Degenerative cervical myelopathy (DCM) is a chronic progressive disease of the cervical spinal cord. Osteoarthritic degeneration (spondylosis, facet hypertrophy, and degenerative disc disease), ligament changes (ossification of the posterior longitudinal ligament, hypertrophy of the ligamentum flavum) may lead to the spinal cord compression and result in neurological deficits. It is manifested as clumsy hands syndrome, gait impairment, and bladder problems. The latest clinical guidelines recommend surgery for patients with moderate and severe DCM. For patients with mild DCM (or non-myelopathic patients with radiculopathy), the guidelines suggest that either surgery or a supervised trial of structured rehabilitation. The nonoperative treatment with serial clinical follow-up should be reserved for asymptomatic patients with imaging evidence of cervical spinal cord compression.

Degenerativní cervikální myelopatie (DCM) je chronické, progresivní onemocnění krční míchy. Degenerativní procesy (spondylóza, hypertrofie facetových kloubů, výhřezy plotének) včetně postižení vazů (osifikace zadního podélného vazu, hypertrofie ligamentum flavum) vedou k míšní kompresi a rozvoji možného neurologického deficitu. Ten se projevuje zejména syndromem neobratných rukou, zhoršením chůze a sfinkterovou insuficiencí. Podle současných doporučení by měli být nemocní se střední a těžkou formou DCM léčeni operativně. U pacientů s lehkou formou DCM a pacientů bez klinických známek myelopatie, avšak s projevy radikulopatie, by měla být navržena buď operační léčba, či cílená rehabilitace. Jedinci s průkazem významné míšní komprese (avšak bez klinických známek myelopatie či radikulopatie) by měli být pravidelně klinicky sledováni.

• MeSH
• diagnostické techniky neurologické MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• komprese míchy diagnóza   etiologie   patologie   terapie   MeSH
• krční obratle patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci míchy * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• neurologické vyšetření metody   MeSH
• spinální stenóza diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Lumbar spinal stenosis (LSS) is a clinical-radiological syndrome, a recent definition covers both the clinical manifestation and the anatomic abnormalities (narrowing of the spinal canal). The symptoms and signs usually begin in the 6th decade. The LSS contributes to impaired mobility in older age, but it is often underdiagnosed. Clinical manifestation includes neurogenic claudication, radicular syndrome, cauda equina syndrome, and low back pain is often present. Diagnosis and therapy of patients with LSS are multidisciplinary issues. This review focuses on updating knowledge of LSS clinical manifestation, diagnosis, and therapeutic strategy.

Lumbální spinální stenóza (LSS) je klinicko­‐radiologický syndrom, nejnovější definice zohledňuje klinickou manifestaci i anatomické změny (zúžení páteřního kanálu). Převažujícím věkem začátku potíží je šestá dekáda. Onemocnění bývá poddiagnostikováno, přičemž přispívá k omezení mobility starších pacientů. Může se manifestovat neurogenními klaudikacemi, radikulárním syndromem či syndromem kaudy equiny, často se vyskytují i bolesti dolní části zad. Diagnostika a terapie pacientů s LSS je multidisciplinární záležitost. V tomto přehledu jsou shrnuty recentní poznatky týkající se klinické manifestace, diagnostiky a strategie léčby u pacientů s LSS.

• MeSH
• bederní obratle patologie   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• komprese míchy * diagnóza   etiologie   patologie   terapie   MeSH
• konzervativní terapie MeSH
• lidé MeSH
• neurologické vyšetření metody   MeSH
• spinální stenóza diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Patients with lumbar spinal stenosis may experience symptoms such as back pain, nerve root irritation and neurogenic claudication. Although studies have shown that differences between non-surgical and surgical treatments are not significant, positive effects such as early pain relief, associated functional improvement and higher quality of life, may be expected after surgery in patients with severe lumbar stenosis. Surgical treatment consists of decompression of nerve structures. Additional stabilization is considered depending on the degree of decompression and accompanying instability. Recently introduced techniques of minimally invasive surgery bring promising surgical results and their further development can be expected in the near future. Thus, even better therapeutic effects may be expected with an approach aimed at understanding the pathophysiology, taking into account morphology and knowledge of predictors of treatment methods for lumbar spinal stenosis.

Pacienti s bederní spinální stenózou mohou vykazovat příznaky, jakými jsou bolest zad, kořenové iritace a neurogenní klaudikace. Přestože podle dosavadních studií nejsou rozdíly mezi konzervativním a chirurgickým způsobem léčby jednoznačné, lze po operaci pacienta s těžkou bederní stenózou očekávat pozitivní účinky, jako je časný ústup bolesti, související zlepšení funkčnosti a zvýšení kvality života. Chirurgická léčba spočívá v dekompresi nervových struktur. Přídatnou stabilizaci zvažujeme v závislosti na stupni dekomprese a doprovodné nestabilitě. Recentně zaváděné techniky minimálně invazivní chirurgie přinášejí slibné výsledky a v blízkém horizontu lze očekávat jejich další rozvoj. Optimální výsledek léčby lze očekávat při obsáhnutí patofyziologie, znalosti morfologie a pochopení prediktorů léčebných metod lumbální stenózy.

• MeSH
• bederní obratle patologie   MeSH
• chirurgická dekomprese metody   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• fúze páteře MeSH
• komprese míchy chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• spinální stenóza * chirurgie   diagnóza   patologie   MeSH
• výztuhy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• spinální stenóza * diagnóza   komplikace   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodní články MeSH

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je charakterizována postižením centrálního i periferního motoneuronu. Podle současných kritérií (dle Awaji-shima) lze na podkladě klinického nálezu i elektrofyziologického vyšetření stanovit pravděpodobnou i jistou diagnózu ALS. Nejčastěji se vyskytuje klasická forma ALS se začátkem na končetinách či v bulbární oblasti s postupnou generalizací. V diferenciální diagnostice je nutno vyloučit celou řadu generalizovaných a pro různé fokální formy ALS i dalších převážně neurologických nemocí.

Amyotrophic lateral sclerosis is characterized by an impairment of central and peripheral motoneurones. According to contemporary diagnostic criteria (Awaji-shima) on the basis of clinical findings and electrophysiological investigation there si possible to determine a probable or a definite diagnosis of ALS. A clasissical form of ALS with the beginning in the extremities or in the bulbar region with gradual generalization occures most frequently. In a differential diagnosis there is necessary to exclude the whole series of generalized disorders and for various focal forms of ALS also further neurological diseases.

• MeSH
• amyotrofická laterální skleróza * diagnóza   patologie   MeSH
• fascikulace diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• motorické neurony MeSH
• myozitida diagnóza   MeSH
• nádory centrálního nervového systému diagnóza   MeSH
• nemoci periferního nervového systému diagnóza   MeSH
• neuromuskulární příznaky a symptomy * MeSH
• radikulopatie diagnóza   MeSH
• spinální stenóza diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

PURPOSE OF THE STUDY Lumbar spinal stenosis (LSS) is a serious and fairly frequent disorder with prevalence increasing with age which often results in a disability. The surgical procedures are often very risky due to the greater age of patients with severe stenosis and their comorbidities. The study aimed to assess the functional outcomes and complications in patients who underwent surgical treatment for LSS at one year postoperatively and to identify the differences in the functional outcomes, if any, in dependence on the number of operated segments. MATERIAL AND METHODS It was a prospective study which included 33 patients who underwent surgery at the authors department from 1 November 2015 to 1 October 2016 for LSS, the mean age of patients was 69.5 (43-83) years. The surgery was indicated based on the clinical examination, radiography and MR imaging and consisted in posterior decompression with or without stabilisation and fusion. Pre- and post-operatively, a neurological examination and evaluation of patient difficulties were performed by: VAS - particularly for low back pain (VAS-LB) and lower limb pain (VAS-LL), Oswestry Disability Index (ODI) and Swiss Spinal Stenosis Questionnaire (SSSQ). The evaluation was done at a half year and one year after the surgery. The authors made comparisons in dependence on the number of treated segments (1-2, 3-5 and Th-S stabilisation). RESULTS A significant improvement of all the followed-up parameters was reported at one year postoperatively. At one year after the surgery, the VAS-LB score showed a decrease by 2.39 (p = 0.001), the VAS-LL by 3.26 (p < 0.001), while a decrease by 2 or more points is considered clinically significant. When evaluating the SSSQ questionnaire, a decrease in subjective difficulties (SSSQ-S) was by 0.89 (p < 0.001), in physical function (SSSQ-F) by 0.87 (p < 0.001). In this questionnaire, the satisfaction rate with the surgery was 2 - i.e. somewhat satisfied. Altogether 76% of patients were very or somewhat satisfied, no one was very dissatisfied. When evaluating the ODI, an improvement by 20.6% (p < 0.001) was reported. The authors identified neither any significant differences in the outcomes at a one-year follow-up in dependence on the length of stabilisation, nor any significant differences between the six-months and one-year follow-up. Intraoperative complications occurred in 18%, early postoperative complications in 6% of patients. The ASD developed in 9% within one year. DISCUSSION The authors confirmed a significant improvement of the followed-up parameters (VAS-LB, VAS-LL, SSSQ, ODI) which corresponds with recent literature. The decrease in VAS and ODI in the authors study is more marked than the outcomes stated in literature. The authors outcomes clearly show that there is no correlation with the length of stabilisation and the number of decompressed segments. Conversely, the rate of complications was higher in this group than the rates stated in literature, but majority of complications had no consequences for the patients. CONCLUSIONS In the group of patients with a one-year follow-up the authors confirmed that surgical procedures will result in reduced subjective difficulties of patients, reduced pain and improvement of physical function. A significant improvement of all the followed-up parameters was reported. The authors did not confirm the correlation between the postoperative improvement and the number of treated segments. Key words:lumbar spinal stenosis, quality of life, post-operative outcomes, complications.

• MeSH
• bederní obratle chirurgie   MeSH
• chirurgická dekomprese MeSH
• dospělí MeSH
• fúze páteře MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• obnova funkce MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• spinální stenóza diagnóza   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Příběhy některých našich pacientů jsou velmi neobvyklé, jejich osudy těžké a léčba svízelná. Zvláště při absenci základní psychosomatické péče v ordinacích lékařů různých odborností a lékařů prvního kontaktu. Všichni víme, jak je v psychosomatické terapii důležitá týmová a mezioborová spolupráce. Ale bohužel máme zkušenost i s tím, jak je těžké ji někdy s lékaři navázat. A o tom jsou následující dva případy. Také možná o tenkém ledě, na kterém se s psychosomatickými pacienty někdy můžeme ocitnout.

The stories of some of our patients are very unusual, their life is complicated and their treatment arduous. Especially without the basic psychosomatic care in outpatient services. We all know how important is teamwork and interdisciplinary cooperation in psychosomatic therapy. But, unfortunately, we also have got experience how difficult it is to establish such cooperation. And that is the point of following two cases. And perhaps also about the thin ice we are sometimes treading on.

• MeSH
• bolesti břicha etiologie   psychologie   MeSH
• chirurgie trávicího traktu psychologie   škodlivé účinky   MeSH
• chybná diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Münchhausenův syndrom * diagnóza   klasifikace   psychologie   MeSH
• psychosomatické poruchy * diagnóza   terapie   MeSH
• psychoterapie MeSH
• revmatoidní artritida psychologie   MeSH
• simulování diagnóza   psychologie   terapie   MeSH
• spinální stenóza diagnóza   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Cílem naší práce bylo ověřit vztahy mezi subjektivními obtížemi, klinickým nálezem a obrazem na magnetické rezonanci u pacientů, kteří byli operováni pro symptomatickou lumbální spinální stenózu (LSS), a možnost jejich použití při rozvaze k operačnímu řešení. Soubor a metodika: Do studie byli zařazeni pacienti operovaní pro LSS v letech 2009–2010. Subjektivní obtíže jsme hodnotili pomocí Oswestry Disability Index (ODI), klinické symptomy klasifikací modifikovaným Skóre neurologického postižení pro lumbální spinální stenózu (mNIS-LSS). Na MR jsme měřili plochu kanálu páteřního, plochu durálního vaku a sedimentační klasifikaci. Korelační analýzou na hladině významnosti p < 0,05 jsme otestovali vztahy mezi jednotlivými kategoriemi. Výsledky: Zařazeno bylo 61 pacientů s mediánem věku 67 let. Medián hodnot ODI byl 48. Celkem jsme hodnotili 162 spinálních segmentů. Korelační koeficienty pro kategorie ODI, mNIS-LSS a grafických nálezů byly nižší než 0,5. Korelační koeficienty vyšší než 0,5 byly mezi jednotlivými způsoby měření LSS na MR zobrazení. Závěry: Ve skupině pacientů indikovaných k operačnímu výkonu pro symp­tomatickou LSS jsme neprokázali statisticky významný vztah mezi subjektivními obtížemi pacienta, neurologickým nálezem a MR zobrazením. Statisticky významné korelace jsou mezi zvolenými technikami měření LSS na MR. Pro běžné užití je nejsnazší z nich sedimentační klasifikace podle Schizase.

Objective: The aim of our study was to investigate the relations between subjective difficulties, clinical findings and the MRI in patients who have been operated for symptomatic lumbar spinal stenosis (LSS), and the possibility of using these relations for surgical treatment decision. Methods: Patients operated for LSS in 2009–2010 were included in the study. Subjective difficulties were assessed using the Oswestry Disability Index (ODI), the clinical symptoms with the modified Neurological Impairment Score for Lumbar Spinal Stenosis (mNIS-LSS). We measured the spinal canal area, dural sac area, and nerve root sedimentation classification on MRI. We tested the relations between these categories using the correlation analysis at significance level p < 0.05. Results: 61 patients with a median age of 67 were included. Median ODI value was 48. Overall, we evaluated 162 spinal segments. Correlation coefficients for ODI, mNIS-LSS and graphical findings were less than 0.5. Correlation coefficients greater than 0.5 were between all the MRI measurement methods. Conclusions: In the group of patients indicated for surgery for symptomatic LSS, we did not found a statistically significant correlation between subjective patient difficulties, neurological findings and MRI. Statistically significant correlations are among the selected LSS measurement techniques for MRI. For common use, the easiest of them is nerve root sedimentation classification according to Schizas.

• Klíčová slova
• lumbální spinální stenóza,
• MeSH
• bederní obratle MeSH
• dura mater diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie * MeSH
• neurologické vyšetření MeSH
• páteřní kanál diagnostické zobrazování   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• spinální stenóza * diagnostické zobrazování   diagnóza   chirurgie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Vztah mezi radiologickými nálezy (tíží radiologické stenózy) a klinickou manifestací u lumbální spinální stenózy (LSS) je stále nejasný. Cílem práce je upozornit na diskrepanci radiologických a klinických nálezů u LSS a na častý výskyt asymptomatické stenózy, stanovit klinický přínos radiologických parametrů při hodnocení LSS a zmínit se o nových trendech v radiologické diagnostice LSS. Z publikovaných studií vyplývá, že LSS je klinicko-radiologický syndrom s komplexním vztahem mezi radiologickými nálezy a klinickou manifestací. V běžné populaci je častý výskyt radiologické LSS vč. asymptomatických forem. Na základě konsenzu expertů bylo definováno pět základních radiologických kvalitativních parametrů, které jsou doporučeny jako minimální standard při popisu radiologických nálezů u LSS v běžné klinické praxi. Stanovení těchto parametrů je jednoduché, jsou dobře reprodukovatelné a lépe vyjadřují kompresi nervových struktur v páteřním kanálu ve srovnání s izolovanými kvantitativními radiologickými parametry. Mezi nové trendy v diagnostice LSS patří zejména využití zobrazení tenzorů difuze magnetickou rezonancí.

The relationship between radiological findings (severity of radiological stenosis) and clinical manifestations in lumbar spinal stenosis (LSS) is unclear. The aim of the present study was to point out the discrepancy between radiological and clinical findings in LSS and high prevalence of asymptomatic lumbar stenosis, to evaluate the clinical importance of radiological parameters in diagnostics of LSS and to mention new radiological trends in LSS. According to published studies, LSS is a clinical and radiological syndrome with complex relationships between radiological findings and clinical manifestations. There is a high prevalence of radiological LSS including asymptomatic forms in the general population. Based on experts consensus, five core radiological qualitative parameters have been defined as a minimum standard in a radiological report describing LSS in routine clinical practice. Evaluation of these core radiological parameters is simple with high reproducibility and they describe nerve structures compression in lumbar spinal canal better than isolated quantitative radiological parameters. Magnetic resonance diffusion tensor imaging is a new trend in radiological diagnostics of LSS.

• Klíčová slova
• bederní páteř, lumbální spinální stenóza,
• MeSH
• asymptomatické nemoci MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• spinální stenóza * diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• zobrazování difuzních tenzorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• cervikobrachiální syndrom,
• MeSH
• brachiální neuritida diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• horní končetina * inervace   MeSH
• krční obratle * inervace   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• muskuloskeletální bolest etiologie   MeSH
• plexus brachialis * patologie   MeSH
• spinální stenóza diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• syndrom horní hrudní apertury etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• syndrom MeSH
• techniky fyzikální terapie MeSH
• úžinové syndromy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH