deník péče o pacienta Dotaz Zobrazit nápovědu
Deník péče o pacienta na anesteziologicko- resuscitačním oddělení (ARO), jednotce intenzivní péče (JIP) je určen pacientům, kteří se ocitli v ohrožení života a strávili tak nějaký čas na lůžku intenzivní resuscitační péče ARO/JIP. Vzhledem k tomu, že tito pacienti jsou často v umělém spánku, se může stát, že tato změna může narušit vnímání nebo paměť pacienta. Někteří pacienti mají zkreslené představy o délce pobytu na ARO/JIP a někteří z nich si z této doby nepamatují vůbec nic. Deník pro pacienta píše rodina a personál za účelem porozumění a zorientování se v čase, který strávil na ARO/JIP. Pacient si jej může během zotavování číst a porozumět tomu, co se s ním stalo. V tomto náročném období může deník pomoci i rodině pacienta, je prokázáno, že může pomoci snížit výskyt nežádoucích projevů post – intenzivního syndromu (PICS). Cílem průzkumu bylo zhodnotit efekt zavedeného Deníku péče o pacienta na ARO, JIP na Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava (KARIM FNO).
The diary of patient care in the ARO, ICU. is intended for patients who found themselves in danger of life and thus spent some time in the bed of intensive resuscitation care in the D AR/ ICU. Since these patients are often in artificial sleep, it is possible that this change may disrupt the patient’s perception or memory. Some patients have distorted ideas about the length of stay in the DAR/ICU, and some of them do not remember anything from this time at all. A diary is written for the patient by the family and staff in order to understand and navigate the time spent in the DAR/ICU. The patient can read it during recovery and understand what happened to him. In this difficult period, the diary can also help the patient’s family, it is proven that it can help to reduce the occurrence of undesirable manifestations of post-intense syndrome (PICS). The aim of the survey was to evaluate the effect of the established Patient Care Diary at ICU at Clinic of anesteziology, resuscitation of intensive
Chyby v komunikaci mezi zdravotníky byly vyhodnoceny jako jedna z hlavních příčin preventabilních pochybení ve zdravotnictví a nedostatečné předání informací o pacientovi může vést k jeho poškození a vzniku chyby v pozdější fázi léčby. Standardizací a zlepšením procesu předání pacientů může být zlepšena bezpečnost poskytované péče. Kvalita předávání pacientů se liší. Rozdíly byly nalezeny v metodě předávání, jazyce, úrovni vzdělání a zkušeností. Z tohoto důvodu se Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy rozhodla standardizovat předávání informací z přednemocniční péče směrem ke kontaktním místům nemocnic. Článek představuje postup při výběru a tvorbě formuláře pro strukturované předání informací o pacientovi pomocí akčního výzkumu a modifikované Delphi metody. Prezentovaný formulář obsahuje zásadní informace pro identifikaci poskytovatele přednemocniční péče a výjezdové skupiny, základní popis onemocnění nebo úrazu, vitální hodnoty pacienta a provedenou terapii. Formulář je uzpůsoben jak pro pacienty s nižší prioritou ošetření, tak pro kriticky ohrožené.
Failures in communication have been identified as a major cause of preventable medical errors and of poor handovers resulting in adverse effects for the patient. Miscommunication and information loss during handover are acknowledged as contributing factors to adverse events. Patient safety can be improved by ameliorating the handover process and by standardising the processes. The quality of patient handover varies, the chief differences being in the handover method, language, level of education and expertise. For this reason, the Prague Emergency Medical Services decided to standardise the process of information handover from pre-hospital to in-hospital care. This paper presents a process for choosing and creating a system of structured information handover using action research and the modified Delphi method. The presented system contains essential information for identifying the pre-hospital care provider and the crew, the basic disease or injury, the patient’s vital signs and the treatment. The system is tailored to both low and high priority patients.
Ošetřovatelství
1. vydání 67 stran : ukázky formulářů ; 30 cm
Publikace informuje o ošetřovatelské dokumentaci. Určeno pro zdravotnická zařízení k tvorbě a zavádění dokumentace. V přílohách jsou uvedeny jednotlivé složky ošetřovatelské dokumentace určené pro nemocniční zařízení, z oblasti domácí péče, a zdravotnická dokumentace pro sociální zařízení.
Cieľ: Obsahovou analýzou dokumentovania dekubitov v agentúrach domácej ošetrovateľskej starostlivosti (ADOS) a zariadeniach sociálnych služieb (ZSS) zistiť, či záznamy zodpovedajú legislatívnym a zmluvným požiadavkám. Metódy: Empirické údaje boli zbierané z dokumentácie obsahujúcej Návrh na poskytovanie ošetrovateľskej starostlivosti (Návrh), dekurz, odborné nálezy a zo záznamov o vyšetrení a preskripcii liečiv na ošetrenie dekubitov v informačnom systéme zdravotnej poisťovne (ZPIS). Zber údajov bol realizovaný od r. 2014 do r. 2018. Do výskumného súboru bolo zaradených 101 dokumentácií pacientov, ktorí mali ošetrovaný dekubit a starostlivosť bola vykázaná Všeobecnej zdravotnej poisťovni, a. s., (VšZP) k úhrade. Pre vyhodnotenie výsledkov boli použité metódy deskriptívnej, frekvenčnej analýzy. Výsledky: Správne zaznamenávanie lokalizácie, veľkosti, počtu a kódov, menej dôsledný zápis spodiny, okrajov, sekrécie a okolia dekubitov. Analýza poukázala na nedostatky v dokumentovaní priebežných informácií o procese hojenia dekubitu a rôznorodosť vo frekvencii dokumentovania procesu hojenia dekubitu. 65,3 % pacientov bolo ošetrených odborným lekárom. Zhodnosť liečiv zaznamenaných v dokumentácii ADOS/ZSS s liečivami zaznamenanými v ZPIS dosahovala 46,5 %. Záver: Problémy pri zaznamenávaní ošetrovateľskej starostlivosti o dekubity sú predovšetkým v oblasti neštruktúrovaných zápisov procesu hojenia dekubitov a v jednotnosti zaznamenaných informácií o aplikovaných liečivách v ošetrovateľskej dokumentácii a v ZPIS.
Objective: To analyze the documentation of pressure ulcers at home care agencies (HCA) and welfare institutions (WI) to determine whether the records comply with legislative and contractual requirements. Methods: Empirical data were collected from the documentation containing the Nursing Care Proposal (Proposal), the Course of disease, the Expert Findings, and the Records of examinations and prescription drugs for the treatment of pressure ulcer in the Health Insurance Information System (HIIS). Data collection was carried out from the year 2014 to 2018. Documentation of 101 patients treated for pressure ulcer which were reported to the General Health Insurence Company, a.p. (GHIC) for paymant, were included in the research file. Descriptive, frequency analysis methods were used to evaluate the results. Results: Correct recording of localization, size, number and codes, less consistent writing of base, margins, secretion, and pressure ulcer surroundings. The analysis pointed to shortcomings in documenting continuous information on the pressure healing process and the diversity in the frequency of documenting the pressure ulcer healing process. 65.3% of the patients were treated by a specialist. The identity of the drugs reported in the HCA/WI documentation with the drugs reported in the HIIS was 46.5%. Conclusions: Problems in recording nursing care of pressure ulcers are mainly in the area of unstructured records of pressure ulcer healing process and in the uniformity of recorded information on applied drugs in nursing documentation and in HIIS.
- MeSH
- agentury domácí péče zákonodárství a právo MeSH
- chorobopisy * ekonomika statistika a číselné údaje zákonodárství a právo MeSH
- dekubity * ekonomika ošetřování MeSH
- pojišťovny ekonomika statistika a číselné údaje MeSH
- sociální práce zákonodárství a právo MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
