10.36290/med.2025.001 OR Nové psychoaktivní látky v českém kontextu Dotaz Zobrazit nápovědu
Hlavním cílem tohoto textu je představit nové psychoaktivní látky zahrnující širokou a různorodou skupinu látek, většinou syntetického původu, zejména se stimulačními, sedativními a halucinogenními účinky. Tyto látky byly vyvinuty nebo znovu uvedeny na trh, aby na jedné straně nahradily tradiční návykové látky, jejichž výroba a zejména distribuce často cílí na obcházení legislativy. Na druhé straně se jedná o velký obchodní potenciál pro výrobce a distributory těchto látek. V textu jsou představeny různé podskupiny těchto látek, jako jsou syntetické kanabinoidy a opioidy, a jejich závažná zdravotní rizika, včetně neurotoxických a kardiovaskulárních komplikací. Dále se zaměřuje na specifické skupiny uživatelů, které tyto látky preferují, na jejich důvody pro užívání, včetně snahy vyhnout se detekci drog nebo zlepšit sexuální prožitek. Zvláštní pozornost je věnována i novým psychedelickým látkám a kratomu, včetně jejich farmakologických vlastností a zdravotních rizik. Článek zdůrazňuje složitost fenoménu nových psychoaktivních látek a nutnost zvýšené pozornosti zdravotnických pracovníků při identifikaci a léčbě intoxikací těmito látkami.
The main objective of this text is to introduce new psychoactive substances, which encompass a broad and diverse group of substances, mostly of synthetic origin, with primarily stimulating, sedative, and hallucinogenic effects. These substances were developed or reintroduced to the market to replace traditional addictive substances, and their production often aims to circumvent legislation. The text discusses various subgroups of these substances, such as synthetic cannabinoids and opioids, and their serious health risks, including neurotoxic and cardiovascular complications. It also focuses on specific user groups who prefer these substances and their reasons for use, including attempts to avoid drug detection or enhance sexual experiences. Special attention is also given to new psychedelic substances and kratom, including their pharmacological properties and health risks. The article emphasizes the complexity of the phenomenon of new psychoactive substances and the need for increased attention from healthcare professionals in identifying and treating intoxications with these substances.
Romští uživatelé drog jsou skupinou, která typicky nevyužívá terapeutické služby pro drogově závislé. V ambulantních službách však lze pozorovat vyšší míru sebeúzdravy u romských uživatelů drog než u majoritní populace. Popisovaný jev vychází z dlou- hodobých pozorování a rozhovorů s romskými klienty v kontaktním centru (ambulantním centru sociálních služeb pro uživatele drog) v Jihočeském kraji. Tento článek zkoumá kulturní specifika spojená s odvykáním návykových látek mezi romskými uživateli drog v České republice. Naše analýza sebeúzdravy se zaměřuje na popis motivů pro odvykání drogám spolu s používáním jednotli- vých strategií a specifických rituálů spojených s odvykáním, které jsou vzájemně propojeny v kontextu kulturních specifik romské menšiny v České republice. Výsledky demonstrují vliv sociálního kapitálu, kde se ukazuje vliv širší a soudržnější rodinné sociální sítě. Sociální kapitál byl spolu s vytvořením nové identity nejzásadnějším motivačním prvkem.
Roma drug users are a group that typically do not use therapeutic services for drug addiction. However, a higher rate of self-recovery among Roma drug users can be observed within outpatient services than among the majority population. The described phenomenen is based on long-term observations and interviews with Roma clients at a contact center (an ambulant social services center for drug users) in the South Bohemian Region, Czech Republic. This article examines the cultural specifics associated with substance withdrawal among Roma drug users in the Czech Republic. Our analysis of self-recovery focuses on the description of motives for quitting drug use, along with the use of individual strategies and specific rituals associated with cessation, which are interconnected in the context of the cultural specifics of the Roma minority in the Czech Republic. The results demonstrate the impact of social capital on self-healing, where the influence of a broader and more cohesive family social network is shown. The social capital represented by the family of Roma drug users motivated quitting the most.
Romští uživatelé drog jsou skupinou, která typicky nevyužívá terapeutické služby pro drogově závislé. V ambulantních službách však lze pozorovat vyšší míru sebeúzdravy u romských uživatelů drog než u majoritní populace. Popisovaný jev vychází z dlou- hodobých pozorování a rozhovorů s romskými klienty v kontaktním centru (ambulantním centru sociálních služeb pro uživatele drog) v Jihočeském kraji. Tento článek zkoumá kulturní specifika spojená s odvykáním návykových látek mezi romskými uživateli drog v České republice. Naše analýza sebeúzdravy se zaměřuje na popis motivů pro odvykání drogám spolu s používáním jednotli- vých strategií a specifických rituálů spojených s odvykáním, které jsou vzájemně propojeny v kontextu kulturních specifik romské menšiny v České republice. Výsledky demonstrují vliv sociálního kapitálu, kde se ukazuje vliv širší a soudržnější rodinné sociální sítě. Sociální kapitál byl spolu s vytvořením nové identity nejzásadnějším motivačním prvkem.
Roma drug users are a group that typically do not use therapeutic services for drug addiction. However, a higher rate of self-recovery among Roma drug users can be observed within outpatient services than among the majority population. The described phenomenen is based on long-term observations and interviews with Roma clients at a contact center (an ambulant social services center for drug users) in the South Bohemian Region, Czech Republic. This article examines the cultural specifics associated with substance withdrawal among Roma drug users in the Czech Republic. Our analysis of self-recovery focuses on the description of motives for quitting drug use, along with the use of individual strategies and specific rituals associated with cessation, which are interconnected in the context of the cultural specifics of the Roma minority in the Czech Republic. The results demonstrate the impact of social capital on self-healing, where the influence of a broader and more cohesive family social network is shown. The social capital represented by the family of Roma drug users motivated quitting the most.
VÝCHODISKA: Ve spolupráci s Klinikou adiktologie 1. LF UK v Praze realizoval v období od 1. ledna do 15. prosince 2012 Psychologický ústav Iliovy státní univerzity v Gruzii projekt Ťormativně evaluační studie, který byl inspirován evropským projektem evaluace primárněpreventivních programů v oblasti užívání návykových látek (EUDAP-1) a randomizovanou kontrolovanou studií efektivity preventivních intervencí realizovanou v České republice. CÍLE: Formativní evaluace pilotní realizace preventivní intervence „Unplugged" v Gruzii a její přenesení do gruzínského socio-kulturního kontextu. METODY: Formativně evaluační studie byla provedena za využití kvalitativních výzkumných metod, zejména akčně-výzkumného workshopu, polostrukturovaného rozhovoru a ohniskových skupin. Při analýze a interpretaci dat byly použity metody kódování, klastrování, kategorizace, kontrastování a komparace. SOUBOR: Dvacet tři školáků ve věku od 11 do 14 let, čtyři vyučující, pět školních psychologů a tři ředitelé tří soukromých škol v Tbilisi. VÝSLEDKY: Jak děti, tak vyučující spatřují bezprostřední účinky programu ve vyšším povědomí o rizicích spojených s užíváním drog a ve vyšší sebedůvěře při interakci ve školním kolektivu. Studie potvrzuje, že metodika programu založeného na modelu komplexního vlivu sociálního prostředí jako taková je pro gruzínský socio-kulturní kontext vhodná. ZÁVĚR: Za facilitační faktory z hlediska implementace metodiky „Unplugged" v gruzínských školách lze považovat motivaci vedení školy k opatřením přispí. vajícím k osobní pohodě žáků, zájem žáků a motivace školnich psychologů/pedagogů k osvojení si dané metodiky. Mezi možné překážky patří nedostatek zkušeností pracovníků školy v oblasti prevence, dosavadní tabuizace problematiky drog v zemi, přísně vymezené školní osnovy s minimální možností jejich doplnění o nový předmět bez toho, aby jej ministerstvo školství zařadilo mezi povinnou součást kurikula.
BACKGROUND: Inspired by the European Drug Addiction Prevention Trial EUDAP-1 and the Czech randomised controlled prevention study, a formative research project was implemented in Georgia from January 1 to December 15, 2012 by the Ilia State University Institute of Psychology, in cooperation with the Department of Addictology of the 1st Medical Faculty of Charles University in Prague. AIM: Formative evaluation of the piloting of the ‘Unplugged’ intervention in Georgia and its adaptation to the Georgian socio-cultural context. METHOD: A formative evaluation study was conducted, involving qualitative research methods, including an action research workshop, semi-structured interviews, and focus groups. The methods of analysis and interpretation used included coding, clustering, categorisation, contrast, and comparing. SAMPLE: Twenty-three school students in the age range from 11-14, five schoolteachers, four school psychologists, and the directors of three private schools in Tbilisi. RESULTS: Both the children and teachers see the immediate outcomes of the programme in increased awareness of the drug-related risks and increased self-confidence in social settings amongst students; the study confirms that the methodology of the comprehensive social influence programme itself is appropriate to the Georgian socio-cultural context. CONCLUSIONS: The facilitative factors for the implementation of ‘Unplugged’ in Georgian schools are: school managers’ motivation to contribute to the well-being of their students; interest on the part of the students, and motivation on the part of the school psychologists/teachers to master the method; the obstacles include: the lack of experience of prevention of school staff members; existing taboos about drugs in the country, and too-strict school curricula with little chance of adding a new subject unless the Ministry of Education puts it into the ‘must-do’ category.
- Klíčová slova
- program "Unplugged", kvalitativní formativní výzkum,
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- pilotní projekty MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek prevence a kontrola MeSH
- primární prevence * metody MeSH
- programy národního zdraví * MeSH
- školy MeSH
- sociální prostředí MeSH
- výchova dítěte * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Gruzie MeSH
