Vast number of diseases may be curable by cell-based therapies if therapeutic quality cells are available in relevant quantities. Such prerequisite may be reached by using pluripotent embryonic stem cells (SCs) or their “man-made” counterpart – induced pluripotent SCs (iPSCs) due to their unprecedented properties: unlimited self-renewing and differentiation capacity. Human iPSCs are particularly attractive since they offer generation of patient-matched cells. The experiments proposed here will devise and evaluate strategies for production of clinically relevant quantities of human progenitors of endothelial, airway epithelial, and smooth muscle lineage, with capacity to produce mature functional phenotypes with therapeutic potential. This will be achieved by generating iPSCs from various types of human somatic cells, selecting the premier ones based on their differentiation propensity, and assaying their safety as regards to their genetic and epigenetic stability. These cells and protocols will provide resource for treating diseases involving vascular and lung epithelia deficiency.

Buněčné terapie umožní léčbu nemocí jen tehdy, bude-li k dispozici odpovídající množství buněk terapeutické kvality. Splnění tohoto předpokladu nabízí, díky své neomezené proliferační a diferenciační kapacitě, pluripotentní embryonální kmenové buňky (SC) a jejich člověkem vytvořené analogie – indukované pluripotentní SC (iPSC). Zejména atraktivní jsou lidské iPSC, které umožňují přípravu autologních buněk pro konkrétního pacienta. Experimenty obsažené v tomto projektu povedou k návrhu a ověření technik pro produkci klinicky relevantních množství lidských progenitorových buněk cévního endotelu, plicního epitelu a hladkosvalových buněk, které budou mít jasnou schopnost vyvinout se do zralých funkčních buněk s terapeutickým potenciálem. Tohoto cíle bude dosaženo vytvořením iPSC buněk z různých typů lidských somatických buněk a výběrem těch nejlepších na základě jejich diferenciační kapacity a jejich bezpečnosti z pohledu genetické stability. Tyto buňky a související protokoly vytvoří zdroj pro léčbu onemocnění, jejichž podstatou je abnormální vaskularizace či funkce plicního epitelu.

• MeSH
• buněčná a tkáňová terapie metody   MeSH
• cévní endotel MeSH
• endoteliální progenitorové buňky MeSH
• indukované pluripotentní kmenové buňky MeSH
• klinické protokoly MeSH
• lidé MeSH
• lidské embryonální kmenové buňky MeSH
• myocyty hladké svaloviny MeSH
• plíce MeSH
• tkáňové inženýrství metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• biomedicínské inženýrství
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

Biological and mechanical valve replacements are presently connected with a variety of risks for a patient. The aim of our project is to make an autologous biological aortic valve from human pericardium using tissue engineering. Pericardium and aortic valve will be obtained from a patient during cardiac surgery. Autologous endothelial cells and valve interstitial cells will be isolated from the valve. Pericardium will be: a) decellularized, b) chemically cross-linked, or c) coated with thin protein layers. Then it will be seeded with the patient?s cells and cultured in a dynamic perfusion system with pulsed and increasing medium flow for several weeks. During culture, the cells will grow through the pericardium and extracellular matrix will be formed and remodelled by the process of conditioning resulting in improved biomechanical properties. An advantage of the new valve replacement is that it will be completely endothelialized. Our future aim is to test the new autologous valve in an animal model.

Používání biologických i mechanických chlopenních náhrad je v současnosti spojeno s celou řadou rizik pro pacienta. Cílem našeho projektu je vývoj autologní biologické aortální chlopenní náhrady z lidského perikardu metodou tkáňového inženýrství. Perikard a aortální chlopeň budou odebrány od jednoho pacienta při kardiochirurgické operaci. Budou izolovány autologní endotelové buňky a intersticiální buňky chlopně. Perikard bude: a) upraven decelularizací, b) chemicky sesíťován, nebo c) pokryt tenkými vrstvami proteinů. Následně bude osazen buňkami pacienta a dlouhodobě kultivován v dynamickém perfuzním systému s pulzním a zvyšujícím se průtokem média. Během této kultivace bude perikard prorůstat buňkami a vlivem zátěže se bude vytvářet a remodelovat mezibuněčná hmota. Tím dojde ke zlepšení jeho biomechanických vlastností. Výhodou nové chlopenní náhrady, ve srovnání se současnými, bude i kompletní endotelizace jejího povrchu. Připravenou autologní chlopeň plánujeme v budoucnu testovat na zvířecím modelu.

• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• biomechanika MeSH
• chirurgická náhrada chlopně MeSH
• hrudní chirurgické výkony metody   trendy   MeSH
• kardiochirurgické výkony metody   trendy   MeSH
• perikard chirurgie   transplantace   MeSH
• srdeční chlopně umělé MeSH
• srdeční chlopně chirurgie   transplantace   MeSH
• tkáňové inženýrství metody   trendy   využití   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• kardiochirurgie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• MeSH
• biomedicínské inženýrství metody   trendy   MeSH
• klinické lékařství trendy   MeSH
• tkáňové inženýrství metody   trendy   MeSH
• transplantace tkání metody   trendy   MeSH
• zubní implantáty trendy   MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Biotechnologie. Genetické inženýrství
• NLK Obory
• zubní lékařství
• biomedicínské inženýrství

• MeSH
• plastická chirurgie metody   trendy   MeSH
• řízená tkáňová regenerace MeSH
• tkáňové inženýrství metody   trendy   využití   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   trendy   MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• plastická chirurgie