Cíl studie: Paliativní léčba se stala nedílnou součástí intenzivní medicíny. Cílem prezentované práce je objektivizovat reálně probíhající proces změny intenzivní léčby na léčbu paliativní u pacientů v terminálním stavu, kteří nejsou schopni vyjádřit svoji vůli a popsat faktory, které tento proces v praxi ovlivňují. Typ studie: Monocentrická retrospektivní analýza dokumentů. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Celkový výzkumný vzorek představoval zdrojovou dokumentaci 100 nemocných splňujících předem stanovená kritéria. Zkoumány byly písemné záznamy v lékařské a ošetřovatelské dokumentaci popisující proces změny intenzivní léčby na léčbu paliativní. Statistické zpracování zjištěných dat bylo realizováno pomocí statistického softwaru STATISTICA 12 na hladině významnosti 5 %. Výsledky: Rozhodnutí o kategorizaci léčby bylo zrealizováno u 60 % nemocných do 5. dne hospitalizace. V 59 % případů se jednalo o kategorii nerozšiřování orgánové podpory. Rozhovor s příbuznými byl realizován u 93 % nemocných, do 5. dne hospitalizace u 58,10 % pacientů. V nižší míře, u 38 %, byla zjištěna realizace konference ošetřovatelského týmu a pouze v 13 % i přítomnost sester. Závěr: Zdravotnická praxe se řídí aktuálními doporučeními, která jsou dle našich zjištění v praxi na daném pracovišti uplatňována. Výsledná zjištění tak mohou být přínosná pro další zkvalitnění zdravotnické péče.

Objective: Palliative care has become an integral part of intensive care medicine. The goal of the study was to map the actual process of change from active intensive care to palliative care in terminal patients unable to express their will in the ICU setting, and to describe the factors influencing this process in practice. Design: Monocentric, retrospective analysis of documents. Setting: Department of Anesthesiology and Intensive Care Medicine, University Hospital. Materials and methods: The sample included medical records of 100 patients meeting the predefined study criteria. Written records of medical and nursing documentation describing the process of changing active intensive treatment into palliative care were examined. The data were processed by the STATISTICA 12 statistic software at significance level of 5 %. Results: The decision to change the management objective was made within 5 days of hospitalization in 60 % of patients. In 59 % of the cases, organ support was withheld. The change of the management objective was discussed with the next of kin in 93 % of the patients, in 58 % of patients it was discussed within 5 days of hospitalization.A multidisciplinary team meeting was held less frequently. Nurses took part in 13 % of the case discussion. Conclusion: Patient care changes its objectives and processes. Our department has adopted palliative care into the management of critically ill patients which contributes to further improvement of the quality of patient care. More frequent involvement of multidisciplinary teams and nurses would be beneficial.

Katedra ošetřovatelství Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

Klinika anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Lékařská fakulta Masarykova univerzita Fakultní nemocnice Brno

Application of palliative care in intensive care medicine

Literatura