza * terapie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- standardní péče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- akreditace MeSH
- lidé MeSH
- nemocnice - restrukturalizace * organizace a řízení MeSH
- poskytování zdravotní péče klasifikace MeSH
- přístup k primární péči MeSH
- úhradový mechanismus zákonodárství a právo MeSH
- ukazatele kvality zdravotní péče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Transkatétrová implantace aortální chlopně (TAVI) způsobila výraznou změnu v léčbě aortální stenózy (AS) a rozšířila ji i pro pacienty, kteří by v minulosti nebyli indikováni k chirurgické léčbě. Přes obrovský přínos této metody existuje skupina pacientů, kteří z léčby neprofitují a u nichž je TAVI považována za zbytečnou. V pivotních studiích u pacientů s vysokým rizikem jedna třetina pacientů buď zemřela, nebo u pacientů nedošlo k dostatečnému zlepšení kvality života či symptomů. Futilita TAVI tak vede ke zbytečnému vystavení pacientů riziku. K faktorům, které vedou ke špatným výsledkům po TAVI a zvyšují riziko úmrtí navzdory úspěšné implantaci, patří křehkost pacientů a některá kardiální i nekardiální onemocnění. Tyto komorbidity tak mohou bránit zlepšení symptomů a kvality života, na druhou stranu některé mohou být po implantaci TAVI reverzibilní. Článek podává přehled hlavních přidružených onemocnění, která se mohou podílet na špatných výsledcích, identifikaci reverzibilních faktorů a pohled na hodnocení křehkosti, která má zásadní význam pro futilitu TAVI. Současně poukazuje na nutnost systematického přístupu k hodnocení pacientů, tak aby bylo možné přesněji a komplexněji posoudit potenciální marnost TAVI.
Transcatheter aortic valve implantation (TAVI) has caused a significant change in the treatment of aortic stenosis. It has expanded treatment to include patients not previously indicated for surgical intervention. Despite the tremendous benefit of this method, there are patients who do not benefit from treatment and in whom TAVI is considered unnecessary. In pivotal studies of high-risk patients, one-third either died, or their quality of life failed to improve and their symptoms persisted. The futility of TAVI in such patients thus leads to their unnecessary exposure to risk. Factors that lead to poor outcomes after TAVI and increase the risk of death despite successful implantation include patient frailty and certain cardiac and non-cardiac diseases. These comorbidities may prevent improvement in symptoms and quality of life. On the other hand, some comorbidities may be reversible after the TAVI procedure. This article provides an overview of the main associated comorbidities that may contribute to poor outcomes, identifying reversible factors and looking at frailty assessment. The latter is crucial for TAVI futility. The paper also highlights the need for a systematic approach to patient assessment so that the potential futility of TAVI could be assessed more accurately and comprehensively.
- MeSH
- komorbidita MeSH
- křehkost MeSH
- křehký senior MeSH
- lidé MeSH
- transkatetrální implantace aortální chlopně * MeSH
- zohlednění rizika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
OBJECTIVES: To address the association of perioperative surgical checklist across variable surgical expertise with transurethral resection of bladder tumour (TURBT) accuracy and oncological outcomes in non-muscle-invasive bladder cancer. PATIENTS AND METHODS: We relied on our prospective collaborative database of patients treated with TURBT between 2012 and 2017. Surgical experience was stratified into three groups: resident vs young vs expert consultants. The association of surgical experience with detrusor muscle (DM) presence and adherence to the standardised peri-procedural nine-items TURBT checklist was evaluated with logistic regression models. A Cox regression model was used to investigate the association of surgical experience with recurrence-free survival (RFS). RESULTS: A total of 503 patients were available for analysis. TURBT was performed by expert consultants in 265 (52.7%) patients, by young consultants in 149 (29.6%) and by residents in 89 (17.7%). Residents were more likely to have DM in the TURBT specimen than expert consultants (odds ratio [OR] 1.75, 95% confidence interval [CI] 1.03-2.99, P = 0.04). Conversely, no differences in DM presence were seen between young vs expert consultants (OR 1.09, 95% CI 0.71-1.70, P = 0.69). The median checklist completion rate was higher for both residents and young consultants when compared to experts' counterparts (56% and 56% vs 44%, P = 0.009). When focusing on patients receiving a second-look TURBT, the persistent disease was associated with resident status (OR 4.24, 95% CI 1.14-17.70, P = 0.037) at initial TURBT. Surgical experience was not associated with 5-years RFS. CONCLUSION: Surgeon's experience in the case of adequate perioperative surgical checklist implementation was inversely associated with the presence of DM in the specimen but directly linked to higher probability of persistent disease at re-TURBT, although no 5-year RFS differences were noted.
Cíl: Cílem studie byla analýza výsledků provádění nové zdravotní služby Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu), poskytované v rámci ambulantní zdravotní péče ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL). Soubor a metodika: Prospektivní kohortová studie. V období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 porodilo ve FNOL celkem 2 271 žen a u 2 010 z nich bylo provedeno Zaevidování těhotné ženy do porodnice. Při Zaevidování těhotné ženy do porodnice byla provedena identifikace definovaných konkrétních rizik a stanovena strategie ukončení těhotenství. Výsledky: Zdravotní služba byla provedena u 88,5 % rodiček (2 010 z 2 271). Věk rodiček byl 15–56 let (průměr 31,3 let; medián 31 let), index tělesné hmotnosti byl 13,4–53,1 kg/m2 (průměr 24,6 kg/m2; medián 23,2 kg/m2). U 43,6 % z nich (877 z 2 010) se jednalo o Těhotenství s nízký rizikem a u 56,4 % (1 133 z 2 010) o Těhotenství s definovaným konkrétním rizikem. Nejčastěji identifikovaná rizika byla následující: RhD negativní krevní skupina (18,4 %), diabetes mellitus (13,9 %), císařský řez v anamnéze (12,0 %), hypertenzní onemocnění (6,5 %), malý plod/růstová restrikce plodu (6,3 %), riziko rozvoje hemolytické nemoci plodu a novorozence (2,5 %), těhotenství vícečetné (1,6 %), vrozená vada plodu (1,3 %) a poruchy placentace (0,5 %). U 63,4 % z nich (1 275 z 2 010) byla stanovena strategie ukončení těhotenství spontánním vaginálním porodem, u 18,0 % (361 z 2 010) preindukcí/indukcí vaginálního porodu a u 14,2 % (285 z 2 010) císařským řezem. U 4,4 % (89 z 2 010) zdravotní služba nebyla provedena správně, protože nebyla stanovena žádná strategie. Závěr: Implementace nové zdravotní služby umožní nahradit aktivitu (častější návštěvy v prenatální poradně a screeningové provádění antepartálního fetálního kardiotokogramu) efektivitou (identifikace rizika, stanovení optimální strategie ambulantní předporodní péče a načasování a způsob vedení porodu), a tím dojde k poskytnutí zdravotní péče lépe a bezpečněji (hledisko medicínské, organizační, legislativní a ekonomické).
Objective: The aim of the study was to analyse the results of the implementation of the new health service Registration of a pregnant woman in the maternity hospital (optimally at 36th–37th weeks) provided as part of outpatient/ambulatory health care at Olomouc University Hospital (OUH). Materials and methods: A prospective cohort study. In 2022, a total of 2,271 women gave birth in OUH, and 2,010 of them were Registered in the maternity hospital, defined specific risks were identified and a pregnancy termination strategy was established/determined. Results: The health service was provided to 88.5% of women giving birth (2,010/2,271). The age of the mothers was 15–56 years (mean 31.3 years; median 31 years), their body mass index was 13.4–53.1 kg/m2 (mean 24.6 kg/m2; median 23.2 kg/m2). 43.6% of them (877/2,010) were Low-risk pregnancies and 56.4% (1,133/2,010) were Pregnancies with a defined specific risk. The most frequently identified risks were as follows: RhD negative blood group (18.4%), diabetes mellitus (13.9%), history of caesarean section (12.0%), hypertensive disorders (6.5%), small fetus/fetal growth restriction (6.3%), risk the development of hemolytic disease in the fetus and the newborn (2.5%), multiple pregnancy (1.6%), congenital malformation of the fetus (1.3%) and placentation disorders (0.5%). In 63.4% of them (1,275/2,010), the pregnancy termination strategy was determined by spontaneous vaginal delivery, in 18.0% (361/2,010) by pre-induction of vaginal delivery and in 14.2% (285/2,010) by caesarean section. In 4.4% (89/2,010) the health service was not implemented correctly because no strategy was established. Conclusion: The implementation of the new health service will make it possible to replace activity (more frequent antenatal care contacts/visits and routine antenatal cardiotocography) with efficiency (risk identification, determination of the optimal strategy for outpatient/ambulatory antenatal care and timing and mode of delivery) and thereby provide better and safer health care (from a medical, organizational, legislative and economic points of view).
- Klíčová slova
- zaevidování do porodnice, strategie ukončení těhotenství,
- MeSH
- ambulantní péče MeSH
- lidé MeSH
- porod MeSH
- porodnice organizace a řízení MeSH
- porodnická centra organizace a řízení MeSH
- prenatální péče * organizace a řízení MeSH
- prospektivní studie MeSH
- těhotenství MeSH
- zohlednění rizika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
