Sociální služby reagují jak na potřeby osob v nepříznivé sociální situaci, tak také preventivně řeší sociálně nežádoucí jevy osob na určitém území. V roce 2002 byly definovány první standardy kvality sociálních služeb, které odrážely dobrou praxi fungování těchto organizací. Tyto standardy se v roce 2006 staly právní normou a současně vnikla inspekce jako nástroj jejich kontroly. Inspekce měla posuzovat a hodnotit systém řízení kvality organizace, tedy procesy, které se odehrávají při poskytování služeb. Postupně se však řízení kvality stalo cílem místo prostředkem k dobré službě. Inspekce se soustředila na písemné dokumenty, na hodnocení metodických postupů, na personální strukturu a další a samotný klient se postupně vytratil ze středu pozornosti. To, co však sociální službu činí služnou výjimečnou, jsou právě klienti, kteří jsou zranitelní a vůči poskytovateli, díky své potřebě pomoci, v nerovnoprávném postavení. Rok 2013 je čas, ve kterém si připomínáme, že inspekce poskytování sociálních služeb je státní kontrolou, jejímž účelem je chránit klienty a z jejich pohledu službu hodnotit. Hodnotit, zda je služba službou sociální, která naplňuje základní zásady jako individualizovaná podpora, partnerský přístup, důstojné prostředí, podpora práv a směřování k sociálnímu začleňování
Social services respond to the needs of people in difficult social situations and also preventively solve unfavourable social situation in a locality. The first quality standards of social services defined in 2002 good practice in processes of the organization. These standards became the legal act in 2006 and inspection of social services became as a tool of their control. Inspections assessed the organization’s quality management system, a process that takes place in the providing of services. Gradually a quality management system happened to target instead of path to good providing of Services. The inspection focused on written documents, evaluation methodologies, the personnel structure and etc. and a client missed of a center of attention. But social services are specific to their clients. 2013 is the time in which we commemorate the inspection of social services is state control, which is intended to protect clients from their perspective. Evaluate if social service service fulfills the basic principles as a individual support and partnership, dignified environment, promotion of the rights and providing towards social inclusion.
Príspevok je o problematike a skúsenostiach získaných pri implementácií modelov kvality v zdravotníckom zariadení. Špecializovaná nemocnica pre ortopedickú protetiku Bratislava, n.o. (ďalej ŠNO P) má celoslovenskú pôsobnosť a je vysoko špecializovaným a jedinečným zdravotníckym zariadením s prednostným zameraním na pacientov s problémami oporno-pohybovej sústavy. V roku 2007 sa nemocnici podarilo zaviesť systém manažérstva kvality podľa ISO 9001:2000. Následne v roku 2010 nemocnica úspešne prešla recertifikáciou v súlade s požiadavkami STN EN ISO 9001:2008 a splnila požiadavky noriem ISO 14001:2004 a OHSAS 18001:2007. V roku 2011/2012 sme sa prvý krát prostredníctvom samohodnotenia zapojili podľa modelu výnimočnosti EF QM do súťaže Národná cena SR za kvalitu. V samohodnotiacej správe sme posúdili, ako výsledky nemocnice (spokojnosť zákazníkov, zamestnancov, prínosy pre spoločnosť a kľúčové výsledky výkonnosti) zodpovedajú predpokladom, vytvoreným vrcholovým manažmentom nemocnice prostredníctvom stratégie a plánovania, manažérstvom ľudských zdrojov, partnerstiev, finančných prostriedkov, systémov manažérstva a procesov. Vzhľadom na to, že sme v rámci uvedenej súťaže získali Ocenenie zlepšenia výkonnosti v roku 2012 v v kategórii C3 (iné organizácie verejného sektora), sme sa rozhodli aj v tomto roku sa zúčastniť súťaže Národná cena SR za kvalitu podľa modelu CAF , aby sme zhodnotili, či nás podnety z roku 2012 posunuli ďalej na ceste budovania výnimočného zdravotníckeho zariadenia pre pacienta i zamestnanca.
The contribution deals with issues and experience obtained during the implementation of quality models in a health service establishment. The Specialized Hospital for Orthopedic Prosthetics (Špecializovaná nemocnica pre ortopedickú protetiku Bratislava, n.o.) (the “SHOP”) has a Slovak-wide operation and is a highly specialized and unique health service establishment preferentially focusing on patients with musculoskeletal system disorders. In 2007, the Hospital managed to introduce the quality management system pursuant to ISO 9001:2000. Subsequently, in 2010, the Hospital successfully passed recertification in accordance with requirements of STN EN ISO 9001:2008 and met requirements of ISO 14001:2004 and OHSAS 18001:2007. In 2011/2012, we participated, for the first time, by means of self-assessment according to the EF QM Excellence Model, in the competition titled as “The National Quality Award of the SR ”. In a self-assessment report, we assessed how our hospital´s results (customer and employee satisfaction, contributions for the society and key performance results) correspond to the expectations defined by the hospital´s top management through strategy and planning, human resources management, partnerships, funds, management systems and processes. Given the fact that we had been awarded, within the said competition, the Performance Improvement Award in 2012 in the C3 category (other public sector organizations), we decided to participate in the competition “The National Quality Award of the SR ” according to the CAF Model this year too, in order to evaluate whether the stimuli from 2012 had moved us towards building an exceptional health service establishment both for patients and employees.
- MeSH
- lidé MeSH
- nemocnice * MeSH
- řízení kvality * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Akreditace nemocnic a léčeben prováděná Spojenou akreditační komisí (SAK ) probíhá v ČR od roku 1998. Prezentace popisuje historii akreditace, základní principy tvorby akreditačních standardů a vývoj metodiky akreditačního šetření, pozornost je věnována i mezinárodnímu přehledu. V současnosti bylo SAK akreditováno více než 80 zdravotnických zařízení – autoři prezentují hlavní oblasti, na které se akreditační šetření zaměřuje i dosavadní praktické zkušenosti z různých typů zařízení. Součástí sdělení je i analýza dopadu legislativních změn na akreditační procesy.
Spojená akreditační komise (SAK ) has been performing accreditation of hospitals and long-term care facilities since 1998. The presentation describes history of accreditation, it´s international context, basic principles of accreditation standards development and themethodology of accreditation surveys. At present SAK has accredited 80+ healthcare facilities in the Czech republic – the authors share their practical experience from different types of institutions, including the impact of legislation changes on accreditation process.
- MeSH
- akreditace * MeSH
- lidé MeSH
- zdravotnická zařízení * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cílem přednášky je seznámení se s postupem řízení rizik v Nemocnici Český Těšín a.s.. V úvodu je seznámení se s nemocnicí a se základními údaji o poskytované péči. V návaznosti na poskytovanou péči je určen postup řízení rizik, který představuje určité etapy. Postup byl zaveden v nemocnici na základě analýz, profesních zkušeností a odborných znalostí. V následující části je rozdělení rizik, které si nemocnice vybrala za klíčové. Jedná se o rizika v lékařské léčebné péči, rizika v oblasti ošetřovatelské péče a rizika prostředí. Nežádoucí události představují důležitou součást procesu řízení rizik, proto jim je věnovaná velká pozornost. V nemocnici je důležitá evidence nežádoucích události, jejich následná analýza a vyhodnocení. Na základě analýz jsou vypracována doporučení k prevenci NU. Závěrečné část je orientována na riziko prostředí „Požár“. Prezentován je postup provedení evakuace v případě požáru na daném lůžkovém oddělení. Zkušební evakuace v případě požáru probíhá již několik let a zaznamenal se velký posun od první evakuace. Podařilo se hlavně naučit zaměstnance k převedení teoretických znalostí do praxe, což na počátku nebylo jednoduché.
The basic data about the provided care is mentioned at the beginning of the lecture. Following the provided care, the process of the risk management is determined. The process is divided into the specific phases. The established process is based on the analysis, professional experiences and specialist knowledge. The following part of the lecture is about the dividing of the key risks. These key risks include; a medical care risks, a nursing care risks and an environment risks. An adverse occurrence represents the significant part of the risk management which is the reason for paying a close attention to it. The records of the adverse occurrences, following analysis and appraisals are very important for the hospital. Recommendations to the prevention are worked out based on the analysis. The end of the lecture is oriented to the environment risk of “Fire”. There is a talk about the evacuation process in the case of the fire for the inpatient ward. Practice of the evacuation has been held for several years which caused big improvement from the first evacuation. The employees have learnt how to use their knowledge into a real situation which was a big problem at the beginning.
Poskytování kvalitní péče pacientům v domácím prostředí, včetně mobilní hospicové péče není snadné jednak v podmínkách vzdáleností a horší dostupnosti, a také podhodnoceným financováním této péče. Maximální osobní nasazení je již samozřejmým předpokladem funkčnosti péče, kdy největší odměnou je spokojený pacient a jeho rodina. Zvláštní pozornost si zasluhuje kvalitní léčba bolesti, která má v domácích podmínkách ještě co dohánět.
Providing quality care to patients in the home environment, including mobile hospice care is not easy both in terms of distance and poor accessibility, but also in the low level of financing of such care. The full on commitment of the carers is an obvious prerequisite for the care to work, where the greatest reward is a satisfied patient and their family. The quality treatment of pain deserves special attention, which still needs to improve in the home setting.
Cílem příspěvku je seznámit účastníky o klíčových prvcích ochrany práv uživatelů v návrhu nových standardů kvality sociálních služeb a jejich kritérií. Návrh je jedním z výstupů projektu MPSV Inovace systému kvality v sociálních službách.
Aim of this issue is to present the key elements protecting rights of the social service users in the proposal of innovated standards of quality in social services. The proposal is one of outcomes of MPSV project „Innovation of the system of quality in social services“.
- MeSH
- lidé MeSH
- lidská práva * MeSH
- sociální práce * zákonodárství a právo MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Fakultní nemocnice Ostrava (dále jen FNO ) prošla v červnu 2013 reakreditací podle mezinárodních akreditačních standardů Joint Commission International. Novinkou bylo rozšíření systému o standardy pro vědu, výzkum a vzdělávání. FNO se tak zařadila mezi 13 nemocnic na světě, které takto širokou akreditaci získaly. Naplnění těchto velmi náročných akreditačních požadavků (1300 hodnocených indikátorů kvality) vyžaduje bezesporu mnoho usilovné práce, zdrojů, překonaných bariér, motivace a intenzivního nasazení všech zaměstnanců. V kontextu dnešní náročné doby ve znamení zeštíhlování a minimalizace nákladů se nabízí otázka: „Proč takto sofistikovaný systém? Není dostačující nějaký bazální, méně pracný a ekonomicky přívětivější?“. Na akreditaci (externí kontrolu kvality) je možno pohlížet z mnoha úhlů. Pro jednoho může být jediným cílem získání Osvědčení o akreditaci, naplnění legislativních požadavků nebo požadavku zřizovatele, pro druhého je certifikát jen třešničkou na dortu a hlavní profit akreditace spatřuje v zavedení kvalitního a skutečně funkčního, integrovaného manažerského systému pracujícího s účinnými nástroji pro identifikaci a řízení rizik. Odpověď na otázku: „Co vlastně chceme“, by měla být prioritní při rozhodování o budování či udržování systému kvality a bezpečí zdravotních služeb. Od této jasné odpovědi se totiž odvíjí veškeré činnosti, spojené s řízením kvality a přípravou na její externí posouzení. Implementace akreditačních standardů/požadavků normy je vždy a za všech okolností zásahem do života zdravotnického zařízení a představuje i ve své minimální variantě (cíl - získání certifikátu) změnu v podnikové kultuře. Vždy je třeba počítat s nutnými zdroji a transformací myšlení zaměstnanců. Fakultní nemocnice Ostrava podle hesla: „Nejsme tak bohatí, abychom kupovali levné věci“ vsadila na kvalitu. Krátkodobá strategie získání certifikátu byla pro management nemocnice vždy nedostatečná, o čemž svědčí i fakt, že nemocnice získala certifikát Spojené akreditační komise ČR již v roce 2007, první certifikát Joint Commission International v roce 2010, tedy dva roky před účinností Vyhlášky č.102/2012 Sb. o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče, a svůj systém stále zkvalitňuje a rozšiřuje. Byli jsme si vědomi zvýšené zátěže zaměstnanců v období implementace jakékoliv změny, a proto jsme nechtěli jen krátkodobý profit v podobě certifikátu na 3 roky, nýbrž dlouhodobé a stabilní zúročení vynaložených nákladů i práce zaměstnanců. Jsme si vědomi, že zaměstnanci tvoří i boří úspěšnost jakékoliv firmy, a proto jsme investovali do jejich vzdělávání, a to tou nejúčinnější formou - praktickým nácvikem implementace a realizace světově ověřených bezpečnostních technik a postupů. Díky vysoké kvalifikaci a profesionalitě konzultantů auditorů Joint Commisison International zaměstnanci viděli smysl a logičnost zaváděných činností, učili se přemýšlet o zvolených postupech, hledat pádné argumenty a obhajovat svou práci. Vzrostlo jejich sebevědomí, a to na všech funkčních úrovních. „Žáci“ při auditu prokázali, že slogan: „Člověk roste s náročností svých úkolů“ je pravdivý, a ve zkoušce za přítomnosti „světově uznávaných učitelů“ obstáli na jedničku. Presentace „Externí kontrola kvality“ se zabývá rozborem důvodů, proč se nespokojit s „bazálem“ a proč přijímat na první pohled nepřijatelné výzvy. Proč je vhodné a přínosné „nenechat se převálcovat dobou“, zachovat si kreativitu, kontinuálně se učit, přijímat odpovědnost a nepodlehnout „manažerskému alzheimeru“. Součástí presentace je rovněž desatero pro volbu kvalitního realizátora externí kontroly, včetně pozitiv a negativ.
University Hospital Ostrava (hereinafter referred to as FNO ) passed in June 2013 re-accreditation by the international accreditation standards of the Joint Commission International. A new release of the system of standards was extension for science, research and education. FNO has included among the 13 hospitals in the world that such a broad level of certificate gained. Meeting these very demanding accreditation requirements (1300 assessed quality indicators) undoubtedly requires a lot of hard work, resources, outdated barriers, motivation and intense commitment of all employees. In the context of today’s challenging times marked by downsizing and cost minimization following questions are suggested: “Why such a sophisticated system? Is there any sufficient basal, less laborious and economically friendly one? “ plenární jednání řízená kvalita ve zdravotní a sociální sféře A - 26 Accreditation (quality external audit) can be viewed from many points of view. For one may be the sole aim an obtaining the Certificate of accreditation, meet legislative or founder requirements, for the other one certificate is just the icing on the cake and the main profit of accreditation sees in the introduction of high-quality and truly functional, integrated management system working with effective tools for risks identifying and managing. The answer to the question: “What do we want” should be a priority when deciding on building or maintaining the quality and safety of health services. All activities related to quality control and preparation for the external assessment depend on the clear answer. The implementation of accreditation standards / standard requirements is always and under all circumstances intervention in the life of the medical device and it is (also) in its minimal version (goal - obtaining a certificate) a change in corporate culture. It is always necessary to count with the necessary resources and transformation of the minds of employees. University Hospital Ostrava according to the motto: “We are not so rich to buy cheap things” bet on quality. Short-term strategies to obtain the certificate was for hospital management always inadequate, as evidenced by the fact that the hospital has been certified by SAK ČR in 2007, the first certification Joint Commission International in 2010, two years before the effective date of the Decree č.102/2012 Sb. the quality and safety of patient health care, and its system continues to improve and expand. We were aware of the increased burden on employees in the implementation of any changes, and that is why we did not want just short-term profit in the form of a certificate for three years, but long-term and stable return of costs and employees work. We are aware that employees are forming as well as destroying the success of any company and therefore we have invested in their education, and that the most effective form - practical training of implementation and realization of the world’s proven security techniques and procedures. With the high qualified and professional consultants, auditors Joint Commisison International employees have seen sense and logic of implemented activities, learned to think about the approaches, looked for strong arguments and defended their work. Their selfconfidence has increased at all functional levels. “Students” in the audit showed that the slogan: “One grows with the complexity of their tasks” is true, and the test in the presence of “world-renowned teachers” stood perfectly. Presentation “External quality” deals with the analysis of the reasons why not to settle for a “basal” and why to accept at first glance unacceptable challenges. Why it is appropriate and beneficial “not to overwhelm by era”, to maintain creativity, to learn continuous, to take responsibility and not to yield to “managerial Alzheimers”. A Ten Commandments for choice of the implementer external quality controls, including positive and negative is also a part of presentation.
- MeSH
- lidé MeSH
- řízení kvality * MeSH
- řízení nemocnice * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Obsahem prezentace je seznámení s novým vydáním Akreditačních standardů SAK pro nemocnice, a to v oblasti řízení prostředí. V této oblasti došlo v novém vydání akreditačních standardů k zásadním změnám, a to nejen z hlediska požadavků samotných, ale zejména z hlediska organizace kapitoly XI. Bezpečí prostředí a obecně přístupu k řízení rizik. Bezpečí prostředí nemocnice, v novém vydání Akreditačních standardů pro nemocnice upraveno zejména standardy v kapitole 11, činilo v minulosti nemocnicím určité interpretační potíže. Hlavním důvodem byla velká heterogenita oblastí, které pod ni spadají a také velký objem legislativy, nejrůznějších nařízení a norem, které upravují vše od stavebních požadavků, přes hygienické až po například požadavky na provoz zdrojů ionizujícího záření. Je pochopitelné, že není možné prověřit vše, takové akreditační šetření, respektive jeho „technická” část, by trvalo měsíce a logicky bylo neúměrně drahé. Každá organizace, která provádí externí hodnocení kvality a bezpečí, tedy stojí před úkolem vybrat ty prioritní oblasti, jejichž hladké a bezpečné fungování je bezpodmínečně nutné pro bezpečí pacientů, personálu a návštěv v nemocnici, a ty následně upravit akreditačními standardy. Výsledkem tohoto přístupu v SAK je zcela přepracovaná kapitola 11, která obsahuje srozumitelně formulované standardy a též odkazy na související legislativu, které dohromady představují konečný výčet požadavků, které je nutné pro získání akreditace splnit. To vše s cílem odstranit interpretační nejistotu a jasně vymezit tuto oblast z hlediska akreditace SAK . Existují také rizika, jejichž prevenci nelze požadovat paušálně (například činnost v případě povodně), neboť jsou specifická pouze pro některá zařízení, a to vzhledem k jejich zeměpisné poloze, stavu budov a pozemků, charakteru služeb, které poskytují, a dalším faktorům. Z toho důvodu SAK do svých standardů zavedla novou povinnost (upravenou standardem č. 11.7.): systematicky identifikovat a řídit rizika, která jinak nejsou upravena standardy a legislativou, která ale mohou mít zásadní vliv na chod nemocnice, případně představují vysokou hrozbu ztráty na životech či majetku.
The presentation introduces SAK 's new approach to facility management and environmental safety as pursued in the new edition of accreditation standards for hospitals. This area has undergone significant change of both the content and general context of the risk management requirements, specifically listed in chapter XI. Facility safety. The facility safety, now mainly covered by chapter XI. of the standards, has been causing some interpretation problems to the organizations undergoing the accreditation process. The heterogeneity of the topic was the primary reason for such misinterpretations, others being voluminous legislation coverage of the area, including building requirements and norms, hygiene control, radiation safety and many others. Naturally, it is impossible to survey all aspects of facility safety in a single survey. Such survey would be extremely expensive and take months to complete. Every external quality evaluator thus stands before the task of selecting those priority areas which have the most significant impact on patient, staff and visitors safety and formulating the requirements for management of such areas through the accreditation standards. As a result of such process in SAK , completely rewritten chapter XI is now part of the new edition of standards. These standards now mark the complete facility management territory by offering clear and well-defined standards and legal references, all with the goal to prevent misinterpretation in the scope and content of the requirements. Apart from described and well known risks, there are others which cannot be applied equally to all hospitals (such as flood, for example) because they are specific to the individual settings due to differences in geographic location, building and land condition, scope and characteristics of provided services and other factors. Based on this fact, SAK has introduced a new requirement (described by standard no. 11.7.): systematically identify and manage risks which are not covered by legislation and other standards but which could significantly alter the functioning of the organization or could lead to loss of life or property.
Společenství, kterému se dnes říká „západní civilizace“, se snaží vše dělit a třídit do skupin, oborů, kategorií apod. Zřejmě proto vznikla tendence kvalitu života posuzovat podle atomizovaných tedy dílčích parametrů či indikátorů. Na té nejnižší úrovni takové hierarchické struktury posuzování kvality života se v publikacích objevily pojmy jako SUBJEKTIVNÍ POHODA (well-being) a ŽIVOT - NÍ SPOKO JENOST (life satisfaction). Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje: „Kvalita života je to, jak člověk vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, ve které žije, a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům“.
Sociality that says today “west civilization”, they say and he does all divide by and sort to the groups, spheres, category etc. Evidently therefore arose tendency look on quality of life after atomized and sub parameter or detectors. On the lowest level that hierarchical structures on judge by quality of life are in academic publications reported concepts of as a well being and life satisfaction. Into Czech republic for example Czech Statistical Office forms by means of indexical method comprehensive some way characteristics of the human life and social expansion community, quality of life ranking. According to our opinion are these categories more or less subjective. We’re thinking it’s, that such subjective factors inexpressive quality of life that is why design for alternative procedure.
- MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- mitochondriální DNA * MeSH
- stárnutí MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Revize normy posunula systém managementu kvality laboratoře k dalším, dnes již samozřejmým prvkům současného řízení kvality. Požadavky se rozšířily do oblasti procesního řízení, managementu rizik, bezpečnosti informací, řízení lidských zdrojů…..Nové požadavky přizpůsobily výstup z hlavního procesu laboratoře (poskytování výsledků vyšetření) podmínkám informačních technologií současné doby a možnostem laboratorních informačních systémů. Možnost elektronického uvolňování výsledků zkrátí dobu odezvy (čas od přijetí vzorku do vydání výsledku), což je pozitivní posun v péči o pacienta. Velice lehce se posunuly také požadavky na řízení lidských zdrojů. Norma je rozšířená o proces hodnocení výkonnosti pracovníků laboratoře. Naplněním nových požadavků laboratoř získá mnoho informací, se kterými bude moci pracovat v rámci neustálého zlepšování zavedeného systému laboratoře. Ke splnění požadavků bude nutné využít vhodné nástroje řízení kvality. Ke správnému výběru nástrojů je nutné vyškolit personál laboratoře, především manažera kvality, který bude analýzy a hodnocení získaných informací provádět. Jenom správné pochopení požadavků a správné využití vhodných nástrojů k jejich naplnění přinese laboratoři „přidanou hodnotu“ z revize normy. Přínos revize nelze očekávat bez investice do vzdělávání směrem k řízení systému kvality.
Revision of the standard implements further, in other branches today already used aspects, to the quality management system in clinical laboratories. The requirements increased in the areas of processes control, risk management, information security, human resources management… New requirements levelled the main process output (provision of examinations results) to todays possibilities of information technologies and laboratory information systems. The possibility of electronic results provision reduces the turnaround time (time between receipt of a sample and result release), which is a possitive move in patients care. Also the requirements on human resources management moved slightly. A new process was addend – evaluation of laboratory personnel performance. By implementation of the new requirements the laboratory gains a lot of information, which could be used for continuous improvement of running laboratory management system. To fulfill the new requirements, adequate quality management tools need to be used. To choose and use correct tools it is necessary to train the laboratory personnel, mainly the quality manager, who is responsible to perform system analyses and evaluate their results. Only correct understanding of requirements and correct use of appropriate management tools can bring addend value to the laboratory, resulting from the standard revision. The benefits from this standard revision cannot be expected without investment to personnel education regarding the quality management system.
