Cílem tohoto sdělení je souhrn postupů u nemocných s chronickým intestinálním selháním. Syndrom krátkého střeva představuje nejčastější příčinu chronického selhání střeva. Etiologie vzniku SBS je rozmanitá a léčba zahrnuje komplexní mezioborový přístup. Pacienti často mají píštěle a stomie a jsou odkázáni na domácí parenterální výživu, jež je jako jediná schopna zvládnout těžkou malnutrici. Zásadním postupem je pokus o rekonstrukci zažívacího traktu s obnovením anatomické kontinuity. Pokud po rekonstrukci nedojde k independenci na domácí parenterální výživě, je na místě farmakologická léčba s cílem zvýšení resorpční kapacity střeva a provedení autologní střevní rekonstrukce. Při rozvoji komplikací domácí parenterální výživy je indikována transplantace střeva nebo multiviscerální transplantace, které se v posledních letech staly součástí léčby ireverzibilního střevního selhání.

This presentation aims to summarize the course of action in patients with chronic intestinal failure. Short bowel syndrome (SBS) is the most common cause of chronic bowel failure. The etiology of SBS is diverse. SBS treatment involves a complex multidisciplinary approach. Patients often have stomas and intestinal fistulas. They are very often dependent on home parenteral nutrition (HPN). HPN is the only way to manage their severe malnutrition. The most crucial process is attempting to reconstruct their digestive tract with the restoration of its anatomical continuity. If independence on HPN fails after digestive tract reconstruction, pharmacological treatment is used to increase intestine tract resorptive capacity. Furthermore, autologous intestinal reconstruction is planned. In recent years, intestinal or multi-visceral transplantation has become part of treating irreversible intestinal failure in patients who developed HPN complications.

• Klíčová slova
• transplantace střeva, rekonstrukční operace gastrointestinálního traktu,
• MeSH
• lidé MeSH
• selhání střeva * chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• syndrom krátkého střeva chirurgie   komplikace   MeSH
• transplantace orgánů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• rozpad operační rány, rekonstrukční operace gastrointestinálního traktu,
• MeSH
• dehiscence operační rány chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• kožní píštěl chirurgie   komplikace   MeSH
• laparotomie škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• muži MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• střevní píštěle chirurgie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Anorektální dysfunkce (AND) je obecné označení poruchy koordinace svaloviny anorekta pro zajištění kontinence nebo evakuace obsahu rekta. Klinicky se nejčastěji projevují v podobě poruch defekace či inkontinence stolice. Postihují asi 10–20 % pacientů (80 % z nich tvoří ženy), kteří jsou v péči gastroenterologů. AND se může vyskytovat v každém věkovém období, nicméně nejčastěji jako následek porodního poranění, po radikálních gynekologických operacích nebo v seniu. Je třeba pečlivě rozlišovat mezi inkontinencí stolice a tzv. pseudoinkontinencí vyvolanou akutním průjmovitým onemocněním. Diagnostika je multioborová, účastní se pracoviště gastroenterologie, zobrazovacích metod, chirurgie, rehabilitace i urogynekologie. Terapie je dlouhodobá a vyžaduje po celou dobu úzkou spolupráci s pacientem. Na řešení potíží AND spolupracují specialisté z oboru chirurgie, gastroenterologie, neurologie i urogynekologie. Stále však přetrvává ve společnosti jistý ostych u pacientů při prezentování těchto problémů, a proto jsou poruchy řešeny již ve stadiu středně těžkého postižení a chronického průběhu.

Anorectal dysfunction (ARD) is a common term referring to anorectal muscle discoordination resulting in continence or rectal evacuation failure. Clinically, it is most commonly manifested as a defecation disorder or fecal incontinence. Approximately 10–20 percent of patients are affected (80 % of which are women) and they are cared for by gastroenterologists. ARD can occur at any age, however, most often as a result of obstetric injury, following radical gynecological procedures, or in old age. A clear distinction needs to be made between fecal incontinence and so-called pseudoincontinence due to acute diarrheal disease. Diagnosing requires a multidisciplinary approach involving the specialities of gastroenterology, imaging techniques, surgery, rehabilitation, and urogynecology. Therapy is long term requiring a close cooperation of the patient. ARD-related complaints are managed by specialists from the fields of surgery, gastroenterology, neurology, and urogynecology. There still remains a certain degree of unease among patients when it comes to presenting with these complaints; as a result, the disorders are treated only at the stage of moderately severe involvement and chronicity.

• MeSH
• defekace fyziologie   MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální využití   MeSH
• fekální inkontinence diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• gastrointestinální nemoci diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• nemoci anu diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• nemoci rekta diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• prolaps rekta diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• průjem diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• zácpa diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Rekonstrukční operace s použitím části střeva nebo žaludku jsou neoddělitelnou součástí chirurgické péče o děti s těžkým postižením dolních močových cest. Jednou z nevýhod těchto operací je přetrvávající sekrece sliznice gastrointestinálního traktu. Cílem studie je zhodnocení komplikací spojených s nadměrnou produkcí hlenu a současnou nedostatečnou spoluprací pacientů s různými typy cystoplastik a náhrad močového měchýře. Soubor pacientů, metodika: V letech 1991–2005 bylo operováno 45 dětí ve věku 2–18 let, u kterých byla konstruována ileocékální neovezika (13), ileocystoplastika (25), sigmoideocystoplastika (2), gastroileocystoplastika (1) a gastrocystoplastika (4) s kontinentním stomatem ileálním (5) a apendikálním (24). U 16 dětí byla provedena pouze augmentace močového měchýře. Ve studii byly zhodnoceny výsledky operace se zvláštním zřetelem ke komplikacím v podobě tvorby hlenu, konkrementů a ruptury močového měchýře. Sledovaná data byla získána ze zdravotní dokumentace a rozeslaných dotazníků. Výsledky: Kontinence je dosaženo u 97 % pacientů s kontinentním stomatem a u 81 % pacientů s ponechanou močovou trubicí. Nadměrná tvorba hlenu byla pozorována u 13 (29 %) pacientů, urolitiáza a ruptura neoveziky u 2 (4 %) dětí. Hlenem naplněný močový měchýř nebo jeho náhrada si vyžádala urgentní proplach u 3 (7 %) pacientů. Pravidelný proplach měchýře v současné době doma provádí 26 (58 %) dětí. Závěr: Kontinentní derivace moči s použitím střevního nebo gastrického segmentu zvyšuje kvalitu života u těžce postižených pacientů, přesto je však řešením nedokonalým, provázeným metabolickými i mechanickými komplikacemi. Těm nelze zabránit pouze vhodnou operační technikou, nezbytná je i dostatečná spolupráce pacienta a jeho rodičů.

Introduction: Following transposition into the urinary tract, intestinal segments continue to produce mucus and problems related to excessive production do not to diminish with time. The aim of the study is to assess complications connected with excessive mucous production in unsatisfactory cooperative patients with various types of cystoplasties and urinary bladder replacements. Patients and methods: 45 children aged 2–18 years underwent surgery between 1991 and 2005 in our department. Ileocecal urinary reservoir (13), ileocystoplasty (25), sigmoideocystoplasty (2), gastroileocystoplasty (1) and gastrocystoplasty (4) with continent appendicovesicostomy (25) and ileovesicostomy (5) were created. Surgical results with a particular attention to the complications of mucous retention, calculus formation and ruptures of the neobladder were assessed on the basis of data from questionnaires mailed to relevant patients and from their medical documents. Results: Full continence was achieved in 97% patients with catheterizable stoma and 81% children with patent urethra. Excessive mucous production occured in 13 (29%) children, reservoir calculi and neobladder rupture in 2 (4%) patients. In this time, 26 (58%) children practise regular irrigation. Conclusion: Although continent urinary diversion using intestinal or gastric segments may improve the quality of life in severely affected patients, it remains an imperfect solution requiring significant cooperation from patients. Many problems may be prevented by the use of suitable surgical techniques, the mucus production and lithiasis by regular catheterization and lavages of the urinary bladder only. The recommended procedures are, however, sometimes neglected even by properly instructed patients or their parents.

• MeSH
• dítě MeSH
• hlen sekrece   MeSH
• kontinentní náhrady močového měchýře škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• močové ústrojí chirurgie   patologie   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• střevní sliznice sekrece   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   škodlivé účinky   MeSH
• žaludeční sliznice sekrece   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Karcinom močového měchýře je druhým nejčastějším onkologickým onemocněním v Evropě. Invazivní a lokálně pokročilý karcinom močového měchýře jsou urologické malignity s vysokou mortalitou. Základem chirurgické léčby většiny pacientů s infiltrujícím nádorem močového měchýře bez známek generalizace je radikální cystektomie. Radikální cystektomie je rozsáhlý operační výkon (mortalita v evropských studiích kolem 3,7 %, časná pooperační morbidita kolem 30 %), a proto je u pacientů v pokročilejším věku či s vysokým operačním rizikem nahrazována sice méně efektivními, ale i méně zatěžujícími terapeutickými modalitami. Vývodné cesty močové mají funkci jednak transportní, funkci rezervoáru a funkci evakuační. Jednotlivé úseky vývodných cest močových na sebe morfologicky i funkčně navazují. Pokud některá část chybí (v případě cystektomie to je močový měchýř, který má funkci jímací a evakuační), je třeba jeho funkci nahradit jiným způsobem. Tento náhradní způsob se označuje jako derivace moči. Náhrada funkce močového měchýře spočívá v ideálním případě v zajištění obou jeho funkcí, tedy jímací i evakuační, v méně příznivých případech v náhradě alespoň jeho funkce evakuační. Pro močovou derivaci se používají některé části gastrointestinálního traktu. V rekonstrukční části operace je k dispozici řada typů operací zajišťujících derivaci moči. Jejich volba u konkrétního nemocného je dána mimo parametry objektivní také zvyklostmi pracoviště a jednotlivých operatérů. Rozdělení operací zajišťujících derivaci moči můžeme provádět podle různých kritérií. Základním cílem všech je zachování fyziologické funkce ledvin při pokud možno bezproblémová eliminace moči. Každá volba by měla být posuzována individuálně a vždy závisí na několika objektivních parametrech, jako jsou velikost, lokalizace a biologický charakter tumoru, anatomické poměry, celkový zdravotní stav nemocného a jeho přidružené choroby. Mezi subjektivní faktory můžeme zařadit zkušenosti pracoviště a operatéra. Důležitá je také srozumitelná a podrobná předoperační informovanost a diskuze s pacientem, který musí být seznámen s možnostmi volby typu derivace moči, jejich výhodami a riziky.

Bladder cancer represents the second most common malignant disease in Europe. The invasive and locally advanced bladder cancers are both urological malignant diseases associated with high mortality rate. The standard surgical treatment for most patients with infiltrating bladder cancer without any marks of generali - zation includes radical cystectomy. Since radical cystectomy is an extensive surgery (mortality in European studies around 3.7%, early post-operative morbidity 30%) there is a tendency to replace it by less effective but also less demanding therapeutic modalities in elderly patients and patients in whom surgery represents a significant risk. The collective urinary tract has three functions: the one of transportation, storage and evacuation. The individual segments of urinary collective tract are morphologically and functionally inter-related. In case one of the segments is absent (urinary bladder in case of cystectomy, which ensures both storage and evacuation), its function has to be replaced artificially. This substitutive method is called urinary diversion. Ideally the substitution of bladder enables to secure both of its functions – storage and evacuation – in less ideal cases at least replacing the emptying function. Specific segments of gastrointestinal tract are used for urinary diversion. There are several techniques for urinary diversion available. The choice of technique in individual patients is based on objective parameters and surgeon’s preferences. The major objective of any approach is the preservation of physiologic renal function and smooth urinary evacuation if possible. Each choice should be considered individually, based on the objective parameters, including size, localization and biologi cal potential of the tumour, anatomic factors, the overall patient status and comorbidities. The subjective factors include the individual centre and surgeon experience. Of great importance is also detailed and comprehensible discussion with the patient, who must be informed about the individual options, their risks and benefits.

• Klíčová slova
• karcinom močového měchýře, radikální cystektomie, uretroileostomie, sigma-rektum pouch, heterotopická neovezika, ortotopická neovezika,
• MeSH
• cystektomie * metody   využití   MeSH
• cystostomie * metody   využití   MeSH
• kontinentní náhrady močového měchýře * využití   MeSH
• lidé MeSH
• nádory močového měchýře * chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   etiologie   MeSH
• ureterostomie * metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH