* Zobrazit nápovědu

18 záznamů v Katalogy Filtry

Článek

Objektivizace efektu fyzioterapie s využitím virtuální reality na horní končetině u pacientů po cévní mozkové příhodě
[Efficiency of virtual reality based physiotherapy on upper limb mobility in stroke patients]

Navrátilová, Lucie
Autor Navrátilová, Lucie Ústav fyzioterapie, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká Republika Oddělení rehabilitace, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká Republika
Havelková, Jana
Autor Havelková, Jana Ústav fyzioterapie, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká Republika
Katolická, Tereza
Autor Katolická, Tereza Ústav fyzioterapie, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká Republika
Tečová, Dagmar
Autor Tečová, Dagmar Objektivizace efektu fyzioterapie s využitím virtuální reality na horní končetině u pacientů po cévní mozkové příhodě
Bastlová, Petra
Autor Bastlová, Petra Ústav fyzioterapie, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká Republika Oddělení rehabilitace, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká Republika

Profese on-line. 2017 ; 10 (2) : 29-38.

Profese online (Brno)
ISSN 1803-4330
Medvik
Zdroj

Východiska: Tradiční fyzioterapeutické přístupy u pacientů po cévní mozkové příhodě jsou v posledních letech doplňovány novými technikami na bázi robotiky i virtuální reality a přináší možnost aktivně a intenzivně trénovat komplexní pohyby v závislosti na potřebách pacienta. Cíl: Zhodnotit efekt fyzioterapie na přístroji s využitím virtuální reality u pacientů po cévní mozkové příhodě a porovnat jej s konvenční fyzioterapií. Metody: 16 probandů po ischemické cévní mozkové příhodě bylo rozděleno do dvou skupin – experimentální (využití virtuální reality) a kontrolní (konvenční fyzioterapie), u nichž probíhala terapie horní končetiny po dobu 2 týdnů (10 terapií po 30min). Pomocí klinických testů, dynamometrie a přístrojových testů zkoumané- ho přístroje jsme hodnotili rozdíly měřených parametrů. Pro zhodnocení dat jsme použili Wilcoxonův párový a Mann-Whitneyův test, hladina statistické významnosti byla stanovena na hodnotě p ≤ 0,05. Výsledky: U experimentální skupiny jsme zjistili signifikantní zlepšení u 6 z 6 parametrů, u kontrolní skupiny jsme dosáhli zlepšení u 2 z 6 sledovaných parametrů. Při porovnávání efektů terapií, tedy hodnot parametrů jednotlivých skupin navzájem jsme našli signifikantní změnu pouze u 1 parametru. Závěr: Z výsledků experimentu je možné usuzovat, že terapie ve virtuálním prostředí se zdá být oproti konvenč- ní terapii efektivnější, zlepšuje konkrétní dovednosti a funkce horní končetiny. Komparace obou terapií mezi sebou však nebyla statisticky významná.

Background: The importance of robotics and virtual reality has recently grown and complement traditional physiotherapeutic approaches. These new techniques offer the ability to train weakened movements only by adjusting to individual patient ́s needs. Ain: To evaluate the effect of therapy using virtual reality on physiotherapy device in stroke patients and compare it to a conventional therapy. Methods: We enrolled 16 post-stroke patients in our study and divided them into 2 groups – experimental (using virtual reality) and control group (using conventional therapy). We made a 10 sessions of upper limb therapy, each for 30 minutes, and then we evaluated the differences in the measured parameters using common clinical tests, dynamometry and tested device assessment. Wilcoxon pair and Mann-Whitney test was applied to evaluate the data. The significance level was set to 0.05. Results: We found significant improvement in 6 of the 6 parameters in the experimental group and another significant improvement in 2 of the 6 parameters in the control group. Only one parameter has significant changed when statistical comparing the effects of those two interventions. Conclusion: Findings of our study indicate that therapy in virtual reality seems to be more effective than conventional therapy, it improves the specific skills and functions of the upper limb. However, there were no statistically significant differences between the two therapies.

Kniha

Robotická chirurgie v gynekologii

Pilka, Radovan, 1964-
Autor Autorita ORCID

Praha : Maxdorf, c2014

Jessenius

175 s. : il. (převážně barev.), mapy, portréty, tab. ; 28 cm + 1 l. errata

Kniha našeho předního experta v oboru gynekologie-porodnictví je průvodcem současným stavem využití roboticky asistované laparoskopie v prostředí a podmínkách české gynekologické praxe. V rámci gynekologie je roboticky asistovaná laparo skopie využívána k provádění hysterektomií z benigních indikací, myomektomií, tubárních reanastomóz, radikálních hysterektomií, lymfadenektomií a sakrokolpopexí. Robotem asistovaná chirurgie v gynekologii je ve srovnání s otevřenou nebo laparoskopickou chirurgií charakterizována menšími krevními ztrátami a zejména kratší dobou hospitalizace. Úvodní kapitoly se věnují přípravě pacienta, inzerce trokarů a instrumentariu, v dalších kapitolách jsou podrobně vyloženy jednotlivé oblasti využití – tubární mikro chirurgie, adnexektomie, myomektomie, hysterektomie, sakrokolpopexe a dále terapie endometriózy, a gynekologických malignit.