Renální biopsie má nezastupitelnou roli v diagnostice a zejména v léčení nemocných s lupusovou nefritidou. Dosud žádný z klinických či laboratorních parametrů nemůže být použit k předpovězení histologického nálezu a zvláště rozsahu lézí. Biopsie umožňuje správnou definitivní diagnózu renálního postižení u SLE a určení příslušné léčby. Imunosupresivní léčba založená na znalosti renální histologie též nepochybně přispívá ke zlepšení prognózy lupusové nefritidy. Na druhou stranu, role a indikace k rebiopsii ledvin u nemocných s lupusovou nefritidou představuje otázku, na kterou není dosud definitivně stanovená odpověď. Pečlivé klinické sledování a intenzivní laboratorní monitorace sice obvykle dovolí včasnou a agresivní léčbu renálních relapsů choroby charakterizovaných vzestupem sérového kreatininu či proteinurie, avšak jen opakovaná biopsie ledviny dovolí zhodnocení dlouhodobé prognózy včetně provedení důležitých terapeutických rozhodnutí případ od případu. Dobrá korelace mezi klinickým obrazem a histologickým nálezem je obvykle zjišťována u nemocných se zlepšením stavu. Nezměněný histologický nález je běžný u nemocných s přetrvávajícím nefrotickým syndromem. Naopak, u nemocných se zhoršující se renální funkcí nelze histologický nález předpovědět. Především u těchto nemocných, kteří jsou v riziku rozvoje nezvratného selhání ledvin, je provedení rebiopsie ledvin nejenom plně indikované, ale spíše obligatorní k posouzení nutnosti či vhodnosti další agresivní léčby.

Renal biopsy is irreplaceable in the diagnosis, and in particular treatment of patients with lupus nephritis. So far none of the clinical or laboratory parameters can be used to predict the histological finding and in particular the extent of lesions. Biopsy makes a correct definite diagnosis of the renal involvement in SLE possible as well as indication of appropriate treatment. Immunosuppressive treatment based on knowledge of renal histology contributes also, beyond doubt, to a better prognosis of lupus nephritis. On the other hand the role and indication for renal rebiopsy in patients with lupus nephritis is a problem for which there is not yet a definite answer. Careful clinical follow-up and intense laboratory monitoring usually permit early and aggressive treatment of renal relapses of the disease characterized by a rise of serum creatinine or proteinuria; however only repeated renal biopsies permit evaluation of the long-term prognosis incl. important therapeutic decisions in every given case. A good correlation between the clinical picture and histological finding is usually encountered in patients whose condition has improved. An unaltered histological finding is usual in patients with persisting nephrotic syndrome. Conversely in patients with deteriorating renal function the histological finding cannot be predicted. In particular in these patients who run the risk of development of irreversible renal failure renal rebiopsy is not only fully indicated but more or less mandatory to evaluate the necessity or suitability of further aggressive treatment.

1 interní klinika 3 LF UK Praha 10

Renal biopsy and rebiopsy in lupus nephritis

Biopsie a rebiopsie ledvin u lupusové nefritidy = Renal biopsy and rebiopsy in lupus nephritis /

Renal biopsy and rebiopsy in lupus nephritis /

Lit: 42

Souhrn: eng