V intenzivní péči se směřuje k prevenci sekundárního poškození pacienta vlivem imobilizace, umělé plicní ventilace, nutričního a imunitního deficitu. Prostřednictvím časné mobilizace lze obnovit svalovou sílu a současně ovlivnit výslednou délku léčby včetně průběhu rekonvalescence u pacientů hospitalizovaných na intenzivní péči. Cílem randomizované studie, která probíhá na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ve Fakultní nemocnici Ostrava, je zhodnotit efekt časné fyzioterapie s využitím motomedu u pacientů na umělé plicní ventilaci. Po splnění kritérií pro zařazení do studie zařazeni byli pacienti s umělou plicní ventilací déle než 4 dny rozděleni do sledované a kontrolní skupiny. V průběhu fyzioterapie cvičili pacienti sledované skupiny na motomedu. Fyzioterapie pacientů kontrolní skupiny probíhala dle mobility protokolu pod vedením fyzioterapeuta. Výsledky pilotního projektu prokázaly zkrácení délky hospitalizace u pacientů sledované skupiny. Současně byla u sledované skupiny pacientů zaznamenána vyšší úroveň soběstačnosti dle Barthelova testu. Uplatnění motomedu v průběhu fyzioterapie u pacientů s umělou plicní ventilací se dle výsledků pilotního projektu jeví efektivnější na obnovu svalové síly a soběstačnosti pacienta.
In intensive care, it aims to prevent secondary damage to the patient due to immobilization, l pulmonary ventilation, nutritional and immune deficiency. Through early mobilization, muscle strength can be restored, while at the same time influencing the resulting length of treatment, including the course of convalescence, in patients receiving intensive care. The aim of the randomized study conducted at Clinic of Anaesthesiology, Resuscitation and Intensive Medicine at the Faculty Hospital Ostrava is to evaluate the effect of early physiotherapy using cycling in patients with pulmonary ventilation. After meeting the inclusion criteria, patients with pulmonary ventilation were divided into the monitoring and control groups for more than 4 days. During physiotherapy, the patients were trained with cycling too. The physiotherapy of patients in the control group proceeded according to the protocol mobility under the guidance of a physiotherapist. The results of the pilot project have shown a reduction in the length of hospitalization in the patients of the monitored group. At the same time, a higher level of self-sufficiency according to Barthel‘s test was observed in the monitored group of patients. The use of motomedics during physiotherapy in patients with pulmonary ventilation seems to be more effective in restoring muscle strength and patient self-sufficiency.
Východiska: Tradiční fyzioterapeutické přístupy u pacientů po cévní mozkové příhodě jsou v posledních letech doplňovány novými technikami na bázi robotiky i virtuální reality a přináší možnost aktivně a intenzivně trénovat komplexní pohyby v závislosti na potřebách pacienta. Cíl: Zhodnotit efekt fyzioterapie na přístroji s využitím virtuální reality u pacientů po cévní mozkové příhodě a porovnat jej s konvenční fyzioterapií. Metody: 16 probandů po ischemické cévní mozkové příhodě bylo rozděleno do dvou skupin – experimentální (využití virtuální reality) a kontrolní (konvenční fyzioterapie), u nichž probíhala terapie horní končetiny po dobu 2 týdnů (10 terapií po 30min). Pomocí klinických testů, dynamometrie a přístrojových testů zkoumané- ho přístroje jsme hodnotili rozdíly měřených parametrů. Pro zhodnocení dat jsme použili Wilcoxonův párový a Mann-Whitneyův test, hladina statistické významnosti byla stanovena na hodnotě p ≤ 0,05. Výsledky: U experimentální skupiny jsme zjistili signifikantní zlepšení u 6 z 6 parametrů, u kontrolní skupiny jsme dosáhli zlepšení u 2 z 6 sledovaných parametrů. Při porovnávání efektů terapií, tedy hodnot parametrů jednotlivých skupin navzájem jsme našli signifikantní změnu pouze u 1 parametru. Závěr: Z výsledků experimentu je možné usuzovat, že terapie ve virtuálním prostředí se zdá být oproti konvenč- ní terapii efektivnější, zlepšuje konkrétní dovednosti a funkce horní končetiny. Komparace obou terapií mezi sebou však nebyla statisticky významná.
Background: The importance of robotics and virtual reality has recently grown and complement traditional physiotherapeutic approaches. These new techniques offer the ability to train weakened movements only by adjusting to individual patient ́s needs. Ain: To evaluate the effect of therapy using virtual reality on physiotherapy device in stroke patients and compare it to a conventional therapy. Methods: We enrolled 16 post-stroke patients in our study and divided them into 2 groups – experimental (using virtual reality) and control group (using conventional therapy). We made a 10 sessions of upper limb therapy, each for 30 minutes, and then we evaluated the differences in the measured parameters using common clinical tests, dynamometry and tested device assessment. Wilcoxon pair and Mann-Whitney test was applied to evaluate the data. The significance level was set to 0.05. Results: We found significant improvement in 6 of the 6 parameters in the experimental group and another significant improvement in 2 of the 6 parameters in the control group. Only one parameter has significant changed when statistical comparing the effects of those two interventions. Conclusion: Findings of our study indicate that therapy in virtual reality seems to be more effective than conventional therapy, it improves the specific skills and functions of the upper limb. However, there were no statistically significant differences between the two therapies.
- MeSH
- cévní mozková příhoda terapie MeSH
- fyzioterapie (techniky) přístrojové vybavení trendy využití MeSH
- horní končetina MeSH
- kognitivně behaviorální terapie metody trendy MeSH
- paréza rehabilitace MeSH
- rehabilitace metody přístrojové vybavení trendy MeSH
- robotika metody využití MeSH
- virtuální realita MeSH
