• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Ischemická choroba srdeční u nemocných s diabetem 2. typu. Je hyperglykémie samostatným rizikovým faktorem?
[Coronary heart disease in patients with type 2 diabetes mellitus. Is hyperglycemia an independent risk factor?]

Terezie Pelikánová

. 1999 ; Roč. 2 (č. 4) : s. 161-169.

Jazyk čeština Země Česko

Typ dokumentu přehledy

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc00003852

Ischemická choroba srdeční ICHS je nejčastější příčinou úmrtí nemocných s diabetem 2. typu (DM2). Muži s diabetem jsou postiženi 2krát častěji a ženy diabetičky dokonce 4krát častěji než osoby bez diabetu. Kromě klasických rizikových faktorů, k jejichž kumulaci dochází při diabetu v souvislosti se sydromem inzulinové rezistence a jsou představovány hypertenzí, dyslipoproteinémií, centrální obezitou, ale i dalšími faktory, jako je prokoagulační stav a endoteliální dysfunkce, hraje roli také hyperglykémie. Hyperglykémie je významným samostatným rizikovým faktorem ICHS, který se uplatňuje u nemocných s diabetem i u osob s poruchou glukózové homeostázy. V prospektivních epidemiologických sledováních jsou významným prediktorem koronárních příhod hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c) i hodnota glykémie na lačno a po stimulaci. Glykémie po stimulaci bývá hodnocena po příjmu potravy (postprandiální) nebo po podání glukózy. Důležitý je jak maximální vzestup za hodinu, tak hladina glykémie za 2 hodiny. Každé snížení uvedených veličin je spojeno se snížením rizika ICHS bez zjevné prahové hodnoty. Prospektivní intervenční studie United Kingdom Prospective Diabetes Study (1998) prokázala, že lepší kompenzace nemocných s DM2 redukuje nezávisle na volbě hypoglykemického prostředku výskyt IM o 16 % (p=0,052) a uplatňuje se tak společně s antihypertenzní, hypolipidemickou a režimovou léčbou v primární prevenci ICHS. Podobně i v sekundární prevenci koronárních příhod existují u nemocných s DM2 doklady, že lepší kompenzace vede ke snížení časné i pozdní mortality po IM. Je však pravděpodobné, že roli hraje i volba hypoglykemizujícího prostředku. Většina dosud ukončených prací svědčí ve prospěch inzulinu, minimálně v těsném období kolem IM a během revaskularizačních výkonů. Cílové hodnoty při léčbě nemocných s diabetem jsou preprandiální glykémie 5,1 - 6,5 mmo/l, postprandiální glykémie za hodinu po jídle 7,6 - 9 mmol/l a HbA1c 6,2 - 7,5%. Kromě intenzivní snahy o normalizaci hladin glykémie je naprosto nezbytnou součástí preventivních opatření ovlivnění ostatních rizikových faktorů aterosklerózy.

Coronary heart disease (CHD) is the most important cause of mortality and morbidity among patients with type 2 diabetes (DM2). DM2 is associated with a twofold increase in CHD in men and a fourfold increase in women. Part of the increased propensity for atherosclerosis appears to be related to the effect of diabetes-induced increases in established risk factors associated with the syndrome of insulin resistance: hypertension, dyslipidemia, hyperinsulinemia, central obesity, endothelial dysfunction, and protrombotic activity. In recent years, epidemiological prospective studies have indicated that, in addition to the conventional risk factors, blood glucose levels predict CHD in both diabetic and non-diabetic subjects with impaired glucose homeostasis. No consistent conclusions can be drawn as to whether CHD events can be predicted more accurately by fasting glucose levels, or by postprandial or postglucose glucose levels, or by glycosylated hemoglobin. Hyperglycemia and poor glycemic control are associated with an increased risk for CHD without any glycemic treshold. The recently published United Kingdom Prospective Diabetes Study (1998) has shown that intensive glucose control reduces acute myocardial infarction (AMI) by 16% (p= 0.052) in DM2 and should be used together with management of other risk factors such as hypertension and dyslipidemia in the primary prevention of CHD. Similarly, in secondary prevention there is evidence that tight metabolic control reduces the early- and long-term mortality after AMI in DM2. In contrast to primary prevention, it seems the insulin therapy should be preferentially used at least during the first three month after AMI and during revascularization strategies. The target values are: 5.1 - 6.5 mmol/l for fasting blood glucose levels, 7.6 - 9 mmol/l for posprandial glucose levels 1 hr after the meal and 6.2 - 7.5% for HbA1c. However, in addition to intensive therapy of hyperglycemia, other conventional risk factors should also be normalised to prevent CHD in DM2.

Coronary heart disease in patients with type 2 diabetes mellitus. Is hyperglycemia an independent risk factor?

Ischemická choroba srdeční u nemocných s diabetem 2. typu. Je hyperglykémie samostatným rizikovým faktorem? = Coronary heart disease in patients with type 2 diabetes mellitus. Is hyperglycemia an independent risk factor? /

Coronary heart disease in patients with type 2 diabetes mellitus. Is hyperglycemia an independent risk factor? /

Bibliografie atd.

Lit: 61

Bibliografie atd.

Souhrn: eng

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc00003852
003      
CZ-PrNML
005      
20131213135738.0
008      
000100s1999 xr u cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Pelikánová, Terezie, $d 1954- $4 aut $7 jn20000807012
245    10
$a Ischemická choroba srdeční u nemocných s diabetem 2. typu. Je hyperglykémie samostatným rizikovým faktorem? = $b Coronary heart disease in patients with type 2 diabetes mellitus. Is hyperglycemia an independent risk factor? / $c Terezie Pelikánová
246    11
$a Coronary heart disease in patients with type 2 diabetes mellitus. Is hyperglycemia an independent risk factor?
314    __
$a Centrum diabetologie IKEM a Subkatedra diabetologie IPVZ, Praha, CZ
504    __
$a Lit: 61
504    __
$a Souhrn: eng
520    3_
$a Ischemická choroba srdeční ICHS je nejčastější příčinou úmrtí nemocných s diabetem 2. typu (DM2). Muži s diabetem jsou postiženi 2krát častěji a ženy diabetičky dokonce 4krát častěji než osoby bez diabetu. Kromě klasických rizikových faktorů, k jejichž kumulaci dochází při diabetu v souvislosti se sydromem inzulinové rezistence a jsou představovány hypertenzí, dyslipoproteinémií, centrální obezitou, ale i dalšími faktory, jako je prokoagulační stav a endoteliální dysfunkce, hraje roli také hyperglykémie. Hyperglykémie je významným samostatným rizikovým faktorem ICHS, který se uplatňuje u nemocných s diabetem i u osob s poruchou glukózové homeostázy. V prospektivních epidemiologických sledováních jsou významným prediktorem koronárních příhod hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c) i hodnota glykémie na lačno a po stimulaci. Glykémie po stimulaci bývá hodnocena po příjmu potravy (postprandiální) nebo po podání glukózy. Důležitý je jak maximální vzestup za hodinu, tak hladina glykémie za 2 hodiny. Každé snížení uvedených veličin je spojeno se snížením rizika ICHS bez zjevné prahové hodnoty. Prospektivní intervenční studie United Kingdom Prospective Diabetes Study (1998) prokázala, že lepší kompenzace nemocných s DM2 redukuje nezávisle na volbě hypoglykemického prostředku výskyt IM o 16 % (p=0,052) a uplatňuje se tak společně s antihypertenzní, hypolipidemickou a režimovou léčbou v primární prevenci ICHS. Podobně i v sekundární prevenci koronárních příhod existují u nemocných s DM2 doklady, že lepší kompenzace vede ke snížení časné i pozdní mortality po IM. Je však pravděpodobné, že roli hraje i volba hypoglykemizujícího prostředku. Většina dosud ukončených prací svědčí ve prospěch inzulinu, minimálně v těsném období kolem IM a během revaskularizačních výkonů. Cílové hodnoty při léčbě nemocných s diabetem jsou preprandiální glykémie 5,1 - 6,5 mmo/l, postprandiální glykémie za hodinu po jídle 7,6 - 9 mmol/l a HbA1c 6,2 - 7,5%. Kromě intenzivní snahy o normalizaci hladin glykémie je naprosto nezbytnou součástí preventivních opatření ovlivnění ostatních rizikových faktorů aterosklerózy.
520    9_
$a Coronary heart disease (CHD) is the most important cause of mortality and morbidity among patients with type 2 diabetes (DM2). DM2 is associated with a twofold increase in CHD in men and a fourfold increase in women. Part of the increased propensity for atherosclerosis appears to be related to the effect of diabetes-induced increases in established risk factors associated with the syndrome of insulin resistance: hypertension, dyslipidemia, hyperinsulinemia, central obesity, endothelial dysfunction, and protrombotic activity. In recent years, epidemiological prospective studies have indicated that, in addition to the conventional risk factors, blood glucose levels predict CHD in both diabetic and non-diabetic subjects with impaired glucose homeostasis. No consistent conclusions can be drawn as to whether CHD events can be predicted more accurately by fasting glucose levels, or by postprandial or postglucose glucose levels, or by glycosylated hemoglobin. Hyperglycemia and poor glycemic control are associated with an increased risk for CHD without any glycemic treshold. The recently published United Kingdom Prospective Diabetes Study (1998) has shown that intensive glucose control reduces acute myocardial infarction (AMI) by 16% (p= 0.052) in DM2 and should be used together with management of other risk factors such as hypertension and dyslipidemia in the primary prevention of CHD. Similarly, in secondary prevention there is evidence that tight metabolic control reduces the early- and long-term mortality after AMI in DM2. In contrast to primary prevention, it seems the insulin therapy should be preferentially used at least during the first three month after AMI and during revascularization strategies. The target values are: 5.1 - 6.5 mmol/l for fasting blood glucose levels, 7.6 - 9 mmol/l for posprandial glucose levels 1 hr after the meal and 6.2 - 7.5% for HbA1c. However, in addition to intensive therapy of hyperglycemia, other conventional risk factors should also be normalised to prevent CHD in DM2.
650    _2
$a diabetes mellitus 2. typu $x EPIDEMIOLOGIE $x KOMPLIKACE $x PATOFYZIOLOGIE $7 D003924
650    _2
$a koronární nemoc $x ETIOLOGIE $x KOMPLIKACE $x PREVENCE A KONTROLA $7 D003327
650    _2
$a rizikové faktory $7 D012307
650    _2
$a hodnocení rizik $7 D018570
650    _2
$a hyperglykemie $x FARMAKOTERAPIE $x KREV $x PATOFYZIOLOGIE $7 D006943
650    _2
$a krevní glukóza $x ÚČINKY LÉKŮ $7 D001786
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a mužské pohlaví $7 D008297
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
655    _2
$a přehledy $7 D016454
773    0_
$w MED00010999 $t Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, výživa $g Roč. 2, č. 4 (1999), s. 161-169 $x 1211-9326
910    __
$a ABA008 $b B 2034 $c 136 $y 0 $z 0
990    __
$a 20000426 $b ABA008
991    __
$a 20131213140421 $b ABA008
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 1999 $b Roč. 2 $c č. 4 $d s. 161-169 $i 1211-9326 $m Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, výživa $x MED00010999
LZP    __
$b přidání abstraktu

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...