Vysoce nebezpečné nákazy (VNN) mají společné charakteristiky, a to závažný klinický průběh s poměrně velkou smrtností a vysokou nakažlivost s významným potenciálem pro rychlé šíření v lidské populaci. Klinické jednotky patřící mezi VNN mohou splňovat obě charakteristiky zároveň nebo jen jednu z nich. Změny v životním prostředí i ve způsobu chování lidstva napomáhají vzniku a šíření VNN. Protiepidemická opatření pro zvládání VNN se obecně dělí na preventivní a represivní. Ve 21. století byl zaznamenán výskyt třech nových VNN koronavirové etiologie zoonotického původu, která způsobila respirační onemocnění (SARS, MERS, Covid-19), lišící se svojí smrtností. Nemoc Covid-19 je v pořadí třetí vysoce patogenní lidskou koronavirovou nákazou. Přestože má nejmenší smrtnost, tak ukázala obrovskou schopnost rychlého šíření ve vnímavé populaci a stala se nejzávažnější zdravotní hrozbou v novodobé historii. Boj s nákazou komplikuje vysoký podíl bezpříznakového nosičství, jehož epidemiologický význam pro šíření nákazy není zcela objasněn. Stejně jako prozatím chybí informace o délce imunity po prodělání nákazy nebo očkování.
Highly contagious infections (HCI) have common characteristics, namely a serious clinical course with relatively high mortality and high infectivity with a significant potential for rapid spread in the human population. Clinical units belonging to HCI can meet both characteristics at the same time or only one of them. Changes in the environment and in the way humankind behaves help the emergence and spread of HCI. Anti-epidemic measures for the management of HCI are generally divided into preventive and repressive. In the 21st century, three new HCI of coronavirus etiology and zoonotic origin have occurred, causing respiratory diseases (SARS, MERS, Covid-19), with various mortality. Covid-19 is the third highly pathogenic human coronavirus infection. Although it has the lowest mortality, it has shown a tremendous ability to spread rapidly in the susceptible population and has become the most serious health threat in modern history. The struggle against the disease is complicated by the high proportion of asymptomatic carriers, the epidemiological significance of whom for the spread of the disease has not been fully elucidated. So far there has been a lack of information on the duration of immunity after infection or vaccination.
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
97 l. : il., tab. ; 31 cm
Epidemiological assessment of the importance of different levels of adiponectin and adipocyte fatty acid binding protein in healthy subjects in comparison with the individuals suffering from metabolic syndrome and ascertain possible use of those markersin clinical practice.
Náplní předkládaného projektu je zhodnocení významu rozdílu hladin adiponektinu, adipocyte fatty acid binding proteinu (aFABP) u zdravých dospělých osob a u jedinců s rizikem rozvoje metabolického syndromu, prověření kvantitativních vztahů těchto proteinů ke složkám metabolického syndromu a posouzení významu vyšetřování těchto markerů v praxi v rámci jeho časné diagnostiky a efektivní prevence.
- MeSH
- adiponektin MeSH
- časná diagnóza MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- inzulinová rezistence MeSH
- metabolický syndrom MeSH
- primární prevence MeSH
- proteiny vázající mastné kyseliny MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- diabetologie
- obezitologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
1. vyd. 64 s. : barev. il., tab. ; 25 cm
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu MeSH
- epidemiologie MeSH
- inzulinová rezistence fyziologie genetika MeSH
- metabolický syndrom diagnóza MeSH
- nádorová transformace buněk MeSH
- prevalence MeSH
- receptory aktivované proliferátory peroxizomů MeSH
- rizikové faktory MeSH
- tuková tkáň metabolismus sekrece MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- diabetologie
