Stricture
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Retrospektivně autoři hodnotí výsledky optické uretrotomie u 42 nemocných, u kterých bylo provedeno celkem 82 výkonů. Byl hledán vliv etiologie, délky, lokalizace striktury a počtu výkonů na výsledek léčby. Z etiologických faktorů byl nejméně příznivý pozánětlivý původ, u kterého nebyla uretrotomie úspěšná ani jednou. Striktury delší než 5 mm se rovněž nepodařilo endoskopicky trvale vyřešit. Jedinou lokalizací, kde byl zaznamenán trvalý úspěch, byla bulbární uretra s krátkou strikturou. Opakování optické uretrotomie nikdy nevedlo k trvalému vyléčení nemocného. K endoskopickému kurativnímu výkonu, na základě získaných zkušeností, indikujeme jen nemocné se strikturou bulbární uretry, ne delší 5 mm, s posttraumatickou nebo pooperační etiologií, u ostatních provádíme otevřenou rekonstrukci.
A retrospective study of results of optical urethrotomy in 42 patients with 82 procedures is presented. Influence of etiology, duration, localization of stricture and number of procedures upon results of the treatment were evaluated. The less favourable etiological factor was inflamatory origin where was no urethrotomy successful. Stricturel longer than 5 mm were not solved endoscopically as well. Bulbar urethra with short striaure was the only localization where the permanent success was noted. Reccurent optical urethrotomy has had no permanent curable effect. We use endoscopic curative procedure only on these patients who suffer from posttraumatical or postoperative stricture of bulbar urethra not longer than 5 mm on the base of our experience, and open reconstruction is performed on the others.
Stopkatý kožní lalok byl použit k vytvoření neouretry u 65 nemocných ve věku od 2 do 66 let s táhlou či mnohočetnou strikturou přední uretry. Všichni nemocní byli před operací opakovaně neúspěšně léčeni otevřenou či endoskopickou operací. Principem použité techniky onlay bylo doplnění chybějícího lumen uretry stopkatým. většinou prepuciálním lalokem. V případě chybějícího celého segmentu uretry u 13 nemocných byla provedena originální technika inlay-onlay. Po průměrné délce sledování 27 měsíců se vyskytlo 12 komplikací (18,4 %), 6 striktur v proximální anastomóze, 3 píštěle a 3 dehiscence glandu. Závěr: Uretroplastika stopkatým lalokem onlay umožňuje jednodobé řešení táhlých a mnohočetných striktur uretry s poměrně nízkým počtem komplikací.
A skin island flap was used to create a neourethra in 65 patients aged 2 to 66 years with prolonged or multiple stricture of the anterior urethra. Before, all patients were treated repeatedly and unsuccessfully by open or endoscopic surgery. The principle of the used onlay technique was to supplement the missing lumen of the urethra by an island, usually preputial flap. In case of as missing segment of the urethra the original inlay-onlay technique was applied. After a mean follow-up period of 27 months 12 complications (18.4 %) were recorded, six strictures of the proximal anastomosis, three fistulas and three dehiscences of the glans. Conclusion. The onlay island flap urethroplasty makes it possible to cure prolonged and multiple strictures of the urethra in one stage and with a relatively low complication rate.
- MeSH
- chirurgické laloky MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kůže MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři MeSH
- striktura uretry etiologie chirurgie patologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři MeSH
Autoři hodnotí v souboru 90 pacientů operovaných na urologické klinice FN Hradec Králové v letech 1996 - 2002 výsledky operací striktur uretry (83), píštělí (5) a reziduálních hypospadií po předchozí uretroplastice [2]. Striktury byly 21krát poúrazové, 42krát iatrogenní, 6krát pozánětlivé a 14krát nejasné etiologie. Všichni nemocní byli po předchozí neúspěšné léčbě. Autoři uvádějí použité techniky operací: meatoplastiku, uretroplastiku živeným lalokem kůže, bukálním štěpem nebo dle Snodgrasse, resekční uretroplastiku, intubační uretroplastiku a fistulorafii. 2 nemocní byli operováni dvoudobě (marsupializace s následnou uretroplastikou on lay živeným lalokem, uretroplastika živeným lalokem s následnou uretroplastikou bukálním štěpem). U dalších 2 nemocných byl kombinován živený kožní lalok s bukálním štěpem v jedné operaci. Po operaci všichni nemocní spontánně močili. S odstupem 4 ? 75 (průměr 41) měsíců bylo nutno přistoupit 10krát k reoperaci: 1krát šlo o recidivu píštěle, 5krát o strikturu uretry a 4krát vznikl divertikl v oblasti plastiky. U 1 z těchto nemocných byl řešen nejprve divertikl a s odstupem nově vzniklá striktura. V jednom případě jsou po meatoplastice trvale prováděny dilatace v 3měsíčních intervalech. U dalšího nemocného bylo nutno i přes úspěšnou uretroplastiku založit trvalou epicystostomii pro neurogenně vzniklou retenci moči. Možnost intermitentní čisté katetrizace tento nemocný odmítl. U všech spontánně močících, dle jejich hodnocení, došlo po uretroplastice ke zlepšení kvality života.
The authors evaluate the results of surgery for urethral strictures (83), fistulae (5) and residual hypospadias after previous urethroplasty (2) in a group of 90 individuals operated on at the Department of Urology of Hradec Králové Faculty Hospital in the years 1996-2002. The strictures were 21x traumatogenic, 42x iatrogenic, 5x inflammatory and 14x of uncertain aethiology. All patients underwent previous unsuccessfull therapy. The authors state used techniques of the surgery: meatoplasty, urethroplasty with the use of a vascular skin flap, buccal graft or Snodgrass urethroplasty, resection urethroplasty, intubation urethroplasty and fistulorrhaphy. Two patients were operated in two stages (marsupialisation with subsequent urethroplasty with on lay vascular flap, urethroplasty with a vascular flap with subsequent urethroplasty with buccal graft). In other two patients vascular skin flap was combined with buccal graft in one-stage procedure. All patients passed urine spontaneously after the surgery. It was necessary to reoperate in ten cases afer 4-75 (mean 41) months. Once there was a recidivant fistula, five times uretheral stricture and four times a diverticulum developed at the site of urethroplasty. In one of the patients diverticulum vas operated at first and subsequently a newly developed fistula. Dilations in three-month intervals are done in one case after meatoplasty. In one patient a permanent epicys-tostomy was necessary because of neurogenic urine retention despite of successfull urethroplasty. The patient refused the option of intermitent catheterisation. Quality of life was improved in all spontaneously urinating patients, in their oppinion, after urethroplasty.
Krátká striktura bulbární uretry recidívující po endoskopické terapii je indikací k resekční uretroplastice. Podmínkou resekce je dostatečné uvolnění uretry. Prostá anastomóza zdravých konců uretry je jednou z možností, jak přerušit proces spongiofibrózy. Protože při resekční uretroplastice není použita žádná přeneserená iá tkáň, má tento výkon i méně komplikací než jiné uretroplastiky. Autoři hodnotí výhody této operace na vlastním klinickém souboru nemocných.
Short striaure of bulbar urethra, recidiving after endoscopic treatment, is an indication to resective urethroplasty. Adequate liberation of urethra is required. One from opportunities to interrupt of spongiofibrotic process is a simple end to end anastomosis of healthy urethral ends. Resective urethroplasty has less complications than other types of urethroplasty because of not using transferred tissue in this operation. Authors evaluate advantages of this operation on own group of patients.
Problematika: Postižení jícnu záněty a stenózou patří k nejčastějším viscerálním projevům systémové sklerodermie. Popsán je případ pacientky se systémovou sklerodermií, která měla těžkoubenigní stenózu jícnu.Materiál a metody: Pacientka byla léčena balonkovou dilatací jícnu a aplikací kovových stentů.Výsledky a závěr: Balonková dilatace jícnu je optimální léčbou stenóz jícnu u systémové sklerodermie. Aplikace kovových stentů může dočasně zlepšit kvalitu života pacientů s benigní stenózoujícnu, lze ji však doporučit pouze jako paliativní výkon u pacientů se špatnou prognózou.
Background and objective: Oesophageal strictures and oesophagitis belong to the most commonvisceral symptoms of systemic scleroderma. A case of a female patient with severe benign oesophageal stricture due to systemic scleroderma is described.Material and methods: The patient was treated by balloon dilatations and metallic stents insertion.Results and conclusion: Repeated oesophageal balloon dilatation is the method of choice in thetreatment of patients with systemic scleroderma. Metallic stent insertion can help to improve thequality of life of patients, however, the effect of treatment is shortlasting and it should be recommended as the palliative method only in cases with poor prognosis.
The development of new endoscopic methods is advancing rapidly. Current standard methods such as endoscopic balloon dilatation have only limited long-term effects. Surgery is more effective, but it also carries a higher risk of complications. Endoscopic stricturotomy and stricturoplasty are new methods expanding the range of possibilities of endoscopic treatment. These methods are advanced, technically demanding, and require adequate expertise and training. It is, therefore, necessary to have a tool for training and teaching these new methods. The live large animal model is a valuable tool in the development and testing of new, difficult, and dexterity intensive therapeutic methods thanks to its natural properties including bowel movements and tissue reactions such as swelling or bleeding. Animal model simulating secondary stricture in the site of the entero-colonic anastomosis has been created allowing not only to practice but also to develop new minimally invasive endoscopic techniques for the treatment of strictures in Crohn's disease (CD). High cost and stringent legislation represent the main limitations of more widespread use of large animal models in endoscopy.
- MeSH
- Crohnova nemoc * komplikace chirurgie MeSH
- dilatace metody MeSH
- gastrointestinální endoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- prasata MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- stenóza etiologie chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
