corticosteroids
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- MeSH
- autoimunitní nemoci MeSH
- fluorescenční protilátková technika nepřímá MeSH
- fluorescenční protilátková technika přímá MeSH
- gely terapeutické užití MeSH
- hlava patofyziologie MeSH
- hojení ran účinky léků MeSH
- hormony kůry nadledvin terapeutické užití MeSH
- hrudník patofyziologie MeSH
- imunohistochemie metody MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- imunosupresivní léčba metody MeSH
- masti terapeutické užití MeSH
- muži MeSH
- obličej patofyziologie MeSH
- obvazy MeSH
- pemfigus diagnostické zobrazování diagnóza ošetřování terapie MeSH
- puchýř farmakoterapie ošetřování terapie MeSH
- třísla patofyziologie MeSH
- vezikulobulózní nemoci kůže MeSH
- výsledek terapie MeSH
- záda patofyziologie MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Benigní stenózy jícnu vedou k dysfagickým potížím, které znemožňují pacientům přijímat potravu, pacient ztratí tělesnou hmotnost, dochází u něho k malnutrici a je výrazně ne-gativně ovlivněna jeho kvalita života. V klinické praxi máme několik možností léčby. První je farmakologická léčba s aplikací kortikosteroidů, druhou možností je nefarmakologická léčba dilatace jícnu, zavedení stentu, incize nebo provádění samodilatace v domácím prostředí. Třetí alternativou léčby je léčba chirurgická. V naší kazuistice se ukázala samo-dilatace bužiemi jako bezpečná, účinná, dobře tolerovaná metoda s uspokojivým benefi-tem, výsledkem léčby a pozitivním vlivem na kvalitu života pacienta.
Benign esophageal stenoses lead to dysphagic problems that prevent patients from eat-ing, the patients lose weight, suffer from malnutrition, and their quality of life is significantly affected. We have several treatment options in clinical practice. The first one is pharma-cological treatment with the application of corticosteroids, the second is the non-phar-macological treatment of esophageal dilatation, stent placement, incision or self-assisted dilatation at home. The third alternative is the surgical treatment. In our case report, self-as-sisted dilatation has proven to be a safe, effective, well-tolerated method with satisfactory benefit, treatment outcome, and a positive impact on patient’s quality of life.
Původcem onemocnění covid-19 je beta-koronavirus SARS-CoV-2 příbuzný původci SARS. K přenosu infekce dochází především prostřednictvím respiračních kapének vylučovaných nakaženým jedincem a kontaktem s předměty či povrchy kontaminovanými těmito kapénkami. Mezi hlavní faktory usnadňující šíření viru v populaci patří relativně vysoká virová nálož v horních cestách dýchacích u infikovaných osob, přenos v inkubační době i od asymptomatických jedinců. Infekciozita začíná nejméně 2 dny před začátkem symptomů, dosahuje maxima v den nástupu obtíží a ve většině případů trvá nejvýše 10 dnů. Inkubační doba činí v průměru 4 až 5 dnů. Zhruba až polovina všech infikovaných má zcela asymptomatický průběh. Spektrum klinických manifestací zahrnuje nekomplikované chřipkovité onemocnění, pneumonii s dušností a hypoxií nebo kritické onemocnění s respiračním, případně i multiorgánovým selháním. Mezi nejčastější symptomy onemocnění patří horečka, únava až vyčerpanost, kašel, dušnost, ztráta čichu či chuti, bolesti hlavy či svalů. Nejvýznamnější závažné komplikace covid-19 zahrnují syndrom akutní dechové tísně, akutní renální selhání, kardiální postižení či tromboembolické komplikace. K laboratorní diagnostice covid-19 lze použit RT-PCR vyšetření vzorku z horních cest dýchacích, průkaz virového antigenu nebo sérologii. Žádná diagnostická metoda nemá zcela optimální charakteristiky, proto je vhodné řídit se především klinickým nálezem a případně používat kombinaci více diagnostických modalit. Ústředním pilířem léčby závažnějších forem onemocnění je oxygenoterapie, případně umělá plicní ventilace. Kauzální farmakoterapie infekce SARS- -CoV-2 stále neexistuje a příznivý vliv na přežívání pacientů byl jednoznačně prokázán pouze u dexamethasonu (případně jiných kortikoidů).
The causative agent of COVID-19 is the SARS-CoV-2 betacoronavirus, which is closely related to the etiologic agent of the SARS. The transmission occurs mainly via respiratory droplets or contaminated fomites. The main factors contributing to the pandemic spread of COVID-19 include transmission during incubation period and the ability of the virus to reach high viral loads in the upper respiratory tract. The potential to transmit SARSCoV- 2 begins at least 2 days prior to the development of symptoms and is the highest at the time of symptom onset. The period of infectiousness lasts for a maximum of 10 days in most cases. The median incubation period is 4 to 5 days. The most common symptoms include fever, cough, shortness of breath, loss of smell and/or taste, fatigue, headache and myalgias. Approximately one half of cases are estimated to remain asymptomatic. The spectrum of disease severity ranges from mild flu-like illness, pneumonia with dyspnoea and/or hypoxia, to critical disease with respiratory or multiorgan failure. Severe complications include acute respiratory distress syndrome, acute kidney injury, cardiac disease and thrombosis. Diagnostic options include RT-PCR or detection of viral antigen from an upper respiratory tract specimen, serology and imaging. No single diagnostic method is entirely reliable in clinical practice and a combination of several tests together with specific clinical findings may be needed for establishing the diagnosis in some cases. Oxygen therapy and mechanical ventilation remain the mainstay of treatment for severe or critical cases. To date, no specific causal treatment of the SARS-CoV-2 has been developed. Dexamethasone and other corticosteroids are the only medications with a proven survival benefit.
- Klíčová slova
- Covid-19,
- MeSH
- COVID-19 diagnostické zobrazování diagnóza epidemiologie komplikace patologie přenos MeSH
