V souboru očkovaných a neočkovaných jedinců, kteří prodělali nebo neprodělali onemocnění Covid-19, jsme sledovali vztah mezi anti-SARS-CoV-2 IgG a některými parametry, které mají dle literatury význam při rozvoji a průběhu onemocnění Covid-19. Šlo o celkové IgG, podtřídy IgG1-4, složky komplementu C3c, C4 a cirkulující imunokomplexy (CIK). Zjistili jsme, že neočkovaní, očkovaní vakcínou Pfizer/BioNTech a Moderna a rovněž prodělavší a neprodělavší onemocnění Covid-19 se významně liší v hladině antiSARS-CoV-2 IgG. Očkování mělo na výši hladiny protilátek větší vliv než prodělání onemocnění. IgG4 se zvýšilo u očkovaných po vakcíně Pfizer/BioNTech. Ostatní podtřídy IgG, celkové IgG, CIK a složky komplementu se mezi skupinami statisticky významně nelišily.

In a group of vaccinated and unvaccinated individuals who did or did not experience Covid-19 disease, we monitored the relationship between anti-SARS-CoV-2 IgG and some parameters that, according to the literature, are important in the development and course of illness of Covid-19. These were total IgG, IgG1-4 subclasses, complement components C3c, C4 and circulating immune complexes (CIC). We found that unvaccinated, vaccinated with Pfizer/BioNTech and Moderna vaccine, as well as advanced and non-advanced Covid-19 patients differed significantly in the level of anti-SARS-CoV-2 IgG. Vaccination had a greater effect on the level of antibodies than experiencing the disease. IgG4 increased in vaccinees after the Pfizer/BioNTech vaccine. Other IgG subclasses, total IgG, CIC and complement components were not statistically significantly different between groups.

• MeSH
• COVID-19 * imunologie   prevence a kontrola   MeSH
• dospělí MeSH
• ELISA přístrojové vybavení   MeSH
• imunoglobulin G analýza   imunologie   účinky léků   MeSH
• imunokomplex MeSH
• indikátory a reagencie klasifikace   MeSH
• komplement MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nefelometrie a turbidimetrie přístrojové vybavení   MeSH
• vakcinace * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Tyreopatie patří mezi nejčastější endokrinní onemocnění spolu s diabetem. Zaplňují více než 80 % činnosti endokrinologických pracovišť v České republice. Prevalence tyreopatií v graviditě se různí podle typu. Tyreopatie, které postihují značnou část žen ve fertilním věku, je nutné včas diagnostikovat a léčit, aby se předešlo komplikacím v těhotenství a nedošlo intrauterinně k poruchám vývoje plodu a postnatálně k poruchám psychomotorického vývoje dítěte. Česká endokrinologická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně vydala doporučení pro prevenci, časný záchyt a léčbu tyreopatií v těhotenství 2018 s novelizací v březnu 2023. Podle tohoto platného doporučení by mělo být provedeno vyšetření funkce štítné žlázy u všech žen se zvýšeným rizikem tyreopatie v těhotenství.

Thyreopathy is one of the most common endocrine diseases along with diabetes. They account for more than 80% of the activity of endocrinology departments in the Czech Republic. The prevalence of thyreopathies in pregnancy varies according to the type. The thyroidopathies that affect a significant proportion of women of childbearing age must be diagnosed and treated early to prevent complications in pregnancy and to avoid intrauterine fetal developmental disorders and postnatal psychomotor developmental disorders in the child. The Czech Endocrine Society of Czech Medical Association of J. E. Purkyne has issued the recommendation for the prevention, early detection and treatment of thyroid diseases in pregnancy 2018 with an amendment in March 2023. According to this current recommendation, thyroid function screening should be performed in all women at increased risk of thyroid disease in pregnancy.

V České republice se odhaduje, že až 10 % populace trpí některou formou tyreopatie. V tomto článku se budeme věnovat nejčastějším tyreopatiím v ambulanci endokrinologa, jejich diagnostice a léčbě v závislosti na typu onemocnění.

In the Czech Republic it is estimated that up to 10% of the population suffers from some form of thyropathy. In the article we will focus on the most common thyropathies at the endocrinologist, their diagnosis and treatment depending on the type of disease.

Pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) probíhá monitorování dětské obezity (COSI – Childhood Obesity Surveillance Initiative), kterého se Česko účastní již od počátku (školního roku 2007/2008). Cílem tohoto projektu je sledování prevalence obezity a nadváhy u sedmi- a devítiletých dětí. V naší zemi se jedná o skupinu sedmiletých dětí. Data byla získána od 2349 dětí vyšetřených 72 praktickými lékaři pro děti a dorost z celé republiky. Během vyšetření byly měřeny antropometrické parametry a probíhalo dotazníkové šetření. Prevalence obezity a nadváhy se mezi roky 2008–2019 významně nelišila. V roce 2019 byl výzkum uskutečněn popáté a přinesl trend zvyšování četnosti obezity a mírné snížení prevalence nadváhy u obou pohlaví. Nadváhu mělo 6,09 % chlapců a 7,12 % dívek. Prevalence obezity byla 9,26 % u chlapců a 8,64 % u dívek (hodnoceno podle českých referenčních hodnot). Již od počátku výzkumu jsme zaznamenali relativně vysoké zastoupení těžké obezity (u chlapců 3,21 % a u dívek 0,8 %), které se mezi jednotlivými výzkumy statisticky významně nelišilo. I když prevalence nadměrné hmotnosti do roku 2019 razantně nestoupala, je důležité věnovat se preventivním a léčebným programům, které jsou nedílnou součástí prevence a časného záchytu obezity v dětské populaci.

World Health Organization (WHO) Europe organizes Childhood Obesity Surveillance Initiative (COSI), in which the Czech Republic participates since the beginning. The aim of this project is to monitor the prevalence of overweight and obesity of 7-year-old children in the Czech Republic. Data were obtained from 2349 children examined by 72 pediatricians across the Czech Republic. Anthropometric parameters were measured and subjects filled questionnaire. The prevalence of obesity and overweight did not change significantly between 2008 and 2019. Although in the fifth round in 2019, the prevalence of obesity increased and the prevalence of overweight slightly decreased in both sexes. In 2019 6.09 % of boys and 7.12 % of girl had overweight. The prevalence of obesity in the fifth round was 9.26 % in boys and 8.64 % in girls (assessed according to the Czech reference values). Already in the first round we noticed a relatively high prevalence of severe obesity (3.21 % for boys and 0.8 % for girls), which did not differ significantly between rounds. Even if the prevalence of overweight has not significantly increased until 2019, preventive and treatment programs are very important, because it is an important part of the prevention and early detection of obesity in children.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• nadváha * epidemiologie   MeSH
• obezita dětí a dospívajících * epidemiologie   MeSH
• prevalence MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Onemocnění covid-19 přineslo změny ve fungování společnosti a mnoho omezení, kromě samotného omezení pohybu obyvatelstva také zavření škol a sportovišť. Prodloužení doby sledování obrazovek mobilů a počítačů v rámci online výuky přispělo společně s omezením sportovního vyžití k sedavému chování. Rovněž stravování doznalo negativních změn. Restrikce vytvořily obezitogenní prostředí, které zhoršilo již tak tristní situaci ve výskytu nadváhy a obezity v dětské populaci. Cílem naší studie bylo zhodnotit následky této situace v populaci českých dětí na základě údajů prevalence nadváhy a obezity. Ve spolupráci s pediatry z celé České republiky jsme získali data 3517 dětí (1759 chlapců a 1758 dívek) ve věku 4,7 až 17,3 roku. Sběr růstových dat z preventivních prohlídek probíhal od dubna do konce června 2021 a zahrnoval i výpis údajů dítěte z jeho 3 předchozích prohlídek. Na tomto základě byl pomocí flexibilního semiparametrického modelu odfiltrován trend obezity z předcovidového období. To umožnilo objektivní pohled na to, jak restrikce spojené s onemocněním covid-19 reálně ovlivnily dětskou populaci. Z našeho modelu vyplývá, že nejvíce byly restrikcemi ovlivněny a skokově zvýšily svou hmotnost děti v peripubertálním věku (tedy mezi 9. a 13. rokem), a to u obou pohlaví. Obecně závažnější byla situace u chlapců, kde došlo i k výrazné změně procentuálního podílu v jednotlivých kategoriích nadměrné hmotnosti. U 9- a 11letých chlapců bylo méně jedinců v kategorii nadváhy než obezity. U chlapců v 9 letech byla prevalence 17,6 % nadváhy oproti 21,5 % obezity, u 11letých to bylo 21,8 % oproti 27,8 %. Z toho z celkového počtu obézních bylo 7,3 %, resp. 4,1 % v kategorii závažné formy. Výrazný nárůst obezity, a zvláště její závažné formy představuje významné negativní ovlivnění současného a pravděpodobně i budoucího života dětí.

The COVID-19 disease brought changes in the functioning of society and many restrictions, apart from restriction of population movement, also the closure of schools and sports facilities. The extension of the time of exposure to mobile and computer screens due to online education contributed, together with the reduction of sports activities, to sedentary behaviour. Diet also underwent negative changes. The restrictions created an obesogenic environment, which worsened the already concerning situation in the prevalence of overweight and obesity in the child population. The aim of our study was to assess the consequences of this situation in the population of Czech children based on data on the prevalence of overweight and obesity. In cooperation with paediatricians from all over the Czech Republic, we obtained data from 3’517 children (1’759 boys and 1’758 girls) between the ages of 4.7 and 17.3 years. The collection of growth data from preventive examinations took place from April to the end of June 2021 and included also data of the child’s from his 3 previous examinations. On this basis, the trend of obesity from the pre-covid period was filtered out using a flexible semi-parameter model. This allowed an objective view of how the restrictions associated with COVID-19 actually affected the child population. Our model shows that children in the peripubertal age (i.e. between the ages of 9 and 13) were most affected by the restrictions and increased their weight in both sexes. In general, the situation was more serious for boys, in which there was also a significant change in the percentage in each category of excessive weight. In 9- and 11-year-old boys, there were fewer individuals in the category of overweight than obesity. The prevalence of 9-year-old boys was 17.6% overweight, compared to 21.5% of boys with obesity, as well as 21.8% compared to 27.8% for 11-year-olds. Of this, 7.3% and 4.1% were in the category of severe obesity. The significant increase in obesity, and especially its severe form, represents a significant negative influence on the present and future life of children.

• MeSH
• COVID-19 MeSH
• dítě MeSH
• fyzikální vyšetření MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• karanténa MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• obezita dětí a dospívajících * epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• preventivní lékařství MeSH
• sedavý životní styl MeSH
• stravovací zvyklosti MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Zvyšující se prevalence obezity a komplikací s ní spojených vede k nutnosti zintenzivnění její prevence a léčby. V léčbě obezity se v současnosti uplatňuje především úprava životního stylu, která však mnohdy dlouhodobě selhává. Pro příští desetiletí se jeví jako nezbytná součást léčby obezity – spolu s chirurgickým přístupem – dlouhodobé podávání antiobezitik, tedy léků, které příznivě ovlivňují nejen pokles nadměrné hmotnosti, ale i zdravotní rizika s obezitou spojená. Tento text podává přehled o současných možnostech farmakoterapie obezity včetně jejich indikací, vhodném výběru pacienta a nežádoucích účincích léčby. Přináší také přehled studií, které prokazují dlouhodobou účinnost a bezpečnost této léčby. Přestože účinná a bezpečná antiobezitika jsou v současné době k dispozici, není ani částečně hrazena ze všeobecného zdravotního pojištění. Náklady na léčbu jsou však pro velkou část obézních dlouhodobě neúnosné. Faktická nedostupnost účinných antiobezitik pro indikované pacienty má závažné zdravotně-ekonomické dopady. Nevyužívání účinných možností terapie, potvrzených postupy medicíny založené na důkazech, má za následek vysokou prevalenci s obezitou spojených nemocí, jejichž léčení je ekonomicky ještě nákladnější a v případě diabetu 2. typu dokonce méně efektivní. Alespoň částečnou úhrada antiobezitik z prostředků všeobecného zdravotního pojištění pro spolupracující pacienty za jasně vymezených podmínek považujeme za nezbytný krok ke zlepšení situace, ve svých důsledcích jednoznačně ekonomicky efektivní.

The increasing prevalence of obesity and its associated complications leads to the need to intensify its prevention and treatment. The treatment of obesity is currently based on lifestyle modification, which often fails in the long term. For the next decade, the long-term administration of anti-obesity drugs, i.e. drugs that have a positive effect not only on the reduction of excess weight but also on the health risks associated with obesity, seems to be a necessary part of obesity treatment, along with surgical approaches. This text provides an overview of the current options for the pharmacotherapy of obesity, including their indications, appropriate patient selection and adverse effects of treatment. It also provides an overview of studies that demonstrate the long-term efficacy and safety of these treatments. Although effective and safe anti-obesity drugs are currently available, it is not even partially covered by general health insurance. However, the cost of treatment is unaffordable in the long term for a large proportion of the obese. The virtual unavailability of effective antiobesity drugs for indicated patients has serious health-economic consequences. Failure to take advantage of effective therapeutic options, confirmed by evidence-based medicine, results in a high prevalence of obesity-related diseases, which are even more costly to treat economically and, in the case of type 2 diabetes, even less effective. We consider at least partial reimbursement of antiobesity drugs from general health insurance for cooperating patients under clearly defined conditions to be a necessary step towards improving the situation, and clearly cost-effective in its consequences.

• MeSH
• komorbidita MeSH
• kontraindikace MeSH
• látky proti obezitě aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• liraglutid aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• obezita * farmakoterapie   komplikace   terapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Hyperthyroxinemie je stav, kdy hodnoty TSH v krvi jsou v normálním referenčním rozmezí, ale hodnoty thyroxinu jsou vyšší než refe‐ renční rozmezí. Na základě statistického vyhodnocení výsledků diagnostiky štítné žlázy získaných v Endokrinologickém ústavu v Praze v období 2003 – 2022, které byly stanoveny pomocí imunoanalytických systémů firmy Roche Diagnostics GmbH, Německo pracujících v režimu ECLIA (elektrochemiluminiscenční imunoanalýza), jsme zjistili relativně vysoký výskyt hyperthyroxinémie, jejíž hodnota byla 6,7 % z celkem 604792 stanovení, kde TSH byl normální. Hyperthyroxinemie v systému TSH‐FT4 je často způsobena podáním levo‐ thyroxinu krátce před tyreoidální analýzou krve. Hyperthyroxinemie je způsobena také přítomností endogenních autoprotilátek vůči T4 především u pacientů s autoimunním onemocněním štítné žlázy. Frekvence výskytu hypertyroxinémie z ostatních příčin není tak závažná.

Hyperthyroxinemia is a condition in which the TSH values in the blood are within the normal reference range, but the thyroxine values are higher than the reference range. Based on the statistical evaluation of thyroid diagnostic results obtained at the Institute of Endocri‐ nology in Prague in the period 2003 – 2022, which were determined using immunoanalytical systems from Roche Diagnostics GmbH, Germany operating in the ECLIA (electrochemiluminescence immunoassay) mode, we found a relatively high incidence of hyperthyroxi‐ nemia, the value of which was 6.7 % out of a total of 604792 determinations where TSH was normal. Hyperthyroxinemia in the TSH‐FT4 system is often caused by administration of levothyroxine shortly before thyroid blood analysis. Hyperthyroxinemia is also caused by the presence of endogenous autoantibodies against T4, especially in patients with autoimmune thyroid disease. The frequency of occurren‐ ce of hyperthyroxinemia from other causes is not as serious.

• MeSH
• hormony štítné žlázy krev   MeSH
• hypertyroxinemie * epidemiologie   etiologie   krev   MeSH
• imunoanalýza MeSH
• lidé MeSH
• nemoci štítné žlázy diagnóza   klasifikace   krev   MeSH
• protilátky krev   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• thyreotropin krev   MeSH
• thyroxin krev   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Přibližně u 10 % dětí, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA; small for gestational age) s porodní hmotností a/nebo délkou nižší než −2 SD, nedojde po narození k růstovému výšvihu. Tyto děti zůstávají malé po celé dětství (s výškovým skóre směrodatné odchylky [ht-SDS] pod −2,5 SDS) a skončí jako malí dospělí. Označujeme je jako SGA-SS (small for gestational age with short stature). Evropská léková agentura schválila již v roce 2003 SGA-SS jako indikaci pro léčbu růstovým hormonem. Z 1502 dětí SGA-SS evidovaných v české národní databázi příjemců růstového hormonu REPAR již 397 dětí (221 chlapců) ukončilo růst a dosáhlo téměř finální dospělé tělesné výšky. Léčba růstovým hormonem v dávce 0,034 mg/kg/den (medián) byla zahájena u chlapců ve věku 8,5 roku (medián; P5-95: 3,2–15,0), u dívek ve věku 7,3 roku (3,9–13,5). Průměr ht-SDS při zahájení léčby byl −3,21 (SD: 0,91). Léčba byla ukončena u chlapců ve věku 16,2 roku (medián; P5-95: 14,0–18,7 roku), u dívek ve věku 14,3 roku (12,4–17,3). Léčba vedla do okamžiku ukončení léčby k průměrnému přírůstku ht-SDS o 1,59 a k dosažení téměř dospělé výšky (near-final height) ht-SDS −1,62 (SD: 0,97; p < 0,0001 proti výšce před léčbou). Při ukončení léčby tedy většina pacientů dosáhla výšky nad −2 SDS, v rozmezí hodnot běžné populace. Po adjustaci na ht-SDS v 18 letech věku tato výška odpovídá ht-SDS −2,30 (SD: 1,09; p < 0,0001 proti výšce před léčbou). I po této adjustaci, která efekt léčby mírně podhodnocuje, byla léčba růstovým hormonem úspěšná a vedla ke zlepšení v průměru o 0,91 ht-SDS. Výsledky analýzy z databáze REPAR prokazují u dětí SGA-SS účinnost léčby růstovým hormonem a její potenciál významně zlepšit dospělou tělesnou výšku.

Of children born small for gestational age (SGA) with birth weight and/or birth length below −2 SD, about 10% fail to catch-up after birth. These children remain short over childhood (with height standard deviation score [ht-SDS] below −2.5 SDS) and end up as short adults. They are assigned as SGA-SS (small for gestational age with short stature). European Medicine Agency approved growth hormone therapy in SGA-SS already in 2003. Out of 1502 SGA-SS children that are registered in the Czech national database of growth hormone recipients REPAR, 397 children (221 boys) already completed growth and achieved near-final height. Growth hormone therapy (median dose 0.034 mg/kg/day) was initiated at age 8.5 years in boys (median; P5-95: 3.2-15.0) and 7.3 years in girls (3.9-13.5). The mean ht-SDS at treatment initiation was −3.21 (SD: 0.91). Treatment was terminated at age 16.2 years in boys (median; P5-95: 14.0-18.7) and 14.3 years in girls (12.4-17.3). By treatment termination, the patients have had gained 1.59 ht-SDS (mean) and have achieved near-final height −1.62 ht-SDS (SD: 0.97; p<0.0001 if compared to pre-treatment). Thus, majority of patients exceeded −2 SDS at treatment completion and achieved height within normal limits. After adjusting for ht-SDS at age 18 years, their height corresponded to ht-SDS −2.30 (SD: 1.09; p < 0.0001 if compared to pre-treatment). Growth hormone therapy was successful even after this adjustment that mildly underestimates the treatment effect, and led to mean height increase of 0.91 ht-SDS. Analysis results of the REPAR database confirm efficacy of growth hormone therapy in SGA-SS children and its potential to significantly improve the adult height.

• Klíčová slova
• registr REPAR,
• MeSH
• dítě MeSH
• hypotrofický novorozenec * MeSH
• lidé MeSH
• lidský růstový hormon aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy růstu diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• tělesná výška * účinky léků   MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH