-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Diagnostika difuzního axonálního poranění mozku po úrazech hlavy
[Diagnosis of diffuse axonal injury after head trauma]
Jiří Štefan, V. Kellerová, J. Neuwirth
Jazyk čeština Země Česko
Typ dokumentu přehledy
Grantová podpora
ND5508
MZ0
CEP - Centrální evidence projektů
- MeSH
- amyloidový prekurzorový protein beta diagnostické užití MeSH
- histologické techniky využití MeSH
- imunohistochemie metody MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie využití MeSH
- poranění mozku diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
HIinická diagnostika difuzního axonálního poranění (DAP, DAI-diffizse axonal injury) je obtížná, protože toto poškození bílé hmoty se většinou kombinuje s jinými traumatickými změnami. Ke stěžejním příznakům patří protrahované bezvědomí, v těžších případech dekortikační nebo decerebrační rigidita, jiné kmenové příznaky a příznaky léze corpus callosum. Později přetrvávají poruchy neuropsychologické. Je zhodnocen přínos EEG v diagnostice DAP. Rozhodující metodou pro diagnózu je magnetická rezonance. CT vyšetření většinou DAP neprokáže. K podezření však může vést neurologický nález, který nemá korelát na CT. Jednoznačně však může být diagnóza DAP potvrzena pouze při pitvě histologickým vyšetřením vzorků tkáně odebraných z oblastí typicky postižených. Jsou to corpus callosum, parasagitální subkortikální bffá hmota, capsula interna a rostrální oblasti mozkového kmene. Nejcitlivější je imunocytochemické vyšetření *beta-amyloid precursor proteinu, jehož pozitivita v poškozených axonech bývá zjištována již při přežití 2 hodiny po úrazu.
The clinical diagnosis of diffizse axonal injury - DAI - is difficult because this damage of the white matter is as a rule combined with other traumatic changes. Basic symptoms include protracted unconsciousness, in more severe cases decortication or decerebration rigidity, other brain stem symptoms and symptoms of lesions of the corpus callosum. Later neuropsychological disorders persist. The authors evaluate the contribution of EEG in the diagnosis of DAI. The decisive method for diagnosis is magnetic resonance. CT examination usually does not detect DAI. Suspicion may be however aroused by a neurologckkl finding which has no correlate in CT. The diagnosis of DAI can be confirmed unequivocally only on p.m. by histological examination of tissue samples collected from typically affected areas. The latter include the corpus callosum, parasagittal subcortical white matter, capsula interna and the rostral area of the brain stem. Most sensitive is the immunocytochemical examination of the *beta-amyloid precursor protein the pozitivity of which in damaged axons is usually detected already during survival two hours after the injury.
Diagnosis of diffuse axonal injury after head trauma
Diagnostika difuzního axonálního poranění mozku po úrazech hlavy = Diagnosis of diffuse axonal injury after head trauma /
Lit: 37
Bibliografie atd.Souhrn: eng
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc02003730
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20130704141243.0
- 008
- 020300s2002 xr u cze||
- 009
- AR
- 040 __
- $a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Štefan, Jiří, $d 1932-2015 $4 aut $7 jk01131164
- 245 10
- $a Diagnostika difuzního axonálního poranění mozku po úrazech hlavy = $b Diagnosis of diffuse axonal injury after head trauma / $c Jiří Štefan, V. Kellerová, J. Neuwirth
- 246 11
- $a Diagnosis of diffuse axonal injury after head trauma
- 314 __
- $a Ústav soudního lékařství 3. LF UK a FN KV, Praha, CZ
- 504 __
- $a Lit: 37
- 504 __
- $a Souhrn: eng
- 520 3_
- $a HIinická diagnostika difuzního axonálního poranění (DAP, DAI-diffizse axonal injury) je obtížná, protože toto poškození bílé hmoty se většinou kombinuje s jinými traumatickými změnami. Ke stěžejním příznakům patří protrahované bezvědomí, v těžších případech dekortikační nebo decerebrační rigidita, jiné kmenové příznaky a příznaky léze corpus callosum. Později přetrvávají poruchy neuropsychologické. Je zhodnocen přínos EEG v diagnostice DAP. Rozhodující metodou pro diagnózu je magnetická rezonance. CT vyšetření většinou DAP neprokáže. K podezření však může vést neurologický nález, který nemá korelát na CT. Jednoznačně však může být diagnóza DAP potvrzena pouze při pitvě histologickým vyšetřením vzorků tkáně odebraných z oblastí typicky postižených. Jsou to corpus callosum, parasagitální subkortikální bffá hmota, capsula interna a rostrální oblasti mozkového kmene. Nejcitlivější je imunocytochemické vyšetření *beta-amyloid precursor proteinu, jehož pozitivita v poškozených axonech bývá zjištována již při přežití 2 hodiny po úrazu.
- 520 9_
- $a The clinical diagnosis of diffizse axonal injury - DAI - is difficult because this damage of the white matter is as a rule combined with other traumatic changes. Basic symptoms include protracted unconsciousness, in more severe cases decortication or decerebration rigidity, other brain stem symptoms and symptoms of lesions of the corpus callosum. Later neuropsychological disorders persist. The authors evaluate the contribution of EEG in the diagnosis of DAI. The decisive method for diagnosis is magnetic resonance. CT examination usually does not detect DAI. Suspicion may be however aroused by a neurologckkl finding which has no correlate in CT. The diagnosis of DAI can be confirmed unequivocally only on p.m. by histological examination of tissue samples collected from typically affected areas. The latter include the corpus callosum, parasagittal subcortical white matter, capsula interna and the rostral area of the brain stem. Most sensitive is the immunocytochemical examination of the *beta-amyloid precursor protein the pozitivity of which in damaged axons is usually detected already during survival two hours after the injury.
- 650 _2
- $a DIFÚZNÍ AXONÁLNÍ PORANĚNÍ $x DIAGNÓZA
- 650 _2
- $a poranění mozku $x DIAGNÓZA $7 D001930
- 650 _2
- $a magnetická rezonanční tomografie $x VYUŽITÍ $7 D008279
- 650 _2
- $a amyloidový prekurzorový protein beta $x DIAGNOSTICKÉ UŽITÍ $7 D016564
- 650 _2
- $a histologické techniky $x VYUŽITÍ $7 D006652
- 650 _2
- $a imunohistochemie $x METODY $7 D007150
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 655 _2
- $a přehledy $7 D016454
- 700 1_
- $a Kellerová, Valja, $d 1944- $4 aut $7 nlk19990073355
- 700 1_
- $a Neuwirth, Jiří, $d 1960- $4 aut $7 jn20000620249
- 700 1_
- $a Adámek, Tomáš $7 xx0073416
- 773 0_
- $w MED00011074 $t Praktický lékař $g Roč. 82, č. 1 (2002), s. 34-38 $x 0032-6739
- 910 __
- $a ABA008 $b B 3 $c 1070 $y 0
- 990 __
- $a 20020417 $b ABA008
- 991 __
- $a 20130704141702 $b ABA008
- BAS __
- $a 3
- BMC __
- $a 2002 $b Roč. 82 $c č. 1 $d s. 34-38 $i 0032-6739 $m Praktický lékař $x MED00011074
- GRA __
- $a ND5508 $p MZ0
- LZP __
- $b přidání abstraktu