Family care is defined as an informal type of lay care that is based on the principles of solidarity and love for the next of kin. The significance of this type of care is currently rising among the elderly in connection with the rising demographic increase in the number of older adults. Care for the elderly within families has a number of benefits, but there are also drawbacks that need to be eliminated. The major benefit for the elderly is being able to live at home in a stress-free environment. The major drawbacks lie in the physical and psychological strain for the caregiver, the financial burden for the family, a disrupted cohabitation, and disrupted relationships between the care provider, the care recipient and the family. Consequently, state social and health policy should support family care not only financially with available services, but also with moral appreciation. The system is still recipient-oriented rather than focusing on the family caregiver. Support for family caregivers has a positive effect, namely in long-term care on the overall health of the older person, as well as on the national economy. The information obtained was gathered from electronic databases: EBSCO, PubMed, BMČ, Google Scholar, etc. The inclusion criteria for the theoretical overview was a search period of 2005–2015 and availability of full texts. The keywords used were: family caregiver; role of caregiver; elderly; strain; burden. The exclusionary criteria were abstracts, articles related to childhood, etc. The aim of the article is to describe the current situation of family care and family caregivers in the Czech Republic. Summarized information can be useful for health and social services, and in particular for the necessary support and assistance to family caregivers.

• Klíčová slova
• domácí péče o seniory, rodinný pečovatel, rodinný příslušník, zátěž pečujících,
• MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• osoby pečující o pacienty MeSH
• psychický stres MeSH
• rodina MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• senioři MeSH

Příručka, která informuje o domácí péči o osoby s demencí a Alzheimerovou chorobou a o tom, jak pečovatelé mohou pečovat sami o sebe. Určeno odborné i široké veřejnosti, pečujícím osobám.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc MeSH
• demence MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• duševně nemocní MeSH
• ošetřovatelská péče MeSH
• osoby pečující o pacienty MeSH
• péče o sebe MeSH
• zátěž pečovatele prevence a kontrola   MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• ošetřovatelství
• psychiatrie
• psychologie, klinická psychologie
• NLK Publikační typ
• informační publikace
• brožury

• MeSH
• interprofesionální vztahy MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• senioři MeSH
• vztahy mezi generacemi MeSH
• zdravotní služby pro seniory MeSH
• Check Tag
• senioři MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Sociální interakce
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie
• sociologie

Brožura se zabývá podpůrnými skupinami pro rodinné pečovatele a jak skupiny založit a rozvíjet jejich činnost.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * MeSH
• demence MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• osoby pečující o pacienty MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Druhy sociální pomoci a služeb
• NLK Obory
• ošetřovatelství

Příručka, která je určena především pečovatelům - rodinným příslušníkům bezmocného, poskytuje praktické návody ke zvládání běžných problémů laického pečovatele.

• MeSH
• dlouhodobá péče MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• geriatrické ošetřovatelství MeSH
• péče o pacienta MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Geriatrie
• NLK Obory
• geriatrie
• sociologie

Východiska: Péče o rodinného příslušníka je náročná a představuje pro pečovatele zátěž. V důsledku dlouhodobé zátěže může u pečovatele dojít k rozvoji syndromu vyhoření. Podobně jako na rodinné pečující, jsou i na profesionální pracovníky kladeny požadavky, které představují zátěž. Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit míru syndromu vyhoření a rozdíl v míře vyhoření u rodinných pečujících a u profesionálních pečujících. Metodika: Byla použita metoda kvantitativního dotazníkového šetření s použitím dotazníku Burnout Measure (BM). Soubor respondentů byl tvořen 50 rodinnými pečujícími (42 žen, 8 mužů) s průměrnou délkou pečování 5 let a 57 profesionálními pečovateli – zdravotníky a pracovníky v sociálních službách (55 žen, 2 muži), kteří poskytují péči v zařízení Domov pro seniory Pohoda, Olomouc-Chválkovice a Domov pro osoby se zdravotním postižením Nové Zámky s průměrnou délkou praxe 12 let. Výsledky: Syndrom vyhoření byl zjištěn ve vyšší míře u rodinných pečujících než u profesionálních pečovatelů (p < 0,001). Syndrom vyhoření byl prokázán u 25 rodinných pečujících a 2 profesionálních pečujících. Zvýšené riziko syndromu vyhoření bylo zjištěno u 13 rodinných pečujících a u 8 profesionálních pečujících. Závěr: Pokud pro rodinu představuje péče o rodinného příslušníka nadměrnou zátěž, měla by využít respitních nebo terénních služeb poskytovaných společností, aby nedošlo k syndromu vyhoření.

Background: Caring for a family member is demanding and poses a considerable strain for the carer. Due to this long-term strain, the carer may develop burnout. Care divided between the family and a state institution seems to be ideal. Nevertheless, there are demands which pose a strain even for professional carers. Aim: The aim of the research was to ascertain the degree of burnout rate and differences between family caregivers and professional carers. Methods: A quantitative approach was taken: Burnout Measure (BM) questionnaire survey was conducted. The sample consisted of 50 family caregivers (42 women, 8 men) with average care length 5 years and 57 professional carers – workers from healthcare and social services (55 women, 2 men) from a care home Pohoda, OlomoucChválkovice and a care home for disabled people Nové Zámky with average work experience 12 years. Results: A higher burnout rate was found among family caregivers compared to professional carers (p < 0.001). Burnout was confirmed in 25 family caregivers and 2 professional carers. An increased risk for developing burnout was found in 13 family caregivers and 8 professional carers. Conclusion: Caring for a family member presents an excessive strain for the family caregiver and respite care or community services should be introduced to prevent developing burnout.

• MeSH
• domácí ošetřování psychologie   MeSH
• osoby pečující o pacienty psychologie   MeSH
• profesionální vyhoření MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychická odolnost MeSH
• psychický stres MeSH
• rodina MeSH
• sociální opora MeSH

Kniha přináší základní informace z oblasti teorie choroby, podává přehled současného stavu výzkumu v oblasti její neuropatologie, neurofyziologie a etiopatogeneze. Seznamuje čtenáře s rozsáhlým pokrokem ve výzkumu nejnověji objevených genů, které se pravděpodobně účastní na vzniku tohoto onemocnění. Jsou zmíněny jak klinické aspekty onemocnění, tak poznatky o diferenciální diagnóze a diagnóze podle hlavních diagnostických kritérií. V oddíle zaměřeném na psychosociální problematiku se autorka věnuje mimo jiné genderovým rozdílům, hodnocení stupně zátěže rodinných pečovatelů i problému institucionalizace. Publikace čtenáře seznamuje s možnostmi léčby, kterou lze postup choroby podstatně zpomalit, a s opatřeními týkajícími se pečovatelů v rodině, pacientů a jejich vzájemného vztahu. Nakladatelská anotace

• MeSH
• Alzheimerova nemoc diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• demence MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• sociální psychologie MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie