• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Diagnostika difuzního axonálního poranění mozku po úrazech hlavy
[Diagnosis of diffuse axonal injury after head trauma]

Jiří Štefan, V. Kellerová, J. Neuwirth

. 2002 ; Roč. 82 (č. 1) : s. 34-38.

Jazyk čeština Země Česko

Typ dokumentu přehledy

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc02003730

Grantová podpora
ND5508 MZ0 CEP - Centrální evidence projektů

Digitální knihovna NLK
Zdroj
Zdroj

E-zdroje Online

HIinická diagnostika difuzního axonálního poranění (DAP, DAI-diffizse axonal injury) je obtížná, protože toto poškození bílé hmoty se většinou kombinuje s jinými traumatickými změnami. Ke stěžejním příznakům patří protrahované bezvědomí, v těžších případech dekortikační nebo decerebrační rigidita, jiné kmenové příznaky a příznaky léze corpus callosum. Později přetrvávají poruchy neuropsychologické. Je zhodnocen přínos EEG v diagnostice DAP. Rozhodující metodou pro diagnózu je magnetická rezonance. CT vyšetření většinou DAP neprokáže. K podezření však může vést neurologický nález, který nemá korelát na CT. Jednoznačně však může být diagnóza DAP potvrzena pouze při pitvě histologickým vyšetřením vzorků tkáně odebraných z oblastí typicky postižených. Jsou to corpus callosum, parasagitální subkortikální bffá hmota, capsula interna a rostrální oblasti mozkového kmene. Nejcitlivější je imunocytochemické vyšetření *beta-amyloid precursor proteinu, jehož pozitivita v poškozených axonech bývá zjištována již při přežití 2 hodiny po úrazu.

The clinical diagnosis of diffizse axonal injury - DAI - is difficult because this damage of the white matter is as a rule combined with other traumatic changes. Basic symptoms include protracted unconsciousness, in more severe cases decortication or decerebration rigidity, other brain stem symptoms and symptoms of lesions of the corpus callosum. Later neuropsychological disorders persist. The authors evaluate the contribution of EEG in the diagnosis of DAI. The decisive method for diagnosis is magnetic resonance. CT examination usually does not detect DAI. Suspicion may be however aroused by a neurologckkl finding which has no correlate in CT. The diagnosis of DAI can be confirmed unequivocally only on p.m. by histological examination of tissue samples collected from typically affected areas. The latter include the corpus callosum, parasagittal subcortical white matter, capsula interna and the rostral area of the brain stem. Most sensitive is the immunocytochemical examination of the *beta-amyloid precursor protein the pozitivity of which in damaged axons is usually detected already during survival two hours after the injury.

Diagnosis of diffuse axonal injury after head trauma

Diagnostika difuzního axonálního poranění mozku po úrazech hlavy = Diagnosis of diffuse axonal injury after head trauma /

Bibliografie atd.

Lit: 37

Bibliografie atd.

Souhrn: eng

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc02003730
003      
CZ-PrNML
005      
20130704141243.0
008      
020300s2002 xr u cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Štefan, Jiří, $d 1932-2015 $4 aut $7 jk01131164
245    10
$a Diagnostika difuzního axonálního poranění mozku po úrazech hlavy = $b Diagnosis of diffuse axonal injury after head trauma / $c Jiří Štefan, V. Kellerová, J. Neuwirth
246    11
$a Diagnosis of diffuse axonal injury after head trauma
314    __
$a Ústav soudního lékařství 3. LF UK a FN KV, Praha, CZ
504    __
$a Lit: 37
504    __
$a Souhrn: eng
520    3_
$a HIinická diagnostika difuzního axonálního poranění (DAP, DAI-diffizse axonal injury) je obtížná, protože toto poškození bílé hmoty se většinou kombinuje s jinými traumatickými změnami. Ke stěžejním příznakům patří protrahované bezvědomí, v těžších případech dekortikační nebo decerebrační rigidita, jiné kmenové příznaky a příznaky léze corpus callosum. Později přetrvávají poruchy neuropsychologické. Je zhodnocen přínos EEG v diagnostice DAP. Rozhodující metodou pro diagnózu je magnetická rezonance. CT vyšetření většinou DAP neprokáže. K podezření však může vést neurologický nález, který nemá korelát na CT. Jednoznačně však může být diagnóza DAP potvrzena pouze při pitvě histologickým vyšetřením vzorků tkáně odebraných z oblastí typicky postižených. Jsou to corpus callosum, parasagitální subkortikální bffá hmota, capsula interna a rostrální oblasti mozkového kmene. Nejcitlivější je imunocytochemické vyšetření *beta-amyloid precursor proteinu, jehož pozitivita v poškozených axonech bývá zjištována již při přežití 2 hodiny po úrazu.
520    9_
$a The clinical diagnosis of diffizse axonal injury - DAI - is difficult because this damage of the white matter is as a rule combined with other traumatic changes. Basic symptoms include protracted unconsciousness, in more severe cases decortication or decerebration rigidity, other brain stem symptoms and symptoms of lesions of the corpus callosum. Later neuropsychological disorders persist. The authors evaluate the contribution of EEG in the diagnosis of DAI. The decisive method for diagnosis is magnetic resonance. CT examination usually does not detect DAI. Suspicion may be however aroused by a neurologckkl finding which has no correlate in CT. The diagnosis of DAI can be confirmed unequivocally only on p.m. by histological examination of tissue samples collected from typically affected areas. The latter include the corpus callosum, parasagittal subcortical white matter, capsula interna and the rostral area of the brain stem. Most sensitive is the immunocytochemical examination of the *beta-amyloid precursor protein the pozitivity of which in damaged axons is usually detected already during survival two hours after the injury.
650    _2
$a DIFÚZNÍ AXONÁLNÍ PORANĚNÍ $x DIAGNÓZA
650    _2
$a poranění mozku $x DIAGNÓZA $7 D001930
650    _2
$a magnetická rezonanční tomografie $x VYUŽITÍ $7 D008279
650    _2
$a amyloidový prekurzorový protein beta $x DIAGNOSTICKÉ UŽITÍ $7 D016564
650    _2
$a histologické techniky $x VYUŽITÍ $7 D006652
650    _2
$a imunohistochemie $x METODY $7 D007150
650    _2
$a lidé $7 D006801
655    _2
$a přehledy $7 D016454
700    1_
$a Kellerová, Valja, $d 1944- $4 aut $7 nlk19990073355
700    1_
$a Neuwirth, Jiří, $d 1960- $4 aut $7 jn20000620249
700    1_
$a Adámek, Tomáš $7 xx0073416
773    0_
$w MED00011074 $t Praktický lékař $g Roč. 82, č. 1 (2002), s. 34-38 $x 0032-6739
910    __
$a ABA008 $b B 3 $c 1070 $y 0
990    __
$a 20020417 $b ABA008
991    __
$a 20130704141702 $b ABA008
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2002 $b Roč. 82 $c č. 1 $d s. 34-38 $i 0032-6739 $m Praktický lékař $x MED00011074
GRA    __
$a ND5508 $p MZ0
LZP    __
$b přidání abstraktu

Najít záznam

Citační ukazatele

Pouze přihlášení uživatelé

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...